[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu,

takto:

1. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. OAM-4102/PP-2023, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 12 200 Kč, a to do rukou jeho zástupce Mgr. Marka Eichlera, advokáta.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o jeho žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu, vedené pod sp. zn. OAM-4102/PP-2023.

II. Obsah žaloby

2. V podané žalobě žalobce uvedl, že dne 22. 3. 2023 požádal o vydání povolení k přechodnému pobytu, přičemž žalovaný do data podání žaloby nevydal žádné rozhodnutí. Žalobce uplatnil návrh na provedení opatření proti nečinnosti žalovaného a Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vydala dne 3. 4. 2024 opatření, kterým přikázala žalovanému rozhodnout do 60 dnů. Toto opatření žalovaný zcela ignoroval a je stále nečinný. Závěrem žaloby žalobce poznamenal, že ode dne, kdy byla žádost řádně podána, uplynula doba téměř 18 měsíců. Žalovaný tak nesplnil svou povinnost vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě

3. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě popíral oprávněnost jejího podaní, neboť měl za to, že v daném případě nebyl a není nečinný.
4. Uvedl, že dne 22. 3. 2023 podal žalobce žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, vedenou pod č.j. OAM-4102/PP-2023. Žalovaný pro účely řízení zkoumal, zda žalobce splňuje podmínky, které zákon stanoví pro udělení tohoto druhu přechodného pobytu. Veškeré jednotlivé žalovaným provedené úkony jsou součástí správního spisu.
5. Žalobce podal návrh na provedení opatření proti nečinnosti ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Komise následně vydala dne 3. 4. 2024 opatření proti nečinnosti, č. j. MV-41836-3/SO-2024, kterým přikázala žalovanému vydat rozhodnutí ve věci žádosti žalobce, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení tohoto opatření. Opatření bylo žalovanému doručeno téhož dne.
6. Žalovaný poznamenal, že podaná žaloba postrádá bližší konkretizaci či argumentaci tvrzené nečinnosti žalovaného, přičemž obsah žaloby je jen velmi stručně založen na tom, že žalovaný je ve věci nečinný.
7. Žalovaný nadále činí nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí ve věci.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

8. Městský soud v Praze přezkoumal tvrzenou nečinnost na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí podle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).  
9. Při ústním jednání konaném dne 18. 11. 2024 právní zástupce žalobce setrval na svém procesním stanovisku. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 49 odst. 3 s. ř. s. věc projednal bez účasti žalovaného.
10. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy:

-          Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

-          Podle § 169t odst. 6 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění ke dni podání žádosti žalobce (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“), o žádosti ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu.

11. Soud o podané žalobě uvážil následovně:
12. Předně soud k tvrzení žalovaného uvádí, že podanou žalobu neshledal nikterak nedostatečnou. Předmětná žaloba je sice stručná, avšak obsahuje veškeré náležitosti dle § 80 odst. 3 s. ř. s. Žalobce rovněž k podané žalobě přiložil svůj návrh na provedení opatření proti nečinnosti a opatření proti nečinnosti vydané Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 3. 4. 2024, č. j. MV-41836-3/SO-2024.
13. Dále soud uvádí, že nečinnost správního orgánu podle § 79 s. ř. s. nastává tehdy, jestliže má správní orgán povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé, avšak ve stanovené lhůtě tuto povinnost nesplní. Nečinnost správního orgánu je tedy objektivně existujícím stavem, kdy v zákonem předepsané lhůtě nedošlo k vydání rozhodnutí.
14. V projednávaném případě žalobce požádal o povolení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana EU. Ve smyslu § 169t odst. 6 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb. byl žalovaný povinen o žádosti žalobce rozhodnout do 60 dnů ode dne podání žádosti, tj. do pondělí 22. 5. 2023. Žalovaný ve stanovené lhůtě neprovedl žádný úkon. Po uplynutí lhůty k vydání rozhodnutí žalovaný:

-          dne 18. 7. 2023 provedl nezbytné lustrace.

-          dne 1. 9. 2024 pod č. j. OAM-4102-11/PP-2023 požádal Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy o pobytovou kontrolu. Dne 26. 9. 2023 pod č. j. KRPA-3000984-2/ČJ-2023-000026-4, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy informovalo žalovaného o výsledku pobytové kontroly.

-          dne 7. 11. 2023 pod č. j. OAM-4102-13/PP-2023 předvolal žalovaný žalobce k podání výslechu a pod č. j. OAM-4102-14/PP-2023 žalovaný předvolal dceru žalobce ke svědecké výpovědi.

-          dne 13. 12. 2023 pod č. j. OAM-4102-18/PP-2023 žalovaný ustanovil žalobci tlumočníka a provedl výslech žalobce a svědeckou výpověď jeho dcery.

-          dne 14. 3. 2023 byl žalobce pod č. j. 4102-21/PP-2023 žalovaným informován, že mu byla podle § 87y zákona č. 326/1999 Sb. přiznána fikce pobytu. Současně byla žalobce pod č. j. OAM-4102-22/PP-2023 vyzván k odstranění vad žádosti, konkrétně k předložení platného cestovního dokladu. Platný cestovní doklad žalobce předložil žalovanému dne 3. 4. 2024.

15. V této souvislosti není bez významu, že opatřením proti nečinnosti ze dne 3. 4. 2024, č. j. MV-41836-3/SO-2024, Ministerstvo vnitra – Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců uložila žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve lhůtě 60 dnů od doručení tohoto opatření. Soud pak připomíná, že podle právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2 Ans 14/2012-41, Sb. NSS 2785/2013, „[p]řijme-li nadřízený správní orgán opatření proti nečinnosti (§ 80 odst. 4 správního řádu z roku 2004), je tím presumován fakt, že správní orgán byl nečinný, a nejde tedy o případ, na který pamatuje § 71 odst. 5 citovaného zákona. Správní soud již není oprávněn tento závěr přehodnocovat a procesním chováním účastníka řízení (žalobce) se, z pohledu § 71 odst. 5 téhož zákona, může zabývat jen od okamžiku přijetí tohoto opatření proti nečinnosti“. S ohledem na závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku, se soud již blíže nezabýval průběhem správního řízení před podáním opatření proti nečinnosti, neboť by to bylo nadbytečné. Žalovaný byl v tomto období nečinný.
16. Soud dále konstatuje, že žalovaný byl nečinný i po vydání opatření proti nečinnosti. Žalovanému bylo opatření proti nečinnosti doručeno dne 3. 4. 2024, což potvrdil žalovaný ve vyjádření k podané žalobě. Uvedené opatření ukládalo žalovanému povinnost rozhodnout ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení opatření, tj. do pondělí 3. 6. 2024. Žalovaný k uvedenému dni ve věci žádosti žalobce nerozhodl, když až po uplynutí nadřízeným orgánem stanovené lhůty přistoupil dne 6. 6. 2024 k provedení lustrace žalobce v příslušných systémech. Dne 4. 10. 2024 pod č. j. OAM-04102-30/PP-2023 pak byl žalobce dle příslušného protokolu seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí. Provedení těchto úkonů však již na posouzení jednání žalovaného, respektive jeho nečinnosti nemůže nic změnit.
17. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaným předložený správní spis neskýtá žádný podklad pro jeho tvrzení, podle kterého není a nebyl ve věci nečinný. Naopak předložený správní spis dokládá, že žalovaný byl ve věci nečinný, neboť nekonal ve věci bez zbytečného odkladu. Lze zjednodušeně konstatovat, že žalovaný činil úkony ve věci vždy po uplynutí stanovené lhůty, přičemž odstupy mezi jednotlivými úkony byly cca 2 měsíce, případně delší. Žalovaný tedy prováděl jednotlivé úkony ve věci ve lhůtách, které opakovaně překračovaly samotnou lhůtu danou zákonem č. 326/1999 Sb. k rozhodnutí o žádosti žalobce. Nadto žalovaný zcela ignoroval povinnost uloženou mu nadřízeným správním orgánem k vydání rozhodnutí.
18. Soud při stanovení lhůty, ve které je žalovaný povinen rozhodnout o žádosti žalobce, zohlednil lhůtu stanovenou zákonem č. 326/1999 Sb. k vydání rozhodnutí, která podle § 169t odst. 6 písm. f) tohoto zákona činí 60 dnů, a dále skutečnost, že žalovaný nerozhodl o žádosti žalobce ani ve lhůtě dodatečně stanovené nadřízeným správním orgánem v opatření proti nečinnosti. Lhůta 15 dnů zákonem stanovenou lhůtu nepřekračuje a soud ji považuje za přiměřenou s ohledem na okolnosti daného případu a skutečnost, že žalovaný disponuje všemi potřebnými podklady k vydání rozhodnutí. Soud zdůrazňuje, že ve stanovené lhůtě je žalovaný povinen rozhodnout.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

19. Soud shledal žalobu důvodnou, a proto uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí podle § 81 odst. 2 s. ř. s., a to ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku. Tato lhůta není delší, než jakou stanoví § 169t odst. 6 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byl žalobce ve věci zcela úspěšný, uložil soud žalovanému zaplatit mu náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč podle položky 18 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve výši 3 100 Kč, paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle §  13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé – žaloba, účast u ústního jednání). Celkem náklady řízení činí 12 200 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 18. listopadu 2024

Milan Tauber v.r. 

předseda senátu

z důvodu nepřítomnosti předsedy senátu

podepsal písemné vyhotovení rozhodnutí v souladu

s § 54 odst. 2 věta druhá s. ř. s. člen senátu Vadim Hlavatý v.r.