č. j. 3 A 31/2024-54

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci

žalobkyně:  Šafářův Dvůr, s.r.o., IČO 24778907

sídlem  Libodřice 111, 280 02

zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Šafářem

sídlem Na Příkopě 859/22, 110 00 Praha 1

proti
žalovanému:  Ministerstvo zemědělství

   sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2024 č. j. MZE-9562/2024-14112,

 takto: 

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „SZIF“) ze dne 17. 1. 2023 č. j. SZIF/2023/0044817. Tímto rozhodnutím SZIF uložil žalobkyni povinnost vrátit do 60 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí finanční prostředky ve výši 94 135 Kč vyplacené v rámci projektu Program rozvoje venkova ČR na období 2014-2020, operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků (dále též „PRV“), s vyloučením odkladného účinku tohoto výroku, jelikož byly porušeny podmínky dotace projektu PRV platné pro 5. kolo příjmu žádostí č. j. 53686/2017-MZE-14113 podle kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek ohledně definice mladého začínajícího zemědělce (dále též „Specifické podmínky“).
  2. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti:
  3. Dne 16. 10. 2017 podnikající fyzická osoba M. Š., IČO: X, místem podnikání X (též advokátka JUDr. M. Š., IČO: X, sídlem X, pozn. soudu) (dále též „žadatelka“ či „příjemce dotace“) požádala v rámci 5. kola příjmu žádostí SZIF o dotaci z PRV reg. č. 17/005/0411a/452/000802 na projekt Nákup techniky v rámci operace 4. 1. 1 Investice do zemědělských podniků se záměrem „a) Projekty do 1 000 000,- Kč, vč. a zároveň žadatel hospodaří na maximálně 150 ha; Živočišná výroba“ (dále též „Žádost o dotaci“).
  4. Dne 23. 7. 2018 uzavřeli SZIF a žadatelka Dohodu o poskytnutí dotace z PRV č. SZIF/2018/0438577 (dále též „Dohoda o poskytnutí dotace“), v níž se žadatelka zavázala splnit veškeré dotační podmínky.
  5. Dne 18. 2. 2019 byla žadatelce vyplacena dotace v částce 470 673 Kč.
  6. Dne 4. 2. 2021 žadatelka v pořadí poprvé oznámila SZIF (Hlášení o změnách č. 1), že nastala: „Změna právní formy žadatele – fyzická osoba podnikající M. Š. založila s.r.o., ve kterém je jediným společníkem a má 100 % obchodního podílu.“
  7. Dne 11. 3. 2021 SZIF v pořadí poprvé odpověděl žadatelce: „Kontrolou podaného Hlášení o změnách (č. 1, pozn. soudu) byly zjištěny nedostatky, ke kterým je nutné zaslat doplnění Hlášení o změnách přes Portál farmáře do 10 kalendářních dnů ode dne doručení této žádosti. Žadatelka v rámci hlášení pouze deklaruje změnu právní formy na společnost Šafářův Dvůr, s.r.o., ve kterém je žadatelka jediným společníkem a disponuje 100 % obchodním podílem. V rámci hlášení však žadatelka neuvedla a ani nedoložila, jakou formou dojde či již došlo ke změně žadatele či vlastnictví majetku, který je předmětem projektu. Uvedené není možné zjistit ani z obchodního rejstříku či obchodního věstníku. Žadatelka nejprve musí prostřednictvím Hlášení o změnách uvést, na základě, jaké právní skutečnosti dojde (došlo) ke změně žadatele či vlastnictví majetku, který je předmětem projektu a uvedené náležitě doložit (např. návrhem smlouvy o koupi závodu, vkladu závodu do obchodní společnosti, kupní smlouvy apod.). Současně upozorňujeme, že změnu žadatele/vlastnictví majetku, který je předmětem projektu, není možné provést bez předchozího souhlasu SZIF. Žadatelka musí nejprve před zamýšlenou změnou podat výše zmíněné hlášení a nemůže změnu provést, dokud nezíská souhlas SZIF. Pokud již došlo ke změně žadatele/vlastnictví majetku, který je předmětem projektu, je na místě udělení sankce A za porušení podmínky pravidel (viz kapitola 8 bodu 3 písm. a) Obecných podmínek Pravidel č. j. 53686/2017-MZE-14113, pozn. soudu): Po předložení Žádosti o platbu nesmí být změna příjemce dotace/vlastnictví majetku, který je předmětem projektu, provedena bez předchozího souhlasu SZIF. Příjemce dotace musí před realizací změny nejprve podat Hlášení o změnách a nemůže změnu provést, dokud nezíská souhlas SZIF. V případě, že ve výše uvedené lhůtě nebude Hlášení o změnách doplněno, zůstane v platnosti současné znění Žádosti o dotaci. Aktuální Žádost o dotaci je k dispozici na Portálu farmáře (Zobrazit přehled podaných žádosti -> vybrat ,reg. číslo žádosti’ -> ,Dokumenty k žádosti’).“
  8. Dne 18. 3. 2021 žadatelka v pořadí podruhé oznámila SZIF (Hlášení o změnách č. 2) změnu: „Pro další rozvoj podniku se žadatelka rozhodla vstoupit s celým svým zeměd. podnikáním do s.r.o.“ a doplnila: „V příloze zasíláme podklady k plánovanému převodu závodu, jehož účinnost dle § 21 odst. 1 zákona o obchodních korporacích nastane až zveřejněním převodu v obchodním věstníku – bude provedeno až po udělení souhlasu ze strany SZIF.“
  9. Dne 5. 5. 2021 SZIF v pořadí podruhé odpověděl žadatelce: „Kontrolou podaného Hlášení o změnách (č. 2, pozn. soudu) byly zjištěny nedostatky, ke kterým je nutné zaslat doplnění Hlášení o změnách přes Portál farmáře do 10 kalendářních dnů ode dne doručení této žádosti. S ohledem na uvedené skutečnosti lze souhlasit se zamýšlenou změnou žadatele za předpokladu, že tato změna bude po jejím provedení Fondu náležitě doložena, tj. budou splněny mimo jiné podmínky dle § 21 odst. 1 zákona c. 90/2012, o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisu, a § 2180 zákona c. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisu (dále též „OZ“, pozn. soudu). S ohledem na skutečnost, že dotčený projekt byl již proplacen, musí nabyvatel ke dni nahlášení změny plnit všechny podmínky, které k tomuto dni měla za povinnost plnit i žadatelka, např. povinnost být registrován v Evidenci skutečných majitelů apod. V případě, že ve výše uvedené lhůtě nebude Hlášení o změnách doplněno, zůstane v platnosti současné znění Žádosti o dotaci. Aktuální Žádost o dotaci je k dispozici na Portálu farmáře (Zobrazit přehled podaných žádosti -> vybrat ,reg. číslo žádosti’ -> ,Dokumenty k žádosti’).“
  10. Dne 29. 5. 2021 žadatelka v pořadí potřetí informovala SZIF (Hlášení o změnách č. 3) o změně: „Pro další rozvoj podniku se žadatelka rozhodla vstoupit s celým svým zeměd. podnikáním do s.r.o.“ a dále: „V příloze zasíláme podklady k již zrealizovanému a platnému převodu závodu.“
  11. Dne 29. 6. 2021 SZIF v pořadí potřetí odpověděl žadatelce: „Kontrolou podaného Hlášení o změnách (č. 3, pozn. soudu) byly zjištěny nedostatky, ke kterým je nutné zaslat doplnění Hlášení o změnách přes Portál farmáře do 30 kalendářních dnů ode dne doručení této žádosti. Se změnou příjemce dotace bude možné souhlasit za předpokladu splnění následujících podmínek:

  1. K dnešnímu dni má nabyvatel část pozemků vedených v režimu konvenční produkce, což je v rozporu s preferenčním kritériem ,žadatel je registrován jako ekologický podnikatel’ – příjemce dotace je vyzván k nápravě.

  2. Původní žadatel nárokoval zvýhodnění vyšší mírou dotace pro mladé začínající zemědělce. Nabyvatel nicméně definici mladého začínajícího zemědělce nesplňuje – dle OR je ustanovena prokura, přičemž prokurista mající právo zcizit či zatížit nemovitý majetek nesplňuje definici mladého zemědělce; fyzická osoba řídící právnickou osobu tedy není oprávněna jednat za právnickou osobu samostatně. Zároveň dochází k porušení podmínky, že fyzická osoba poprvé v této právnické osobě plní funkci statutárního orgánu – jednatelka plnila v PO funkci statutárního orgánu opakovaně již od roku 2010. Vzhledem k tomu, že změna již byla provedena, bude zahájeno řízení o vrácení 10 % navýšení míry dotace.

V případě, že ve výše uvedené lhůtě nebude Hlášení o změnách doplněno, zůstane v platnosti současné znění Žádosti o dotaci. Aktuální Žádost o dotaci je k dispozici na Portálu farmáře (Zobrazit přehled podaných žádosti -> vybrat ,reg. číslo žádosti’ -> ,Dokumenty k žádosti’).“

  1. Dne 19. 7. 2021 žadatelka v pořadí počtvrté oznámila SZIF (Hlášení o změnách č. 4): „Vysvětlení změn na základě výzvy SZIF – zasíláme jako přílohu tohoto Hlášení o změnách.“ V příloze datované dne 13. 7. 2021 uvedla, že zahájila kroky k nápravě nesrovnalosti vytýkané jí pod bodem 1. výzvy SZIF ze dne 29. 6. 2021, a požádala prostřednictvím žalobkyně o zahrnutí všech pozemků do režimu ekologického zemědělství s tím, že poté informuje SZIF o provedených změnách. K nesplnění podmínek začínajícího mladého zemědělce žadatelka uvedla, že ve společnosti Šafářův Dvůr, s.r.o. sice byla jednatelkou i společnicí, ale společnost v té době nepodnikala v zemědělské činnosti.  Společnost následně měla podnikat v oblasti prodeje obuvi, což nebylo realizováno, poté fakticky nepodnikala vůbec, následně měla provozovat domov pro seniory, to také nebylo realizováno. Nelze žadatelce přičítat k tíži, že společnost začala podnikat v oblasti zemědělství po zániku účasti žadatelky ve společnosti. Jinak by byly znevýhodněny osoby, které v minulosti byly členy jakéhokoli statutárního orgánu obchodní společnosti. Má proto za to, že splňuje podmínku mladého začínajícího zemědělce jako fyzická podnikající osoba i jako jednatelka a společnice společnosti právnické osoby. Ani v udělení prokury nespatřuje znaky porušení podmínky mladého začínajícího zemědělce. Prokura byla zřízena ještě před vznikem její účasti ve společnosti. Jednatel jedná za společnost jako statutární orgán, a nikoli prokurista, ten není oprávněn sám v neomezeném rozsahu jednat za společnost.  Jen žadatelka je oprávněna jednat za společnost, a to samostatně bez omezení. Mladí začínající zemědělci by byli znevýhodňováni oproti ostatním zemědělcům, když by nemohli vystavit plnou moc a museli by veškerou agendu vykonávat sami bez odborných znalostí.
  2. Dne 22. 9. 2021 SZIF v pořadí počtvrté odpověděl žadatelce písemností nazvanou Vyrozumění o administraci Hlášení o změnách č. 4 v rámci PRV 2014-2020, takto: „Dle vyjádření žadatelky začala společnost podnikat v oblasti zemědělství po zániku účasti žadatelky ve společnosti. Do EZP (Evidence zemědělského podnikatele, pozn. soudu) byla společnost zapsána 26. 11. 2014. V období od 19. 1. 2015 do 14. 3. 2016 byla žadatelka zapsána jako jednatelka společnosti. Znovu byla jako jednatelka společnosti zapsána od 21. 10. 2020 - dochází tedy k porušení podmínky ,poprvé v této právnické osobě plní funkci statutárního orgánu’. Definice mladého začínajícího zemědělce dále není splněna z důvodu věku prokuristy, jak již bylo potvrzeno Přezkumnou komisí MZe. Bude zahájeno řízení o vrácení 10 % navýšení míry dotace z důvodu nesplnění definice mladého začínajícího zemědělce. Žádost o dotaci je k dispozici na Portálu farmáře (Zobrazit přehled podaných žádosti -> vybrat ,reg. číslo žádosti’ -> ,Dokumenty k žádosti’).“ (dále jen „Vyrozumění“).
  3. Dne 25. 2. 2022 uzavřeli SZIF jako poskytovatel dotace a žalobkyně jako nový nabyvatel příjemce dotace Dodatek č. 1 k Dohodě o poskytnutí dotace. Žalobkyně v něm prohlásila: „Nový nabyvatel, společnost Šafářův Dvůr, s.r.o., podpisem Dodatku č. 1 k Dohodě o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR prohlašuje, že se seznámil a bez výhrad přebírá a vstupuje do všech práv a závazků, které pro příjemce dotace vyplývají z dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR podepsané dne 23. 7. 2018 a Žádosti o dotaci reg. č. 17/005/0411a/452/000802, které se uvedená Dohoda týká.“ (dále též „Dodatek č. 1“).
  4. Dne 5. 9. 2022 SZIF zahájil se žalobkyní podle § 11a zákona č. 256/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, v platném znění, respektive podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014, v platném znění, správní řízení o uložení povinnosti vrátit dotaci ve výši 94 135 Kč.
  5. Rozhodnutím SZIF (ze dne 17. 1. 2023 č. j. SZIF/2023/0044817) byla žalobkyni uložena povinnost vrátit do 60 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí finanční prostředky ve výši 94 135 Kč poskytnuté jí jako dotace v rámci PRV operace 4.1.1 investice do zemědělských podniků s vyloučením odkladného účinku tohoto výroku. V odůvodnění SZIF poukázal na to, že žalobkyně nesplnila podmínky kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek projektu (viz citované níže). Dále uvedl, že projekt vychází z evropské úpravy, kterou konkretizuje, podle ní se rozumí „ ,mladým zemědělcem’ osoba, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé začíná působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku“ s cílem podpory mladým zemědělcům. Konstatoval, že: „Lhůta vázanosti projektu na účel trvá 5 let od data převedení dotace (konečné platby) na účet příjemce dotace; C.“ Podle obchodního rejstříku byl R. M. prokuristou ve společnosti příjemce dotace od 21. 1. 2015 do 20. 1. 2017, před vznikem účasti žadatelky ve společnosti, následně od 5. 11. 2020 do 14. 1. 2021 se stal společníkem s 10% podílem. Na základním kapitálu příjemce dotace měly v průběhu času rovněž podíly jiné subjekty. Nebyl proto splněn požadavek pravidel, aby po celou dobu vázanosti projektu na účel byla statutárním orgánem příjemce dotace osoba, která ke dni podání Žádosti o dotaci nedosáhla věku 41 let. Dále SZIF citoval z kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek, že se za mladého začínajícího zemědělce považuje: Mladý začínající zemědělec, který zahájil svou činnost v průběhu pěti let předcházejících Žádosti o dotaci, tj. právnická osoba, která je řízena fyzickou osobou/osobami, která/které: dosáhla/dosáhly ke dni podání Žádosti o dotaci věku 18 let a zároveň k témuž dni nedosáhla/nedosáhly věku 41 let, poprvé v této právnické osobě plní funkci statutárního orgánu, a podílí se na základním kapitálu ze 100 %, nebo součet podílů všech mladých začínajících zemědělců tvoří 100 % základního kapitálu, a to po celou dobu vázanosti projektu na účel, je oprávněna/jsou oprávněny za právnickou osobu jednat samostatně, a to po celou dobu vázanosti projektu na účel (tučně zvýraznil SZIF, pozn. soudu). Dovodil proto, že nebyl splněn požadavek pravidel, tj. aby po celou dobu vázanosti projektu na účel byla statutárním orgánem žalobkyně osoba, která ke dni podání Žádosti o dotaci nedosáhla věku 41 let, a dále, že prokurista žalobkyně nesplňoval podmínky definice mladého začínajícího zemědělce. Žalobkyně tudíž nemá nárok na zvýšení částky dotace o 10 %. Konstatoval, že lhůta pro vrácení dotace se počítá podle evropského práva od doručení rozhodnutí příjemci dotace a nesmí být delší než 60 dnů od vydání inkasního příkazu/rozhodnutí.
  6. Proti části výroku rozhodnutí SZIF týkající se vyloučení odkladného účinku odvolání podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze, o níž soud rozhodl rozsudkem ze dne 28. 2. 2024 č. j. 8 A 16/2023-45 tak, že rozhodnutí SZIF v této části zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
  7. Proti části výroku rozhodnutí SZIF týkající se uložení o povinnosti vrátit určené finanční prostředky vyplacené jako dotace podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.
  8. Napadeným rozhodnutím (ze dne 6. 3. 2024 č. j. MZE-9562/2024-14112) žalovaný rozhodnutí SZIF potvrdil. V odůvodnění nejprve uvedl, že v SZIF v rozhodnutí chybně uvedl, že R. M. byl od 21. 1. 2015 do 20. 1. 2017 prokuristou žalobkyně. Jmenovaný byl podle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně jejím statutárním orgánem. Tato skutečnost nebyla pro výrok napadeného rozhodnutí relevantní, jelikož jmenovaný byl jednatelem žalobkyně před žadatelkou. Pro tuto formální chybu žalovaný neshledal důvod pro zrušení rozhodnutí SZIF. Žalovaný dále upřesnil, že SZIF v odůvodnění rozhodnutí chybně uvedl odkaz na nařízení 1306/2013 namísto na Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (dále jen „Nařízení č. 1305/2013“), ale vzhledem k tomu, že v rozhodnutí citoval obsah ustanovení Nařízení 1305/2013, a z odvolání a dalších podání žalobkyně je zřejmé, že věděla, o jakou podmínku se věcně jedná, neshledal žalovaný důvod pro zrušení rozhodnutí SZIF pro tuto formální chybu. Žalovaný se ztotožnil s SZIF, že nebyl splněn požadavek pravidel, aby po celou dobu vázanosti projektu na účel byla statutárním orgánem odvolatele osoba, která ke dni podání Žádosti o dotaci nedosáhla věku 41 let. K uvedenému doplnil, že dotace byla převedena na účet příjemce dotace dne 18. 2. 2019, pětiletá lhůta vázanosti projektu na účel trvala tudíž do dne 18. 2. 2024. Dne 16. 10. 2017, což byl den podání Žádosti o dotaci, byl přitom podle obchodního rejstříku žalobkyně jejím jednatelem (a tedy příjemcem dotace) R. W. S., narozený X - tj. věk: 44 let a společníkem žalobkyně byla společnost SF Investments a.s., IČO: 28217659 s obchodním podílem 100 %. Definici mladého začínajícího zemědělce jednatel žalobkyně jako statutární orgán tudíž ke dni podání Žádosti o dotaci neplnil, a to až do 5. 11. 2020, kdy byla jako jednatel zapsána M. Š., splňující podmínku věku. Z pohledu společníků tuto definici žalobkyně neplnila až do dne 30. 12. 2020, kdy došlo k převodu obchodních podílů ze společnosti SF Investments a.s., na M. Š. Žalovaný shrnul, že podle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně byly ke dni 13. 1. 2021 společníky tři osoby: a)  Corporate Assistance, s.r.o., IČO: 282 39 750, s obchodním podílem 10 %, b) M. Š., s obchodním podílem 80 % a c) R. M., narozený X, s obchodním podílem 10 %. Podle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně k následujícímu dni, tedy ke dni 14. 1. 2021, byla společníkem žalobkyně toliko osoba jedna, a to M. Š., s obchodním podílem 100 %. Podle žalovaného SZIF proto nepochybil, když v rozhodnutí uvedl, že k převodu obchodních podílů došlo ke dni 14. 1. 2021. Smlouvu o prodeji obchodních podílů účinnou ke dni 30. 12. 2020 doložila žalobkyně až k odvolání, proto SZFI o ní nemohl vědět, nebyla zveřejněna ve Sbírce listin, tak zákon neukládá.
  9. Žalovaný dále v napadeném rozhodnutí konstatoval, že o tom, že SZIF umožní změnu žadatele, a současně zahájí řízení o vrácení 10% navýšení dotace z důvodu nesplnění definice mladého začínajícího zemědělce, byla M. Š. informována dne 22. 9. 2021 Vyrozuměním (viz citované shora). M. Š. jako žadatelka byla vyrozuměna, že změna osoby příjemce dotace na žalobkyni je možná, ale bude vráceno 10% navýšení míry dotace z důvodu nesplnění definice mladého začínajícího zemědělce. Za těchto podmínek byl dne 25. 2. 2022 uzavřen Dodatek č. 1, na jehož základě došlo ke změně příjemce dotace z původní žadatelky M. Š. na žalobkyni jako na novou příjemkyni dotace. Žalobkyně tím jako příjemce dotace nastoupila do práv a povinností původní žadatelky, tzn. do stavu, kdy byla původní žadatelka M. Š. informována ve Vyrozumění, že změna žadatele/příjemce dotace je sice schválena, ale nejsou naplněny podmínky pro 10% zvýšení míry dotace, a tudíž bude zahájeno řízení o vrácení této části dotace. Podpisem Dodatku č. 1 žalobkyně akceptovala, že bude zahájeno řízení o vrácení dotace, o čemž byla nepochybně informována, jelikož původní žadatelka byla poté jednatelkou žalobkyně.  Pokud by žalobkyně se zněním Dodatku č. 1 nesouhlasila, původní žadatelka by zůstala příjemcem dotace. Existence prokury nebrání statutárnímu orgánu žalobkyně jednat samostatně. Žalovaný souhlasí se žalobkyní, že existence prokuristy ve společnosti žalobkyně, který nesplňuje podmínku věku (již k podání žádosti o dotaci byl starší 41 let) nemá vliv na skutečnost, že jednatelka může jednat za odvolatele samostatně. V dané věci však není splněno podle Specifických podmínek pravidlo, že žalobkyně jako příjemce dotace je řízena osobou mladší 41 let, neboť předchozí jednatel R. M., který byl prokuristou žalobkyně od 20. 1. 2017, byl do té doby jednatelem žalobkyně, a to od 21. 1. 2015, kdy v této funkci nahradil původní žadatelku M. Š. Prokurista je podle § 450 OZ zmocněn ke všem úkonům, ke kterým dochází běžně při provozu závodu, včetně zcizování a zatěžování nemovitostí. V tomto konkrétním případě má prokurista natolik široké zástupčí oprávnění, že mu umožňuje v podstatě zřejmě řídit společnost žalobkyně, jak navíc činil i v době, kdy byl jednatelem žalobkyně. Cílem navýšení míry dotace pro mladé začínající zemědělce je ale podporovat zemědělce, kteří jsou nejen formálně, ale i fakticky řízeny osobami mladšími 41 let, což v případě žalobkyně splněno nebylo, neboť tato je (či přinejmenším může být) dlouhodobě řízena R. M. Nepostačí, aby byl mladý pouze statutární orgán, definice žadatele uvedené v kapitole 3 Specifických podmínek by se v případě, že by měl být posuzován pouze statutární orgán, mohla omezit pouze na to, že člen/členi statutárního orgánu nesmí být starší 40 let, a nebylo by třeba hovořit o řízení společnosti vůbec. R. M. však není mladý zemědělec, přesto je oprávněn podle prokury rozhodovat i o řízení, zisku a finančních rizicích (zcizování a zatěžování nemovitostí, podpis Dodatku č. 1 za žalobkyni), a proto není splněna ani tato podmínka. Žalobkyně navíc věděla v době uzavření Dodatku č. 1 na základě Vyrozumění, že po uzavření Dodatku, v rámci něhož dojde ke změně žadatele, dojde k odnětí 10% navýšení míry dotace. Současně žalovaný uvedl, že podle pravidel mohla být žalobkyni uložena sankce až 100 % výše dotace, neboť za porušení podmínky týkající se způsobilosti žadatele stanovené v pravidlech je navržena sankce C. Ke snížení částky došlo výhradně v důsledku rozhodnutí žadatelky změnit v době udržitelnosti osobu žadatele a převést předmět dotace na žalobkyni bez předchozího souhlasu SZIF. 
  10. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobkyně podanou žalobou. Vznesené námitky lze rozdělit do následujících žalobních bodů.
  11. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že nedošlo k porušení kapitoly 3 Specifických podmínek definující mladého začínajícího zemědělce. Žalovaný vykládá oprávnění prokuristy ve společnosti s ručením omezeným extenzivně a nesprávně, když tvrdí, že prokurista měl oprávnění řídit celou společnost, rozhodovat o zisku i finančních rizicích společnosti. O zisku ve společnosti s ručením omezeným rozhoduje podle § 34 ve spojení s § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále též „ZOK“) výhradně společník této společnosti na základě účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem společnosti. Prokurista nemůže mít vliv na rozhodovací činnost jednatele, prokurista je jednateli podřízený. Podstata institutu prokury spočívá ve smluvním zastoupení společnosti. Prokurista jedná jako zmocněnec jménem společnosti navenek v rámci vymezených právních úkonů uložených mu společností. Jednatel žalobkyně je jedinou osobou, která je oprávněna jednat za společnost žalobkyně samostatně bez jakýchkoliv omezení. Prokurista není podle právní úpravy statutárním orgánem, a proto nelze shledávat v udělení prokury znaky porušení Specifických podmínek. Tento závěr prokazuje i skutečnost, že SZIF upravil pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty PRV, respektive jejich Specifické podmínky pro poskytování dotace na základě PRV platné pro 11. kolo příjmu žádostí č.j. 27962/2020-MZE-14112. Podle těchto podmínek nově platí, že v případě, kdy je v právnické osobě zřízen institut prokury, musí prokurista plnit všechna ustanovení definice žadatele. Pokud by byly závěry SZIF správné, bylo by nadbytečné přidávat takové omezující ustanovení do nových pravidel.
  12. Podle žalobkyně rozšiřuje žalovaný pravomoci prokuristy a nesprávně vykládá pojem vedoucí podniku, jak jej definuje Nařízení č. 1305/2013. Podle čl. 2 písm. n) Nařízení č. 1305/2013 je mladým zemědělcem osoba, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé začíná působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku. Dle Specifických podmínek musí v případě právnické osoby být tato řízena fyzickou osobou, která ke dni podání žádosti o dotaci není starší 40 let (nedosáhla věku 41 let), v právnické osobě plní funkci statutárního orgánu a má obchodní podíl 100 % z majetku právnické osoby, a to po celou dobu vázanosti projektu na účel, je oprávněna za právnickou osobu jednat samostatně, po celou dobu vázanosti projektu na účel. Je tedy zjevné, že na prokuristu žalobkyně se tato podmínka nevztahuje, jelikož není oprávněn jednat za právnickou osobu zcela samostatně a není v pozici statutárního orgánu.
  13. Žalobkyně odmítá, že měla být srozuměna s vrácením části poskytnuté dotace a podpisem Dodatku č. 1 vyjádřit souhlas s tímto vrácením. Byla pouze srozuměna se zahájením řízení o vrácení části dotace, ve kterém aktivně argumentovala, proč požadovaná část dotace vrácena být nemusí. Předmětem Dodatku č. 1 byl převod všech práv a povinností z M. Š. na žalobkyni, která v Dodatku č. 1 prohlásila, že se seznámila a bez výhrad přebírá a vstupuje do všech práv a závazků, které pro příjemce dotace vyplývají z Dohody o poskytnutí dotace. Z tohoto prohlášení nelze dovozovat, že souhlasila s udělenou pokutou. Pravdivá není ani část napadeného rozhodnutí, podle které byl převod práv a povinností z původní žadatelky na žalobkyni podmíněn vrácením 10 % z poskytnuté dotace. Z Vyrozumění nevyplývá žádný projev vůle SZIF uzavřít Dodatek č. 1 až po odsouhlasení vrácení dotace původní žadatelkou.
  14. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně namítá nesprávné určení lhůty k plnění spočívající v počátku plnění vázaném na den doručení rozhodnutí. SZIF určil tuto lhůtu podle čl. 7 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 a dle čl. 27 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014. Tato ustanovení určují platební lhůtu 60 dnů pro vrácení neoprávněně poskytnuté platby (nařízení inkasního příkazu) a současně upravují počátek běhu lhůty pro výpočet penále po uplynutí platební lhůty. Obě nařízení hovoří o inkasním příkazu. Nařízení vážou 60denní platební lhůtu k vracení dotace na vydání rozhodnutí (inkasního příkazu). Z předmětného nařízení ovšem nevyplývá, že by vydáním bylo nutné rozumět vydání prvostupňového, nepravomocného rozhodnutí SZIF, bez možnosti odložit jeho výkon. SZIF v rozhodnutí spojil platební lhůtu k vrácení dotace s vyloučením odkladného účinku. Poukazuje k tomuto na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2023 č. j. 10 A 83/2023-43.
  15. Žalobkyně navrhuje provést důkazy: rozhodnutím SZIF, napadeným rozhodnutím, e-mailovou komunikací žalobkyně se SZIF, Dodatkem č. 1, Vyrozuměním a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2023 č. j. 10 A 83/2023-43.
  16. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. K prvnímu žalobnímu bodu uvedl, že prokura je zvláštní obchodní plná moc, kterou podnikatel zmocňuje fyzickou osobu (prokuristu) ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Podle žalovaného ze žaloby vyplývá, že prokurista vykonává všechny operativní činnosti a rozhodnutí týkající se podniku, zatímco statutární orgán činí pouze strategická rozhodnutí. Za této situace prokurista musí být považován za vedoucího podniku ve smyslu čl. 2 písm. n) Nařízení č. 1305/2013. Cílem navýšení míry dotace pro mladé začínající zemědělce je podporovat zemědělské společnosti, které jsou nejen formálně, ale i fakticky řízeny jen a pouze osobami mladšími 41 let, což v případě žalobkyně splněno nebylo, neboť žalobkyně je dlouhodobě řízena prokuristou. Odlišné posouzení nelze dovozovat ani z následného doplnění Pravidel, jelikož je zcela běžné, že ty jsou doplňovány s ohledem na praktické zkušenosti z administrace žádostí. Podle žalovaného žadatelka M. Š. byla prostřednictvím Vyrozumění informována, že změna příjemce dotace je možná pouze za podmínky, že bude vráceno 10% navýšení míry dotace v důsledku nesplnění definice mladého začínajícího zemědělce. Za těchto podmínek byl dne 15. 8. 2017 uzavřen Dodatek č. 1. Původní žadatelka M. Š. i žalobkyně byly s aplikovaným postupem srozuměny.
  17. Žalovaný ke druhému žalobnímu bodu uvedl, že pouze soud může výrok o odkladném účinku přezkoumat a případně napravit jeho nezákonnost, žalovaný rozhodnutí SZIF v této části nemohl přezkoumávat. Lhůta 60 dnů od doručení rozhodnutí SZIF vychází z čl. 7 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 a čl. 27 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014. Samotný počátek běhu lhůty pro vrácení dotace explicitně stanovuje § 11a odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů. SZIF tedy stanovil lhůtu 60 dnů a její počátek zcela v souladu s platnou právní úpravou. Je tak nerozhodné, zda došlo či nedošlo k vyloučení odkladného účinku odvolání, neboť žalobkyně byla povinna vrátit požadované finanční prostředky ve lhůtě od doručení rozhodnutí SZIF.
  18. Žalobkyně v replice konstatovala, že Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 9. 2024 č. j. 6 A 44/2024-37 zrušil tamní napadené rozhodnutí ve skutkově obdobné věci shodných účastníků.  
  19. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).  Soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť s takovým postupem žalobkyně i žalovaný výslovně souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud žalobu neshledal důvodnou.
  20. V prvním žalobním bodu žalobkyně nesouhlasila s porušením kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek, jejímž důsledkem bylo uložení povinnosti vrátit obdrženou dotaci.
  21. Podle kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek:

„Pro potřeby zvýhodnění vyšší mírou podpory se za mladého začínajícího zemědělce považuje:

Mladý začínající zemědělec, který zahájil svou činnost v průběhu pěti let předcházejících Žádosti o dotaci, tj. právnická osoba, která je řízena fyzickou osobou/osobami, která/které:

  1. V dané věci soud konstatuje, že účastníci řízení nesporují tyto skutečnosti:

- dne 16. 10. 2017 žadatelka M. Š., IČO: X, jako podnikající fyzická osoba požádala SZIF o dotaci;

- žadatelka M. Š. splňovala ke dni podání Žádosti o dotace definici mladého začínajícího zemědělce;

- dne 23. 7. 2018 žadatelka M. Š. uzavřela se SZIF Dohodu o poskytnutí dotace;

- dne 18. 2. 2019 byla žadatelce M. Š. dotace vyplacena a její výše není sporná;

- dne 4. 2. 2021 žadatelka M. Š. Hlášením o změnách č. 1 oznámila SZIF, že změnila právní formu a „založila s.r.o., ve kterém je jediným společníkem a má 100 % obchodního podílu“;

- dne 29. 5. 2021 žadatelka M. Š. Hlášením o změnách č. 3 oznámila SZIF, že byl zrealizován platný převod závodu z její osoby na žalobkyni;

- dne 25. 2. 2022 uzavřeli SZIF (poskytovatel dotace) a žalobkyně (nový nabyvatel příjemce dotace) Dodatek č. 1 k Dohodě o poskytnutí dotace;

- „Lhůta vázanosti projektu na účel trvá 5 let od data převedení dotace (konečné platby) na účet příjemce dotace; C.“;

- během vázanosti projektu na účel došlo ke změně osoby příjemce dotace z podnikající fyzické osoby M. Š. na právnickou osobu žalobkyně.

  1. Soud úvodem připomíná, že podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu soudy nemusí nutně reagovat na každý dílčí argument uvedený v žalobě. Jejich úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2014 č. j. 7 As 126/2013-19). Podstatné je, aby správní soud v odůvodnění rozhodnutí postihl všechny stěžejní námitky účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i reakce na některé dílčí a související námitky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2014 č. j. 7 Afs 85/2013-33). Soud rovněž může pro stručnost odkázat na část odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, s nímž se ztotožní. Jak k tomu přiléhavě uvádí Ústavní soud, „[n]ení porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná“ (viz nález ze dne 12. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68; srov. též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015 č. j. 9 As 221/2014-43, ze dne 29. 3. 2013 č. j. 8 Afs 41/2012-50, ze dne 6. 6. 2013 č. j. 1 Afs 44/2013-30, ze dne 3. 7. 2013 č. j. 1 As 17/2013-50, nebo ze dne 25. 2. 2015 č. j. 6 As 153/2014-108). Stejné závěry se pak vztahují i k rozhodování druhostupňového správního orgánu.
  2. Soud se v projednávaném případě nejprve zabýval stěžejní námitkou, kterou je otázka, zda žalobkyně porušila dotační podmínky podle kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek projektu, zda ji lze považovat za mladého začínajícího zemědělce pro účely zvýhodnění při poskytnutí podpory.
  3. Soud vycházel ze shora citované definice (pod bodem 32. tohoto rozsudku) kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek, z ní vyplývá, kdo je mladým začínajícím zemědělcem pro potřeby zvýhodnění vyšší mírou podpory.
  4. Za mladého začínajícího zemědělce se považuje ten mladý začínající zemědělec, který zahájil svou činnost v průběhu 5 let předcházejících Žádosti o dotaci, jehož právnickou osobu řídí fyzická osoba (fyzické osoby), která (které) ke dni podání Žádosti o dotaci je (jsou) ve věku minimálně 18 let a nedosáhla (nedosáhly) ještě věku 41 let, poprvé v této právnické osobě plní funkci statutárního orgánu, a podílí se na základním kapitálu ze 100 % , nebo součet podílů všech mladých začínajících zemědělců tvoří 100 % základního kapitálu, a to po celou dobu vázanosti projektu na účel, je oprávněna (jsou oprávněny) za právnickou osobu jednat samostatně, a to po celou dobu vázanosti projektu na účel, plní jako jediná (respektive společně plní) funkci statutárního orgánu a podílí se na základním kapitálu ze 100 % a v minulosti mohla (mohly) plnit funkci statutárního orgánu pouze v období 5 let bezprostředně před datem podání Žádosti o dotaci a zároveň v období 5 let bezprostředně před podáním Žádosti o dotaci mohla (mohly) plnit funkci statutárního orgánu v jiné právnické osobě provozující zemědělskou výrobu či být v tomto období evidována (evidovány) v Evidenci zemědělského podnikatele jako fyzická osoba (fyzické osoby), a nebyla (nebyly) v předchozích letech evidována (evidovány) jako samostatně hospodařící rolník (rolníci).
  5. Uvedené podmínky musí být splněny kumulativně, aby se mohlo jednat o mladého začínajícího zemědělce pro potřeby zvýhodnění vyšší mírou podpory.
  6. V daném případě soud konstatuje, jak vyplývá též i shora, a účastníci to nesporují, že během vázanosti projektu na účel se změnila osoba žadatele – příjemce dotace, a to z podnikající fyzické osoby M. Š. na právnickou osobu žalobkyně.
  7. Žalobkyně s SZIF dobrovolně (ostatně opak ani netvrdí a ani účastníci to nesporují) uzavřela Dodatek č. 1 k Dohodě o poskytnutí dotace. V něm deklarovala, že: „Nový nabyvatel, společnost Šafářův Dvůr, s.r.o., podpisem Dodatku č. 1 k Dohodě o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR prohlašuje, že se seznámil a bez výhrad přebírá a vstupuje do všech práv a závazků, které pro příjemce dotace vyplývají z dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR podepsané dne 23. 7. 2018 a Žádosti o dotaci reg. č. 17/005/0411a/452/000802, které se uvedená Dohoda týká.“
  8. Znamená to, že SZIF uzavřením Dodatku č. 1 se žalobkyní akceptoval, že její vůlí bylo převzít práva a povinnosti z Dohody o poskytnutí dotace původně uzavřené s M. Š. Žalobkyně tím, že deklarovala, že se seznámila a bez výhrad převzala všechny práva a povinnosti, které pro její právní předchůdkyni žadatelku M. Š. vyplývaly z Dohody o poskytnutí dotace uzavřené mezi SZIF a M. Š. dne 23. 7. 2018, nastoupila fakticky na místo M. Š. ex tunc. Jinými slovy, žalobkyně se zavázala Dodatkem č. 1 vůči SZIF ohledně dotace namísto původní příjemkyně dotace M. Š., byla proto povinna splnit všechny požadavky původně kladené na žadatelku M. Ša. Učinila tak i přesto, že si byla vědoma řízení o odnětí dotace.
  9. SZFI totiž již dne 11. 3. 2021 v pořadí poprvé informoval žadatelku (viz bod 7. tohoto rozsudku) „Pokud již došlo ke změně žadatele/vlastnictví majetku, který je předmětem projektu, je na místě udělení sankce A za porušení podmínky pravidel: Po předložení Žádosti o platbu nesmí být změna příjemce dotace/vlastnictví majetku, který je předmětem projektu, provedena bez předchozího souhlasu SZIF. Příjemce dotace musí před realizací změny nejprve podat Hlášení o změnách a nemůže změnu provést, dokud nezíská souhlas SZIF. V případě, že ve výše uvedené lhůtě nebude Hlášení o změnách doplněno, zůstane v platnosti současné znění Žádosti o dotaci.“ Poté, co žadatelka dne 18. 3. 2021 v Hlášení o změnách č. 2 oznámila, že se „rozhodla vstoupit s celým svým zeměd. podnikáním do s.r.o.“ (viz bod 8. tohoto rozsudku), jí SZIF v pořadí podruhé dne 5. 5. 2021 odpověděl: „S ohledem na skutečnost, že dotčený projekt byl již proplacen, musí nabyvatel ke dni nahlášení změny plnit všechny podmínky, které k tomuto dni měla za povinnost plnit i žadatelka … V případě, že ve výše uvedené lhůtě nebude Hlášení o změnách doplněno, zůstane v platnosti současné znění Žádosti o dotaci.“ (viz bod 9. tohoto rozsudku) (podtržené zvýraznil soud, pozn. soudu).
  10. Z citovaného (a podtrženého) vyplývá, pokud by Dodatek č. 1 uzavřen nebyl, práva a povinnosti z dotace by stíhaly i nadále žadatelku M. Š., a to kontinuálně od počátku. Jelikož Dodatek č. 1 uzavřen byl (což není předmětem sporu), práva a povinnosti z dotace jdou za žalobkyní. K této části námitek lze proto uzavřít, že žalobkyně od počátku byla povinna plnit podmínky dotace.
  11. Tento počátek plnění podmínek dotace lze tudíž ve smyslu kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek odvíjet od požadavku: „Mladý začínající zemědělec, který zahájil svou činnost v průběhu pěti let předcházejících Žádosti o dotaci…“ a ukončení trvání těchto povinností vztáhnout na „celou dobu vázanosti projektu na účel“.
  12. V předmětné věci žádost o dotaci podala M. Š. jako původní žadatelka dne 16. 10. 2017, která k uvedenému dni splňovala požadovanou hranici věku 18 až 40 let včetně. Dotace jí byla vyplacena dne 18. 2. 2019. Pokud by tuto podmínku nesplňovala, pak by ohledně předmětné dotace nemohla být úspěšná. Pětiletá lhůta vázanosti projektu na účel trvala do dne 18. 2. 2024. Uvedené účastníci nesporují, jak již bylo shora uvedeno. Znamená to, že dotační podmínky musí příjemce dotace po uvedenou dobu dodržovat.
  13. Soud se proto zaměřil na otázku, zda dotační podmínky také splnila žalobkyně. K osobě žalobkyně, právnické osoby, která nastoupila na místo M. Š. do pozice žadatelky a příjemkyně dotace, soud ověřil z údajů z obchodního rejstříku ze správního spisu tyto skutečnosti.
  14. Ke dni 16. 10. 2017, kdy byla podána Žádost o dotaci, žalobkyně – společnost Šafářův Dvůr, s.r.o. měla jiný obchodní název – firmu, s názvem: Nový Dvůr Brtev, s.r.o., který užívala až do dne 5. 11. 2020, kdy do obchodního rejstříku byla zapsána žalobkyně pod současným obchodním jménem – firmou. Sídlo Brtev 40, 507 81 Lázně Bělohrad žalobkyně změnila den po vydání napadeného rozhodnutí, dne 7. 3. 2024. Tyto skutečnosti ale nejsou pro posouzení věci rozhodné.
  15. Ode dne 21. 1. 2015 má žalobkyně v obchodním rejstříku uveden předmět podnikání mimo jiné zemědělská výroba. Žalobkyně tudíž podle soudu splnila úvodní dílčí podmínku z návětí kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek, neboť zahájila svou činnost (myšleno zemědělskou, pozn. soudu) v průběhu pěti let předcházejících Žádosti o dotaci, která byla podána dne 16. 10. 2017.
  16. Jinak je tomu však se splněním následujících dílčích podmínek, které dodrženy kumulativně již nejsou.
  17. Z obchodního rejstříku žalobkyně soud ověřil, že společnost žalobkyně vznikla a byla do něj zapsána dne 20. 12. 2010. Jejím statutárním orgánem – jednateli byli:

- M. Š., nar. X (poprvé)   ode dne 20. 12. 2010 do dne 26. 11. 2014

- R. M., nar. X     ode dne 26. 11. 2014 do dne 31. 10. 2016,

- M. Š., nar. X (podruhé)   ode dne 19. 1. 2015 do dne 14. 3. 2016 (v této době souběžně s R. M. jako dva jednatelé)

- R. W. S., nar. X     ode dne 1. 11. 2016 do dne 10. 2. 2020,

- I. P., nar. X      ode dne 11. 2. 2020 do dne 21. 10. 2020,

- M. Š., nar. X (potřetí)   ode dne 21. 10. 2020 do dne 14. 4. 2024

Dále z obchodního rejstříku žalobkyně soud ověřil, že žalobkyně udělila R. M., nar. X, prokuru, a to ode dne 20. 1. 2017. Jmenovaný prokurista byl po tuto dobu oprávněn „jednat za společnost samostatně“, a ode dne 16. 3. 2017 mu byla navíc udělena další pravomoc, podle níž „je v rámci výkonu své funkce oprávněn k zcizování a zatěžování nemovitostí“. Tuto prokuru udělil R. M. tehdejší jednatel žalobkyně R. W. S., který prokuristu pověřil ode dne 20. 1. 2017 jednat za společnost samostatně, a oprávnění mu rozšířil dne 16. 3. 2017 o pravomoc, že prokurista byl oprávněn i v rámci výkonu své funkce k zcizování a zatěžování nemovitostí. Takto udělená prokura trvala R. M. současně i po celou dobu trvání jednatelství v pořadí dalších jednatelů, a to I. P. a M. Š.   

Rovněž z obchodního rejstříku žalobkyně soud ověřil, že společníky žalobkyně byli:

- Corporate Assistance, s.r.o., IČO: 28239750 

   ode dne 20. 12. 2010 do dne 16. 12. 2011 se 100 % obchodním podílem a

   ode dne 16. 12. 2011 do dne 21. 1. 2015 s 50 % obchodním podílem,

- M Š., nar. X (poprvé)

   ode dne 16. 12. 2011 do dne 21. 1. 2015 s 50 % obchodním podílem,

- P. Š., nar. X

    ode dne 21. 1. 2015 do dne 19. 2. 2015 se 100 % obchodním podílem,

- M. Š., nar. X (podruhé)

   ode dne 19. 2. 2015 do dne 22. 6. 2015 se 100 % obchodním podílem,

- Corporate Assistance, s.r.o., IČO: 28239750 (podruhé)

   ode dne 22. 6. 2015 do dne 20. 1. 2017 se 100 % obchodním podílem,

- SF Investments a.s., IČO: 28217659

   ode dne 20. 1. 2017 do dne 5. 11. 2020 se 100 % obchodním podílem a

   ode dne 5. 11. 2020 do dne 14. 1. 2021 s 10 % obchodním podílem,

- R. M., nar. X

   ode dne 5. 11. 2020 do dne 14. 1. 2021 s 10 % obchodním podílem,

- M. Š., nar. X (potřetí)

   ode dne 5. 11. 2020 do dne 14. 1. 2021 s 80 % obchodním podílem, a

ode dne 14. 1. 2021 se 100 % obchodním podílem.

  1. Z takto uvedených informací proto vyplývá, že v době podání Žádosti o dotaci ke dni 16. 10. 2017 byl jednatelem žalobkyně R. W. S., nar. X, a to do dne 10. 2. 2020, kterému bylo ke dni 16. 10. 2017 téměř 45 let. Pokud by o dotaci již tehdy žádala žalobkyně, pak s pravděpodobností hraničící v tomto případě s jistotou, by dotaci ani nedostala. Nesplňuje totiž dílčí dotační podmínku, že právnická osoba je řízena fyzickou osobou, která dosáhla ke dni podání Žádosti o dotaci věku 18 let a zároveň k témuž dni nedosáhla věku 41 let. Jmenovaný byl jednatelem žalobkyně i k datu 18. 2. 2019, kdy byla dotace vyplacena původní žadatelce M. Š. Do data vázanosti projektu dne 18. 2. 2024 se však ve společnosti žalobkyně dále jednatelé měnili, jak je zřejmé ze shora uvedeného. Po R. W. S. (téměř 45letý) byl ode dne 11. 2. 2020 jednatelem I. P., narozený dne X (téměř 52letý), a to až do 21. 10. 2020, kdy se jednatelkou v pořadí již potřetí stala M. Š., která podmínku věku splňovala. Lze proto konstatovat, že jednatelé po dobu vázanosti projektu dotační podmínku ohledně věku, aby nedosáhli věku 41 let, nesplňovali.
  2. Na uvedeném nic nemění, že ve společnosti žalobkyně měl široká oprávnění prokurista, jak je uvedeno shora.
  3. Prokura je upravena v § 450 a násl. OZ, přičemž podle § 450 odst. 1 tohoto zákona udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno. V daném případě prokurista byl oprávněn ke zcizování a zatěžování nemovitostí. Prokura ve smyslu platné právní úpravy představuje zvláštní typ smluvního zastoupení spočívající v zastoupení podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku při právních jednáních, ke kterým dochází při provozu závodu. Odborná literatura definuje institut prokury následovně: „Právní úprava prokury obsažená v § 450 a násl. […] zřetelně sleduje koncepci prokury jako zvláštního smluvního zastoupení, jakkoliv ani podle dřívějších právních předpisů nebylo sporné, že prokura představuje obchodněprávní plnou moc. Oddíl 2 – „Prokura“ proto navazuje na obecnou úpravu zastoupení (§ 441 až 449), která se na prokuru uplatní, nestanoví-li § 450 až 456 jinak (jde tedy o smluvní zastoupení). Tím je též postaveno i najisto, že se na prokuristu subsidiárně nevztahují ustanovení o členech orgánů právnické osoby, ledaže zákon stanoví jinak“ (LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník. I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1406, § 450). Obdobně též: „Prokura jako zvláštní plná moc je založena na ujednání podnikatele a prokuristy o tom, že prokurista bude podnikatele zastupovat. Jde tedy o zastoupení smluvní. Touto povahou prokury je též dáno, že se její právní úprava soustřeďuje na otázky ustanovení prokuristy a rozsahu jeho jednatelské působnosti, nedotýká se vztahu osoby prokuristy a osoby podnikatele, jenž může být jakékoli povahy“ (ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek I, Obecná část (§ 1 až 654). 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020, § 450. Dostupné v systému ASPI).
  4. Prokurista je smluvním zástupcem podnikatele, kterého zastupuje navenek. Prokurista je zmocněn k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, případně pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Jiná oprávnění prokurista nemá. Prokuru je tedy nutno ve smyslu platné právní úpravy chápat toliko jako zmocnění k zastupovaní podnikatele navenek, nikoliv jako zmocnění k řízení společnosti. Takovým oprávněním prokurista nedisponuje.  V tomto smyslu se soud ztotožnil se žalobkyní. V dané věci však bylo rozhodné, že nebyla splněna dílčí podmínka, aby po celou dobu vázanosti projektu na účel byla statutárním orgánem žalobkyně osoba, která ke dni podání Žádosti o dotaci nedosáhla věku 41 let, jak uvedl žalovaný na str. 10 napadeného rozhodnutí.
  5. Podle § 167 odst. 1 ZOK náleží právo řídit společnost s ručením omezeným společníkům. Společníci toto právo vykonávají na valné hromadě nebo mimo ni. Obchodní vedení společnosti potom náleží podle § 195 odst. 1 ZOK jednateli, který za společnost jedná.
  6. V daném případě soud shledal, že ani u společníků nebyla dodržena dílčí podmínka pro dotaci spočívající v povinnosti po celou dobu vázanosti projektu na účel podílí se na základním kapitálu ze 100 %, jelikož tři společníci v období od 5. 11. 2020 do 14. 1. 2021 měli obchodní podíly 10 % + 10 % + 80 % (viz bod 50. tohoto rozsudku). Žalovaný tak uvedl na str. 10 napadeného rozhodnutí.
  7. Pro projednávanou věc je proto bez významu, že prokurista R. M., nar. X, ke dni podání Žádosti o dotaci (dne 16. 10. 2017), překročil věk 41 let. I kdyby podmínky dalších kol dotace (jak uvádí žalobkyně) ukládaly prokuristovi povinnost dodržovat podmínky dotace, což v daném případě taková povinnost prokuristovi založena dotačními podmínkami nebyla, pak v daném případě je rozhodné, že dotační podmínky nesplňovali ani jednatelé žalobkyně, ani společníci žalobkyně. Taková námitka ohledně prokuristy není proto relevantní.  
  8. K uvedenému lze proto shrnout, že na základě shora konstatovaného žalobkyni nelze považovat za mladého začínajícího zemědělce, neboť ji neřídí fyzická osoba ve věku ke dni podání Žádosti o dotaci v rozmezí 18 až 40 let včetně, dále nebyla dodržena povinnost poprvé v právnické osobě plní funkci statutárního orgánu, když M. Š. byla v pořadí potřetí ode dne 21. 10. 2020 jednatelkou žalobkyně (viz shora), a ani podmínka podílí se na základním kapitálu ze 100 % po celou dobu vázanosti projektu na účel, neboť tuto podmínku  tři společníci nesplnili. Žalobkyně má přitom od 21. 1. 2015 v obchodním rejstříku uveden předmět podnikání zemědělská výroba, přičemž v uvedený den M. Š. byla v pořadí podruhé jednatelkou žalobkyně souběžně s R. M.
  9. Jelikož soud shledal, že nebyly splněny zde zmiňované dílčí podmínky z kumulativně stanovených pro projekt podle kapitoly 3 bodu 1 písm. b) Specifických podmínek, nepovažoval již za nutné se podrobněji zabývat splněním dalších dílčích podmínek dotace žalobkyní.
  10. Z tohoto důvodu soud se neztotožnil se žalobkyní a shledal, že dotační podmínky žalobkyně porušila.
  11. Ohledně namítaného souhlasu žalobkyně s vrácením dotace podpisem Dodatku č. 1 soud uvádí, že žadatelka o dotaci byla opakovaně SZIF informována, že pokud svá hlášení o změnách nedoplní podle pokynů SZIF, zůstane v platnosti současné znění Žádosti o dotaci – viz odpovědi SZIF ze dnů 11. 3. 2021, 5. 5. 2021, 29. 6. 2021 citované shora, přičemž SZIF dne 5. 5. 2021 informoval: „S ohledem na uvedené skutečnosti lze souhlasit se zamýšlenou změnou žadatele za předpokladu, že tato změna bude po jejím provedení Fondu náležitě doložena, tj. budou splněny mimo jiné podmínky dle § 21 odst. 1 zákona c. 90/2012, o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisu, a § 2180 zákona c. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisu. S ohledem na skutečnost, že dotčený projekt byl již proplacen, musí nabyvatel ke dni nahlášení změny plnit všechny podmínky, které k tomuto dni měla za povinnost plnit i žadatelka, např. povinnost být registrován v Evidenci skutečných majitelů apod. V případě, že ve výše uvedené lhůtě nebude Hlášení o změnách doplněno, zůstane v platnosti současné znění Žádosti o dotaci.“ Dále SFIZ sdělil dne 29. 6. 2021: „Se změnou příjemce dotace bude možné souhlasit za předpokladu splnění následujících podmínek … Vzhledem k tomu, že změna již byla provedena, bude zahájeno řízení o vrácení 10 % navýšení míry dotace. V případě, že ve výše uvedené lhůtě nebude Hlášení o změnách doplněno, zůstane v platnosti současné znění Žádosti o dotaci.“ Obdobně SZIF konstatoval i ve Vyrozumění ze dne 22. 9. 2021 s tím, že: „Bude zahájeno řízení o vrácení 10 % navýšení míry dotace z důvodu nesplnění definice mladého začínajícího zemědělce.“ Žalobkyně, která dne 25. 2. 2022 uzavřela se SZIF Dodatek č. 1. si shora citovaných skutečností byla vědoma, neboť deklarovala, že se jako: „Nový nabyvatel … seznámil a bez výhrad přebírá a vstupuje do všech práv a závazků, které pro příjemce dotace vyplývají z dohody o poskytování dotace …“. Následně SZIF zahájil se žalobkyní řízení o uložení povinnosti vrátit dotaci, jak je uvedeno shora. Žalobkyně akceptovala takový postup a nadcházejícího řízení si byla vědoma, i proto, že osoba žadatelky o dotaci a příjemkyně dotace byla následně shodná s osobou jednatelky i společnice žalobkyně. Jedná se o jednu a tutéž osobu M. Š. Takový postup SZIF nemohl být pro žalobkyni proto překvapivý. Soud k tomuto odkazuje na napadené rozhodnutí, zejména na str. 11 body 53. až 59., kde žalovaný konstatuje, že o plánovaném postupu opakovaně vyrozuměl žadatelku, že bude zahájeno řízení o vrácení dotace (viz bod 58. napadeného rozhodnutí).  Pokud by žadatelka či žalobkyně nesouhlasily, nedošlo by k podpisu Dodatku č. 1 vůbec a původní žadatelka by zůstala příjemcem dotace (soud čtyři oznámení změn žadatelkou i čtyři odpovědi SZIF cituje výše v rámci obsahu správního spisu). S konstatováním žalovaného se soud ztotožňuje a nad rámec uvedeného doplňuje, že v závěru každé ze čtyř odpovědí SZIF odkázal žadatelku na: „Aktuální Žádost o dotaci je k dispozici na Portálu farmáře (Zobrazit přehled podaných žádosti -> vybrat ,reg. číslo žádosti’ -> ,Dokumenty k žádosti’).“ Kdykoli proto aktuální stav mohla i žalobkyně znát.
  12. Pro úplnost nelze nezmínit, že žalovaný tím, že uložil sankci typu „A“, jednal ve prospěch žalobkyně, neboť s nesplněním podmínek se váže i sankce typu „C“, kterou žalovaný zmiňuje na str. 9 a 13 napadeného rozhodnutí, což je vrácení 100 % dotace, jelikož žalobkyně nesplňovala definici od počátku, a jako taková by dotaci, pokud by o ni žádala, nedostala. První žalobní bod není důvodný.
  13. Ke druhému žalobnímu bodu soud uvádí, že žalobkyně v podané žalobě namítá nesprávné určení lhůty k plnění spočívající v počátku plnění vázaném na den doručení rozhodnutí SZIF. Soud k této skupině žalobních námitek připomíná, že SZIF rozhodnutím uložil žalobkyni vrátit poskytnuté finanční prostředky do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí SZIF a zároveň vyloučil odkladný účinek odvolání. V důsledku vyloučení odkladného účinku by tak splatnost pro vrácení poskytnutých finančních prostředků nastala bez ohledu na podané odvolání, tedy bez ohledu na právní moc prvostupňového rozhodnutí, proti čemuž žalobkyně nyní brojí. Námitky týkající se evropské úpravy vlastní lhůty 60 dnů od vydání rozhodnutí přitom přiléhavě odůvodnil SZIF v rozhodnutí na str. 8 v předposledním odstavci, kde dovodil, že ohledně zmiňované lhůty platí přímý účinek práva EU, a SZIF postupoval v souladu s ním. Na jeho závěrech ohledně 60denní lhůty soud setrvává a odkazuje na ně. Napadené rozhodnutí se této otázce věnuje s ohledem na samostatné řízení před Městským soudem v Praze (sp. zn. 8 A 16/2023) týkající se odkladného účinku z rozhodnutí SZIF, toliko okrajově na str. 14. S otázkou 60denní lhůty se pojí otázka souběžná, kterou je vyloučení odkladného účinku, což není předmětem tohoto řízení. Proti výroku o vyloučení odkladného účinku se nelze odvolat (§ 85 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Část výroku rozhodnutí SZIF týkající se vyloučení odkladného účinku, napadla žalobkyně samostatnou žalobu, o ní rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 2. 2024 č. j. 8 A 16/2023-45 tak, že rozhodnutí SZIF v této části zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Případná nesprávnost vyloučení odkladného účinku je předmětem jiného řízení. Žalovaný se touto otázku nemohl proto blíže v napadeném rozhodnutí zabývat. Námitky druhého žalobního bodu jsou nedůvodné.
  14. Na základě shora uvedeného tak Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako zamítl.
  15. Návrhy žalobkyně na provedení důkazů shledal soud nadbytečné. K návrhu žalobkyně na provedení důkazu listinami, které jsou součástí správního spisu, soud uvádí, že ze správního spisu vychází při přezkumu napadeného rozhodnutí jako podkladu pro své rozhodování, a proto by provádění takových důkazů bylo nadbytečné. Správní spis je obrazem a výsledkem správního řízení, dokládá skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
  16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěch neměla, soud proto výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl, že nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, který ale soudu nedoložil, že by mu vznikly náklady nad rámec jeho běžných činností. Soud proto pod výrokem III. rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.
  17. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil se závěrem rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2024 č. j. 6 A 44/2024-37, který při obdobném postupu M. Š. a žalobkyně vůči SZIF rozhodnutí žalovaného v jiném řízení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Je tomu tak proto, že se jednalo o jiné rozhodnutí žalovaného (ze dne 12. 3. 2024 č. j. MZE-3968/2024-14112) v rámci jiného kola dotačního řízení. Nyní rozhodující senát se necítí být vázán závěry šestého senátu, jelikož toliko rozhodnutí Nejvyššího správního soudu mají vyšší precedenční závaznost než rozhodnutí krajských soudů (včetně vybraných rozhodnutí publikovaných ve Sbírce rozhodnutí), což plyne přímo ze zákonné úpravy. Pouze u právních názorů vyjádřených v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu totiž platí, že je nemůže senát Nejvyššího správního soudu překonat sám, ale musí věc předložit rozšířenému senátu postupem podle § 17 s. ř. s. Nadto třetí senát se neztotožnil s nedostatečným posouzením definice mladého začínajícího zemědělce se šestým senátem. V posuzovaném případě třetí senát dospěl k závěru (ve shodě s žalovaným), že otázkou posouzení definice mladého začínajícího zemědělce se žalovaný zabýval zcela dostatečně, a to zejména ve vztahu k jednatelům a společníkům žalobkyně (viz body 19. a 20. tohoto rozsudku), zatímco šestý senát se zaměřil na otázky spojené s oprávněním prokuristy a udělením prokury, pro třetí senát byla rozhodná otázka jednatelů a společníků.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 12. únor 2025

 

 

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.

předsedkyně senátu