USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců  JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Jana Šmakala ve věci

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím ve vrácení žádosti o udělení dočasné ochrany žalobci jako nepřijatelné, o návrhu žalobce na předběžné opatření,

takto:

Návrh žalobce na předběžné opatření se zamítá.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřuje v tom, že mu žalovaný dne 20. 12. 2024 vrátil podanou žádost o dočasnou ochranu jako nepřijatelnou, neboť žalobce získal dočasnou nebo mezinárodní ochranu v jiném členském státě EU, konkrétně v Rumunsku. Žalobce tvrdil, že žalovaný jím podané žádosti nepřidělil číslo jednací a nevyznačil jej na žádosti.
2. Žalobce zároveň navrhl vydání předběžného opatření, kterým by zdejší soud (návrh žalobce, aby předběžné opatření vydal Městský soud v Praze, považoval zdejší soud za zřejmou chybu v psaní) uložil žalovanému a Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie a všem odborům cizinecké policie povinnost strpět pobyt žalobce na území ČR do pravomocného skončení řízení v projednávané věci. Žalobce tvrdil, že v ČR nemá žádné pobytové oprávnění. Má obavu z možného uložení pokut za nelegální pobyt, z možného vydání výjezdních příkazů vůči němu či zahájení řízení o správním vyhoštění. Žalobce by dále mohl být evidován v Schengenském informačním systému nebo v Evidenci nežádoucích osob. V ČR žalobce nemůže legálně pracovat ani vykonávat jinou výdělečnou činnost. Zamítnutí žalobcovy žádosti je nepřiměřené a v rozporu se zásadou non-refoulement, neboť žalobci ukládá povinnost vycestovat z území ČR na Ukrajinu, kde probíhá válka. Návrat na Ukrajinu by tak mohl ohrozit žalobcův život nebo jej vystavit mučení či nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestu.
3. Žalobce soudu předložil originál žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a čestné prohlášení, že se dne 20. 12. 2024 mezi 8:15 až 8:30 hodin dostavil do Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Plzni, kde požádal o udělení dočasné ochrany, avšak jeho žádost byla posouzena jako nepřijatelná z důvodu dřívějšího udělení dočasné ochrany v Rumunsku. K registraci žádosti dle žalobce nedošlo.
4. K obsahu žalobcem předložené žádosti soud uvádí, že na ní není vyznačen žádný záznam provedený žalovaným.
5. Soud proto vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k žalobcovu tvrzení, že žalobci vrátil jeho žádost o poskytnutí dočasné ochrany jako nepřijatelnou, aniž by jí přidělil číslo jednací, k obsahu žalobcem předložené žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a k tomu, zda podle žalovaného žalobce dne 20. 12. 2024 podal žádost o poskytnutí dočasné ochrany a žalovaný mu tuto žádost vrátil jako nepřijatelnou.
6. Žalovaný soudu v podání ze dne 15. 1. 2025 sdělil, že žalobce o udělení dočasné ochrany nikdy nepožádal, což je patrné z žalobcem předložené žádosti o udělení dočasné ochrany, která není opatřena podacím razítkem a ani v ní není vyplněná část určená pro posouzení žádosti. Pokud by žalovaný žalobcovu žádost posoudil jako nepřijatelnou, učinil by o tom na žádosti záznam proškrtnutím příslušné rubriky na tiskopisu žádosti, tiskopis žádosti by příslušný pracovník opatřil kulatým razítkem se státním znakem a svým podpisem. Není žádný důvod, proč by žalovaný sděloval žalobci důvod nepřijatelnosti žádosti ústně, když k tomuto účelu slouží druhá strana tiskopisu žádosti. Pokud by žalobce žádost o dočasnou ochranu podal, žalovaný by ji zavedl do Informačního systému cizinců a byla by jí vygenerována spisová značka. Následně by žalobci byla prostřednictvím tiskopisu žádosti sdělena nepřijatelnost žádosti a originál žádosti by byl žalobci vrácen. Žalovaný žalobce nedohledal v Informačním systému cizinců, což znamená, že žalobce v ČR nikdy nežádal o jakékoliv pobytové oprávnění. Podle žalovaného tak žalobce nikdy o dočasnou ochranu v ČR nepožádal a žalovaný mu žádost z důvodu nepřijatelnosti nevrátil a nemohl vrátit.
7. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
8. „Pro kladné rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je […] podstatné především doložení hrozby vážné újmy, která má alespoň základní souvislost s předmětem soudního řízení“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 9. 2015, č. j. 4 As 149/2015-78, č. 3323/2016 Sb. NSS, bod 15). Předmět předběžného opatření, tj. poměry, které jím mají být zatímně upraveny, tedy musí věcně souviset s předmětem řízení ve věci samé.
9. Soudu je z úřední činnosti (srov. řízení vedená před zdejším soudem pod sp. zn. 57 A 67/2023, 55 A 12/2023, 77 A 54/2023, 57 A 1/2024, 55 A 43/2024, 77 A 36/2024, 77 A 67/2024, 57 A 29/2024, 57 A 35/2024, 57 A 60/2024, 57 A 2/2025 či 77 A 3/2025) známá dlouhodobá ustálená praxe žalovaného, který v případě, že žádost o dočasnou ochranu považuje za nepřijatelnou, opatří ji v pravém horním rohu první strany podacím razítkem s datem podání žádosti a číslem jednacím žádosti a ve spodní části druhé strany proškrtne příslušné políčko, že žádost je nepřijatelná, a proškrtnutím příslušného políčka vyznačí důvod nepřijatelnosti žádosti (takový postup odpovídá § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace). Dále žádost v pravém spodním rohu druhé strany opatří podpisem vyřizujícího pracovníka a v některých případech kulatým razítkem s malým státním znakem a nápisem „Ministerstvo vnitra“ a datem vyhotovení.
10. Žalobcova žádost neobsahovala žádný z výše uvedených záznamů žalovaného, standardně obsažených v těch žádostech o dočasnou ochranu, které žalovaný posoudil jako nepřijatelné. Žalobcova obecná tvrzení, že žádost skutečně podal, nemohla důvodně zpochybnit výše popsanou dlouhodobou ustálenou praxi žalovaného. Žalobce nijak konkrétně netvrdil, proč se žalovaný zrovna v jeho případě měl odchýlit od dlouhodobě a konzistentně uplatňované správní praxe. Žalobce neuvedl ani žádná konkrétní tvrzení týkající se okolností při podání žádosti o dočasnou ochranu, která by nasvědčovala tomu, že žádost o dočasnou ochranu skutečně podal a žalovaný ji vyhodnotil jako nepřijatelnou, aniž by v žádosti vyznačil datum jejího podání, jednací číslo a důvod její nepřijatelnosti. Žalobce soudu nepředložil žádné listiny, které by alespoň osvědčovaly podání žádosti o dočasnou ochranu žalobcem a její následné vrácení žalobci žalovaným z důvodu její nepřijatelnosti. Žalobcem předložené čestné prohlášení bylo pouhým nosičem žalobcových tvrzení, nikoliv důkazem způsobilým alespoň osvědčit, že žádost o dočasnou ochranu skutečně podal. Pro potřeby rozhodnutí o žalobcovu návrhu na předběžné opatření tak soud vycházel z toho, že žalobce žádost o dočasnou ochranu nepodal.
11. Mezi předmětem návrhu na předběžné opatření a předmětem řízení ve věci samé tak není dostatečně úzká věcná souvislost, aby soud mohl žalobcovu návrhu vyhovět. Pokud žalobce nepožádal žalovaného o dočasnou ochranu, tedy se ani nepokusil vyvolat před žalovaným řízení o získání tohoto pobytového oprávnění, nemůže se v řízení před soudem úspěšně domáhat toho, aby mu soud na základě předběžného opatření umožnil pobývat na území ČR do pravomocného skončení řízení v projednávané věci.
12. Vzhledem k výše uvedenému tak soud tímto usnesením zamítl žalobcův návrh na předběžné opatření, kterým soud měl uložit žalovanému a Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie a všem odborům cizinecké policie povinnost strpět pobyt žalobce v ČR do pravomocného skončení řízení v projednávané věci.
13. O náhradě nákladů řízení, které případně vznikly v souvislosti s návrhem na předběžné opatření, soud rozhodne až v rozhodnutí, jímž bude řízení v projednávané věci skončeno (srov. § 145 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s § 64 s. ř. s. a § 61 odst. 1 s. ř. s.).
14. Závěrem soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].

Rozhodnutí o předběžném opatření může soud zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu (§ 38 odst. 4 věty první s. ř. s.).

Plzeň 16. ledna 2025

Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.

předseda senátu