6 As 32/2025 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Štěpána Výborného v právní věci žalobkyně: ATOOM OIL s.r.o., sídlem Budějovická 1126/9, Praha 4, zastoupená JUDr. Vladimírem Szabo, advokátem, sídlem Jeremenkova 1021/70, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2023, č. j. 059630/2023/ KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2025, č. j. 37 A 8/2023‑55, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Praze ve věci odstranění přístavby objektu lakovny na adrese Hlavní 216, Světice, nacházející se na pozemcích parc. č. 312/2, 312/44, X a na pozemku parc. č. st. 606/1 v kat. území S. u Ř..
[2] Stěžovatelka podala návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, v němž uvedla, že odstranění stavby je závažným zásahem do jejího vlastnického práva. Odstranění stavby za splnění stanovených podmínek je v současné době skokového nárůstu cen stavebních materiálů a prací i obtížně realizovatelné a stěžovatelce způsobí nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Dojde‑li k odstranění stavby před případným zrušením napadeného rozsudku a rozhodnutí žalovaného, bude se jednat o náklady zbytečně vynaložené. Stěžovatelka doplnila, že ani vlastníci sousední parcely (manželé M) nejsou proti zachování stavby. Pro přiznání odkladného účinku svědčí také chybějící rozpor s důležitým veřejným zájmem, jelikož proti stávající stavbě nikdo nebrojí. Dokonce sama obec Světice je připravena souhlasit se změnou územního plánu výměnou za část pozemku ve vlastnictví stěžovatelky. Stěžovatelka argumentovala také tím, že správnímu orgánu prvního stupně je existence stavby známa již 20 let, řízení o odstranění však bylo zahájeno až po přibližně 15 letech. Rovněž připomněla, že odkladný účinek přiznal žalobě i krajský soud.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[4] Nejvyšší správní soud posoudil podaný návrh a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny.
[5] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
[6] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že žaloba či kasační stížnost odkladný účinek nemají, a měl by tak být přiznáván pouze v případech, které svou specifickou povahou takový postup odůvodňují. Je‑li přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma, která žadateli hrozí, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tedy taková, která odůvodňuje, aby v konkrétním případě nebylo pravidlo, že žaloba (resp. kasační stížnost) odkladný účinek nemá, výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019‑38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014‑58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).
[9] V posuzovaném případě odstranění stavby nepochybně představuje újmu stěžovatelky, způsobenou nevratným zásahem, který nebude možné zhojit ani případným budoucím rozhodnutím v její prospěch. Takové rozhodnutí by totiž mělo pouze akademický charakter a neposkytovalo by jinou než hypotetickou ochranu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008‑131, č. 1698/2008 Sb. NSS, a dále např. ze dne 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015‑17, ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 As 107/2016‑40, ze dne 12. 1. 2017, č. j. 2 As 333/2016‑52, ze dne 28. 2. 2024, č. j. 6 As 361/2023‑30, či ze dne 18. 3. 2025, č. j. 2 As 37/2025‑41).
[10] Pokud by tedy v daném případě nebyl kasační stížnosti odkladný účinek přiznán a došlo‑li by k odstranění stavby (přístavby objektu lakovny), načež by Nejvyšší správní soud shledal napadený rozsudek nezákonným, nebylo by již možné obnovit předchozí stav, anebo pouze s velikými obtížemi. Jak vlastní odstranění stavby, tak její případná obnova by byly spojeny se značnými finančními náklady, jak stěžovatelka poukázala v návrhu na přiznání odkladného účinku.
[11] Jde‑li o případný zásah dotčené stavby na sousední pozemek parc. č. X v kat. území S. u Ř., který vlastní manželé M., stěžovatelka společně s kasační stížností předložila vyjádření manželů ze dne 2. 1. 2023, ze kterého plyne, že jim stávající stav vyhovuje a nesouhlasí s odstraněním přístavby z důvodu výrazného zhoršení podmínek užívání jejich zahrady a rodinného domu. Z obsahu stěžovatelčina návrhu je navíc patrné, že sporná stavba existuje již více než 20 let a žádné indicie nenasvědčují tomu, že by působila zásadní újmu dalším osobám. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že újma, která by mohla v případě nepřiznání odkladného účinku vzniknout stěžovatelce, je újmou nepoměrně větší, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám.
[12] Nejvyšší správní soud rovněž neshledal, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ačkoli nelze opomíjet zájem společnosti na provádění staveb v souladu s právními předpisy, pro zamítnutí návrhu nepostačuje pouhá existence kolidujícího veřejného zájmu, ale je i zde třeba vážit intenzitu hrozícího zásahu do stěžovatelčiných práv s intenzitou narušení veřejného zájmu (viz již citované usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 17/2008‑131). V posuzovaném případě negativní a nevratné následky spojené s odstraněním stavby nad tímto zájmem převažují.
[13] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dovodil naplnění obou shora vymezených podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, stěžovatelčině návrhu vyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti se tedy odkládá i vykonatelnost rozhodnutí žalovaného.
[14] Nejvyšší správní soud současně připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku (i bez návrhu) usnesením zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, anebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.).
[15] Závěrem Nejvyšší správní soud doplňuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[16] Výrokem II tohoto usnesení Nejvyšší správní soud uložil stěžovatelce zaplatit soudní poplatek. Povinnost zaplatit soudní poplatek v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku vzniká až rozhodnutím soudu o tomto návrhu (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑21, č. 4616/2024 Sb. NSS) a poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.
[17] Soudní poplatek lze zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1060403225.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2025
Mgr. Ing. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu