žalobkyně:

K. H.

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 1292/25, Praha,

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Soud se zabýval tím, zda v době rozhodnutí žalované bylo možné hodnotit stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je podmínkou pro přiznání invalidity, nebo zda šlo o stav akutní, zatím odpovídající jen pracovní neschopnosti.

I. Řízení před správním orgánem

2. Rozhodnutím č. j. X. ze dne 7. 12. 2023 žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod. Na základě posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Sokolov totiž dospěla k závěru, že se v případě žalobkyně nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, na základě něhož poklesne pracovní schopnost pojištěnce nejméně o 35 %.
3. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami. Navrhla, aby její zdravotní stav byl znovu posouzen. Její lékař jí sdělil, že nemůže vykonávat žádnou práci. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že se v případě žalobkyně nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, nýbrž její stav odpovídá dočasné pracovní neschopnosti. Žalobkyně trpí subakutním LS syndromem s iritací až zánikovou lézí S1 vlevo na podkladě objemného výhřezu disku v oblasti L5/S1, tedy onemocněním bederní páteře projevujícím se bolestivostí a omezením hybnosti bederní oblasti, jehož příčinou je vyhřezlá ploténka. Žalobkyně se aktuálně léčí, přičemž má naplánovanou operaci. Lze předpokládat, že po operaci dojde k ústupu obtíží. 

II. Řízení před soudem

4. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobkyně brojila žalobou. Nesouhlasil s tím, že se v jejím případě nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Podle neuroložky nesmí zvedat a nosit těžké věci, ohýbat se a dlouho stát. Sice bere silné léky na bolest, ta ale stále přetrvává. Bude si muset dávat pozor i po operaci. Nicméně po operaci jí stále bude čekat dlouhá léčba. Nadto není zřejmé, zda jí pomůže.
5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Lékař OSSZ i lékař IPZS dospěli ke shodnému závěru, že v případě žalobkyně se nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Žalobkyně tudíž není invalidní. 

     Ústní jednání

6. Z ústního jednání se oba účastníci omluvili. Jako důkaz při něm byl proveden posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci ze dne 31. 7. 2024.

III. Posouzení věci

7. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Obecná východiska

8. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 26 zákona o důchodovém pojištění se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (§ 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění).
9. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
10. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
11. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně.

Závěry posudkové komise

12. Posudková komise dospěla ke stejnému závěru jako lékař OSSZ a lékař IPZS. Zdravotní stav žalobkyně nelze hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Její stav odpovídá dočasné pracovní neschopnosti, přičemž žalobkyně trpí onemocněním bederní páteře projevujícím se bolestivostí a omezením hybnosti bederní oblasti, jehož příčinou je vyhřezlá ploténka. Posudková komise uvedla, že probíhají léčebné procedury, žalobkyně měla podstoupit operaci (10. 3. 2024), její stav je tedy akutní či subakutní, nikoliv stabilizovaný.
13. Soud vyžádal od posudkové komise vypracování posudku s tím, že jí stanovil delší lhůtu k jejímu vypracování, a to právě z toho důvodu, že žalobkyně v žalobě avizovala plánovanou operaci. Posudková komise uvedla, že do doby jejího jednání, tj. 31. 7. 2024, jí lékařské zprávy, zda žalobkyně podstoupila operaci, nebyly doručeny. Nebyly jí doručeny ani lékařské zprávy o případné následné rehabilitaci a lázeňské léčbě.    
14. Žalobkyně trpí bolestmi zad od července roku 2023. Od té doby byla opakovaně vyšetřena neurologem, přičemž jak sama avizovala v žalobě, a rovněž to vyplývá i z lékařských zpráv založených v posudkovém spisu (MUDr. Š. P. ze dne 15. 12. 2023, MUDr. T. K. ze dne 2. 1. 2024), měla dne 10. 3. 2024 nastoupit na operaci.
15. Z § 26 zákona o důchodovém pojištění rovněž vyplývá, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je takový, který trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně trpí bolestmi od července roku 2023 a napadené rozhodnutí je z února roku 2024, ke dni vydání napadeného rozhodnutí tedy zdravotní stav žalobkyně trval 8 měsíců, nikoliv 1 rok. V případě žalobkyně není splněna ani druhá eventuální podmínka. Z lékařských zpráv vyplývá, že žalobkyně v souvislosti s problémy se zády podstoupila více vyšetření a měla naplánovanou operaci. Jelikož po operaci bylo možné předpokládat, že se zdravotní stav žalobkyně zlepší, nemohlo se jednat o stabilizovaný stav, u kterého by bylo možné předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. V tomto ohledu jsou zcela logické závěry posudkové komise, že se jedná o akutní či subakutní stav, který není možné hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.
16. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně. Vůči jeho obsahu nebo složení posudkové komise účastníci nic nenamítli. Soud tedy posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý.
17. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že se v případě žalobkyně nejednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Žalobkyně tak nebyla invalidní. 

IV. Závěr

18. Soud může posuzovat zákonnost rozhodnutí žalované jen ke dni 13. 2. 2024. Stav žalobkyně nebylo možné v té době hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, což je jedna z podmínek pro přiznání invalidity. Bylo tomu mimo jiné proto, že žalobkyně byla léčena a bylo možné očekávat zlepšení po operaci. Pokud by se zdravotní stav žalobkyně po operaci a následné léčbě či rehabilitaci nezlepšil, může opětovně požádat o invalidní důchod. Nelze totiž vyloučit, že v důsledku plynutí času nebo neúspěchu léčby by aktuální zdravotní stav žalobkyně bylo již možné hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý.
19. V nynějším řízení však bylo prokázáno, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí zdravotní stav žalobkyně neodpovídal invaliditě. Z toho důvodů soud žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a úspěšné žalované náhrada nákladů nenáleží. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.