USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Mgr. D. J., proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2022, č. j. MMB/0206808/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 10. 2024, č. j. 31 A 77/2022‑259,

takto:

I.  Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

II. Žalobkyni se ukládá, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku, který podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků činí částku 1.000 Kč.

Odůvodnění:

[1]                    Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížností napadla v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného. Nadepsaným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Brno ‑ střed (dále též „stavební úřad“) ze dne 17. 11. 2021, č. j. MCBS/2021/019153/KALJ, o dodatečném povolení staveb s názvem „Další doplňkové stavby při objektu K. 37, B., ‑ přístřešek na dřevo, trojkomorový kompost, skleník, prosklený přístřešek, pergola, přístřešek pro včelí úly, včelařská dílna, dvoukomorový kompost, opěrné zídky“ vše na pozemcích p. č. XA, XB, XC v k.ú. Š., B. 

[2]                    Součástí kasační stížnosti byl také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. Stěžovatelka tento návrh odůvodňuje tím, že nepřiznáním odkladného účinku by došlo k nevratnému poškození jejího majetku, života a zdraví. Rozhodnutí správních orgánů mají za následek trvalý zásah do práv stěžovatelky, neboť dodatečně povolené stavby zcela zásadním způsobem zasahují do jejího životního prostoru, hodnoty její nemovitosti a snižují komfort jejího bydlení. Tyto stavby zároveň vážně ohrožují zdraví a život stěžovatelky a jejích domácích zvířat, významně též zhoršují kvalitu životního prostředí. Stěžovatelka a její zvířata jsou pravidelně vystavena zvýšenému prachu, hluku, vibracím a nebezpečným alergickým faktorům včetně včelího roje. Negativní vlivy na zdraví stěžovatelky není možné vyvážit žádným následným rozhodnutí a představují nenahraditelnou újmu. Rovněž je nutné poukázat na nečinnost stavebního úřadu, která vedla k porušení práv stěžovatelky. Stěžovatelka byla v důsledku nečinnosti stavebního úřadu vystavena právní nejistotě a nepřiměřeným průtahům, což vedlo ke změně jejího postavení ve věci. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by byl případný úspěch stěžovatelky v kasačním řízení fakticky bezcenným.

[3]                    Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

[4]                    Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]                    Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti tedy Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje, a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[6]                    V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neshledal. Předmětem přezkumu je rozhodnutí o dodatečném povolení staveb. Jedná se tedy o stavby, které jsou již provedeny. Účinkem napadeného rozhodnutí žalovaného je pouze uvedení existujícího faktického stavu do souladu s právními předpisy. Vykonatelnost takového rozhodnutí stěžovatelce žádnou bezprostřední újmu nepůsobí. Případná újma na majetku a jiných právem chráněných statcích, na které stěžovatelka v návrhu odkazuje, souvisí s prováděním a užíváním staveb, ale nemá přímou vazbu na rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Stěžovatelka ostatně v návrhu na přiznání odkladného účinku bezprostřední konkrétní ohrožení majetku, života a zdraví nijak nedokládá. Nejvyšší správní soud nikterak nezpochybňuje, že se stěžovatelka může cítit dotčena na svých vlastnických právech namítanými imisemi. Řízení o dodatečném povolení stavby však není primárním prostředkem, jak tento soukromoprávní sousedský spor řešit. Nad rámec uvedeného se důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uváděné stěžovatelkou vztahují k věcnému posouzení kasační stížnosti a není možné k nim nyní při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku přihlížet. Tyto námitky budou posouzeny v rámci věcného přezkumu kasační stížnosti.

[7]                    Namítaná údajná nečinnost stavebního úřadu, v jejímž důsledku byla stěžovatelka vystavena právní nejistotě a nepřiměřeným průtahům, rovněž nepředstavuje důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Pokud však stěžovatelka měla pocit, že ve správním řízení dochází k nepřiměřeným průtahům, mohla požádat nadřízený správní orgán o uplatnění opatření proti nečinnosti, popř. následně podat žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu.

[8]                    Jelikož stěžovatelka neprokázala, že by pro ni výkon nebo jiné následky rozhodnutí znamenaly újmu, Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.

[9]                    Nejvyšší správní soud dále stěžovatelce uložil, aby zaplatila soudní poplatek. Povinnost zaplatit soudní poplatek v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku vzniká až rozhodnutím soudu o tomto návrhu (srov. usnesení NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑21, č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (viz § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, činí výše soudního poplatku 1.000 Kč.

[10]                Soudní poplatek lze zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1040427324.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. února 2025

                                                                                                  Mgr. Aleš Roztočil

              předseda senátu