USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KUUK/118287/2024 ze dne 12. 8. 2024

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 12. 8. 2024 žalovaný zamítl jako nepřípustné odvolání žalobců proti nařízení Magistrátu města Mostu (stavební úřad) ze dne 11. 10. 2018, č. j. MmM/106344/2018/OSÚ/LŠ, ve věci odstranění částí stavby označené jako stavby a úpravy terénu v Obrnicích – Českých Zlatníkách na pozemku st. p. XA, parc. č. XB a XC v katastrálním území X.
2. Proti tomuto rozhodnutí se žalobci bránili žalobou.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení.
4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
5. Takovým zvláštním zákonem je zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“). Soud podotýká, že většina jeho ustanovení nabyla účinnosti dne 1. 1. 2024, avšak některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsažené v § 305 a násl. – účinné od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona platí, že žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.
6. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
7. Dané soudní řízení bylo zahájeno dne 11. 10. 2024, kdy byla žaloba doručena zdejšímu soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí žalobcům (§ 306 odst. 1 nového stavebního zákona), k čemuž došlo dne 14. 8. 2024 (viz doručenka založená na č. l. 35 soudního spisu).
8. Z formulace § 331 nového stavebního zákona, že se soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů, a contrario vyplývá, že soudní řízení zahájená za účinnosti nového stavebního zákona se v plném rozsahu, včetně lhůty pro podání žaloby, řídí právě jím. Jak také konstatoval Nejvyšší správní soud v nedávném rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26, nová úprava žalobních lhůt podle § 306 nového stavebního zákona se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024.
9. Na okraj soud podotýká, že kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu i citované přechodné ustanovení byly součástí nového stavebního zákona (platného ode dne 29. 7. 2021) od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s ní seznámili. Soud tak dospěl k závěru, že v nyní řešené věci je namístě uplatnit § 306 nového stavebního zákona stanovící kratší (jednoměsíční) lhůtu pro podání žaloby. Ostatně žalobci byli již ve správním řízení zastoupeni advokátem (stejným jako v tomto soudním řízení), který by jako profesionál v oblasti práva měl příslušnou právní úpravu znát.
10. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byla tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí středa 14. 8. 2024, jednoměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout ve čtvrtek 15. 8. 2024 a skončila v pondělí 16. 9. 2024 (nejblíže následující pracovní den po sobotě 14. 9. 2024, na kterou by konec lhůty jinak připadl).
11. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobci nejpozději dne 16. 9. 2024 předali soudu nebo jemu zaslali prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předali orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobci neučinili, neboť jejich zástupce žalobu soudu prostřednictvím datové schránky zaslal až dne 11. 10. 2024, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání založeného na č. l. 1 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
12. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobci podali žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená jednoměsíční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl.
13. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 3. března 2025

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

předseda senátu