USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudkyň Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Bc. Petry Netoličkové ve věci

 

žalobců: a) X

  b) X

oba bytem X

oba zastoupeni advokátem Mgr. Danielem Thelenem

sídlem U Průhonu 1516/32, Praha 7

proti

 

žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje

  sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2024, č. j. OSH 87/2024 KULK 80689/2024/280.9/Fr

 

 

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobci se žalobou podanou dne 23. 12. 2024 prostřednictvím svého zmocněnce domáhali zrušení shora identifikovaného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Tanvald ze dne 20. 11. 2023, č. j. MěÚT/74008/2023/OD-SH/La.
  2. Tímto společným povolením vydaným podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) byla X povolena stavba „X – změna trasy účelové komunikace“ umístěné na p. č. XA, X, X a XB v k. ú. X II. Žalobci se současně domáhali přiznání odkladného účinku žalobě a toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit jim náklady soudního řízení.
  3. Napadené rozhodnutí bylo oběma žalobcům doručeno prostřednictvím jejich zmocněnce dne 4. 11. 2024 (do datové schránky zmocněnce), což k výzvě soudu žalobci výslovně uvedli. Tuto skutečnost soud následně ověřil z doručenky k napadenému rozhodnutí, kterou předložil žalovaný.
  4. Soud ve věci nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, mimo jiné, zda byla žaloba podána včas.
  5. Podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.
  6. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  7. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“). Nutno k tomu doplnit, že většina jeho ustanovení nabyla účinnosti dne 1. 1. 2024, avšak některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl., tato ustanovení nabyla účinnosti od 1. 7. 2024.
  8. Podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona přitom platí, že žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. V souladu s odst. 2 uvedeného ustanovení rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno. Přechodné ustanovení týkající se soudního přezkumu se pak nachází v § 331 nového stavebního zákona, podle kterého se soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Z formulace § 331 nového stavebního zákona tak a contrario vyplývá, že soudní řízení zahájená za účinnosti nového stavebního zákona se v plném rozsahu, včetně lhůty pro podání žaloby, řídí právě jím. Jak také konstatoval Nejvyšší správní soud v recentním rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26: „…nová úprava žalobních lhůt dle § 306 stavebního zákona z roku 2021 se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024.“ (pozn. soudu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i krajských soudů dostupná na www.nssoud.cz).
  9. Pro danou věc je dále podstatné, že podle § 40 odst. 4 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve spojení s § 15 odst. 1 písm. c) stavební zákona řízení o žádosti stavebníka o povolení stavby spočívající ve změně trasy účelové komunikace bylo vedeno silničním správním úřadem – Městským úřadem Tanvald (obecní úřad s rozšířenou působností) – jako speciálním stavebním úřadem. V souladu s § 15 odst. 3 stavebního zákona v tomto řízení silniční správní úřad postupoval podle stavebního zákona, konkrétně dle ustanovení § 94p a násl. stavebního zákona upravujících společné územní a stavební řízení. Jím vydané rozhodnutí a na něj navazující rozhodnutí žalovaného jako odvolacího orgánu je třeba považovat za rozhodnutí stavebního úřadu, na které se s účinností od 1. 7. 2024 vztahuje speciální úprava soudního přezkumu obsažená v § 305 a násl. nového stavebního zákona, včetně délky lhůty 1 měsíce pro podání žaloby podle § 306 odst. 1 uvedeného zákona. Není rozumného důvodu, aby se lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu lišila pro rozhodnutí vydaná obecným a speciálním stavebním úřadem.
  10. Na podporu svých závěrů o aplikaci zvláštní právní úpravy délky lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí speciálního stavebního úřadu odkazuje soud na závěry usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 12. 2024, č. j. 15 A 34/2024-31. V odkazovaném rozhodnutí krajský soud aplikoval § 306 odst. 1 nového stavební zákona při přezkumu rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona vodoprávním úřadem jako speciálním stavebním úřadem. Obdobně postupoval i Krajský soud v Praze, jak vyplývá z usnesení ze dne 28. 11. 2024, č. j. 37 A 44/2024-41.
  11. V nyní řešeném případu bylo soudní řízení správní zahájeno dne 23. 12. 2024, kdy byla předmětná žaloba doručena zdejšímu soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni činila lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí žalobci. V souladu s tímto ustanovením připadl poslední den lhůty k podání žaloby na středu 4. 12. 2024. Žalobci však podali žalobu až dne 23. 12. 2024, tedy po uplynutí zákonné lhůty jednoho měsíce.
  12. Soud proto společnou žalobu výrokem I. usnesení odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro opožděnost.
  13. Lze dodat, že ustanovení upravující kratší lhůtu pro podání žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu, zde silničního správního úřadu jako specializovaného, resp. žalovaného, i poukazované přechodné ustanovení byla součástí nového stavebního zákona (platného ode dne 29. 7. 2021) od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s nimi seznámili. S ohledem na tyto okolnosti nepovažuje soud dopady nového stavebního zákona do práv žalobců za nepředvídatelné, či za nepřiměřeně tvrdé (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26).
  14. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů účastníků řízení se poté opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
  15. Protože soud zjistil nedostatek podmínek řízení pro meritorní projednání žaloby, nerozhodoval samostatně o podaném návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 3. února 2025.

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu