č. j. 51 A 73/2024- 35

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Josefa Straky a Karla Ulíka ve věci

žalobce: J. K.

  bytem X

  zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

  sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

proti 

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 11, 150 21  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2024, č. j. 125207/2024/KUSK,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

  1. Městský úřad Kolín (dále jen „městský úřad“) oznámením ze dne 22. 3. 2024 žalobci sdělil, že ke dni 20. 3. 2024 dosáhl v bodovém hodnocení řidičů celkového počtu 12 bodů. Podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), městský úřad žalobce současně vyzval k odevzdání řidičského průkazu.
  2. Z výpisu bodového hodnocení řidiče vyplývá, že za přestupek ze dne 29. 4. 2022 bylo žalobci zaznamenáno 7 bodů, za přestupek ze dne 20. 6. 2023 mu byly zaznamenány 3 body a za přestupek ze dne 20. 3. 2024 mu byly zaznamenány 2 body. Posledním ze spáchaných přestupků, tj. dne 20. 3. 2024, žalobce dosáhl v bodovém hodnocení řidiče maximálního počtu 12 bodů.
  3. Žalobce uplatnil proti veškerým záznamům bodů v registru řidičů námitky a navrhl doplnit spisový materiál o způsobilé podklady pro tyto záznamy.
  4. Městský úřad si následně opatřil příslušné podklady pro záznam bodů v registru řidičů:

a)      Příkaz Městského úřadu Brandýs nad Labem ze dne 1. 7. 2022, č. j. MÚBNLSB-OD-72649/2022-BYDOL (dále jen „příkaz ze dne 1. 7. 2022“), podle kterého žalobce dne 29. 4. 2022 v 15:57 v obci Úvaly v ulici Pražská jako řidič motorového vozidla reg. zn. X porušil § 29 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, neboť vjel na železniční přejezd v době, kdy byla dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu příkazového zabezpečovacího zařízení, čímž z nedbalosti spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 9 zákona o silničním provozu. Za tento přestupek byl žalobci uložen správní trest pokuty ve výši 2 500 Kč a zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 1 měsíce. Příkaz ze dne 1. 7. 2022 nabyl právní moci dne 19. 7. 2022.

b)      Oznámení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru Praha venkov-západ, oddělení hlídkové služby, ze dne 21. 6. 2023 (dále jen „oznámení ze dne 21. 6. 2023“), podle kterého žalobce dne 20. 6. 2023 ve 20:50 porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona, neboť nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Součástí správního spisu je též kopie příkazového bloku ze dne 20. 6. 2023, č. J 0383291.

c)      Oznámení Policie ČR, Obvodního ředitelství Praha IV, dopravního inspektorátu, ze dne 22. 3. 2024 (dále jen „oznámení ze dne 22. 3. 2024“), podle kterého žalobce dne 20. 3. 2024 ve 13:00 porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož zákona, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem v obci o více než 5 km.h-1 a méně než 20 km.h-1. Součástí správního spisu je též kopie příkazového bloku ze dne 20. 3. 2024, č. J 0253801.

  1. Městský úřad rozhodnutím ze dne 8. 4. 2024, č. j. MUKOLIN/OD 52820/24-holy, žalobcovy námitky zamítl jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů ke dni 20. 3. 2024 potvrdil. Toto rozhodnutí žalovaný k odvolání žalobce zrušil s tím, že městský úřad v rozporu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neumožnil žalobci vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí (rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2024, č. j. 070013/2024/KUSK).
  2. Městský úřad následně poučil žalobce o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Rozhodnutím ze dne 14. 8. 2024, č. j. MUKOLIN/OD 110307/24-holy (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), pak městský úřad opětovně zamítl žalobcovy námitky jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů ke dni 20. 3. 2024 potvrdil.
  3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 9. 2024, č. j. 125207/2024/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalovaný se zcela ztotožnil se závěrem městského úřadu, že záznamy byly provedeny v souladu se zákonem, tedy ve správné výši a na základě způsobilých podkladů.

II. Obsah podání účastníků

  1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Namítá, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody a upřednostnil některé důkazy v neprospěch žalobce. Žalovaný také ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech, čímž narušil právní jistotu žalobce. Upozorňuje, že v odvolání napadal způsobilost jednotlivých podkladů, na základě nichž byly zaznamenány body do jeho bodového hodnocení, avšak žalovaný neshledal důvod se touto námitkou zabývat. Závěr, že správní orgány v odvolacím řízení běžně posuzují způsobilost jednotlivých podkladů, žalobce dovozuje z několika správních rozhodnutí, jejichž stejnopisy připojuje k žalobě. S ohledem na zásadu legitimního očekávání a zásadu rovnosti před zákonem považuje žalobce za nepřijatelné, aby tytéž správní orgány s odlišnou místní příslušností rozhodovaly zcela odlišně.
  2. Žalobce dále nesouhlasí s názorem žalovaného, že jedinými relevantními důkazy jsou oznámení policie o spáchání přestupku. Dle žalobce nejsou tato oznámení dostatečným důkazem a je třeba je vždy porovnat s rozhodnutími, kterých se týkají. V opačném případě hrozí, že bude rozhodnutí založeno na pochybení nebo zvůli orgánu veřejné moci. Žalobce připustil specifičnost rozhodnutí vydaného v příkazním řízení, dle jeho názoru však ani u něj nelze omluvit jeho případné zákonné nedostatky. I z takového rozhodnutí musí být patrné údaje o přestupci, o místu a době spáchání přestupku, o tom, čeho se přestupce dopustil, a o povinnosti, kterou přestupce porušil. Těmto požadavkům příkazové bloky ze dne 20. 6. 2023 a ze dne 20. 3. 2024 nedostály. Podle žalobce nelze z pouhého podpisu na příkazovém bloku dovozovat, že by přestupce udělil souhlas s takovým způsobem projednání přestupku a s věcnou správností rozhodnutí, na kterou musí dbát správní orgán, a nikoliv přestupce. Z podkladových rozhodnutí musí být podle žalobce patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit. Nestačí tak pouze formulovat porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu slovy „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, protože z uvedeného nevyplývá, zda sedadlo bylo bezpečnostním pásem vůbec vybaveno nebo zda se žalobce tohoto přestupku dopustil za jízdy jako řidič vozidla, nebo jako spolujezdec a pak by nepodléhal evidenci bodů. Z rozhodnutí dále musí být naprosto zřejmé, kdy a kde mělo ke spáchání přestupku dojít. Konečně musí být údaje v rozhodnutí uvedeny čitelně a srozumitelně, aby mohlo být rozhodnutí vůbec přezkoumáno.
  3. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Setrvává na závěru, že předmětné příkazové bloky představují způsobilý podklad pro záznam bodů v registru řidičů. Dále zdůrazňuje, že v námitkovém řízení se přezkoumává pouze otázka, zda byl záznam bodů proveden na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku a zda byl za jednotlivé přestupky zapsán správný počet bodů. Ze všech příkazových bloků vyplývá, že byly uloženy řádně identifikovanému žalobci pro jasně specifikovaný přestupek (jak slovně popisem skutku, tak s uvedením paragrafového znění), který byl s žalobcem projednán, s čímž žalobce souhlasil, když je podepsal. Na všech příkazových blocích je uvedena pokuta slovem i číslem, podepsaná oprávněná úřední osoba a konečně je na nich uvedeno datum a místo vydání i datum a místo spáchání přestupku.

III. Posouzení věci soudem

  1. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
  2. Soud o žalobě rozhodl bez jednání, jelikož účastníci ani na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nesdělili, že by s tímto postupem nesouhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud nepovažoval za nezbytné jednání nařizovat, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z napadeného rozhodnutí, podání účastníků a obsahu správního spisu. Dokazování soud neprováděl. Žalobcem přiložené listiny k žalobě se vztahovaly k současně vznesenému návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, kterému soud usnesením ze dne 5. 12. 2024, č. j. 51 A 73/2024-18, vyhověl, případně šlo o kopie několika správních rozhodnutí v typově obdobných věcech nebo příkazových bloků jiných osob, jejichž provedení k důkazu by bylo nadbytečné a pro věc nerozhodné (k tomu viz dále).
  3. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu „[n]esouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“. Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]hledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí“.
  4. Soud předesílá, že žaloba obsahuje v převážné většině velmi obecně vymezené žalobní body bez dostatečné míry individualizace, jde v zásadě o formulářový typ žaloby. Jak přitom uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS, „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty“.
  5. Žalobce je přesvědčen, že se žalovaný nezabýval tvrzenou nezpůsobilostí podkladů pro záznam do bodového hodnocení řidiče. Ze str. 4–7 napadeného rozhodnutí nicméně vyplývá opak. Pokud žalobce v žalobě poukazuje na několik rozhodnutí jiných správních orgánů s tím, že z nich vyplývá ustálená správní praxe, podle které se správní orgány zabývají způsobilostí jednotlivých rozhodnutí pro záznam bodů, soud k tomu uvádí, že přesně takto postupovaly správní orgány i v této věci. Pokud jde o námitku týkající se legitimního očekávání, soud konstatuje, že z předložených správních rozhodnutí nelze vysledovat ustálenou správní praxi, která by žalobci zakládala legitimní očekávání, že bude rozhodnuto v jeho prospěch (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019-42, odst. 21–22).
  6. Otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018-40, ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017-23, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 1 As 415/2019-32, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017-62, ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019-42, nebo ze dne 1. 12. 2022, č. j. 10 As 261/2021-34). Tato ustálená judikatura důsledně rozlišuje mezi řízením o jednotlivých přestupcích na straně jedné a mezi řízením o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu na straně druhé. Předměty těchto řízení jsou odlišné, neboť v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů správní orgán nerozhoduje o vině a trestu za přestupek, ale je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost rozhodnutí či jiných aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, ledaže by je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásil za nezákonné a zrušil.
  7. V nyní projednávané věci soud neshledal žádný důvod, aby se od shora popsaného způsobu přezkumu odchýlil.
  8. Byly-li zpochybněny skutečnosti obsažené v oznámeních policie o uložení pokuty za přestupek, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v příkazním řízení), je třeba, aby si správní orgán vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí příkazového bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v příkazním řízení skutečně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76, č. 2145/2010 Sb. NSS).
  9. Přesně to správní orgány v nyní posuzované věci učinily, neboť si vyžádaly kopie všech příkazových bloků, na jejichž nedostatky žalobce poukazoval. Tím postavily najisto, že údaje uvedené v bodovém hodnocení žalobce odpovídají skutečnostem uvedeným v blocích, na jejichž základě byly body zaznamenány. Správní orgány zároveň ověřily, že skutky byly se žalobcem projednány v příkazním řízení, že ve všech třech namítaných případech bylo řízení pravomocně ukončeno pokutou na místě a řádně a úplně vyplněným příkazovým blokem a že žalobce bloky převzal a vše stvrdil svým podpisem (srov. náležitosti příkazového bloku podle § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Vzhledem k tomu neobstojí obecné tvrzení žalobce, že se správní orgány nezabývaly způsobilostí jednotlivých podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče.
  10. Pokud jde o námitky brojící proti formálním nedostatkům příkazových bloků, těmi se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nečitelnosti, nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011-87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016-47). Při zohlednění specifik příkazního řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je‑li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. například žalobcem odkazovaný rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, nebo rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10 As 28/2018-45). Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v příkazovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním.
  11. V tomto rozsahu soud provedl přezkum náležitostí žalobcem zpochybňovaných příkazových bloků ze dne 20. 6. 2023 a ze dne 20. 3. 2024. Vůči způsobilosti příkazu ze dne 1. 7. 2022 coby podkladu pro záznam bodů v registru řidičů žalobce nic nenamítal.
  12. Příkazový blok ze dne 20. 6. 2023 (související s oznámením ze dne 21. 6. 2023) obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a číslo řidičského průkazu, podle něhož byla ověřena totožnost žalobce). Přestupek je popsán takto: „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“, přestupkové jednání je specifikováno takto: „dne 20. 6. 2023 v 20:50 hod řídil v ul. Pražská, Lety OA RZ X a nebyl připoután bezp. pásem, lékařské potvrzení nevlastní. Porušil § 6/1 a) z.č. 361/2000 Sb.“ Příkazový blok dále obsahuje údaj o zavinění ve formě nedbalosti, o uložené pokutě ve výši 200 Kč (slovem i číslem), podpis oprávněné úřední osoby včetně jejího služebního čísla, datum a místo vypsání příkazového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.
  13. Soud má za to, že z těchto čitelně zapsaných údajů vyplývá, že žalobce se podle příkazového bloku dopustil dne 20. 6. 2023 v ulici Pražská v obci Lety z nedbalosti přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť za jízdy nepoužil bezpečnostní pásy, jak mu ukládá § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Popis skutku (přestupkového jednání) obsahuje odkaz na zákonné ustanovení, včetně konkrétního odstavce i písmene. V tomto kontextu zkratka „nebyl připoután bezp. pásem“ nečiní žádné výkladové obtíže. Ani právní kvalifikaci označené paragrafem, odstavcem i písmenem nelze nic vytknout. Popis místa spáchání přestupku soud považuje za dostačující a srozumitelný. Je specifikována doba spáchání přestupku. Výše pokuty je rovněž stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobce jakožto přestupce je též dostatečně identifikován všemi údaji požadovanými příkazovým blokem. Na příkazovém bloku je jeho podpis, jeho pravost nebyla v žalobě relevantně zpochybněna. Je nepochybné, že příkazový blok je adresován právě jemu. Rovněž je na příkazovém bloku uvedeno, že byl vypsán v Letech dne 20. 6. 2023, a že ho téhož dne žalobce převzal. Řádně jej podepsala oprávněná úřední osoba, označená služebním číslem. Výhrady žalobce vůči tomuto příkazovému bloku jsou proto nedůvodné.
  14. Příkazový blok ze dne 20. 3. 2024 (související s oznámením ze dne 22. 3. 2024) obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a číslo občanského průkazu, dle kterého byla ověřena totožnost žalobce). Přestupek je popsán takto: „§ 125c/1f) bod 4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“, přestupkové jednání je specifikováno takto: „Dne 20. 3. 2024 v 13:00 hod., ul. Průmyslová (X) Praha porušil § 18/4 z.č. 361/2000 Sb. – překročení rychlosti v obci 50/67/64 RZ: X bílá.“ Příkazový blok dále obsahuje údaj o zavinění ve formě nedbalosti, o uložené pokutě ve výši 2 000 Kč (slovem i číslem), podpis oprávněné úřední osoby včetně jejího služebního čísla, datum a místo vypsání příkazového bloku a podpis přestupce s datem jeho připojení.
  15. Soud má za to, že z těchto čitelně zapsaných údajů vyplývá, že se žalobce podle příkazového bloku dopustil dne 20. 3. 2024 v Praze v ulici Průmyslová u stožáru veřejného osvětlení č. 007244 z nedbalosti přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci stanovenou § 18 odst. 4 téhož zákona o více než 5 km.h-1 a méně než 20 km.h-1. Popis skutku (přestupkového jednání) obsahuje odkaz na zákonné ustanovení, včetně konkrétního odstavce, písmene a bodu, a proto mu nelze cokoliv vytknout. V tomto kontextu zápisová zkratka „50/67/64“ pro naměřenou rychlost ve formátu „nejvyšší dovolená rychlost v obci/ naměřená rychlost/ naměřená rychlost po odečtení odchylky 3 km.h-1“, nečiní žádné výkladové obtíže. Popis místa spáchání přestupku soud považuje za dostačující a srozumitelný. Je specifikována též doba spáchání přestupku. Výše pokuty je rovněž stanovena jednoznačně a čitelně. Žalobce jakožto přestupce je též dostatečně identifikován všemi údaji požadovanými příkazovým blokem. Na příkazovém bloku je jeho podpis, jeho pravost nebyla v žalobě relevantně zpochybněna. Je nepochybné, že příkazový blok je adresován právě jemu. Rovněž je na příkazovém bloku uvedeno, že byl vypsán v Praze dne 20. 3. 2024, a že ho téhož dne žalobce převzal. Řádně jej podepsala oprávněná úřední osoba, označená služebním číslem. Ani výhrady žalobce vůči tomuto bloku proto nejsou důvodné.
  16. Pokud jde o v žalobě zmiňované pokutové bloky G 1498901 a F 0832677, pak soud konstatuje, že bloky s takovýmto označením nebyly vůbec podkladem pro provedení záznamu bodů v registru řidičů.
  17. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobní body vztahující se k formálním a obsahovým náležitostem příkazových bloků nejsou důvodné.
  18. Přisvědčit nelze ani námitce, že správní orgány přenášejí na žalobce odpovědnost za správnost a zákonnost příkazového bloku, jestliže vyslovily, že podpisem příkazových bloků přestupce aproboval jejich správnost a dal souhlas s projednáním v příkazním řízení. K tomu soud konstatuje, že vydání rozhodnutí v příkazním řízení je podmíněno právě souhlasem přestupce s právní kvalifikací přestupku a jeho ochotou tímto způsobem přestupek vyřešit. Podpis příkazového bloku rozhodně není formalitou, neboť teprve okamžikem podpisu je vydáno rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010-81, nebo ze dne 15. 12. 2021, č. j. 4 As 452/2019-27, odst. 16). Přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně právně kvalifikován. Pokud má přestupce za to, že údaje na příkazovém bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), není jeho povinností příkazový blok podepsat. Pokud jej nepodepíše, rozhodnutí v příkazním řízení nebude vydáno a věc se bude řešit ve standardním přestupkovém řízení.
  19. To ve vztahu k nyní posuzované věci znamená, že podepsal-li žalobce příkazový blok, přestože měl za to, že údaje v něm nejsou správné, nemůže jeho později vyjádřená výhrada zapříčinit nezpůsobilost bloku k zápisu bodů do bodového hodnocení řidiče.

IV. Závěr a náklady řízení

  1. S ohledem na výše uvedené soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I).
  2. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud rozhodl podle procesního úspěchu ve věci (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl procesně úspěšný. Procesně úspěšnému žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti, do níž spadá i obhajoba svých rozhodnutí v řízení před soudem (výrok II).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha  8. ledna 2025

Lenka Bursíková, v. r.

předsedkyně senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.