č. j. 54 A 43/2024 - 45
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Miroslava Makajeva a soudců Davida Krysky a Věry Pazderové ve věci
žalobkyň: a) N. P.
bytem X
b) T. D.
bytem X
obě zastoupené advokátem Mgr. Pavlem Géci
sídlem U Studánky 250 /3, Praha
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 81/11, Praha
za účasti osoby zúčastněné na řízení:
Tradeco - Praha s.r.o., IČO 61466921
sídlem K Sádkám 158, Praha
o žalobě proti rozhodnutí ze dne 14. 5. 2024, č. j. 061789/2024/KUSK,
takto:
Odůvodnění:
1. Městský úřad Beroun jakožto stavební úřad rozhodnutím ze dne 15. 11. 2023, č. j. MBE/ 81884/2023/VYST-UrK, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) vydal stavebníkovi, tedy ve smyslu § 305 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“) osobě zúčastněné na řízení, dodatečné povolení stavby „novostavba prodejních stánků, hygienického zázemí a zpevněné plochy“ v obci Karlštejn, na pozemcích osoby zúčastněné na řízení parc. č. st. XA a parc. č. XBv katastrálním území X. Žalobkyně jakožto dcery zemřelé M. P., která vlastnila nemovitost sousedící s pozemky osoby zúčastněné na řízení uvedených výše, podaly proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. To žalovaný shora uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
2. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 22. 7. 2024 domáhaly zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Soud nejprve zkoumal, zda byla žaloba podána včas (podmínka řízení).
4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
5. Takovým zvláštním zákonem je také nový stavební zákon. Většina jeho ustanovení nabyla účinnosti 1. 1. 2024, ale některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. účinného od 1. 7. 2024 (§ 331 ve spojení s § 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do jednoho měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
6. U procesních norem, mezi které patří úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Podle přechodného ustanovení § 331 nového stavebního zákona platí, že „[s]oudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona se tak uplatní i v případě, bylo-li řízení před správními orgány (zcela či zčásti) vedeno podle předchozího stavebního zákona. Pro určení délky žalobní lhůty je rozhodný okamžik zahájení soudního řízení. Uvedené pravidlo neodporuje zákazu zpětné účinnosti právních norem (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2024, č. j. 10 A 65/2024-84, a ze dne 26. 8. 2024, č. j. 10 A 76/2024-16, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2024, č. j. 55 A 24/2024-31, a ze dne 15. 8. 2024, č. j. 55 A 23/2024-23).
7. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 14. 5. 2024 [§ 71 odst. 2 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád]. Žalobkyně tvrdily (a soud to ověřil ve správním spisu i výzvou žalovanému – č. l. 37 soudního spisu), že žalobkyni bylo napadené rozhodnutí prostřednictví zástupce oznámeno dne 21. 5. 2024. Soudní řízení přitom bylo zahájeno dne 22. 7. 2024, kdy byla žaloba podána i doručena soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni (i ke dni oznámení napadeného rozhodnutí žalobkyním) tak činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Poslední den lhůty pro podání žaloby tedy připadl na den 21. 6. 2024 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Jelikož žalobkyně podaly žalobu až dne 22. 7. 2024, je žaloba opožděná. Dle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
8. Opomenout nelze ani skutečnost, že během této doby postačovalo, aby žalobkyně podaly toliko blanketní žalobu, a na doplnění žalobních bodů by měly ještě další měsíc; ve výsledku by tak mohly využít pro formulaci žalobní argumentace shodnou lhůtu jako za dřívější právní úpravy (§ 306 odst. 2 nového stavebního zákona).
9. Postup soudu přitom nemůže být pro účastníky řízení překvapením. Kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu i citované přechodné ustanovení byly součástí nového stavebního zákona, platného ode dne 29. 7. 2021, od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s ní seznámili.
10. S ohledem na tyto okolnosti soud nepovažuje dopady nového stavebního zákona do práv žalobkyň ani za nepředvídatelné, ani za nepřiměřeně tvrdé. Totožné závěry ostatně zaujaly i některé jiné krajské soudy, které odmítly žaloby pro opožděnost i proti rozhodnutím, která byla oznámena účastníkům řízení ještě před 1. 7. 2024; tedy před nabytím účinnosti § 306 stavebního zákona 2021 (srov. již odkazovaná usnesení Městského soudu v Praze č. j. 10 A 76/2024-16, a č. j. 10 A 65/2024-84, či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne č. j. 55 A 24/2024-31, a č. j. 55 A 23/2024-23). Že se zvláštní úprava žalobních lhůt podle § 306 stavebního zákona uplatní i tehdy, pokud bylo žalobci oznámeno konečné rozhodnutí správního orgánu ve věci před účinností uvedeného ustanovení, tedy ještě za účinnosti obecné úpravy lhůt dle § 72 odst. 1 s. ř. s., potvrdil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26.
11. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána opožděně, rozhodl soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. o jejím odmítnutí (výrok I.).
12. Z důvodu odmítnutí žaloby soud podle § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
13. Osoba zúčastněná na řízení, které toto postavení podle § 305 nového stavebního zákona náleží ex lege bez ohledu na to, zda se aktivně přihlásila, má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neuložil. Rozhodl proto, že tato osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
14. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby žalobkyni a) ve výši 3 000 Kč a žalobkyni b) ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni a) [výrok IV.] i žalobkyni b) [výrok V.] podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Miroslav Makajev, v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.