USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše (soudce zpravodaj) a soudců Pavla Molka a Kateřiny Kopečkové v právní věci žalobce: A. V., proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2023, č. j. KUJCK 146943/2023, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 1. 2025, č. j. 64 A 1/2024-67,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1]               Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností, podanou dne 14. 2. 2025, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného.

[2]               Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení, včetně včasnosti kasační stížnosti. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že mu byl napadený rozsudek doručen 31. 1. 2025. Soud však ze spisu krajského soudu a z doručenky obsažené na jeho č. l. 71 zjistil, že napadený rozsudek byl žalobci doručen již ve čtvrtek 30. 1. 2025. Konkrétně byl dodán do datové schránky žalobce 30. 1. 2025 v 16:16:14 a doručen téhož dne 16:33:43 (způsob doručení do vlastních rukou).

[3]               V návaznosti na to soud stěžovatele prostřednictvím jeho tehdejšího zástupce přípisem ze dne 6. 3. 2025, č. j. 8 As 40/2025-37, vyzval, aby se k rozporu stran data doručení napadeného rozsudku vyjádřil.

[4]               Stěžovatel v návaznosti na to soudu 17. 3. 2025 sdělil, že téhož dne odvolal plnou moc udělenou jeho dosavadnímu právnímu zástupci z důvodu, že „zásadně pochybil při podání kasační stížnosti, uvedl nesprávné datum doručení rozhodnutí a způsobil tak opožděnost jejího podání“. Zároveň stěžovatel požádal o to, aby se soud touto skutečností náležitě zabýval v kontextu jeho procesních práv a povinností. Odvolání plné moci následně potvrdil také původní zástupce.

[5]                Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. věty první lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle § 40 odst. 2 věty první s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty.

[6]               Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví‑li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.

[7]               Jak soud konstatoval výše, z předloženého spisu krajského soudu zjistil, že napadený rozsudek byl stěžovateli doručen do datové schránky ve čtvrtek 30. 1. 2025. Stěžovatel následně v reakci na výzvu soudu fakticky potvrdil, že jeho advokát v kasační stížnosti uvedl nesprávné datum doručení napadeného rozsudku. Nejvyšší správní soud proto nemá o datu doručení napadeného rozsudku pochybnosti.

[8]               Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo‑li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. […] Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Napadený rozsudek byl stěžovateli doručen ve čtvrtek 30. 1. 2025. V souladu s výše citovanými pravidly pro počítání lhůt byl posledním dnem dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti čtvrtek 13. 2. 2025.

[9]               Kasační stížnost byla odeslána z datové schránky zástupce stěžovatele v pátek 14. 2. 2025 v 17:54:31. Je tedy opožděná (o jeden den), zmeškání lhůty přitom nelze prominout. S ohledem na to soud nemohl nijak zohlednit, že se podle tvrzení stěžovatele jednalo o pochybení jeho původního zástupce. Stěžovateli proto nezbývá než se stran řešení dopadů tvrzeného pochybení do jeho procesních práv obrátit právě na svého bývalého advokáta.

[10]            V důsledku uvedeného Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

[11]            O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[12]            Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu NSS z 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS). Proto soud stěžovateli vrací soudní poplatek zaplacený za kasační stížnost ve lhůtě stanovené v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 27. března 2025

Petr Mikeš

předseda senátu