č. j. 141 A 43/2024-27

 

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci

žalobkyně:

L. J., narozena dne X

bytem X

zastoupena advokátem Mgr. Františkem Nesvadbou

sídlem Dlouhá 3458/2a, 400 01  Ústí nad Labem

proti

 

žalovanému:

Krajský úřad Ústeckého kraje

sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného č. j. KUUK/150748/2024 ze dne 18. 10. 2024 a č. j. KUUK/152511/2024 ze dne 22. 10. 2024

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Usnesením ze dne 10. 6. 2024, č. j. MMUL/OÚPSŘ/S/226120/2024/VaL, Magistrát města Ústí nad Labem vyzval žalobkyni k doplnění žádosti o vydání společného povolení na stavbu Rodinný dům na p. p. č. X v k. ú. X a stanovil jí k tomu lhůtu do 31. 7. 2024. Odvolání žalobkyně proti tomuto usnesení žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 10. 2024 zamítl.
  2. Magistrát současně usnesením ze dne 11. 6. 2024, č. j. MMUL/OÚPSŘ/S/226306/2024/VaL, přerušil řízení o vydání výše označeného společného povolení. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 10. 2024 zmíněné usnesení změnil tak, že v jeho výrokové části nahradil ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno.
  3. Proti uvedeným rozhodnutím žalovaného se žalobkyně bránila žalobou.
  4. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení.
  5. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  6. Takovým zvláštním zákonem je zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“). Soud podotýká, že většina jeho ustanovení nabyla účinnosti dne 1. 1. 2024, avšak některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsažené v § 305 a násl. – účinné od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona platí, že žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.
  7. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
  8. Dané soudní řízení bylo zahájeno dne 18. 12. 2024, kdy byla žaloba doručena zdejšímu soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadených rozhodnutí žalobkyni (§ 306 odst. 1 nového stavebního zákona). K oznámení rozhodnutí žalobkyni došlo jejich doručením jejímu zástupci, a to v případě rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2024 dne 18. 10. 2024 (viz doručenka založená na č. l. 24 soudního spisu) a v případě rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2024 dne 22. 10. 2024 (viz doručenka založená na č. l. 25 soudního spisu).
  9. Z formulace § 331 nového stavebního zákona, že se soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů, a contrario vyplývá, že soudní řízení zahájená za účinnosti nového stavebního zákona se v plném rozsahu, včetně lhůty pro podání žaloby, řídí právě jím. Jak také konstatoval Nejvyšší správní soud v nedávném rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26, nová úprava žalobních lhůt podle § 306 nového stavebního zákona se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024.
  10. Na okraj soud podotýká, že kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu i citované přechodné ustanovení byly součástí nového stavebního zákona (platného ode dne 29. 7. 2021) od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s ní seznámili. Soud tak dospěl k závěru, že v nyní řešené věci je namístě uplatnit § 306 nového stavebního zákona stanovící kratší (jednoměsíční) lhůtu pro podání žaloby. Ostatně žalobkyně byla již ve správním řízení zastoupena advokátem (stejným jako v tomto soudním řízení), který by jako profesionál v oblasti práva měl příslušnou právní úpravu znát.
  11. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2024 pátek 18. 10. 2024, jednoměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v sobotu 19. 10. 2024 a skončila v pondělí 18. 11. 2024. V případě rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2024 bylo dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců úterý 22. 10. 2024, jednoměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout ve středu 23. 10. 2024 a skončila v pátek 22. 11. 2024.
  12. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobkyně nejpozději dne 18. 11. 2024, pokud jde o rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2024, a nejpozději dne 22. 11. 2024, pokud jde o rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2024, předala soudu nebo jemu zaslala prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předala orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobkyně neučinila, neboť její zástupce žalobu soudu prostřednictvím datové schránky zaslal až dne 18. 12. 2024, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání založeného na č. l. 1 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
  13. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobkyně podala žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená jednoměsíční lhůta k jejímu podání.
  14. Žaloba navíc není přípustná. Obě usnesení magistrátu (přerušení řízení i výzva k doplnění žádosti spojená se stanovením lhůty) představují úkony správního orgánu, jimiž se toliko upravuje vedení řízení před správním orgánem. Takové úkony jsou podle § 70 písm. c) s. ř. s. vyloučeny ze soudního přezkumu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, č. j. 3 As 64/2007-62). To činí podanou žalobu nepřípustnou ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s.
  15. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro její opožděnost a podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro její nepřípustnost odmítl.
  16. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 3. března 2025

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.