č. j. 8 A 117/2024‑ 52

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

 

navrhovatele   GRAWE, s.r.o., IČO 49449354,

    se sídlem Pod Pekárnami 338/12, Praha 9,

 

    zastoupeného advokátem JUDr. Tomášem Machem,

    se sídlem Viktora Huga 377/4, Praha 5 – Smíchov,

 

proti

 

odpůrci   Magistrát hlavního města Prahy,

    se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 – Staré Město,

 

O návrhu na zrušení opatření obecné povahy „Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích v Praze“ vydaného žalovaným dne 22. 11. 2023, č. j. MHMP-2457309/2023/04/Šv, 

takto:

  1. Opatření obecné povahy „Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích v Praze“ vydané magistrátem hl.m. Prahy, odbor pozemních komunikací a drah ze dne 22. 11. 2023, č. j. MHMP-2457309/2023/04/Šv, se zrušuje uplynutím 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
  2. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 13 228 Kč ve lhůtě jednoho měsíce k rukám zástupce žalobce.

 

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

  1. Napadeným opatřením obecné povahy odbor pozemních komunikací a drah Magistrátu hlavního města Prahy příslušný podle § 124 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích, podle ustanovení § 77, odst. 1 písm. c) a § 78 tohoto zákona, (dále jen „zákon o silničním provozu“) a podle vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, stanovil  místní úpravu silničního provozu v Praze 9, a to tak, že jde o umístění svislé dopravní značky B24 + E9 + E5 „12t“ na místní komunikaci první třídy X ve směru do centra před vjezdem do areálu společnosti Centrum 882 s. r.o. za účelem regulace vjezdu těžkých nákladních vozidel do areálu,  s termínem trvale od 12/2023.

 

II.

Obsah návrhu a vyjádření odpůrce

  1. Navrhovatel namítá, že napadené opatření obecné povahy nebylo vydáno v souladu se zákonem, a to především z důvodu porušení právních předpisů a také nerespektování charakteru pozemní komunikace a narušení práva obecného užívání navrhovatele a dalších blíže nespecifikovaných osob.
  2. Vydáním tohoto opatření obecné povahy (dále jen „OOP“) byl navrhovatel nezákonně zkrácen na svých právech, a to zejména na právu obecného užívání veřejného statku, a na svém právu vlastnickém. Navrhovatel se v důsledku existence vydaného OOP obává vzniku škod na svém majetku a ušlého zisku vzniknuvšího z důvodů účinků, které vydané fakticky OOP vyvolává.
  3. Navrhovatel předně uvedl, že splnil ve smyslu ust. § 101b s.ř.s. jednoroční lhůtu k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, a to přestože mu z důvodu absence řádného vedení správního spisu není zřejmé, v jaký konkrétní den napadené opatření obecné povahy nabylo účinností. Napadené opatření obecné povahy však bylo vydáno dne 22. 11. 2023, kdy zároveň v souladu s ust. § 173 odst. 1 správního řádu platí, že opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.
  4. Jak v podaném návrhu vysvětlil, vydaným OOP byla podle ust. § 77 odst. 1, písm. c) a ust. § 78 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, stanovena místní úprava provozu na pozemní komunikaci, kdy se jednalo o umístění svislého dopravního značení značky B24a (Zákaz odbočení vpravo) + E9 (určený druh vozidla v podobě nákladního automobilu) +E5 “12t“ (největší povolená hmotnost 12 t) na místní komunikaci I. třídy X nacházející se na pozemku parc. č. XA, k.ú. X ve směru do centra před vjezdem do areálu společnosti Centrum 882 s.r.o., za účelem regulace vjezdu těžkých nákladních vozidel do areálu, a to trvale od prosince roku 2023.  OOP bylo vydáno na základě žádosti spol. Centrum 882 s.r.o., IČ: 65414454, se sídlem Kolbenova 882/5a, 190 00 Praha 9 ze dne 3. 11. 2023 (dále jen „Žádost“).
  5. Navrhovatel je vlastníkem pozemků zapsané na LV č. 791, k.ú. X, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha a to: parc. č. XB, o výměře X, ostatní plocha; způsob využití: jiná plocha; parc. č. XE, o výměře X, ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha; parc. č. XF, o výměře X, ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha;  parc. č. XG, o výměře X, ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha; parc. č. XH, o výměře X, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez č.p./č.e.;  parc. č. XI, o výměře X, ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha;  parc. č. XJ, o výměře X, ostatní plocha, manipulační plocha; parc. č. XK, o výměře X, ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha; parc. č. XL, o výměře X, ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha; parc. č. XM, o výměře X, ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha.
  6. Na pozemcích parc. č. XN a parc. č. XC, k.ú. X přímo sousedících s pozemkem parc. č. XB a pozemkem parc. č. XB, k.ú. X se nachází veřejně přístupná účelová komunikace (dále jen „Pozemní komunikace“), jejíž charakter byl deklarován a definitivně potvrzen rozhodnutím Úřadu městské části Prahy 9 ze dne 5. 6. 2023, č. j. MCP09/098843/2023/OD/Bla, jež nabylo právní moci dne 29. 6. 2023. Uuvedeným rozhodnutím bylo rovněž potvrzeno, že navrhovatel dlouhodobě užívá veřejně přístupnou účelovou pozemní komunikaci k přístupu ke svým Pozemkům za účelem výkonu svého podnikání.
  7. Napadené opatření obecné povahy svými účinky bezprostředně souvisí s charakterem veřejně přístupné účelové Pozemní komunikace, kdy osazené dopravní značení určuje místní úpravu provozu, která se přímo dotýká pravidel silničního provozu na dané Pozemní komunikaci, a to tím způsobem, že stanovuje zákaz odbočení vpravo pro nákladní automobily převyšující hmotnost 12 tun. Obsah osazeného dopravního značení v rámci vydaného OOP tak svým způsobem omezuje rozsah obecného užívání veřejně přístupné účelové Pozemní komunikace, čímž dochází ke zkrácení práv navrhovatele v důsledku zákazu odbočení vpravo pro nákladní automobily převyšující hmotnost 12 t, které navrhovatel a jeho nájemníci převážně využíval k výkonu své podnikatelské činnosti. V důsledku omezení je navrhovatel a jeho nájemníci povinen užívat pro přepravu výrazně menší vozidla, když toto vede k navýšení nákladů na přepravu zboží.
  8. Navrhovatel vytýká vydanému OOP v prvé řadě formální vady spočívající v absenci odůvodnění.
  9. Dále namítá nesprávný postup úřadu s tím, že využitím institutu osazení dopravního značení prostřednictvím vydání opatření obecné povahy tak dle navrhovatele došlo k obcházení zákona o pozemních komunikacích, který pro omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci vyžaduje, aby u příslušného správního orgánu proběhlo standardní správní řízení, jehož výsledkem bude vydané konstitutivní rozhodnutí.
  10. Nesprávný úřední postup dále spočívá i v tom, že na pozemku parc. č. XC (potažmo na pozemku parc. č. XD), k.ú. X se v současné době nachází přechodné dopravní značení, které bylo osazeno vydaným opatřením obecné povahy Úřadu městské části Prahy 9, odbor dopravy ze dne 8. 12. 2023, č. j. MCP09/ 205289/2023/OD/SC, sp. zn. S MCP09/179068/2023/4 (dále jen „Přechodné OOP“). Přechodným OOP byla stanovena přechodná úprava provozu na pozemní komunikaci spočívající v umístění přechodného dopravního značení B4 (zákaz vjezdu), E5 „12t“ (nákladní automobily převyšující hmotnost 12 t) na Pozemní komunikaci. Přechodné OOP bylo vydáno do doby vydání definitivního dopravního značení, nejdéle však do 13. 12. 2024, z důvodu zachování bezpečnosti provozu.
  11. Důvodem pro navrhované zrušení OOP je dle navrhovatele i nesprávné vedení správního spisu, který byl předložen navrhovateli k nahlédnutí, ovšem jen ve své části; navrhovatel má za to, že odpůrce postupoval vadně, přičemž spis neobsahuje informaci o vyvěšení a svěšení tohoto OOP na úřední desce odpůrce.
  12. Odpůrce vyslovil nesouhlas s podaným návrhem; konkrétně se nevyjádřil k jednotlivým námitkám, které navrhovatel v podaném návrhu formuloval. Podrobně však vysvětlil důvody, které k vydání opatření obecné povahy vedly s tím, že hlavním cílem bylo zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na ulici X a také při výjezdu a výjezdu do areálu a z tohoto areálu. V minulosti opakovaně docházelo k tomu, že nákladní návěsové vozidlo se nadjetím se pokusilo najet dovnitř areálu, čímž došlo k zablokování ulice X ve směru do centra a při výjezdu z areálu na komunikace X docházelo k couvání nákladního vozidla s návěsem přes přechod pro chodce a chodníkový přejezd nebo v opačném způsobu provedení manévru, zacouvání do areálu k zablokování ulice X a následný výjezd, který již nebyl nijak kritický. Plnou kapacitou parkovacích stání byly často v areálu způsobovány problémy.
  13. Zákaz odbočení pro vozidla s uvedenou maximální tonáží odpůrce nepovažuje za omezení v obecném užívání komunikace, jedná se pouze o usměrnění silničního provozu, které pozitivním způsobem ovlivní bezpečnost a plynulost silničního provozu na ulici X ve směru do centra, zároveň nebude docházet k nadměrnému opotřebení chodníkového přejezdu. V případě zrušení vydaného stanovení místní úpravy bude docházet ke kolizním a nebezpečným situacím v provozu na místní komunikace. Manévry prováděné návěsovými vozidly budou výrazně ohrožovat bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu.
  14. V následující replice navrhovatel setrval na své argumentaci s tím, že absence odůvodnění je sama o sobě důvodem ke zrušení OOP.

 

III.

Posouzení návrhu

  1. Ve věci samé rozhodl Městský soud v Praze (dále též jen „městský soud“) bez nařízení jednání, s čímž navrhovatel i odpůrce souhlasili, respektive jejich souhlas byl presumován [§ 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Napadené opatření soud přezkoumal na základě skutkového i právního stavu v době vydání a v mezích uplatněných návrhových bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 101b odst. 2, 3 a 4 s. ř. s.).
  2. Vydání opatření obecné povahy je výkonem veřejné moci, současně jde však o výkon samostatné působnosti, tedy ústavně zaručeného práva na samosprávu. Opatření obecné povahy představuje určité překlenutí dvou v činnosti veřejné správy tradičních základních forem jednostranných správních aktů: normativních (abstraktních) právních aktů na jedné straně a individuálních (konkrétních) právních aktů na straně druhé (viz nález Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 14/07). Územní samospráva tak zahrnuje i rozhodování o rozvoji území příslušného územního samosprávného celku, které bylo státem decentralizováno, svěřeno do jeho samostatné působnosti v rozsahu vymezeném zákonem, přičemž stát do tohoto rozhodování může zasahovat jen v případě porušení takového zákona a způsobem a postupy, které určuje opět jen zákon. Územní samospráva je tedy v takovém rozsahu v otázce přijímání územních plánů ve formě opatření obecné povahy také ústavně zaručeným právem obcí a krajů.
  3. Navrhovatel podal návrh včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.) a soud nemá ani pochyby o tom, že je k podání návrhu aktivně procesně legitimován (§ 101a odst. 1 s. ř. s.). Dle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) jsou podmínky aktivní procesní legitimace splněny tehdy, tvrdí-li navrhovatel „logicky konsekventně a myslitelně možnost dotčení své právní sféry příslušným opatřením obecné povahy“ (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS z 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009–120, č. 1910/2009 Sb. NSS, bod 34). Navrhovatel namítá, že opatření, které stanoví místní úpravu provozu, zasahuje do jeho práv jako vlastníka pozemků a podnikatele, kterému v důsledku zákazu odbočování vozidel se stanovenou tonáží do areálu je omezována jeho podnikatelská činnost. Taková tvrzení jsou zcela dostatečná, aby byl navrhovatel aktivně procesně legitimován.
  4. Podle § 77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení.
  5. Podle § 77 odst. 1 písm. b) citovaného zákona místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví na silnici I. třídy krajský úřad,
  6. Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, která zakládá pro účastníky provozu odlišné povinnosti, než by měly být podle obecné zákonné úpravy provozu na pozemních komunikacích, je nutno považovat za opatření obecné povahy (k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 1. 2009, čj. 2 Ao 3/2008-100, č. 1794/2009 Sb. NSS, věc LESY STEINSKÝCH). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že „stanovení dopravního značení představuje typický snad až ‚učebnicový` příklad opatření obecné povahy v materiálním pojetí. […] Právě umístěním dopravní značky na konkrétní místo dochází ke konkretizaci pravidel (práv a povinností blíže nespecifikovaných účastníků provozu na pozemních komunikacích) vyplývajících z této dopravní značky na konkrétní dopravní situaci, která existuje na daném místě“. Nejvyšší správní soud dále také uvedl, že v případě dopravního značení se může jednat o klasifikaci coby opatření obecné povahy pouze tehdy, když z dopravní značky vyplývají pro účastníky provozu odlišné povinnosti, než by měli podle obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Skutečnost, že úpravu svislého i vodorovného dopravního značení je z materiálního hlediska považovat za opatření obecné povahy, vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018, č. j. 10 As 336/2017–46
  7. Městský soud v Praze ze shora uvedených důvodů přistoupil k meritornímu projednání věci, tedy zkoumání důvodnosti návrhu, když byla konstatována nejen aktivní procesní legitimace, nýbrž i věcná legitimace navrhovatele. Městský soud postupoval v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, a to především s citovaným rozsudkem č. j. 2 Ao 3/2008 – 100, přičemž respektoval tzv. „algoritmus“ přezkumu opatření obecné povahy, který v minulosti vymezil Nejvyšší správní soud v opakovaně citovaném rozsudku č. j. 1 Ao 1/2005 – 98. Jednotlivé na sebe navazující kroky tohoto algoritmu vyplývají zejména z ustanovení § 101d odst. 1 a odst. 2 s. ř. s. a první tři z nich mají povahu formálního přezkumu napadeného opatření obecné povahy, zatímco zbylé dva již mají povahu materiální (soud v případě těchto „závěrečných“ kroků zkoumá samotný obsah přezkoumávaného opatření obecné povahy).
  8. Soud v tomto ohledu nejprve připomíná význam řádného odůvodnění správních aktů z pohledu práva na spravedlivý proces a rovněž jako důležité pojistky proti zneužití moci – libovůli při rozhodování (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1534/08 ze 17. 12. 2008). Velmi přiléhavě se vyjadřuje Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 13. 11. 2020, č. j. 18 A 59/2020–226, který uvádí: „[v]ýkon veřejné správy by totiž měl být stavěn primárně na síle argumentů a nikoli na autoritě rozhodujícího orgánu. Základním účelem odůvodnění je proto vysvětlení skutkových a právních důvodů pro přijetí rozhodnutí (jiného správního aktu) tak, aby jeho adresáti věděli, proč správní orgán takto rozhodl, a aby se proti němu mohli bránit, případně i podáním návrhu k soudu. Aby se však mohl soud předmětným rozhodnutím (či jiným aktem) věcně zabývat, musí vyhovět základním požadavkům kladeným na jeho přezkoumatelnost (otázkou přezkoumatelnosti opatření obecné povahy by se soud musel – v případě, že by mu tyto nedostatky bránily v posouzení navrhovateli uplatněných námitek – zabývat i bez výslovné námitky sám z úřední povinnosti)“.
  9. Jinak řečeno, opatření obecné povahy podle § 173 odst. 1 správního řádu musí obsahovat odůvodnění. Vzhledem k § 174 odst. 1 správního řádu přitom odůvodnění opatření obecné povahy musí přiměřeným způsobem odpovídat požadavkům na odůvodnění správního rozhodnutí podle § 68 odst. 3 správního řádu. Správní soudy již dovodily, že „i v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů“ (rozsudek NSS č. j. 1 Ao 3/2008–136, č. 1795/2009 Sb. NSS z 16. 12. 2008 nebo obdobně rozsudek č. j. 8 Ao 6/2011–87, č. 2741/2013 Sb. NSS z 22. 12. 2011).
  10. K tomu lze odkázat rovněž na nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15, dle kterého ústavnímu požadavku přezkumu zákonnosti opatření obecné povahy soudem odpovídá požadavek dostatečného odůvodnění opatření, k tomu také viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008-136, č. 1795/2009 Sb. NSS, ve věci územní plán Slapy. Řádné odůvodnění je spolu s existencí objektivních a rozumných kritérií hlediskem, podle něhož lze na neexistenci libovůle usuzovat (z mimořádně bohaté judikatury lze jen namátkou odkázat např. na rozsudky ze dne 15. 10. 2009, čj. 6 Ao 1/2009–98, ze dne 15. 9. 2010, čj. 4 Ao 5/2010 - 48, ze dne 18. 12. 2012, čj. 1 Ao 3/2011 - 229, nebo na nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 42/04, ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, též na rozsudek osmého senátu Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2023, č. j. 8A 18/2023, od jehož závěrů soud nemá důvody se odchylovat).
  11. Napadené OOP neobsahuje vůbec žádné odůvodnění – je v něm uvedeno pouze označení odpůrce jako úřadu, který je vydal po projednání s Policií ČR, Krajským ředitelstvím Policie hl.m. Prahy, dále obsahuje výrok, jímž stanoví místní úpravu silničního provozu a termín. V příloze je pak grafické ztvárnění dopravního značení. Důvody stanovení místní úpravy nejsou uvedeny, tato vada nemůže být zhojen pozdějším písemným vyjádřením odpůrce k podanému návrhu.  
  12. Prvá a klíčová námitka vznesená navrhovatelem je důvodná. Absentující formulace důvodu vydání napadeného OOP neumožňuje jeho přezkum a soudu nezbylo, než je z uvedeného důvodu zrušit.

 

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Městský soud v Praze napadené opatření obecné povahy podle § 101d odst. 2 s.ř.s. zrušil, a to ke dni uplynutí lhůty 60 dnů od právní moci rozsudku.
  2. Na odpůrci nyní bude, aby uvážil, zda opatření obecné povahy znovu stanoví ve stejném znění. V takovém případě je povinen je řádně odůvodnit.
  3. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. ve věci úspěšnému navrhovateli přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které představují, odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „vyhláška“). Podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky z tarifní hodnoty 50 000 Kč, činí výše odměny 3 100 Kč. Navrhovateli byla přiznána náhrada za dva úkony právní služby, a to převzetí věci (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky), písemné podání ve věci (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky) dále 2 x náhrada paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč a 21 % DPH a za zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč.

 

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 22. leden 2025

 

 

 

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.