USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-48118/ZM-2024 ze dne 26. 11. 2024, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

Odůvodnění:

1. Žalobce požádal o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu (zaměstnanecké karty). Ministerstvo vnitra jeho žádost zamítlo podle § 44a odst. 11 ve spoj. s § 46e odst. 1 a § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, neboť žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu (legalizace výnosů z trestné činnosti).
2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku. Důsledkem napadeného rozhodnutí bude nucen vycestovat ze země, na území ČR přitom žije společně s manželkou a nezletilým synem (narozen X.). Ti jsou na žalobci pobytově závislý. Nepřiznáním odkladného účinku žalobě tedy nehrozí újma jen jemu, ale celé jeho rodině. Dále žalobce uvedl, že na území ČR žije více než 7 let, našel si zde práci, vytvořil si zde pevné vazby a ztotožnil se s hodnotami země.
3. Žalovaný s přiznáním odkladného účinku žalobě nesouhlasil. Napadeným rozhodnutím nebyla žalobci uložena povinnost správního vyhoštění, tedy nuceného vycestování z území ČR. Žalobce může svoji pobytovou situaci řešit prostřednictvím víza za účelem strpění.  Co se týká rodiny žalobce – jeho manželka pobývá na území ČR krátce (od listopadu 2022) na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, taktéž na území ČR na základě stejného pobytového oprávnění pobývá jejich nezletilý syn. Manželka požádala o prodloužení platnosti jejich pobytových povolení. O těchto žádostech nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Žalobce spáchal úmyslný trestný čin, za nynější situaci je tedy plně zodpovědný.  

Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

4. Soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
5. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).

6. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
7. Žalobce osvědčil, že mu hrozí nebagatelní, obtížně napravitelná újma v podobě opuštění jeho rodiny. Žalovaný zároveň neodsvědčil, že žalobce a jeho dočasný pobyt na území ČR představuje nějakou konkrétní hrozbu pro veřejný pořádek, případně jiný veřejný zájem. Soud proto žalobci přisvědčil a odkladný účinek žalobě přiznal.
8. Žalobce má na území ČR nezletilého syna, který se narodil v srpnu roku 2024. Je tedy žádoucí, aby rodina v takto nízkém věku dítěte zůstala spolu. Zároveň manželka žalobce a jejich syn mají svá pobytová oprávnění na území odvozena od žalobce, neboť na území ČR pobývají na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Je pravděpodobné, že pokud soud návrhu nevyhoví, nebude žádostem manželky a jejich syna o prodloužení platnosti jejich pobytových oprávnění vyhověno. Reálně tedy přichází do úvahy, že následkem napadeného rozhodnutí bude buď rozdělení rodiny, nebo odchod všech jejích členů z ČR. To je s ohledem na konkrétní okolnosti případu (rodina s malým dítětem a potřebou stabilního zázemí) výjimečná újma přesahující obvyklé, typové následky rozhodnutí o neprodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu.
9. Soud tedy v případě žalobce shledal, že vzhledem k jeho rodinným poměrům na území ČR je splněna první podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.
10. Soud nepřehlédl trestnou činnost, které se žalobce dopustil. Nicméně shledal, že se nejedná o tak závažnou trestnou činnost, aby nebylo možné návrhu vyhovět. Žalobce v roce 2022 poskytl jiné osobě svou platební kartu společně se všemi přístupovými údaji ke svému internetovému bankovnictví, čímž umožnil neznámému pachateli přes tento účet přeposlat částku ve výši 141 000 Kč z účtu poškozeného. Jednalo se přitom o peníze pocházející z trestné činnosti. Peníze byly ještě téhož dne přeposlány na blíže nezjištěné účty či vybrány z bankomatu blíže nezjištěnou osobou. Žalobce byl tedy uznán vinným zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město, jímž byl žalobce uznán vinným, přitom vyplývá, že nebylo prokázáno, že by se žalobce přímo podílel na samotném převodu peněz. Nebylo ani prokázáno, že by za své jednání měl přislíbenou odměnu nebo peníze poškozeného sám vybral. Žalobce byl zároveň odsouzen k trestu odnětí svobody na 12 měsíců, tedy v dolní hranici trestní sazby a výkon trestu mu byl podmíněně odložen na 20 měsíců. Soud tudíž rozpor s veřejným zájmem v nynější věci neshledal a dospěl k závěru, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.
11. Soud tak uzavírá, že vzhledem ke specifické rodinné situaci žalobce návrhu vyhověl.

Závěr

12. Z výše uvedených důvodů soud žalobě odkladný účinek přiznal (§ 73 odst. 2 s. ř. s.).
13. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 270/2023-21 ze dne 4. 6. 2024, č. 4616/2024 Sb. NSS, odst. 23).
14. Proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku. Podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích je žalobce povinen zaplatit poplatek ve stanovené lhůtě na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 3539003424.

Poučení:

Plzeň 16. ledna 2025

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce