[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8.7.2024 č.j. X.

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj X. ze dne 20. 5. 2024, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu podle ustanovení § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) a písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 15. 5. 2024 je účastnice řízení nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně.
2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že podle jejího názoru je invalidní ve druhém stupni invalidity, neboť je vyučená servírka u Hotelů a Restaurací. V letech 1980 - 1990 pracovala u Hotelu a Restaurací Karlovy Vary jako servírka, v letech 1996 až 2003 pečovala o dítě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči. V letech 2003 -2004 pracovala jako servírka v hotelu Imperiál Karlovy Vary, v období od roku 2010 - 2012 pracovala jako telefonní operátorka u firmy LUX, s.r.o., PRAHA 6, v roce 2019 pracovala jako vedoucí úklidu u firmy SKYCLEAN, s.r.o., Praha 5, v letech 2021 až 2022 u firmy VKUS-BUSTAN s.r.o. jako recepční. Od září 2002 je evidována na ÚP Karlovy Vary. V evidenci na Úřadu práce byla již několikrát, protože se jí nedaří najít zaměstnání k jejímu zdravotnímu stavu. Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně pobírá od 24. 1. 2008. Od této doby se její zdravotní stav zhoršil, měla několik operací. Je po plastice močového měchýře, operaci levého kolena, operaci bederní páteře. Má stále velké bolesti zad a kloubů. Bez léků proti bolesti se již neobejde. Trpí na otoky čelistních kloubů, pravidelně se léčí u MUDr. M., Všeobecná fakultní nemocnice Praha.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 27. 6. 2024, vypracovaného pro účely řízení o námitkách, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a ustanovení § 8 odst. 7 zákona č. 582/1991 Sb., tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zdp, žalobkyně je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 40 %. S ohledem na to navrhuje žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR, která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení.
4. Žalobu soud neshledal důvodnou.
5. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].
6. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
7. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
8. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně.
9. Soud doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV CR v Plzně ze dne 27. 11. 2024, podle něhož:
10. Posudková komise MPSV shodně s OSSZ a lékařem ČSSZ určila rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bolestivý páteřní syndrom bederní se stavem po operaci bederní páteře - dekompresi L3/4 (1/2024). Komise MPSV konstatovala, že souhrnná lékařská dokumentace návazná na provedený operativní výkon disponující nesporným příznivým efektem stran navozeného obj. neurotop. pooper. nálezu, je prosta průkazu paretického postižení na podkladě poškození nervu, závažné dynamické poruchy v operovaném či jiném páteř, úseku, svalové dysbalance, radikulopatie i kořenové iritace, taktéž zn. svědčících pro možnou symptomatologii moč. měchýře.
11. Podle zhodnocení zdravotního stavu neurologem v komisi na základě neurologického vyšetření při rehabilitačním pobytu v Nemocnici Ostrov v lednu 2024 se jedná pouze o lumbalgie, bez kořenové iritace i bez kořenové léze. Pokud jde o zhodnocení stupně omezení hybnosti bederní páteře, toto ze zprávy nevyplývá, podstatné ale je, že nejsou žádné známky kořenové léze a nejsou zmiňovány ani kořenové iritace. Chůze schopna bez kompenzačních pomůcek.
12. V souladu s doloženými lékařskými nálezy a na základě zhodnocení zdrav. stavu neurologem v komisi lze podle posudkové komise MPSV funkčně hodnotit dané postižení zcela hraničně jako středně těžké dle kapitoly XIII, odd. E, pol. 1 c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-40 %. Se zohledněním dělnické profese a dalších postiž. stanovila komise ztrátu PS ve středu daného rozpětí, ve výši 35 %, čímž vyčerpává podmínky pro použití § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb.
13. Žalobkyně byla posuzována jako servírka.
14. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je podle posudkové komise MPSV zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1 c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.
15. Podle posudkové komise MPSV nelze hodnotit dle stejné kapitoly, oddílu, položky, písmene d), neboť se nejedná o těžké postižení více páteřních úseků s trvalými projevy kořenového dráždění, s těžkým poškozením nervů, se závažnými parézami, svalovými atrofiemi, se symptomatologii neurogenního močového měchýře nebo závažnými poruchami funkce svěračů.
16. Pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není posuzovaná schopna výkonu těžké fyzické práce, práce spojené s manipulací těžkými břemeny, práce ve vynucených neměnných polohách. Schopna odpovídajícího pracovního zařazení respektujícího uvedená omezení, s možností střídání poloh sed-stoj.
17. K námitkám žalobkyně posudková komise MPSV uvedla, že v souhrnu doložené lékařské dokumentace nenalezla funkční postižení takové závažnosti, které by v souladu s platnou legislativou způsobovalo ztrátu pracovní schopnosti ve výši 50 % a výše. I stanovená ztráta pracovní schopnosti ve výši 35 % je zcela hraniční při uspokojivém pooperačním nálezu. Uváděné subjektivní obtíže nemají odpovídající klinický korelát v doložených odborných nálezech.
18. Dle názoru soudu posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně a s lékařskými zprávami předloženými v řízení před soudem. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni s obsahem posudku. Soud proto posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý.
19. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalovaného. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 35 %, což podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění odpovídá pouze invaliditě prvního stupně.
20. Z výše shrnutých okolností vyplývá, že posudková komise MPSV dospěla ke stejným závěrům jako předchozí dvě posudkové komise ve správním řízení, tedy že žalobkyně je nadále invalidní pouze v prvním stupni.
21. Soud zhodnotil posudek PK MPSV samostatně i v souvislosti s ostatními podklady ve správním spisu a dospěl k závěru, že posudek je s nimi v souladu, je přezkoumatelný, jeho závěry jsou logické.
22. K námitkám žalobkyně v žalobě soud uvádí, že PK MPSV, stejně jako předchozí posudkové komise v správním řízení, uznala za hlavní příčinu nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně chronický VAS páteře, rekurentní LS syndrom. PK MPSV dále logicky zdůvodnila, že vzhledem k lékařským zprávám a k vyjádření odborného lékaře v komisi – neurologa je podstatné, že u žalobkyně nejsou žádné známky kořenové léze ani kořenové iritace a že je žalobkyně schopna chůze bez kompenzačních pomůcek. Na základě toho posudková komise dospěla k závěru, že postižení žalobkyně je hraniční, a pouze se zohledněním její původní profese servírky je možné navýšení ztráty pracovní schopnosti (v daném případě o 5%) tak, aby bylo dosaženo alespoň prvního stupně invalidity. Tento závěr soud shledal přezkoumatelným, logicky zdůvodněným a správným.
23. Z uvedeného podle názoru soudu také vyplývá, že všechny posudkové komise dostatečně zohlednily omezení pracovní schopnosti žalobkyně ve vztahu k jejímu hlavnímu pracovnímu zařazení servírky. Je zřejmé, že další navýšení ztráty pracovní schopností z tohoto důvodu není možné aplikovat.
24. Žalobkyně v žalobě provedla výčet svých dosavadních zaměstnání s tím, že aktuálně je evidovaná na úřadu práce a má obtíže získat nové zaměstnání. K tomu soud uvádí, že pomoc s vyhledáním přiměřeného pracovního zařazení je úkolem úřadu práce, a na základě samotného neúspěchu při hledání odpovídajícího zaměstnání nelze navyšovat procentuální ztrátu pracovní schopnosti.
25. Pokud jde o tvrzení žalobkyně v žalobě, že má nadále velké bolesti zad a kloubů a že se její zdravotní stav zhoršil, k tomuto tvrzení se dle názoru soudu ve svém posudku dostatečně a správně vyjádřila posudková komise MPSV tak, že žalobkyní uváděné potíže jsou subjektivního charakteru a nemají odpovídající objektivní podklad v lékařských nálezech.
26. Na základě těchto okolností soud neuznal žalobní námitku, podle níž by žalobkyně měla být hodnocena ztrátou míry pracovní schopnosti 50%, neboť podstatné je, že v posudku došlo k zhodnocení zdravotního stavu posudkovou komisí především slovním popisem, nikoli pouze matematickým výpočtem. Výsledné posouzení podle názoru soudu odpovídá jak míře zdravotního znevýhodnění podle lékařských nálezů, tak i reálným projevům rozhodujícího onemocnění žalobkyně.
27. Soud na základě uvedeného nepovažuje za důvodnou ani žalobní námitku, že žalovaný řádně neposoudil zdravotní problémy žalobkyně, když oba správní orgány posoudily celkovou míru poklesu pracovní schopnosti žalobce stejně, jako v soudním řízení posudková komise MPSV.
28. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl.
29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy by na náhradu nákladů řízení měla právo žalovaná, jež měla ve věci plný úspěch. Žalované však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadovala jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Plzeň 20. ledna 2025

Mgr. Jana Komínková v.r.

samosoudkyně