10 As 1/2025 - 37

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: A. K. M. T., zastoupeného Dr. Stephanem Heidenhainem, Laubova 2128/10, Praha, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2023, č. j. MHMP 2248224/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2024, č. j. 14 A 161/2023-45,

 

 

takto:

 

  1.                 Řízení se zastavuje.

 

  1.              Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žalobci se vrací soudní poplatek za kasační stížnost snížený o 20 % ve výši 4 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobce Dr. Stephana Heidenhaina, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

 

Odůvodnění:

 

 

Žalobce podal kasační stížnost proti rozsudku městského soudu označenému v záhlaví. Soudní poplatek za kasační stížnost, splatný jejím podáním, však nezaplatil. Soud jej proto usnesením ze dne 8. 1. 2025, čj. 10 As 1/2025-33, vyzval k jeho zaplacení. Ke splnění této povinnosti mu stanovil lhůtu patnácti dnů a poučil ho o tom, že řízení zastaví, nebude-li poplatek v této lhůtě zaplacen.

 

Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Usnesení s výzvou bylo žalobci doručeno dne 8. 1. 2025. Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula ve čtvrtek 23. 1. 2025. Protože žalobce soudní poplatek ani přes výzvu soudu v této lhůtě nezaplatil, soud řízení o kasační stížnosti zastavil.

Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že soudní poplatek zaplacen byl, avšak na účet soudu byl připsán teprve dne 27. 1. 2025, tedy opožděně. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích přitom platí, že „k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“ Tuto zákonnou úpravu ustálená judikatura vyložila tím způsobem, že z hlediska včasnosti platby je rozhodný den, kdy je soudní poplatek připsán na účet soudu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 18. 6. 2020, čj. 5 Afs 159/2020‑21, ze dne 7. 2. 2018, čj. 2 As 3/2018­‑32, ze dne 29. 11. 2019, čj. 5 Afs 318/2019‑21, nebo ze dne 12. 4. 2012, čj. 9 Afs 7/2012‑49). Tento závěr zdejší soud zastává právě proto, že do doby, než je soudní poplatek na účet soudu připsán, není jisté, zda jej účastník řízení na účet soudu skutečně odeslal. Z rozsudku ze dne 18. 6. 2020, čj. 5 Afs 159/2020‑21, dále vyplývá, že „tento výklad odpovídá významu, který je pojmu zaplacen obecně přisuzován, tj. faktické dispozici příjemce uhrazenou peněžní částkou. Z hlediska včasnosti splnění uvedené povinnosti tedy není rozhodné, kdy účastník částku soudního poplatku ze svého bankovního účtu poukáže (resp. kdy dá pokyn bance k bankovnímu převodu), ale je rozhodný až ten den, kdy je částka skutečně připsána na účet soudu. Dokladem potvrzujícím zaplacení soudního poplatku je v takovém případě tzv. „záznam o složení“, který vyhotovuje účtárna soudu a který je zakládán do soudního spisu. Nejvyšší správní soud […] pokládá za den platby u bezhotovostního platebního styku den připsání této platby na účet soudu. Samotný převod peněžní částky jde na účet a riziko účastníka řízení, přičemž v případě pochybení při provádění platební transakce má účastník řízení k dispozici prostředky ochrany dle zákona o platebním styku.“ Tento právní závěr je souladný rovněž s postojem Ústavního soudu, který uvedl (nález ze dne 30. 3. 2021, Pl. ÚS 9/20), že „každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí.“

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. 

Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za kasační stížnost tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení. Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem k tomu, že v důsledku včasného nezaplacení soudního poplatku zastavil soud řízení před prvním jednáním, jsou podmínky tohoto ustanovení splněny.

 

 

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 30. ledna 2025

 

 

Vojtěch Šimíček

předseda senátu