USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: D. T., zastoupený Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 9. 2024, č. j. 61 Az 1/2024 ‑ 32,

takto:

1.                 Kasační stížnost    se   odmítá .  

2.              Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se blanketní kasační stížností podanou dne 8. 11. 2024 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „krajský soud“). Jelikož podaná kasační stížnost neobsahovala konkrétní kasační námitky, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele usnesením ze dne 9. 12. 2024, č. j. 3 Azs 237/2024 ‑ 13, k tomu, aby kasační stížnost doplnil o důvody, pro které rozsudek krajského soudu napadá. K doplnění mu stanovil lhůtu v délce jednoho měsíce od doručení usnesení a současně jej poučil o následcích, které nastanou, jestliže výzvě nevyhoví.

[2]                Usnesení s výzvou k doplnění kasační stížnosti stěžovatel obdržel dne 10. 12. 2024 doručením do datové schránky své zástupkyně. Od tohoto dne tedy počala běžet stanovená jednoměsíční lhůta. Stěžovatel však kasační stížnost nedoplnil a stanovená lhůta proto marně uplynula dne 10. 1. 2025. Podaná kasační stížnost proto i nadále nesplňuje náležitosti předepsané v § 106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 103 odst. 1 s. ř. s.

[3]                Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.“

[4]                Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude‑li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví‑li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“

[5]                Stěžovatel vadu kasační stížnosti spočívající v absenci kasačních námitek ve stanovené lhůtě neodstranil a jeho kasační stížnost zůstala neprojednatelná. Z tohoto důvodu nelze v řízení pokračovat. Jediným procesním důsledkem, který s touto situací soudní řád správní spojuje, je odmítnutí kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom stěžovatele o tomto následku poučil, proto podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona kasační stížnost odmítl.

[6]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:  Proti tomuto usnesení  nejsou  opravné prostředky přípustné

(§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 15. ledna 2025

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu