3 Azs 247/2024 - 42
Usnesení
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Radovanem Havelcem v právní věci žalobce: nezl. A. S., zastoupen obecným zmocněncem PhDr. Bc. R. Č., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 936/3, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2024, č. j. 3 A 67/2024 ‑ 75,
Řízení o kasační stížnosti se přerušuje.
[1] Nezl. žalobce se v doprovodu své matky dostavil dne 23. 7. 2024 na pracoviště žalovaného za účelem podání žádosti o dočasnou ochranu na území České republiky. Žalovaný na místě prověřil skutkový stav se závěrem, že žalobci byla údajně udělena dočasná ochrana v Německu, což byl důvod, proč žádost vyhodnotil jako nepřijatelnou ve smyslu § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „lex Ukrajina“).
[2] Městský soud v záhlaví označeným rozsudkem vyslovil, že zásah žalovaného spočívající v tom, že vrátil žalobci žádost o udělení dočasné ochrany, zaevidovanou pod č. j. OAM‑977655/DO‑2024, z důvodu nepřijatelnosti žádosti, byl nezákonný. Současně žalovanému zakázal pokračovat v porušování práv žalobce a přikázal mu, aby obnovil stav před vrácením označené žádosti žalobce o udělení dočasné ochrany.
[3] V napadeném rozsudku městský soud dospěl mimo jiné k závěru, že § 5 odst. 1 písm. c) a písm. d) lex Ukrajina je v rozporu se směrnicí Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, přičemž odkázal na svoji konzistentní judikaturu v této otázce, např. na rozsudky ze dne 11. 6. 2024, č. j. 5 A 47/2024 ‑ 33, ze dne 29. 7. 2024, č. j. 9 A 52/2024 ‑ 31 nebo rozsudek ze dne 11. 7. 2024, č. j. 18 A 8/2024 ‑ 87 (týkající se matky nezl. žalobce).
[4] Rozsudek městského soudu napadl žalovaný (dále „stěžovatel“) kasační stížností. V ní mimo jiné poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2023, č. j. 8 Azs 93/2023 ‑ 37, kterým Nejvyšší správní soud předložil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku týkající se slučitelnosti právní úpravy nepřijatelnosti žádostí o dočasnou ochranu a výluky ze soudního přezkumu s právem Unie.
[5] Podle § 48 odst. 3 písm. d) ve spojení s § 120 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), může předseda senátu řízení o kasační stížnosti usnesením přerušit, jestliže zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé.
[6] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 30. 11. 2023, č. j. 8 Azs 93/2023 ‑ 37, požádal podle čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o následujících předběžných otázkách:
„1. Brání čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES, a to i s ohledem na dohodu členských států, že nebudou uplatňovat čl. 11 této směrnice, takové vnitrostátní právní úpravě, podle které je nepřijatelná žádost o povolení k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany, jestliže cizinec požádal o povolení k pobytu v jiném členském státě nebo jestliže mu bylo povolení v jiném členském státě již uděleno?
2. Má osoba požívající dočasné ochrany podle směrnice Rady 2001/55/ES právo na účinný prostředek nápravy před soudem podle čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie proti neudělení povolení k pobytu členským státem ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES?“
[7] Případné budoucí rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o předložených předběžných otázkách může mít vliv na rozhodování soudu v této věci. Nejvyšší správní soud tedy podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o přerušení řízení o kasační stížnosti. Po dobu přerušení řízení se nekonají jednání a staví se běh procesních zákonných lhůt (i soudcovských lhůt) určených soudním řádem správním (§ 48 odst. 5 s. ř. s.).
[8] V řízení bude Nejvyšší správní soud pokračovat, jakmile důvod přerušení odpadne, tj. jakmile Soudní dvůr Evropské unie rozhodne o předběžné otázce jemu předložené usnesením ze dne 30. 11. 2023, č. j. 8 Azs 93/2023 ‑ 39, případně pokud nastane jiná skutečnost rozhodná pro pokračování řízení ve věci samé (§ 48 odst. 6 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2025
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu