USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: Š. E., zastoupené advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou, Údolní 567/33, Brno, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Mariánské nám. 2/2, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: MUDr. O. P., zastoupené advokátem Mgr. Lubošem Zajíčkem, Lnářská 1633, Humpolec, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2023, čj. MHMP 2193217/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2024, čj. 11 A 3/2024 ‑ 83, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2024, čj. 11 A 3/2024 ‑ 83.

Odůvodnění:

[1]               Úřad městské části Praha 15, odbor stavební (stavební úřad) nařídil žalobkyni odstranění přístavby zimní zahrady u bytového domu P., H., ul. D. 7 (zimní zahrada), neboť bylo zjištěno, že její provedení neodpovídá vydanému stavebnímu povolení. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí bránila odvoláním, které žalovaný zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     

[2]               Rozhodnutí žalovaného žalobkyně napadla u Městského soudu v Praze, přičemž se domáhala odstranění pouze těch částí zimní zahrady, které jsou v rozporu s vydaným stavebním povolením, tj. aby stavba nebyla odstraněna jako celek. Městský soud žalobě přiznal odkladný účinek, žalobu ovšem později zamítl.                                                                                                                               

[3]               Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně kasační stížnost (nyní jako stěžovatelka). Stěžovatelka trvá na svém názoru, že od zimní zahrady v současné podobě lze oddělit ty části, které jsou v rozporu s vydaným stavební povolením a uvést ji tak do souladu se stavem schváleným, aniž by bylo nutné ji odstranit celou.

[4]               Spolu s kasační stížností požádala Nejvyšší správní soud o přiznání odkladného účinku. V případě nepřiznání odkladného účinku by totiž stěžovatelce vznikla újma ve výši 10 442 000 Kč (2 737 000 Kč za odstranění stavby + 7 705 000 Kč za zmařené náklady vložené do přístavby zimní zahrady). Stěžovatelka rovněž odkázala na zásadu předběžné opatrnosti vyslovenou NSS v rozsudku ze dne 16. 5. 2018, čj. 1 As 128/2018 ‑ 42. Předeslala také, že případné odstranění stavby by bylo v případě pro ni příznivého konečného rozsudku nezvratné. Odstranění zimní zahrady by přitom vedlo k hrozbě nepoměrně větší újmy pro stěžovatelku, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným dotčeným osobám. Stěžovatelka se domnívá, že přiznání odkladného účinku nenaruší žádný jiný veřejný zájem.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         

[5]               Žalovaný ponechal posouzení návrhu na odkladný účinek na zdejším soudu, aniž by se k němu samostatně vyjádřil.

[6]               Osoba zúčastněná na řízení s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí a navrhla jeho nepřiznání. Vzhledem ke sklonu střechy (který je v rozporu s vydaným stavebním povolením) padají na její pozemek kusy ledu a sněhu a s ohledem na její vysoký věk je pro ni vzniklá situace nebezpečná.

[7]               Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[8]               Kasační stížnost ze zákona nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. š.). Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Odkladný účinek lze přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže zároveň nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz § 73 odst. 2 s. ř. s.).

[9]               Z výše uvedeného vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[10]            Odkladný účinek je preventivním nástrojem předběžného charakteru, proto postačuje osvědčit, že vznik újmy hrozí (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005 ‑ 76). Hrozící újma však nesmí být bagatelní. Vzhledem k doložené výši škody, která stěžovatelce v případě nepřiznání odkladného účinku hrozí, a především k nezvratnosti odstranění stavby lze uzavřít, že hrozící újma v tomto případě není bagatelní.

[11]            Soud si je vědom, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti vznikne újma osobě zúčastněné na řízení (jakožto sousedce stěžovatelky). Ta uvedla, že kvůli sklonu střechy zimní zahrady na její pozemek padá sníh a led, což ji ohrožuje na zdraví. Vzhledem k datu vydání tohoto usnesení a k očekávanému datu konečného rozhodnutí ve věci (a rovněž s ohledem na umístění stavby) nelze uvedené nebezpečí považovat za aktuální a bezprostřední. Jiné vážné důsledky neodstranění celé stavby nejsou soudu známy. Přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[12]            Z těchto důvodů NSS kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Návrhu na přiznání odkladného účinku vyhověl už městský soud, NSS proto výrok svého usnesení vztáhl k napadenému rozsudku. Obnovuje se tak působení odkladného účinku přiznaného městským soudem, v důsledku čehož se pozastavují i účinky rozhodnutí správních orgánů.

[13]            Soud připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. března 2025

Vojtěch Šimíček

předseda senátu