USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci
žalobkyně: Obec Hutisko – Solanec, IČ 00303836
sídlem Hutisko 512, 756 62 Hutisko – Solanec
zastoupená JUDr. Petrem Navrátilem, advokátem
sídlem Joštova 4, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj
sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 04. 2024, č. j. MMR-33299/2024-26,
takto: I. Řízení se zastavuje.
II. Žalobkyni se z účtu Městského soudu v Praze vrací část zaplaceného soudního
poplatku ve výši 2 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto
usnesení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 342 Kč,
a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního
zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně se vyzývá, aby do jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení sdělila
soudu číslo bankovního účtu, na který by ji měla být poukázána soudem vracená
část zaplaceného soudního poplatku.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 18. 6. 2024 domáhala, aby soud rozhodnutí ze dne 29. 04. 2024, č.j.
MMR-33299/2024-26, kterým bylo potvrzeno opatření poskytovatele dotace o jejím ponížení.
2. Podáním ze dne 2. 9. 2024 vzala žalobkyně svou žalobu zpět, a to pro chování žalovaného, který
po podání žaloby vydal dne 12. 7. 2024 rozhodnutí, kterým opravil zřejmou nesprávnost.
Současně žalobkyně požaduje, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení.
3. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“):
„Navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.“
4. Podle § 47 písm. a) věta před středníkem s. ř. s.: „Soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj
návrh zpět.“ S ohledem na zpětvzetí žaloby soud postupoval podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř.
s. a řízení v prvém výroku zastavil.
5. Podle § 10 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích: „Soud vrátí z účtu
soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání
nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním
jednáním.“ V souladu s citovaným zákonným ustanovením městský soud rozhodl o vrácení části
zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč žalobkyni. Městský soud ve věci nejednal ani
ve věci samé nerozhodl bez jednání.
6. Soud se dále zabýval otázkou přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s.:
„Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro
uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“
7. Soud konstatuje, že žalobkyně podal správní žalobu na ochranu proti nečinnosti správního
orgánu zdejšímu soudu poté, co bylo vyhověno jeho žádosti na vydání opatření proti nečinnosti
správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. a poté, co uplynula lhůta v tomto opatření
stanovená.
8. O nákladech řízení městský soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s. Jelikož vzala
žalobkyně žalobu zpět pro chování žalovaného, náleží ji náhrada nákladů řízení. Tyto náklady
představují náklady na odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta. Podle § 35 odst. 2 s. ř. s.
se pro určení výše odměny užije vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna náleží
celkem za tři úkony právní služby, a sice za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby,
zpětvzetí (3 x 3 100 Kč dle § 7 advokátního tarifu). Náhrada hotových výdajů sestává z paušální
částky 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Protože je zástupce žalobce
plátcem DPH, zvyšuje se náhrada nákladů řízení o částku 2 142 Kč odpovídající DPH ve výši
21 % z částky 10 200 Kč. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení včetně nevrácené části
soudního poplatku ve výši 1 000 Kč částku 13 342 Kč.
9. Soud zároveň žalobkyni vyzval, nechť ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení uvede
číslo účtu, na který má být přeplatek soudního poplatku vrácen.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.
Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem
v Brně, Moravské náměstí 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se
dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na
sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání
lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního a
kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí
doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení
soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových
stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 18. září 2024
JUDr. Slavomír Novák v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.