1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalobce dosáhl v registru řidičů celkového počtu 12 bodů tím, že se měl dopustit:

a) dne 19. 5. 2024 přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, jelikož jako řidič překročil o 15 km/h nejvyšší povolenou rychlost v obci 50 km/h - do bodového hodnocení mu byly zaznamenány 2 body

b) dne 21. 7. 2023 přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 zákona o silničním provozu, jelikož jako řidič nedal přednost v jízdě vozidlu přijíždějícímu zprava s následkem dopravní nehody - do bodového hodnocení mu byly zaznamenány 4 body s právní mocí 4. 10. 2024

c) dne 19. 1. 2024 přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, jelikož jako řidič překročil o 17 km/h nejvyšší povolenou rychlost v obci 50 km/h - do bodového hodnocení mu byly zaznamenány 2 body

d) dne 15. 3. 2024 přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, jelikož jako řidič překročil o 31 km/h nejvyšší povolenou rychlost v obci 50 km/h - do bodového hodnocení mu byly zaznamenány 4 body.

4. Magistrát oznámil dne 3. 4. 2024 žalobci dosažení 12 bodů v registru řidičů. Žalobce vznesl námitky proti všem záznamům s odůvodněním, že pokutové bloky, z nichž mají body vyplývat, neobsahují dostatečné identifikátory, není si vědom, že by pokutové bloky podepsal, a navrhl doplnit spis o podklady pro záznam bodů.
5. V prvoinstančním rozhodnutí magistrát uvedl, že žalobce své námitky odůvodnil obecně a námitky směřoval paušálně proti všem přestupkům. Magistrát vysvětlil, že oznámení příslušných orgánů jsou tak způsobilými podklady pro záznam bodů, provedené záznamy odpovídají těmto podkladům a jejich bodové ohodnocení odpovídá jednotlivým přestupkům dle přílohy zákona o silničním provozu.
6. Žalovaný v napadeném rozhodnutí trval na tom, že nebylo nutné vzhledem k obecným námitkám žalobce vyžadovat pokutové bloky k jednotlivým přestupkům. K pokutovému bloku č. R 2731855 ze dne 15. 3. 2024 (dále jen „sporný blok“) žalovaný uvedl, že je zde písařská chyba v jedné číslici roku narození žalobce (Xc místo Xb), avšak den a měsíc narození souhlasí. Totožnost pachatele přestupku byla přitom ověřena z občanského průkazu č. X a řidičského průkazu č. Xa, jimiž se žalobce osobně prokázal magistrátu při projednání přestupku spáchaného dne 21. 7. 2023. Žalovaný uzavřel, že sporný pokutový blok je způsobilým podkladem pro záznam bodů.
7. Žalobce v žalobě namítl zjevnou nesprávnost sporného bloku, kdy pokuta byla evidentně uložena osobě odlišné od žalobce – Š. P., narozenému Xc. Podle žalobce nemůže obstát námitka chyby v psaní, protože datum narození je jediný a jasný identifikátor, který odlišuje žalobce od jiných osob stejného jména a příjmení. Není možné ukládat povinnost jiné osobě s poukazem na zjevnou chybu v psaní, pokud by rozhodnutí nebylo změněno tak, že bude uloženo osobě žalobce se správným datem narození. Přestupkový blok však znovu vystavit nejde a nelze překlenout jeho chyby ve jméně, příjmení a datu narození. Ve zbytku žalobce do žaloby doslovně přepsal své námitky a odvolání. Žalobce se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí.
8. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl, a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde vypořádal všechny námitky žalobce, uplatněné v žalobě.

II.

Posouzení věci soudem

9. Vzhledem k tomu, že oba účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili (žalobce v podání ze dne 30. 7. 2024 a žalovaný v podání ze dne 31. 7. 2024), rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání.
10. V souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě, přičemž neshledal žádné vady napadeného rozhodnutí, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti.
11. Soud předznamenává, že z hlediska soudního přezkumu představují napadené a prvoinstanční rozhodnutí jeden celek (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. října 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, publ. pod č. 534/2005 ve Sb. NSS) a že správní soudy neprovádějí dokazování správním spisem (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, publ. pod č. 2383/2011 ve Sb. NSS). Žalobcem označené listiny v oddílu I žaloby jsou součástí správního spisu.
12. Žaloba není důvodná.
13. Podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu se dopustí fyzická osoba přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km/h a více. Podle § 123a zákona o silničním provozu ve spojení s bodem 17 přílohy zákona o silničním provozu se za tento přestupek zaznamenají v registru řidiče 4 body.
14. § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu stanoví, že řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.
15. Podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě.
16. Podle § 123f odst. 1, odst. 3 věty první zákona o silničním provozu platí, že shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný k provádění záznamu, písemné námitky řidiče proti provedeným záznamům bodů v registru řidičů nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
17. V řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů dle zákona o silničním provozu je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Předmětem tohoto řízení není přezkum správnosti ani zákonnosti rozhodnutí, na jejichž základě byl záznam proveden (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 6 As 147/2022-28, bod 11).
18. Oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě je způsobilým podkladem záznamu bodů. Správní orgán je povinen vyžádat si originály příkazových bloků, které by údaje v oznámení prokazovaly, jen tehdy, zpochybní-li účastník konkrétně, věrohodně a relevantně správnost oznámení. Námitky paušální, typizované, uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, lze hodnotit jako nevěrohodné a pro přijetí tohoto závěru ani není třeba, aby správní orgány musely vyžádat originály pokutových bloků. Pokud účastník v odvolání uplatní paušální námitky, může je odvolací orgán vypořádat jako a priori nevěrohodné, aniž by si k tomu musel vyžádat pokutové bloky. Za paušální námitky se považují námitky zpochybňující prakticky všechny náležitosti pokutových bloků (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2023, č. j. 5 As 199/2022–21, body 13 a 14 a tam citovaná judikatura).
19. Klíčová žalobní námitka se týkala sporného bloku. Žalobce v žalobě namítal zjevnou nesprávnost zakládající nezhojitelnou vadu sporného bloku. Žalobce v žalobě nenamítal, že by přestupek dne 15. 3. 2024 nespáchal. Žalobce v žalobě ve vztahu k přestupku ze dne 15. 3. 2024 nenamítal, že by záznam v registru řidičů nebyl proveden v souladu oznámením o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 18. 3. 2024 založeným na čl. 8 správního spisu (dále jen „Oznámení“), ani že zaznamenaný počet připsaných bodů neodpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Žalobce soustředil svou žalobní argumentaci na to, že sporný blok vyvrací Oznámení, a proto není Oznámení způsobilým podkladem pro záznam bodů.
20. Žalobce v námitkách v řízení před magistrátem žádnou konkrétní námitku ve vztahu ke spornému bloku neuplatnil, tudíž magistrát neměl důvod se sporným blokem zabývat ani ho vyžadovat. Magistrátu zcela postačovalo, že měl k dispozici Oznámení, které obsahovalo všechny zákonné náležitosti [srov. výše citovaný § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu].
21. V Oznámení je uvedeno, že přestupcem byla osoba s křestním jménem Š., s příjmením P., narozená dne Xb, s trvalým pobytem X.
22. Ve sporném bloku byl pachatel přestupku identifikován křestním jménem Š., příjmením P., narozený dne Xc, s trvalým pobytem X, kdy se měl pachatel policejnímu orgánu identifikovat občanským průkazem č. X a řidičským průkazem č. Xa. Takto identifikovaný pachatel přestupku sporný blok podepsal a prohlásil v něm správnost všech údajů uvedených na sporném bloku a potvrdil převzetí sporného bloku. Sporný blok předložil žalovanému sám žalobce jako součást svého odvolání (viz čl. 19 správního spisu).
23. Podle záznamu o podaném vysvětlení ze dne 4. 10. 2023, založeném na čl. 10 správního spisu, podal žalobce magistrátu vysvětlení ke svému přestupku ze dne 21. 7. 2023 a prokázal se přitom občanským průkazem č. X a řidičským průkazem č.  Xa.
24. Soud dospěl k závěru, že vzhledem k popsaným zjištěním sporný blok prokazuje údaje v Oznámení a nevyvrací je. Osoba přestupce je definována na sporném bloku (1.) křestním jménem, (2.) příjmením, (3.) datem narození, (4.) trvalým pobytem, (5.) číslem občanského průkazu a (6.) číslem řidičského průkazu. Všechny tyto údaje jsou ve shodě s Oznámením s výjimkou jediné číslice roku narození přestupce. Vzhledem k této jediné odlišnosti je zřejmé, že jde o písařskou chybu, nikoli o osobu přestupce odlišnou od údaje v Oznámení. Soud akcentuje, že žalobce netvrdil, že by existovala osoba stejného křestního jména, příjmení, dne a měsíce narození, trvalého pobytu, se stejným číslem občanského průkazu a řidičského průkazu jako žalobce, která by byla narozena o deset let dříve než žalobce. Ostatně taková verze reality je vyloučena, neboť by se osoba odlišná od žalobce nemohla prokazovat policejnímu orgánu při spáchání přestupku občanským průkazem a řidičským průkazem žalobce. Oba tyto doklady totiž žalobce použil při své identifikaci v rámci podání vysvětlení magistrátu dne 4. 10. 2023. Navíc, sám žalobce sporný blok žalovanému v rámci odvolacího řízení předložil, přičemž sporný blok převzal od policejního orgánu právě pachatel přestupku. Žalobce nijak nevysvětlil, jak se sporný blok dostal do jeho dispozice, pokud by přestupek nespáchal. Soud uzavírá, že údaj o roku narození žalobce je na sporném bloku uveden chybně v důsledku zjevné písařské chyby, aniž by bylo zapotřebí k tomu činit další úkony či provádět jeho opravu. Jde o jediný rozumně představitelný závěr, který lze na základě údajů ve sporném bloku, v Oznámení a ostatních podkladů rozhodnutí učinit (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 6 As 147/2022–28, bod 14).
25. Nejvyšší správní soud konstantně judikuje ke způsobu zápisu informací do pokutového bloku, že obsah bloku nelze posuzovat příliš striktně. Je–li z pokutového bloku zřejmé, jakým jednáním se osoba dopustila přestupku, aniž by bylo takové jednání zaměnitelné s jiným, i zjednodušené informace postačují k záznamu bodů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024, č. j. 10 As 159/2024-40, bod 23).
26. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu dále platí, že se z hlediska formálních náležitostí v případě pokutového bloku neuplatňuje podobný stupeň přísnosti jako u směnky, tudíž neplatí, že chybí-li některá z nich, bez dalšího nenastávají jeho účinky a nemůže být podkladem pro zápis bodů. Je totiž nutno v každém konkrétním případě posuzovat, zda určité pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Judikatura dovodila, že takto nezpůsobilým je pokutový blok bez podpisu přestupce, avšak nikoli blok, kde chybí uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby, místo nebo čas spáchání přestupku, podpis odpovědné úřední osoby. Správní orgány tak musejí posuzovat, zda jsou namítané nedostatky pokutového bloku schopny zpochybnit jejich způsobilost být podkladem pro záznam bodů, přičemž pochybení musí být natolik závažná, že oznámení nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti, či dokonce nicotnosti. Správnímu orgánu v řízení o námitkách proti zápisu bodů do registru nepřísluší zabývat se námitkou nesprávně uvedeného data narození přestupce, neboť taková námitka nesměřuje ke zpochybnění skutečnosti, že se přestupce dopustil přestupku. Ani případné chybné uvedení jeho data narození není totiž samo o sobě schopno zpochybnit způsobilost pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, a usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu 23. 4. 2021, č. j. 6 As 174/2019–35, bod 21).
27. Soud připomíná, že žalobce nezpochybňoval, že se daného přestupku dopustil, a sám předložil sporný blok, kde nezpochybňoval svůj podpis. Přitom platí, že správní orgán se nemůže zabývat vadami postupu či rozhodnutí o přestupku, musí však vážit námitku, že tato pokuta účastníkovi nikdy nebyla uložena (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011–87). Žalobce však v žalobě takto neargumentoval a brojil jen proti zjevné chybě v psaní.
28. Pokud žalobce v žalobě namítl, že datum narození je jediný a jasný identifikátor, který odlišuje žalobce od jiných osob, opakuje soud, že osoba přestupce byla na sporném bloku kromě roku svého narození identifikována křestním jménem, dále příjmením, dále dnem a měsícem narození, trvalým pobytem, číslem občanského průkazu a konečně i číslem řidičského průkazu. Údaje se shodovaly s Oznámením, kdy z toho je zřejmé, že jediná číslice roku narození přestupce byla pouhým zjevným písařským pochybením. Sporný blok prokazoval přestupek žalobce v rozsahu údajů uvedených v Oznámení. Není tedy pravdou, že by datum narození bylo jediným identifikátorem osoby přestupce, které by pachatele přestupku odlišovalo od osob stejného jména a příjmení. Proto není sporný blok nicotným tak, jak tvrdí žalobce v žalobě. Žalobní argumentace týkající se vad plné moci a záměny jmen byla akademická a mimoběžná, protože nenavazovala na žádný důvod napadeného rozhodnutí.
29. Soud tedy aprobuje závěr žalovaného v napadeném rozhodnutí, že v roce narození žalobce na sporném bloku byla jen zřejmá písařská chyba a že sporný blok byl způsobilým podkladem pro záznam bodů žalobci.
30. K dalším námitkám žalobce v žalobě dodává soud následující.
31. Soud předesílá, že za žalobní body nepovažoval obecná tvrzení a právní východiska uvedená žalobcem v žalobě, pokud nebyla v žalobě nijak skutkově propojena s konkrétním případem žalobce, resp. pokud nepředstavovala odůvodněnou polemiku se závěry napadeného rozhodnutí (viz prvních sedm odstavců oddílu III na str. 3 a 4 žaloby, doslovně přepsaných z námitek žalobce založených na čl. 1 správního spisu a z odvolání založeného na čl. 16 správního spisu; dále viz druhý až šestý odstavec str. 4 žaloby, doslovně přepsaný z odvolání na čl. 16 správního spisu).
32. Obiter dictum soud jen konstatuje, že se žalobce mýlí, pokud u pokutového bloku vylučuje postup podle § 70 správního řádu: Pokud jde o písařské chyby pokutového bloku, je nutno zdůraznit, že se tento druh zjednodušeného rozhodnutí v řízení o přestupku vyznačuje neformálností, rychlostí postihu a hospodárností. Proto, ač to zákon nezakazuje, by bylo nepřiměřené požadovat, aby zjevná nesprávnost údaje v (z povahy věci neformálním) příkazovém bloku dle § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, byla odstraňována formalizovaným opravným rozhodnutím, resp. usnesením dle § 70 správního řádu. Pro závěr o způsobilosti pokutového bloku být podkladem pro záznam bodů není relevantní, zda bylo přistoupeno k opravě zřejmé nesprávnosti v pokutovém bloku a v oznámení o uložení pokuty. Bez ohledu na to, zda k opravě došlo, je totiž bez dalšího pokutový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 6 As 147/2022–28, bod 15). Pokutové bloky lze podle judikatury Nejvyššího správního soudu opravit v případě zřejmých nesprávností postupem dle § 70 správního řádu. Nebyl-li však takový postup aplikován, jsou správní orgány oprávněny samy vyhodnotit zřejmou nesprávnost v datu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 6 As 147/2022–28, bod 16).
33. Ze str. 4 odvolání žalobce doslovně přepsal do žaloby (viz poslední dva odstavce str. 4 žaloby a první tři odstavce str. 5 žaloby) námitku, že magistrát měl i bez návrhu žalobce opatřit všechny pokutové bloky vztahující se ke čtyřem předmětným přestupkům a zkontrolovat všechny jejich náležitosti, jinak řádně nezjistil skutkový stav.
34. Tuto odvolací námitku náležitě vypořádal žalovaný na str. 6 a 7 napadeného rozhodnutí. S posouzením žalovaného soud zcela souhlasí a aprobuje ho, neboť odpovídá výše citované judikatuře, podle níž mají správní orgány v tomto typu řízení zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Předmětem tohoto řízení není přezkum správnosti ani zákonnosti rozhodnutí, na jejichž základě byl záznam proveden. Jelikož samotné oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě je způsobilým podkladem záznamu bodů, nejsou správní orgány povinny za účelem zjištění skutkového stavu opatřovat pokutové bloky k prokázání údajů v oznámení, ledaže správnost údajů v oznámení zpochybní účastník konkrétně, věrohodně a relevantně. Námitky paušální bez vztahu ke konkrétním skutkovým okolnostem je nutno kvalifikovat jako nevěrohodné.
35. Soud tedy souhlasně odkazuje na závěry žalovaného, které žalobce v žalobě nijak nezpochybňoval. Žalovaný správně uvedl, že žalobce v rámci podaných námitek neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, či konkrétní důvod, pro který nesouhlasí s některým z bodových záznamů a tudíž nevyvstal důvod k opatření některého z pokutových bloků. Žalobce se v námitkách omezil pouze na obecné konstatování, že žádný pokutový blok nepodepsal a že pokutové bloky neobsahují dostatečné identifikátory. Žalovaný správně uzavřel, že magistrátu nevznikla povinnost zkoumat zákonnost jednotlivých pokutových bloků ani je vyžadovat, jelikož nevznikla pochybnost o údajích uvedených v oznámeních policejních orgánů.
36. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu neshledal důvodnou, a proto ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.