č. j. 54 A 65/2024- 26

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Miroslava Makajeva, soudkyně Věry Pazderové a soudce Davida Krysky ve věci

žalobce: Z. Š.

  bytem X

  zastoupen advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou

  sídlem Krátký lán 138/8, Vokovice, Praha 6

proti 

žalovanému: Městský úřad Benešov

sídlem Masarykovo náměstí 100, Benešov

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku sp. zn. ODSA/56665/2023/KRO

takto:

  1. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl ve věci jím vedené pod sp. zn. ODSA/56665/2023/KRO.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci a obsah podání účastníků

1.         Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá toho, aby soud žalovanému uložil povinnost do 30 dnů od právní moci rozsudku vydat rozhodnutí v řízení o přestupku vedeném pod sp. zn. ODSA/56665/2023/KRO.

2.         Žalobci byl dne 28. 8. 2023 doručen příkaz žalovaného ze dne 24. 8. 2023, č. j. MUBN/326942/2023/ODSA-PK (dále jen „příkaz ze dne 24. 8. 2023“). Žalobce podal dne 4. 9. 2023 z e-mailové adresy X na e-podatelnu žalovaného (epodatelna@benesov-city.cz) odpor. Toto podání nebylo opatřeno certifikátem zaručeného elektronického podpisu, a tak ho podle § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) dne 11. 9. 2023 doplnil, a to z datové schránky pana J. O. (dále jen „zástupce“), který žalobce v tomto přestupkovém řízení zastupoval. Zástupce opomněl přiložit plnou moc. Ta byla žalovanému předložena dne 4. 1. 2024. Žalobce tedy odpor podal včas a v souladu s právními předpisy. Žalovaný tak měl v řízení o přestupku pokračovat a vydat meritorní rozhodnutí. Dodnes ale ve věci nerozhodl, přestože zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí již uplynula. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí podle § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 417/2021 Sb. (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) 60 dnů. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se lhůta podáním odporu přerušuje. Jelikož žalobce podal odpor dne 4. 9. 2023, měl žalovaný ve věci rozhodnout nejpozději dne 3. 11. 2023. Žalobce se dne 22. 8. 2024 obrátil na Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. Krajský úřad žalobce sdělením ze dne 19. 9. 2024 informoval, že jeho žádosti nevyhověl, protože má za to, že odpor podal opožděně. S tím žalobce nesouhlasí.

3.         Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce odpor podaný e-mailem dne 4. 9. 2023 nepotvrdil ani nedoplnil v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu. Podle žalovaného bylo dne 11. 9. 2023 učiněno nové podání označené jako odpor z datové schránky zástupce, navíc bez plné moci, s níž by jej bylo možno považovat za doplnění ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu. Žalobci bylo dne 30. 9. 2023 doručeno vyrozumění, jímž byl informován, že žalovaný má za to, že podání ze dne 4. 9. 2023 nebylo řádně potvrzeno. Na toto vyrozumění žalobce nereagoval. Plnou moc pro zástupce žalobce zaslal až dne 4. 1. 2024. Podle žalovaného má být již doplnění podání podle § 37 odst. 4 správního řádu perfektní. Chybějící plná moc (navíc doplněná až dne 4. 1. 2024, a nikoliv spolu s podáním ze dne 11. 9. 2024, nebo když se žalobce dozvěděl, že žalovaný nepovažuje doplnění podání provedené zástupcem za řádné a včasné) způsobila, že podání zástupce ze dne 11. 9. 2023 nelze považovat za doplnění podání podle § 37 odst. 4 správního řádu. Odpor ze dne 4. 9. 2023 proto nebyl podán včas. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout, neboť nebyl nečinný. Pro případ, že by se soud neztotožnil s uvedenou argumentací, má za to, že by vystupování žalobce mělo mít vliv na náhradu nákladů řízení. Poté, co se žalobce dne 30. 9. 2023 dozvěděl, že žalovaný nepovažuje doplnění podání ze dne 11. 9. 2023 za řádné, zůstal pasivní. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podal až dne 22. 8. 2024. Postup žalobce není náhodný. Jeho účelem je dosáhnout uplynutí promlčecí doby a zániku odpovědnosti za přestupek. Postup žalobce ve správním a soudním řízení by proto soud měl považovat za účelový. Jeho cílem totiž není efektivně hájit skutečně existující právo žalobce (na projednání přestupku ve správním řízení), nýbrž pokusit se docílit promlčení přestupku. Včasnost a přípustnost odporu mohla být vyřešena ve správním řízení v otevřené promlčecí době. Žalobce si toho musel být vědom, ale rozhodl se řešení této otázky přesunout do soudního řízení správního po uplynutí promlčecí doby. Pokud žalobce účelově pominul možnosti včasné nápravy ve správním řízení, pak je spravedlivé požadovat, aby si náklady soudního řízení hradil sám. Soud by mu proto podle § 60 odst. 7 s. ř. s. neměl přiznat náhradu nákladů řízení. K tomu žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 27. 10. 2020, č. j. 8 As 86/2020-46. Žalovaný upozornil, že žalobce vystupuje ve spolcích Ochrana řidičů o. s., IČO: 01917714, a Share CAR!, z.s., IČO: 06853854.

4.         Žalobce v replice připustil, že potvrzení podání ze dne 11. 9. 2023 nebylo bezvadné. Žalovaný ho však měl vyzvat k odstranění vad podání podle § 37 odst. 3 správního řádu. To však žalovaný neučinil. Z vyrozumění doručeného žalobci dne 30. 9. 2023 nebylo patrné, že vada podání spočívala v nepředložení plné moci. Žalobce předpokládal, že plnou moc předložil zástupce. Že plná moc nebyla předložena, zjistil až poté, co se setkal se svým zástupcem. Angažmá žalobce v právnických osobách s věcí nesouvisí. Poukaz na pasivitu žalobce není férový ani pravdivý. Žalovaný žalobci sdělil, že odpor nebyl akceptován, ale neuvedl, že jeho vada spočívala v nepředložení plné moci. Žalobce toto pochybení sám napravil. Správní orgány měly více než trojnásobek zákonné lhůty na to, aby ve věci rozhodly. Je neetické, pokud žalovaný žalobci radí, že se měl dříve obrátit na krajský úřad se žádostí o opatření proti nečinnosti. Takový postup nebyl v zájmu žalobce. Obviněný nemá povinnost spolupracovat se správními orgány na svém odsouzení a upomínat se o vydání rozhodnutí. Důležité je, že nejpozději od 4. 1. 2024 neexistovala žádná překážka, která by žalovanému bránila v tom, aby se žalobcem vedl řádný proces. Žalobce navrhuje, aby mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, které vyčíslil na 14 342 Kč.

Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu

5.         Příkazem ze dne 24. 8. 2023 shledal žalovaný žalobce vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. 6. 2023, a uložil žalobci pokutu ve výši 35 000 Kč a trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců ode dne právní moci tohoto příkazu. Příkaz byl žalobci doručen do jeho datové schránky dne 28. 8. 2023.

6.         Dne 4. 9. 2023 obdržel žalovaný odpor proti příkazu ze dne 24. 8. 2023, který žalobce podal prostým e-mailem.

7.         Dne 11. 9. 2023 obdržel žalovaný podání z datové schránky zástupce (ID DS: X) označené jako „odpor“, v němž se uvádí, že „z pověření“ žalobce podává odpor proti příkazu ze dne 24. 8. 2023 a že plnou moc předloží přímo žalobce.

8.         Opatřením ze dne 26. 9. 2023, č. j.  MUBN/375566/2023/ODSA, žalovaný vyrozuměl žalobce o podání opožděného odporu. Žalovaný uvedl, že obdržel e-mail žalobce ze dne 4. 9. 2023 a datovou zprávu zástupce, která „[j]iné údaje k osobě Z. Š.“ neobsahovala. E-mailové podání ze dne 4. 9. 2023 nebylo potvrzeno podle § 37 odst. 4 správního řádu. Pokud žalobce zmocnil zástupce k podání odporu proti příkazu ze dne 24. 8. 2023, byl odpor doručen po uplynutí osmidenní lhůty. Příkaz ze dne 24. 8. 2023 tak nabyl dne 6. 9. 2023 právní moci.

9.         Dne 4. 1. 2024 žalovaný obdržel datovou zprávu žalobce, s níž předložil plnou moc ze dne 11. 9. 2023 zmocňující zástupce k jeho zastupování v řízení sp. zn. ODSA/56665/2023/KRO. V průvodním dopise se žalobce omluvil, že je „hlava dubová“ a opomněl plnou moc předložit, což zjistil dnes na schůzce se zástupcem.

10.     Podáním ze dne 22. 8. 2024 se žalobce obrátil na krajský úřad se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti. Opatřením ze dne 19. 9. 2024, č. j. 112854/2024/KUSK/OSŽSP/ZAV, krajský úřad žalobci sdělil, že odpor podaný žalobcem dne 4. 9. 2023 nebyl opatřen elektronickým podpisem a nebyl potvrzen podle § 37 odst. 4 správního řádu. Pokud žalobce k podání odporu zmocnil zástupce, bylo jeho podání učiněno dne 11. 9. 2023, tedy opožděně. Krajský úřad proto neshledal důvod k uplatnění opatření proti nečinnosti.

Posouzení žaloby soudem

11.     Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.) a o žalobě rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť účastníci řízení s takovým postupem souhlasili.

12.     Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

13.     Za správního spisu i příloh žaloby shodně vyplývá, že žalobce se podle § 80 správního řádu obrátil na krajský úřad se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti, ale že krajský úřad neshledal důvody pro tento postup. Soud má proto za to, že žalobce žádost vyčerpal bezvýsledně. Žaloba je tedy věcně projednatelná.

14.     Soud se proto zabýval žalobou věcně. Dospěl přitom k závěru, že je důvodná.

15.     Podle § 94 zákona o odpovědnosti za přestupky, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.

16.     Podle § 150 odst. 3 správního řádu může proti příkazu ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

17.     Podle § 37 odst. 4 správního řádu je podání možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.

18.     Odpor podaný žalobcem formou prostého e-mailu dne 4. 9. 2023 bez podpisu nebyl podáním učiněným jedním ze způsobů uvedených v § 37 odst. 4 větě první správního řádu. Z toho důvodu bylo třeba jeho doplnění podle věty druhé tohoto ustanovení. Toto doplnění provedl zástupce, který dne 11. 9. 2023 ze své datové schránky podal „z pověření žalobce“ odpor proti příkazu ze dne 24. 8. 2023.

19.     Podáním zástupce byl splněn požadavek § 37 odst. 4 věty druhé. Nedostatek formy, kterým trpělo původní elektronické podání žalobce (e-mail) ze dne 4. 9. 2023, byl tímto úkonem odstraněn. Za této situace proto nebylo možné uzavřít, že k žalobcovu odporu se pro nedostatek formy nepřihlíží.

20.     Podání zástupce však trpělo jiným nedostatkem, neboť ten nedoložil oprávnění zastupovat žalobce v řízení o přestupku. Bylo na žalovaném, aby zákonem stanoveným způsobem, tj. prostřednictvím výzvy k odstranění vad podání podle § 37 odst. 3 správního řádu, vyzval zástupce (nikoliv žalobce srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017-33, č. 3860/2019 Sb. NSS), k doložení plné moci, a odstranil tak nejistotu ohledně oprávnění zástupce jednat v řízení za žalobce, tj. doplnit odpor podaný prostým e-mailem dne 4. 9. 2023. Teprve pokud by tento postup k odstranění vady nevedl, bylo by namístě vyrozumění žalobce podle § 150 odst. 3 věty třetí správního řádu.

21.     Tím, že dne 4. 1. 2024 předložil žalovanému plnou moc z 11. 9. 2023, žalobce dodatečně schválil podání zástupce ze dne 11. 9. 2023 (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2015, sp. zn. II. ÚS 3144/14).

22.     Soud tedy konstatuje, že žalobce podal proti příkazu ze dne 24. 8. 2023 včasný odpor, který zástupce podle § 37 odst. 4 věty druhé včas doplnil. Doložením plné moci dne 4. 1. 2024 byl zhojen nedostatek podání zástupce ze dne 11. 9. 2023. Veškeré vady odporu, který podal žalobce dne 4. 9. 2023, tedy byly odstraněny. Podáním odporu dne 4. 9. 2023 tak v souladu s § 150 odst. 3 větou druhou správního řádu došlo ke zrušení příkazu ze dne 24. 8. 2023. Žalovaný byl proto povinen pokračovat v řízení o přestupku žalobce a v zákonem stanovené lhůtě ve věci rozhodnout.

Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

23.     Vzhledem k uvedenému soud žalobu shledal důvodnou a podle § 81 odst. 2 s. ř. s. žalovanému uložil povinnost rozhodnout v přestupkovém řízení ve věci přestupků žalobce vedeném žalovaným pod sp. zn. ODSA/56665/2023/KRO. K tomu soud stanovil žalovanému lhůtu 30 dnů s ohledem na § 81 odst. 2 s. ř. s. in fine ve spojení s § 94 zákona o odpovědnosti za přestupky.

24.     O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 a 7 s. ř. s. Žalovaný nebyl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proto nemá. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože jeho postup v řízení (podání odporu prostým e-mailem následně potvrzovaným podáním z datové schránky třetí osoby, ačkoliv žalobce má datovou schránku vlastní, a předložení plné moci zástupce až několik měsíců poté, co se žalobce dozvěděl, že žalovaný k podanému odporu nepřihlížel) představuje z jeho strany případ sofistikované procesní obstrukce s cílem dosáhnout zániku přestupkové odpovědnosti v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty pro projednání přestupku. Soudu je z jeho činnosti známo, že tuto procesní strategii využívají osoby spojené s tzv. Motoristickou vzájemnou pojišťovnou, s níž je spojený i spolek Ochrana řidičů o. s. (srov. rozsudek NSS ze dne 6. 10. 2020, č. j. 10 As 259/2020-27), jehož je žalobce statutárním orgánem (k této procesní strategii srov. např. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018-39, č. 3836/2019 Sb. NSS, či žalovaným zmíněný rozsudek č. j. 8 As 86/2020-46). Řízení ve správním soudnictví má sloužit k ochraně veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob (srov. § 2 s. ř. s.), a nikoliv jako jeden z nástrojů směřujících k dosažení zániku odpovědnosti za správní delikt bez jeho věcného projednání. Procesní strategii žalobce a její zneužívající povahu proto soud (v souladu s výše uvedenou ustálenou a veřejně dostupnou judikaturou) hodnotí jako okolnost zvláštního zřetele hodnou, která odůvodňuje nepřiznání náhrady nákladů řízení podle § 60 odst. 7 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 28. února 2025

 

Miroslav Makajev, v. r.  
předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.