USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci

žalobkyně:  V. B.

bytem X 
 zastoupená advokátem doc. JUDr. Jakubem Morávkem, Ph.D. 
 sídlem U Nikolajky 833/5, Praha 5

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 6. 2024, č. j. X,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.      Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 11. 10. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím žalovaná žalobkyni od 28. 3. 2023 přiznala invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

2.      Soud se nejprve zabýval tím, zda je žaloba včasná.

3.      Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.

4.      Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.

5.      Podle § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.

6.      Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobkyně dne 8. 3. 2023 sepsala a podala žádost o přiznání invalidního důchodu. Přílohou žádosti byla i plná moc udělená pro celé řízení o přiznání zmocněnci M. L. s doručovací adresou X. Dne 11. 10. 2023 žalovaná vydala prvostupňové rozhodnutí, které doručila zmocněnci žalobkyně na uvedenou adresu. Proti němu podala žalobkyně námitky, a to osobně. V námitkách uvedla jako svou doručovací adresu Y. Napadené rozhodnutí žalovaná nejprve doručovala žalobkyninu zmocněnci na jeho doručovací adresu X. Dle dodejky nebyl zastižen a zásilka byla dne 13. 6. 2024 připravena k vyzvednutí. Zmocněnec si ji nevyzvedl, nebylo možné mu ji vhodit do schránky (protože ji neměl), a proto byla vrácena odesílateli dne 26. 6. 2024. Žalovaná následně napadené rozhodnutí znova doručila, tentokráte již přímo žalobkyni, která si je dle dodejky osobně převzala dne 24. 10. 2024 na adrese Y.

7.      Soud konstatuje, že žalobkyně byla na základě plné moci předložené spolu s žádostí o invalidní důchod zastoupená zmocněncem M. L. pro celé řízení před žalovanou. To jednoznačně vyplývá z obsahu udělené plné moci (při pochybnostech o rozsahu zastoupení nadto podle § 34 odst. 3 správního řádu platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení). Zastoupení tak trvalo až do pravomocného skončení řízení před žalovanou včetně řízení o námitkách [viz § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu a např. Kopecký, M., Staša, J. a kol. Správní řád: Komentář. Wolters Kluwer. Dostupný v právním informačním systému ASPI, komentář k § 33, či Vedral. J. Správní řád. Komentář. 2. vyd. Praha: Bova Polygon, 2012, str. 385]. Ostatně i v záhlaví napadeného rozhodnutí se uvádí, že žalobkyně je zastoupena tímto zmocněncem.

8.      Žalovaná byla tedy podle § 34 odst. 2 správního řádu povinna doručovat veškeré písemnosti včetně napadeného rozhodnutí pouze tomuto zmocněnci (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2005, č. j. 1 As 34/2004 – 84). Okamžik doručení (oznámení) napadeného rozhodnutí zástupci je rozhodující pro běh žalobní lhůty podle § 72 odst. 1 s. ř. s. Doručení rozhodnutí samotné účastnici nemá žádné právní účinky z hlediska běhu této lhůty (viz např. bod 6 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2022, č. j. 4 As 387/2021 – 51, či bod 20 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2017, č. j. 6 As 157/2017 – 44). Žalovaná napadené rozhodnutí řádně doručila na doručovací adresu (§ 19 odst. 4 a § 20 odst. 1 správního řádu) žalobkynina zmocněnce. Jelikož nebyl zastižen, byla zásilka v souladu s § 23 odst. 1 správního řádu uložena a připravena k vyzvednutí dne 13. 6. 2024. Zmocněnec si ji nevyzvedl a dne 26. 6. 2024 byla vrácena žalované v souladu s § 23 odst. 4 správního řádu. Považuje se tedy podle § 24 odst. 1 správního řádu za doručenou dne 24. 6. 2024. Žalobní lhůta podle § 72 odst. 1 s. ř. s. proto marně uplynula dne 26. 8. 2024, a žaloba podaná až dne 9. 12. 2024 je tak zjevně opožděná.

9.      Soud žalobkyni seznámil s důvody, pro které žalobu považuje za opožděnou, a dal jí možnost se k této otázce vyjádřit přípisem ze dne 21. 1. 2025. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 29. 1. 2025 sdělila, že žádost o invalidní důchod za ni sice podal zmocněnec, avšak námitky již podala svým jménem a v záhlaví uvedla jako svou korespondenční adresu Y. Žalovaná to měla interpretovat tak, že žalobkyně nemá nadále zájem o zastoupení a je dostupná na této korespondenční adrese. Eventuálně mohla žalovaná toto podání vnímat tak, že žalobkyni lze doručovat přímo nebo prostřednictvím zmocněnce na adresu Y. Pokud nebyla žalované situace ohledně doručování a zastupování žalobkyně jasná, měla tuto otázku postavit na jisto. Nelze to klást k tíži žalobkyni.

10.  K tomu soud opakuje, že text plné moci je zcela jasný: byla udělena pro celé řízení, tj. i pro řízení o námitkách. Na zánik plné moci se pak analogicky uplatní ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“, viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2020, č. j. 8 As 126/2020 – 38). Z § 28 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny. Žádné takové oznámení žalované nedošlo a není ani v náznaku obsahem námitek ze dne 15. 11. 2023. Jen z toho, že je žalobkyně podala sama svým jménem (nepodal je za ni zmocněnec), nelze usuzovat, že již neměla zájem být zastoupena. Zastoupení účastníka nezbavuje práva činit procesní úkony osobně vlastním jménem. Pokud žalobkyně nechtěla být nadále zastoupena, měla to žalované jasně sdělit. Totéž platí pro sdělení korespondenční adresy. Jde o úkon ve smyslu § 19 odst. 4 správního řádu, který nelze směšovat s odvoláním plné moci. Nelze jej interpretovat ani tak, že se jedná o doručovací adresu pro zmocněnce – ze záhlaví námitek je jasně patrné, že jde přímo o žalobkyninu doručovací adresu (je uvedena pod jejím jménem a adresou trvalého pobytu, viz záhlaví a první odstavec námitek) a nic jiného v obsahu námitek ani nenaznačuje, že by snad mělo jít o adresu zmocněnce.

11.  Soud připomíná, že procesní právo stojí na teorii projevu. To znamená, že podstatné je, co podatel procesním úkonem navenek skutečně řekl. Na správních orgánech není, aby si domýšlely obsah (jinak určitého a srozumitelného) podání a spekulovaly, zda tu není rozpor mezi vůlí a vnějším projevem podatele (viz body 10 až 13 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2023, č. j. 10 Afs 96/2023 – 41). Podání (námitky) žalobkyně ze dne 15. 11. 2023 nebylo nesrozumitelné ani neurčité, jde-li o otázku zastoupení a doručování. Nebylo tedy namístě, aby žalovaná podle § 37 odst. 3 správního řádu odstraňovala jeho domnělé vady, jak nyní žalobkyně argumentuje.

12.  Ze shora uvedených důvodů soud žalobu odmítl jako opožděnou podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.

13.  Druhým výrokem soud podle § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 4. února 2025

Richard Galis, v. r.

samosoudce