1 As 32/2025 - 16
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Michala Bobka, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 11. 2024, č. j. 10.04‑000082/24‑0003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2025, č. j. 5 A 11/2025 ‑ 23,
takto:
Odůvodnění:
[1] Žalobce požádal Českou advokátní komoru („žalovaná“) o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a to k zastoupení v řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2024, č. j. 27 Co 152/2024 ‑ 63. Žalovaná ve svém rozhodnutí advokáta neurčila. Dle jejího názoru žalobce zneužívá právo dle § 18c odst. 5 věta třetí zákona o advokacii.
[2] Žalobce se proti rozhodnutí žalované bránil žalobou podanou u Městského soudu v Praze. Zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Této žádosti městský soud částečně vyhověl usnesením uvedeným v záhlaví, jehož výrokem I. žalobce osvobodil v rozsahu 90 % soudního poplatku a výrokem II. jej vyzval k zaplacení zbývající části soudního poplatku ve výši 300 Kč.
[3] Městský soud shledal, že z nashromážděných podkladů plyne, že žalobce má příjmy jen ze sociálních dávek a z půjček od rodinného příslušníka. Žalobcovu finanční situaci však nepovažoval za natolik výjimečnou, aby odůvodňovala plné osvobození od soudních poplatků. Žalobce je členem bytového družstva s nájemním právem k družstevnímu bytu, dále je podílovým spoluvlastníkem tří nemovitostí a je schopen hradit měsíční členské příspěvky zapsanému spolku a výdaje za telefon. Dluhy žalobce navíc tvoří i pořádkové pokuty. Městský soud předpokládal, že tyto pokuty byly (stejně jako jiné, o kterých věděl z úřední činnosti) žalobci uloženy za hrubě urážlivá podání. Městský soud rovněž připomněl, že jednou z funkcí soudního poplatku je přimět navrhovatele, aby podání návrhu k soudu pečlivě zvážili.
II. Kasační stížnost žalobce
[4] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadá usnesení městského soudu kasační stížností v rozsahu výroku I. (tj. výroku o částečném osvobození od soudního poplatku) z důvodů, které podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení ve výroku I. zrušil a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení.
[5] Stěžovatel tvrdí, že je usnesení městského soudu nepřezkoumatelné. Městský soud nijak neodůvodnil svůj závěr o motivační funkci soudního poplatku, respektive neupřesnil, proč je ve stěžovatelově případě tato motivace potřebná. Dále byly podle městského soudu stěžovateli uloženy pokuty za hrubě urážlivá podání; to však z podkladů obsažených v soudním spisu nevyplývá. Příčiny stěžovatelovy nemajetnosti neměl městský soud vůbec brát v úvahu, protože kritériem při rozhodování o osvobození je jen nemajetnost samotná. Stěžovatelovu nemajetnost pak městský soud posoudil nesprávně: to, že je stěžovatel schopen hradit jiné drobné závazky a že vlastní podíly nemovitostí, ještě neznamená, že v zájmu zaplacení soudního poplatku může závazky přestat hradit a podíly prodat.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[6] NSS neshledal nedostatky podmínek řízení či jiné překážky, které by bránily dalšímu postupu a rozhodnutí ve věci. Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti nemusí být zastoupený advokátem ani uhradit soudní poplatek, jelikož napadá procesní rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě nekončí (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 ‑ 19, č. 3271/2015 Sb. NSS, bod 29). Napadené usnesení proto NSS přezkoumal v rozsahu a z důvodů vymezených v kasační stížnosti s přihlédnutím k případným vadám, které je povinen zkoumat z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[9] V projednávané věci městský soud částečně vyhověl stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků, přičemž svůj závěr náležitě odůvodnil především v bodech 5.‑9. napadeného usnesení. NSS ve světle své ustálené judikatury (např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003‑75, č. 133/2004 Sb. NSS) neshledal, že by napadené usnesení bylo nepřezkoumatelné. Městský soud stěžovateli nepřiznal úplné osvobození od soudních poplatků především proto, že stěžovatel není zcela nemajetný, hradí zbytné výdaje a do dluhů se dostal také v důsledku hrazení pořádkových pokut. NSS jeho závěry považuje za přezkoumatelné. S ohledem na povahu a frekvenci stěžovatelových sporů považuje NSS za korektní také zdůraznění motivační funkce soudního poplatku (srov. citované usnesení rozšířeného senátu ve věci 1 As 196/2014, bod 13.).
[10] Odůvodnění napadeného usnesení je jako celek přezkoumatelné, logické a v souladu se zákonem, jakož i s výjimečnou povahou institutu osvobození od soudních poplatků. Závěry městského soudu jsou v souladu s judikaturou NSS, v níž kasační soud již vícekrát rozhodoval i v obdobných věcech stejného stěžovatele (viz například rozsudky NSS citované výše v bodě [8] nebo rozsudky NSS ze dne 5. 2. 2025, č. j. 8 As 17/2025 ‑ 11; ze dne 27. 2. 2025, č. j. 9 As 9/2025 ‑ 12; a ze dne 20. 3. 2025, č. j. 10 As 35/2025 ‑ 21).
IV. Závěr a náklady řízení
[11] Na základě výše uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že nebyly naplněny tvrzené důvody kasační stížnosti. Proto ji postupem podle § 110 odst. 1 in fine s. ř. s. zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).
[12] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel v řízení nebyl úspěšný. Nemá proto právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. tohoto rozsudku). Žalovaná měla v řízení o kasační stížnosti plný úspěch, avšak nevznikly jí žádné náklady nad rámec její běžné úřední činnosti. Proto jí NSS náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2025
Michal Bobek
předseda senátu