USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Jaroslavem Vlašínem v právní věci žalobkyň: a) A. R., b) V. P., zastoupené JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., advokátem se sídlem Klokotská 103, Tábor, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Jenkins Corp a.s., se sídlem Na Hubálce 922/1, Praha 6, zastoupená Mgr. Jiřím Fialou, advokátem se sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2024,  č. j. 17 A 123/2023‑96

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni a) se vrací soudní poplatek za kasační stížnost snížený o 20 % na částku 4 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni a) vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jejího zástupce JUDr. Michala Bernarda, Ph.D. do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Žalobkyni b) se vrací soudní poplatek za kasační stížnost snížený o 20 % na částku 4 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni b) vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jejího zástupce JUDr. Michala Bernarda, Ph.D. do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]                Žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) se kasační stížností ze dne 12. 8. 2024 domáhaly zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze. Podáním, které Nejvyšší správní soud obdržel dne 2. 1. 2025, vzaly stěžovatelky podanou kasační stížnost v plném rozsahu zpět.

[2]                Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět.

[3]                Vůle stěžovatelek vzít podanou kasační stížnost zpět, kterou výslovně projevily ve výše označeném podání, je jednoznačná a nevzbuzuje žádné pochybnosti. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.

[4]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.

[5]                Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), „[s]oud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo‑li řízení zastaveno před prvním jednáním.“

[6]                Podle § 10 odst. 5 zákona o soudních poplatcích „[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.“

[7]                Protože obě stěžovatelky uhradily soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, Nejvyšší správní soud rozhodl výroky III. a IV. tohoto usnesení o vrácení soudních poplatků snížených o částku 1 000 Kč oběma stěžovatelkám. Tyto částky, každá ve výši 4 000 Kč, budou vyplaceny na účet advokáta stěžovatelek ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 9. ledna 2025

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu