[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2023, č.j. KK/225/DS/23-3,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[I] Předmět řízení

1.                  Žalobce se žalobou ze dne 4. 7. 2023, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2023, č.j. KK/225/DS/23-3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Napadeným rozhodnutím bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary, odboru dopravy (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 22. 12. 2022, č.j. 3751/OD-BODY/22/Růž-1 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím byly jako nedůvodné zamítnuty žalobcovy námitky ze dne 10. 10. 2022 proti provedení záznamu všech bodů v bodovém hodnocení řidiče a provedené záznamy, kterými bylo ke dni 23. 9. 2022 dosaženo 12 bodů v evidenční kartě řidiče (žalobce), byly potvrzeny.  

2.             Řidičská oprávnění a řidičské průkazy upravuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“ nebo „zákon o silničním provozu“]. Problematika bodového hodnocení porušení povinností stanovených tímto zákonem je konkrétně upravena v § 123a – 123f zákona o silničním provozu. Správní řízení je upraveno správním řádem.

[II] Žaloba

3.             Žalobce brojil proti nezákonnosti napadeného rozhodnutí.

4.             Žalobce zopakoval, že v odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí namítal:

„(...)V příkazovém bloku č. S 2981103 je uvedeno, že řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Tímto jednáním se řidič v konkrétním případě přestupku nedopustil, jelikož ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu stanoví, že ‚řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu‘. V daném případě se jednalo o vozidlo registrační značky OC 84-79, vyrobené v roce 1971, které nebylo vybaveno bezpečnostním pásem dle zvláštního právního předpisu, a řidič tak povinnost být připoután neměl.

Správní orgán k tomu uvedl: ‚Při prováděné kontrole zápisu tohoto přestupku se správní orgán zabýval i vyjádřením zmocněnce ze dne 16.12.2022, ke kterému opět uvádí, že tuto námitku skutkové podstaty účastník řízení měl a mohl uplatnit u příslušné Policie ČR, v přezkumné řízení dle ustanovení § 102 odst. 1) zákona 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Této možnosti, potvrdit nebo zvrátit pravomocnost vydaného příkazu na místě nevyužil, a proto správní orgán nemá jinou možnost, než pravomocné rozhodnutí respektovat a nakládat s ním tak, jak nařizuje zákon o silničním provozu. Důkazní břemeno prokázání je v tomto případě na straně přestupce, účastníka řízení. Příkazy na místě se stávají pravomocné projednáním a podpisem přestupce na místě. Správnímu orgánu nepřísluší o jejich existenci pochybovat a věrohodnost oznámených přestupků zaslaných Policií ČR nikterak zpochybňovat.

Správní orgán porovnal údaje na zaslaném oznámení o uložené pokutě s údaji na pokutovém bloku a dospěl k závěru, že jsou totožné a splňují předepsané náležitosti. Blok vyhodnotil jako způsobilý k záznamu. Obsahuje dostatečné množství údajů, které prokazují, že se uvedený přestupek dne 12.10.2020 ve 17:00 hodin stal a že se jej přestupce dopustil.‘

K tomu odvolatel uvádí, že nechtěl potvrdit nebo zvrátit pravomocnost vydaného příkazu a správní řízení se o tomto nevede; správnímu orgánu tedy nepřísluší hodnotit nebo posuzovat, co případně měl odvolatel dělat v jiném typu správního řízení (navíc v rámci mimořádného opravného prostředku).

Správní orgány, které provádějí záznam bodů, nemohou v řízení o námitkách pokutu zrušit. Nejsou však ani současně povinny provést záznam bodů na základě jakéhokoliv podkladu, zvláště pak ne takového, který by zavdával rozumné pochybnosti o tom, za jaký přestupek byla vlastně udělena bloková pokuta (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. března 2015 č. j. 7 As 41/2015-23).

Správní orgán uvedl, že ‚důkazní břemeno prokázání je v tomto případě na straně přestupce, účastníka řízení‘, přitom důkazní návrhy účastníka řízení ignoroval a nijak je nevypořádal, což zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.“

5.             Žalovaný v napadeném rozhodnutí reagoval takto: „V příkazovém bloku č. S 2981103 je uvedeno, že řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Odvolatel uvádí, že tímto jednáním se v konkrétním případě přestupku nedopustil, jelikož ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu stanoví, že ‚řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního předpisu‘. V daném případě se jednalo o vozidlo registrační značky OC 84-79, vyrobené v roce 1971, které nebylo vybaveno bezpečnostním pásem dle zvláštního předpisu a řidič ta povinnost být připoután neměl. K uvedené námitce odvolací správní orgán uvádí, že z kopie pokutového bloku č. S 2981103, založené na listu č.16 spisu je zřejmé, že odvolatel dne 12.10.2020, v 17:00 hodin, v ul. Na Vlečce 177, směr Otovice, jako řidič vozidla spz X, nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Z Oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 17.10.2020, je pak zřejmé, že odvolatel dne 12.10.2020, v 17:00 hodin, v obci Otovice, ul. Na Vlečce, směr Otovice, při řízení vozidla zn. Škoda Octavia, spz X, nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Z výše uvedených podkladů nemá odvolací správní orgán pochybnosti o tom, že odvolatel porušil povinnost být za jízdy připoután bezpečnostním pásem při řízení vozidla zn. Škoda Octavia, spz 3K8 0168, nikoliv při řízení jím uváděného vozidla s registrační značkou OC 84-79.“

6.             Žalovaný, dle žalobcova názoru, hodnotil podklad pro vydání rozhodnutí, tedy příkazový blok, v rozporu s jeho obsahem, když uvedl, že v příkazovém bloku je uvedeno, že žalobce řídil motorové vozidlo „spz X“, ačkoliv v příkazovém bloku nic takového uvedeno není.

7.             Správní orgány v daném případě postavily svá rozhodnutí toliko na skutečnosti, že žalobce řídil motorové vozidlo, aniž byl připoután bezpečnostním pásem. To žalobce nijak nerozporoval, a naopak tuto skutečnost sám konstatoval. Správní orgány se naopak nijak nevypořádaly s argumentací, že žalobce neměl povinnost být připoután bezpečnostním pásem, neboť vozidlo jím nebylo vybaveno, a tak nebyl spolehlivě zjištěn stav věci.

8.             Žalobce již v průběhu správního řízení uvedl: „K věci vedené pod výše uvedenou sp. zn. uvádím, že v příkazovém bloku č. S 2981103 je uvedeno, že řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Tímto jednáním se řidič v konkrétním případě přestupku nedopustil, jelikož ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu stanoví, že ‚řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu‘. V daném případě se jednalo o vozidlo registrační značky OC 84-79, vyrobené v roce 1971, které nebylo vybaveno bezpečnostním pásem dle zvláštního právního předpisu, a řidič tak povinnost být připoután neměl. Žádám, aby byl ve věci vyslechnut svědek A. H., nar. 10. 10. 1982, bytem P., který se ve vozidle nacházel jako spolujezdec. V oznámení o uložení pokuty příkazem na místě jsou údaje vozidla uvedeny chybně, přičemž dle datace toto oznámení bylo vyhotoveno až s odstupem 5 dní od vydání příkazového bloku. Jedná se tak patrně o chybu psaní při administrativním zpracování více přestupků.“

9.             S uvedenou argumentací se správní orgány nijak nevypořádaly. Navržený důkaz neprovedly, aniž jeho neprovedení jakkoliv odůvodnily. To samo o sobě zakládá nepřezkoumatelnost obou rozhodnutí pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.

10.         Tvrzení žalovaného, že skutkový stav byl zjištěn z oznámení o uložení pokuty příkazem na místě a z tohoto plyne, že žalobce řídil vozidlo „zn. Škoda Octavia, spz X, nikoliv jím uváděné vozidlo s registrační značkou OC 84-79“, je věcně nesprávné a z oznámení takový závěr nelze učinit, resp. takový podklad není sám o sobě dostačující, pokud ho žalobce v průběhu správního řízení zpochybnil – svou podstatou se jedná o pouhý úřední záznam. Dále nelze přehlédnout, že oznámení o uložení pokuty příkazem na místě vychází z příkazového bloku a ne naopak; oznámení tedy nemůže obsahovat žádné údaje, které nejsou obsaženy již v příkazovém bloku. V příkazovém bloku přitom v daném případě není uvedeno, že žalobce řídil vozidlo „zn. Škoda Octavia, spz X“, a tak je otázkou, kdo a na základě čeho tento údaj do oznámení zapsal. Žalobce navíc poukázal na to, že oznámení o uložení pokuty příkazem na místě bylo vyhotoveno až 5 dní po vystavení příkazového bloku.

11.         V daném případě žalobce sice předmětný příkazový blok podepsal, čímž byla splněna jedna z podmínek pro projednání přestupku a uložení pokuty příkazem na místě, ale samotná skutečnost, že přestupce příkazový blok podepíše a eventuálně i pokutu zaplatí, ještě neznamená, že příkazní řízení bylo provedeno v souladu se zákonem. Je totiž třeba současné naplnění i druhé podmínky, a sice spolehlivé zjištění stavu věci (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2012, č.j. 5 As 118/2011-103). Jinými slovy řečeno, přestupek musí být spolehlivě zjištěn. To se ovšem v dané věci nestalo, neboť je sporným, jakého přestupku se žalobce vlastně měl dopustit, a zda vůbec nějakého.

12.         Nezbytnou podmínkou pro vyřízení věci příkazem na místě je právě souhlas přestupce s projednáním přestupku na místě, přičemž tento souhlas byl dán pouze v rozsahu skutku, který je popsán na příkazovém bloku. Tento souhlas se tak nemůže vztahovat na následné doplňování nebo měnění tohoto popisu. Rozhodnutí v blokovém řízení nabývá právní moci uložením pokuty, a zakládá tak překážku res iudicatae. Jakékoliv změny předmětu blokového řízení se tak mohou provádět pouze v rámci mimořádných opravných prostředků. Stejný názor zastává i Nejvyšší správní soud, který v rozsudku č.j. 1 As 41/2010-16 rozhodl, že „případné pochybení v podkladovém rozhodnutí rozhodně nelze ‚dohánět‘ v rámci administrativního procesu zaznamenání bodů. K tomu, aby mohl správní orgán provést záznam v registru řidičů, je třeba, aby rozhodnutí o přestupku bylo srozumitelné a aby z něj jednoznačně vyplývaly skutečnosti nutné pro závěr o dosažení příslušného počtu bodů.“ Jak dále uvádí Nejvyšší správní soud: „Interpretace je v tomto případě nemístně extenzivní v neprospěch stěžovatele a rekvalifikace nešetří jeho práva ani princip právní jistoty. Ostatně v trestním právu, analogicky pak i v případě správního trestání, je třeba v případě pochybností použít principu in dubio pro reo. Nelze opomenout ani lidský rozměr případu: ztráta řidičského oprávnění je pro řidiče z povolání natolik vážným důsledkem, že je třeba obzvlášť dbát na zákonný průběh správního řízení v souladu s principem dobré správy a ochranou stěžovatelových práv. Žalovaný správní orgán a správní orgán prvního stupně zapisující body do registru řidičů překročily zákonem stanovené meze správního uvážení.“

13.         Ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud i ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 1 As 16/2010, podle kterého „rozhodně není možné, aby v řízení o záznamu o dosažení 12 bodů správní orgán domýšlel v rozhodnutí o přestupku něco, co tam není, resp. překlenoval nenapravitelnou nesrozumitelnost rozhodnutí o přestupku.“

14.         V daném případě existují důvodné pochybnosti o údajích uvedených v oznámení o uložení pokuty příkazem na místě, když to obsahuje jiné údaje než příkazový blok, žalobce tyto údaje zpochybnil a navrhl provést ve věci konkrétní důkazy. Správní orgány tak byly povinny navržené důkazy provést, což neučinily. Z výše uvedených důvodů jsou tak obě správní rozhodnutí nezákonná.

[III] Vyjádření žalovaného k žalobě

15.         Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 28. 8. 2023, když konstatoval, že ve spisové dokumentaci vedené u správního orgánu I. stupně pod sp. zn. 375l/OD-BODY/22 je na listu č. 16 založena kopie příkazového bloku č. S 2981103 ze dne 12. 10. 2020, z níž je mj. zřejmé, že žalobce dne 12. 10. 2020 v 17.00 hodin řídil v obci Otovice motorové vozidlo SPZ X a nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Z uvedeného podkladu neměl žalovaný pochybnosti o tom, že žalobce řídil motorové vozidlo SPZ X.

16.         Žalovaný nezpochybnil, že žalobce uplatnil v průběhu řízení námitku, že neměl povinnost být za jízdy připoután bezpečnostním pásem, neboť jím vozidlo nebylo vybaveno, a dále že nebyl proveden navržený důkaz výslechem svědka. K tomu žalovaný sdělil, že uvedenou námitkou se v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval. Námitku skutkové podstaty měl a mohl žalobce uplatnit u Policie ČR v přezkumném řízení dle § 102 odst. 1 přestupkového zákona. Této možnosti, potvrdit nebo zvrátit pravomocnost vydaného příkazu na místě nevyužil, a proto správní orgán neměl jinou možnost než pravomocné rozhodnutí respektovat, a tak s ním i nakládat, jak nařizuje zákon o silničním provozu. Důkazní břemeno prokázání je v tomto případě na straně přestupce (účastníka řízení).

17.         Žalobce dále namítal, že oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 17. 10. 2020 bylo vyhotoveno až 5 dní po vystavení příkazového bloku. Žalovaný k tomu konstatoval, že ze spisové dokumentace je zřejmé, že příkazový blok č. S 2981103 byl vyhotoven dne 12. 10. 2020, tj. téhož dne, kdy došlo ke spáchání přestupku. Oznámení o uložení pokuty příkazem na místě vztahující se k předmětnému příkazovému bloku bylo sepsáno policií dne 17. 10. 2020 a správní orgán příslušný k provedení záznamu bodů pak toto oznámení obdržel dne 19. 10. 2020. Dle § 123b odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu doručí policie příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty příkazem na místě. V daném případě bylo oznámení správnímu orgánu I. stupně doručeno až pátý pracovní den ode dne uložení pokuty příkazem na místě. K uvedenému lze snad jen uvést, že výše uvedená zákonná lhůta 3 pracovních dnů pro realizaci oznamovací povinnosti je svou povahou lhůtou pořádkovou. To znamená, že zákon s jejím nedodržením nespojuje žádný právní následek.

18.         Porovnáním příkazového bloku ze dne 12. 10. 2020 a oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 17. 10. 2020 správní orgány zjistily, že tyto poklady obsahují dostatečné množství údajů prokazujících, že se přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu dne 12. 10. 2020 stal a že se jej dopustil žalobce. Tyto údaje jsou totožné a vzájemně spolu korespondují. Údaje, pro které není vymezeno místo na příkazovém bloku, ale v tiskopisu oznámení o uložení pokuty příkazem na místě je pro ně místo určené, nelze považovat za údaje, které vzájemně nekorespondují, neboť se jedná o údaje doplňující a upřesňující.

19.         Zápisy bodů jsou v napadeném rozhodnutí řádně a dostatečně zdůvodněny. Žalovaný byl přesvědčen, že žalobce na svých právech krácen nebyl a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se, dle svého názoru, s obsahem podaného odvolání dostatečným způsobem vypořádal. Žalovaný proto navrhl žalobu zamítnout.

 [IV] Posouzení věci soudem

20.         Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“).

21.         Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního, soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

22.         Podle § 75 odst. 2 věty prvé soudního řádu správního, soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů.

23.         Soud rozhodl o věci samé bez jednání, neboť žalobce v souladu s § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. i žalovaný ve smyslu § 51 odst. 1 věty první s. ř. s. s takovým postupem souhlasili.

24.         Žaloba není důvodná.

25.         Soud předznamenává, že z hlediska soudního přezkumu představují napadené a prvoinstanční rozhodnutí jeden celek (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, publ. pod č. 534/2005 ve Sb. NSS) a že správní soudy neprovádějí dokazování správním spisem (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, publ. pod č. 2383/2011 ve Sb. NSS).

26.         Ve smyslu § 123f odst. 1 a 3 zákona o silničním provozu v případě neodůvodněných písemných námitek řidiče proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů potvrdí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností provedený záznam a námitky zamítne.

27.         V řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů dle zákona o silničním provozu je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Předmětem tohoto řízení není přezkum správnosti ani zákonnosti rozhodnutí, na jejichž základě byl záznam proveden (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 6 As 147/2022-28, bod 11).

28.         Podle § 123b odst. 2 písm. a) a b) zákona o silničním provozu je podkladem pro záznam v registru řidičů mj. oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě nebo rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek.

29.         Soud především konstatuje nedůvodnost žalobního leitmotivu. Soud ověřil ze správního spisu, že jeho součástí (č.l. 16 spisu správního orgánu I. stupně) je kopie pokutového bloku (= listina označená jako „Blok na pokutu na místě zaplacenou“) č. S 2981103 ze dne 12. 10. 2020. Nad rubrikou č. 1, kde je uvedeno žalobcovo jméno a příjmení, je zřetelně uvedena registrační značka X. Pokutový blok neobsahuje speciální rubriku, kam by se zaznamenávala registrační značka automobilu, který byl v danou chvíli řízen pachatelem přestupku, je proto plně dostačující, když ji službu konající policista napsal ke jménu přestupce (= žalobce). Vzhledem k tomu, že stejná registrační značka je následně uvedena i v Oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 17. 10. 2020, č.j. KRPK-72739-2/PŘ-2020-190306, neměly správní orgány důvod jakkoliv pochybovat o tom, že žalobce spáchal přestupek v okamžiku, kdy řídil automobil registrační značky 3K8 0168, nikoliv automobil se státní poznávací značkou OC 84-79 (jak je tvrzeno v žalobě). A protože žalobce nenamítal, že by automobil s registrační značkou X nebyl vybaven bezpečnostními pásy, jsou jeho tvrzení stran vozidla SPZ OC 84-79 ohledně posouzení věci zcela bezpředmětná. Prizmatem žalobních tvrzení shledal soud závěry správních orgánů jako správné a přezkoumatelné a nebylo jim v tomto směru co vytknout.

30.         Podle § 123b odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu platí, že policie doručí příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty příkazem na místě. Žalobci (byť tuto okolnost nenamítl v odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí) lze přisvědčit, že v souzené věci nebyla tato lhůta dodržena (a nepopírá to ani žalovaný), neboť oznámení o uložení pokuty příkazem na místě bylo vyhotoveno až 5 dní po uložení pokuty příkazem na místě. Soud však stejně jako správní orgány neshledal ono pochybení jako natolik závažné, aby to mělo vliv na zákonnost vydaných rozhodnutí. Ostatně, ani žalobce nespecifikoval, zda vůbec, příp. jak intenzivně bylo touto prodlevou zasaženo do jeho veřejných subjektivních práv. Rovněž toto žalobní tvrzení soud neshledal jako důvodné.

31.         A konečně, soud nepřitakal ani námitce týkající se neprovedení důkazu svědeckou výpovědí (svědek A. H.). Toto tvrzení nebylo vyjeveno v odvolání proti prvoinstančnímu řízení (žalobce onen návrh vyslovil ve vyjádření k podkladům pro vydání prvoinstančního rozhodnutí, které bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 16. 12. 2022). Soud však konstatuje, že na podkladě Bloku na pokutu na místě zaplacenou, který žalobce stvrdil svým podpisem, a Oznámení o uložení pokuty příkazem na místě nebylo pochyb o tom, jaký automobil žalobce jako přestupce řídil a jakého přestupkového jednání se dopustil. Svědecká výpověď proto nemohla na závěrech správních orgánů cokoliv změnit.

32.         Vzhledem k tomu, že soud shledal žalobu nedůvodnou, zamítl ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního.

 [V] Náklady řízení

33.         Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, by náleželo podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. proti žalobci, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, a proto mu soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 30. 10. 2024

Mgr. Jaroslav Škopek   v.r.

předseda senátu