[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 8. 2023, č. j.: X

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 8. 8. 2023, č. j.: X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 21. 2. 2023, č. j.: X, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“).

2. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že prvostupňové i napadené rozhodnutí zatížila vada porušení ust. § 3 a § 50 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“). Žalovaná nesprávně vyslovila, že žalobkyně nesplňovala podmínky invalidity podle ust. § 38 z.d.p., skutkový stav nebyl zjištěn úplně a napadené rozhodnutí trpí nesrozumitelností a nedostatkem důvodů. Vzhledem ke stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu je žalobkyně invalidní osobou, u které nastal pokles pracovních schopností nejméně o 35 %. Žalobkyně v žalobě zmínila lékařské zprávy předložené žalované na podporu tvrzení o nepříznivém zdravotním stavu a k žalobě také připojila aktuální zprávy, jež mají potvrzovat zhoršování zdravotního stavu.
3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc k novému projednání. Rovněž navrhla uložit žalované, aby jí nahradila náklady řízení.

3. Vyjádření žalované

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když rekapitulovala dosavadní průběh řízení a žalobní námitky. Podle posudku o invaliditě ze dne 2. 6. 2023 je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 6b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro nějž byla zvolena míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Žalovaná považuje posudek za správný, úplný a přesvědčivý. Poněvadž žalobkyně nesouhlasila s medicinským posouzením svého zdravotního stavu, navrhla žalovaná vyhotovení posudku u PK MPSV. Za současného stavu, kdy v případě žalobkyně není invalidita objektivně prokázána, navrhla žalovaná žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

4. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 21. 2. 2023, č. j.: X, byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek v ust. § 38 z.d.p.
6. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 1. 2023, č. j.: LPS/2022/1025-P2_CSSZ) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10 %, tzn. neodpovídající uznání invalidity.
7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
8. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 6. 2023, č. j.: LPS/2023/705-NR-PLZ_CSSZ) nebyla žalobkyně invalidní, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala 30 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 8. 8. 2023.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11.                      Na jednání konaném dne 17. 3. 2025 zástupce žalobkyně uvedl, že dokládal další zprávy, žalobkyně je zjevně invalidní, zdravotní stav se stále zhoršuje; posudkové zhodnocení je účelové, aby bylo konstatováno 30 %, nikoliv 35 %, původně byl pokles jen o 10 %, což působí nevěrohodnost. Zástupkyně žalované odkázala na předchozí vyjádření, zdravotní posouzení je ryze odborná záležitost, o účelovosti nic nesvědčí, tři posudky se plně shodly, posuzován je zdravotní stav ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit, žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.
12.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
13.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
14.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 16. 5. 2024, e. č.: SZ/2023/3572-PH-16. Dne 16. 5. 2024 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékaře v oboru fyziatrie a rehabilitační lékařství, žalobkyně byla na tomto jednání přítomna a byla vyšetřena lékařem v oboru fyziatrie a rehabilitační lékařství. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila nálezy z chirurgického vyšetření ze dne 26. 1. 2022, ze skiagrafického vyšetření ze dne 15. 11. 2022, z neurologického vyšetření ze dne 29. 11. 2022, záznam z rehabilitace v době od 19. 9. 2022 do 9. 10. 2022, z ortopedického vyšetření ze dne 15. 12. 2022, z vyšetření spondylochirurga ze dne 15. 1. 2024 a 15. 4. 2024 a zprávy Centra komplexní péče Roseta Praha ze dne 6. 2. 2023 a 15. 4. 2024. Konstatovány byly X. Zjištěn byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly XV, oddílu B, položky 6b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a činila 20 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise ve smyslu ust. § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšila o 10 % na celkových 30 %. Toto postižení však nelze klasifikovat jako značné postižení funkce navíc X. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní.
15.                      Žalobkyně ve vyjádření k posudku PK MPSV předložila aktuální lékařské zprávy, jež mají dokládat další zhoršení zdravotního stavu. Žalobkyně trpí X., což dne 19. 6. 2024 vyústilo v operaci.
16.                      V návaznosti na dodatečně předložené lékařské zprávy soud požádal PK MPSV o vypracování doplňujícího posudku (posudek PK MPSV ze dne 6. 11. 2024, e. č.: SZ/2024/2098-PH-3). Dne 6. 11. 2024 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru neurologie, žalobkyně nebyla na tomto jednání přítomna. Komise shledala, že většina nově dodaných zpráv o vyšetřeních již byla součástí zdravotní dokumentace. Jde-li o zprávu z vyšetření dne 19. 6. 2024 z Kliniky X., jsou doloženy X. Současný stav žalobkyně je po operaci zlepšen, a nikoli zhoršen oproti vyšetření k datu posouzení, kdy byl objektivní nález podrobně popsán a posudkově vyhodnocen jako X. Horní hranice 20 % byla zvolena pro značné potíže X., byly také zohledněny X. Pro nízký kvalifikační potenciál žalobkyně byla hodnota zvýšena o 10 % na celkových 30 %. Posuzován byl zdravotní stav ke dni 8. 8. 2023, nikoli ke dni 6. 11. 2024, kdy by postižení nemohlo být hodnoceno horní hranicí procentního rozmezí, neboť úspěšně přeléčený X. již nepředstavuje posudkově významnou komorbiditu. Komise setrvala na svých závěrech z posudku ze dne 16. 5. 2024; u žalobkyně se nejedná o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.
17.                      Z posudku PK MPSV ze dne 16. 5. 2024 a z jeho doplnění ze dne 6. 11. 2024 vyplývá, že ke dni 8. 8. 2023 nebyla žalobkyně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře se specializací na fyziatrii a rehabilitační lékařství, resp. na neurologii, ke dni 8. 8. 2023 nezjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XV, oddílu B, položky 6b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a činila po navýšení 30 %. Při vypracování posudku vycházela komise především z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobkyně dne 16. 5. 2024. Žalobkyni neshledala PK MPSV invalidní ani v prvním stupni.
18.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 16. 5. 2024 a jeho doplnění ze dne 6. 11. 2024, které považuje za úplné, přesvědčivé a celistvé, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy X., a to ke dni 8. 8. 2023, nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Podle názoru soudu nic nesvědčí o výběru jen takových podkladů z lékařské dokumentace, které by byly v neprospěch žalobkyně. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě správných posudkových kritérií vztažených na aktuální stav žalobkyně. Jestliže žalobkyně uváděla zhoršení zdravotních obtíží, nebyly takové změny potvrzeny ve zdravotní dokumentaci.
19.                      I po doplňujícím posudku žalobkyně doložila další lékařské zprávy, které již soud ale k novému posouzení nezaslal, protože se dílem týkaly okolností, které již byly řádně posouzeny PK MPSV (často se jednalo jen o novější verzi téže zprávy), dílem byly výrazně novější než datum 8. 8. 2023, k němuž byl zdravotní stav zjišťován, takže zjevně nemohly být relevantní v posuzované věci. Ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl zdravotní stav žalobkyně důkladně posouzen ze všech možných hledisek, byla podrobně prozkoumána zdravotní dokumentace a žalobkyně byla též na jednání komise vyšetřena. Ze zpráv doložených soudu dne 19. 12. 2024 se většina týkala již podrobně probraných a posouzených zdravotních obtíží žalobkyně, ze zdravotních zpráv dodatečně dodaných vybočuje svým charakterem psychiatrická zpráva ze dne 9. 12. 2024, která však zjevně nemůže být relevantní ke dni vydání napadeného rozhodnutí dne 8. 8. 2023 (tj. po roce a čtyřech měsících), dle zprávy žalobkyně dříve na psychiatrii nebyla a dorazila na doporučení praktického lékaře, soud zároveň ověřil, že v soudním spisu, dávkovém spisu ani zdravotní dokumentaci se jiná psychiatrická zpráva nenachází. Dne 9. 1. 2025 žalobkyně doložila zprávy týkající se dalších potíží s X., nejstarší zpráva byla z poloviny prosince 2024, zbývající dvě zprávy pak z ledna 2025; je zjevné, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí dne 8. 8. 2023 nemohou být nové potíže konstatované s takovým odstupem relevantní, veškeré obtíže doložené ke dni vydání napadeného rozhodnutí byly řádně posouzeny PK MPSV.
20.                      Soud pokládá za významnou skutečnost dodávající přesvědčivost zdravotnímu posouzení, že v druhostupňovém posudku ze dne 2. 6. 2023 a v posudku PK MPSV ze dne 16. 5. 2024, jakož i v jeho doplnění ze dne 6. 11. 2024, bylo za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 6b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla taktéž shodně určena (po zvýšení) na 30 %. Nic nenasvědčuje tvrzené účelovosti zdravotního posouzení. Prvostupňový posudek v řízení před žalovanou byl podhodnocený, což bylo v dalších posudcích konstatováno, následná zdravotní posouzení byla konzistentní. Zároveň pro položku 6b bylo zvoleno naprosto maximální hodnocení snížení pracovní schopnosti, tj. 20 % navýšených o dalších 10 %, při daném zařazení neumožňuje právní úprava vyšší hodnocení; nemožnost podřadit zdravotní postižení žalobkyně pod položku 6c bylo zároveň v posudcích řádně vyhodnoceno.
21.                      V případě zhoršení zdravotního stavu či výskytu nových obtíží po dni vydání napadeného rozhodnutí (8. 8. 2023) je třeba podat novou žádost o invalidní důchod (nabízí se např. psychiatrické potíže či nové problémy s X.; aniž by soud jakkoliv předjímal jejich odborné posouzení).
22.                      Jelikož soud neshledal ani žádná pochybení ve způsobu vedení správního řízení a porušení žalobkyní toliko v obecné rovině zmiňovaných ustanovení s.ř., zamítl žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou.
23.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 17. března 2025

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce