[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci

v řízení o žalobě ze dne 8. 5. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 3. 2024, č. j. X. o změnu stupně invalidního důchodu

takto:

I.            Žaloba se zamítá.

II.            Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

I.

Napadená rozhodnutí

1.                Rozhodnutím ČSSZ č. j. X. ze dne 28. 12. 2023 žalovaný zamítl žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona o zdravotním pojištění, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-jih  ze dne 3. 11. 2023 není invalidní s ohledem na to, že jeho pracovní schopnost poklesla o 20 %.

2.                Žalobou napadeným rozhodnutím č.j. X. ze dne 14. 3. 2024 byly námitky žalobce proti tomuto rozhodnutí zamítnuty a napadené rozhodnutí potvrzeno s odůvodněním, že žalobce není dle posudku o invaliditě vypracovaného lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 21. 2. 2024 invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je  poúrazová parestézie a omezení pohybu pravého zápěstí u praváku v důsledku těžké distorze pravého zápěstí 25. 3. 2022. Ostatní onemocnění a zdravotní postižení jsou menší klinické i posudkové závažnosti, samostatně posudkově méně významná, byla však zhodnocena při celkovém posouzení zdravotního stavu. Zdravotní stav byl hodnocen dle kapitoly XV, odd. B, položky 4a, přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro kterou je stanoven pokles pracovní schopnosti 10 %. Z důvodu náročnosti profese žalobce při dosažené kvalifikaci byla navýšena základní taxace o nejvíce přípustných 10procentních bodů na celkový pokles pracovní schopnosti 20 %, což je maximální možné ohodnocení pro tuto položku.  Přezkumem zdravotního stavu bylo, i přes doložení dalšího nálezu, zjištěné funkční postižení odpovídající poklesu pracovní schopnosti 20 %, přičemž byla zahrnuta i ostatní onemocnění, jež se podílí na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu stejně jako profese žalobce.

II.

Žaloba

3.                Včasnou žalobou ze dne 8. 5. 2024 doručenou zdejšímu soudu dne 13. 5. 2024 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného s odůvodněním, že napadené rozhodnutí nerespektuje lékařské doporučení a lékařské zprávy od lékařů a specialistů ze SRN. V SRN absolvoval operaci zápěstí, jež si zranil při výkonu zaměstnání, operace mu však nepomohla. Několikrát zkoušel pracovat, avšak vždy následkem toho trpěl nesnesitelnou bolestí a otokem zápěstí. Má problém i s běžnou domácí hygienou, již dva roky je v pracovní neschopnosti. O invalidní důchod požádal na doporučení ošetřujícího lékaře a specialistů, neboť nemůže vykonávat žádnou manuální práci. Od září 2023 je v důsledku uvedeného úrazu bez jakéhokoliv příjmu. Žalobce popsal i další zdravotní problémy.

III.

Vyjádření žalovaného k žalobě

4.                Žalovaný dne 27. 5. 2024 ve svém vyjádření k žalobě navrhl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení;  s tím, že v projednávaném případě byl Institutem posuzování zdravotního stavu vypracován posudek, který dle názoru žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, přičemž lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Dle žalovaného je žaloba neopodstatněná, proto i nadále trvá na svém rozhodnutí ze dne 14. 3. 2024.

IV.

Posouzení věci soudem

5.                V dané věci bylo rozhodnuto při jednání s ohledem na stanovisko žalobce. Žalobce zdůraznil svoji nepříznivou finanční situaci, do níž se dostal následkem svých zdravotních problémů a skutečnost, že mu následky poranění neumožňují pracovat.
6.                V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V.

Rozhodnutí soudu

7.                Soud konstatuje, že není oprávněný se vyjadřovat k otázce vlivu zdravotních obtíží žalobce na jeho pracovní způsobilost, protože se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení.
8.                V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
9.                Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
10.            Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 7. 8. 2024 za účasti odborného lékaře z oboru ortopedie, jemuž žalobce nebyl přítomen. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní neschopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Žalobce byl posuzován jako svářeč s tím, že se vyučil v oboru kuchař – číšník, pracoval u různých zaměstnavatelů  nebo jako OSVČ - svářeč, naposledy jako řidič kamionové dopravy. Dle doložené zdravotní dokumentace a konzultace ortopeda při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je stav po těžké distorzi pravého zápěstí (25. 3. 2022) – lézi triangulárního fibrokartilaginozního komplexu vpravo, PALMER IA, stav po ASK (25. 7. 2022) – debridementu a parc. synovectomii. PK MPSV byla v souladu s posudkovým hodnocením IPZS i s posudkovým hodnocením námitkového řízení a konstatovala, že se u žalobce jedná o omezení pohybu zápěstního kloubu. Míra poklesu pracovní schopnosti byla zhodnocena 10 % podle kapitoly XV, odd. B, položky 4a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Nelze hodnotit dle stejné kapitoly, oddílu, položky 4b, neboť se nejedná o ztuhnutí pěstního kloubu Vzhledem k tomu, že žalobce není schopen využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, pokračovat v předchozí výdělečné činnosti se tato hodnota zvyšuje podle § 4 odst. 1 citované vyhlášky o 10 %. Celková ztráta míry poklesu pracovní schopnosti činí 20 %. Pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není žalobce schopen práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny, práce s nároky na jemnou motoriku a je schopen práce s dodržením obecných pracovních kontraindikací. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.
11.            Žalobce v reakci na posudek soudu sdělil, že v něm byl posuzován jako svářeč, ale již několik let nesvařuje a již ani nemůže, neboť již několik let nemá platný svářečský průkaz a výkonu této práce brání i jeho zranění, v důsledku něhož není schopen vykonávat ani práci kuchaře – číšníka, jímž se vyučil, stejně tak není schopen vykonávat práci řidiče s ohledem na nezbytnost odplachtovávání i několikrát denně, což je náročné, dále kurtování, tahání těžkých břemen, není schopen v případě potřeby vyměnit kola. Zraněna byla pravá ruka, přičemž on je pravák. V minulosti byl schopen přivydělat si hrou na klavír, hrál v kapele, avšak ani to již není možné s ohledem na následky úrazu. Dále žalobce poukázal na svá další onemocnění.
12.            V reakci na sdělení žalovaného soud požádal PK MPSV o doplnění posudku tak, aby byl žalobce posuzován nejen jako svářeč, ale i jako řidič, jakožto vlastník řidičského oprávnění skupiny B, C a E, přičemž z posudku ze dne 11. 9. 2024 vyplývá, že PK MPSV trvá na svém původním posudku s tím, že invalidita se posuzuje vždy k tomu povolání, které bylo vykonáváno nejdéle a komisi nezajímá, jaká řidičská oprávnění posuzovaný vlastní. I když v posledních letech pracoval jako řidič, je v kompetenci praktického nebo závodního lékaře rozhodnout o vhodnosti a schopnosti posuzovaného k určitému povolání, což není v kompetenci posudkového lékaře. Na posouzení zdravotního stavu a stupni invalidity se nic nemění. Základní taxace byla navýšena pro povolání a na tom se také nic nezmění (ať už povolání svářeče nebo povolání řidiče), PPS je nadále 20 % a komise proto trvá na svém původním posudku ze dne 7. 8. 2024.
13.            Podle § 39 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a jestliže poklesla o nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
14.            Podle § 38 písm. a) zákona 155/1999 Sb., o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.
15.            Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 28. 12. 2023 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 7. 8. 2024  a doplňujícího posudku ze dne 11. 9. 2024 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalovaného nebyl žalobce invalidní.
16.            Z obsahu posudku PK MPSV je zřejmé, že byly zhodnoceny všechny lékařské zprávy obsažené v posudkovém spise, jež dokládají zdravotní stav žalobce do doby vydání napadeného rozhodnutí, tedy do doby, jež je rozhodující pro posouzení skutkového a právního stavu. Při ústním jednání žalobce potvrdil, že lékařské zprávy, z nichž komise vycházela, jsou kompletní. Za situace, kdy posudek vypracovaný PK MPSV dospěl ke shodnému závěru jako předchozí posudky vypracované ve správním řízení, tedy že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 20 %, tudíž nedosahuje stupně, jenž by odůvodňoval přiznání invalidity, soud žalobu v souladu s ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, neboť nebyla důvodná.  

VI.

Náklady řízení

17.            O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., kdy by na náhradu nákladů řízení měl právo žalovaný, jenž měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadoval jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.). 

Plzeň dne 5. 12. 2024

Mgr. Jaroslava Křivánková v.r.

samosoudkyně