č. j. 41 Ad 22/2024-17

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci

žalobce:

M. S., narozený dne X

bytem X

proti

 

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 225 08  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 17. 7. 2024

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 19. 2. 2024 žalovaná změnila své předchozí rozhodnutí ze dne 20. 9. 2023 tak, že žalobci od 7. 2. 2022 náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Žalobcovy námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná rozhodnutím ze dne 17. 7. 2024 zamítla. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu.

Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žaloba, kterou žalobce podal, směřuje proti rozhodnutí žalované, a tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Z odstavce 4 téhož ustanovení vyplývá, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.

Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který  povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci řádně doručeno do vlastních rukou dne 25. 7. 2022, jak vyplývá z dodejky, která je k napadenému rozhodnutí připojena a je opatřena podpisem žalobce potvrzujícím doručení právě dne 25. 7. 2024 (viz č. l. 16 soudního spisu).

Den doručení napadeného rozhodnutí se považuje za den oznámení dotčeného rozhodnutí žalobci ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí čtvrtek 25. 7. 2024, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v pátek 26. 7. 2024 a skončila ve středu 25. 9. 2024.

Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobce nejpozději dne 25. 9. 2024 předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil, neboť žalobu podal sice dne 23. 9. 2024, nicméně nikoli soudu, ale osobně u Územní správy sociálního zabezpečení Liberec. Tento žalobcův úkon nemá za následek zachování lhůty pro podání žaloby, neboť s účinností od 1. 1. 2012 již soudní řád správní nepočítá s možností podání žaloby přímo u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Za den podání žaloby je tak třeba považovat  11. 10. 2024, kdy žalovaná žalobu postoupila soudu. Žaloba tak byla podána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobce podal žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. Nebylo tak ani třeba vyzývat žalobce k doplnění podpisu na žalobu, neboť to by na její opožděnosti nic nezměnilo.

Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 11. prosince 2024

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.