č. j. 65 A 64/2023-54

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci

žalobce:  Č., z. s. – s. s. k. R., IČO X

sídlem R. 925, X  Z.

   zastoupený advokátem JUDr. Patrikem Novosadem

   sídlem Králova 1283, 757 01  Valašské Meziříčí

proti

žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje

sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90  Zlín

za účasti:  I. Ing. I. O.

     bytem X

    II. Město R. p. R.

     sídlem M. n. 128, X  R. p. R.

III. Ing. I. D.

    IV. M. D.

     oba bytem X

    V. C. Š.

     bytem X

VI. Z. M.

  bytem X

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2023, č. j. KUZL 64863/2023,

 

takto:

 

  1.    Žaloba se zamítá.

 

  1.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1.   Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

A) Vymezení věci

1.    Od poloviny 50. let 20. století se v blízkosti R. p. R., v místní části D. P., v ulici P. nachází areál venkovní střelnice. V roce 1999 byl rozhodnutím Okresního ředitelství PČR Vsetín provoz této střelnice přerušen a dosud nebyl obnoven. Předmětem soudního přezkumu bylo rozhodnutí o zastavení téměř sedm let trvajícího řízení o dodatečném povolení stavby spočívající ve zřízení záchytných clon, jež měly umožnit změnu kvalifikace této střelnice z otevřené na krytou.

2.    Městský úřad R. p. R. (dále „stavební úřad“) usnesením ze dne 11. 5. 2023, č. j. MěÚ-RpR/039385/2023, zastavil podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád řízení o žádosti žalobce o dodatečné povolení stavby nazvané „Zařízení a stavební úpravy v areálu střelnice P. pro změnu otevřené střelnice na krytou, která spočívá ve vybudování záchytných clon“ na pozemku parc. č. X v k. ú. R. p. R. pro podstatné vady žádosti bránící pokračování v řízení. Žalovaný pak ve výroku označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a usnesení stavebního úřadu potvrdil.

B) Shrnutí obsahu podání účastníků

Žaloba

3.    Žalobce žalobou požadoval zrušení rozhodnutí žalovaného. Poukázal na obsah znaleckého posudku Ing. S. č. 020/1001 a jím ověřený provozní řád střelnice, přípis znalce ze dne 2. 2. 2021 a sdělení ze dne 13. 12. 2022, z nichž je podle něj zřejmé, že žalobce provedl stavební práce na balistické ochraně v souladu s projektovou dokumentací, že tuto projektovou dokumentaci není třeba upravovat a že klasifikace střelnice je v provozním řádu uvedena správně a v souladu s ČSN 39 5401.

4.    Žalobce nesouhlasil se závěrem žalovaného, že nelze ověřit, zda je řešená stavba v jejím současném provedení schopna bezpečného provozu, neboť znalec Ing. S. dospěl ve svém posudku k jednoznačnému závěru, že stavba bezpečného provozu schopna je. Opačný závěr žalovaného nemá oporu v dokazování. Požadavek balistických zkoušek označil žalobce za šikanózní, neboť vše je vyřešeno a ošetřeno v posudku Ing. S. Se závěry posudku Ing. J. o nedostatečnosti žalobcem realizovaných opatření se žalobce neztotožnil, neboť Ing. S. podle něj potvrdil, že betonové plotové prefabrikáty slouží k zachycení odražených střel a z bezpečnostního hlediska je tento materiál plně dostačující. Žalobce se k této skutečnosti již dříve vyjádřil tak, že střelba je prováděna pouze do záchytného valu a zachycení odražených střel a jejich fragmentů zabezpečují i dvě čelní celodřevěné clony. Opatření uváděná znalcem Ing. J. je tak třeba hodnotit jako nedůvodná, neboť znalec Ing. S. zařadil nově vybudované čelní clony a betonové ochranné zdi tvořící balistickou ochranu střelnice do balistické odolnosti proti průstřelu TBO 3 CZ podle ČSN 39 5360. Taktéž nelze souhlasit se závěrem Ing. J., že střelnici nelze v jejím současném stavebně-technickém stavu charakterizovat jako krytou ve smyslu ČSN 395401, neboť Ing. S. dospěl k závěru opačnému.

5.    Podle žalobce správní orgány za popsané situace pochybily, pokud při svém rozhodování zohlednily jen posudek Ing. J. a blíže se nezabývaly posudkem Ing. S. a jím ověřeného provozního řádu, ačkoli tento znalec má potřebnou odbornost a lze tak z jeho posudku činit skutkové a právní závěry. Akcentoval obsah vyjádření znalce Ing. S. ze dne 2. 2. 2021 o úplnosti dokumentace a jejím souladu s jeho posudkem, které správní orgány zřetelně také vůbec nevzaly v potaz. Zabránit přístupu do výstřelného prostoru střelnice je podle žalobce záležitostí správce střelnice, stejně jako dohled nad instalací omezovačů zaměření a náměru, které nemohou být instalovány napevno, neboť by bránily střelbě z krátkých kulových zbraní, palebná čára je řádně vyznačena na podlaze střelnice, oplocení je umístěno po celém obvodu střelnice a je postupně opravováno a provozní řád střelnice na str. 7 uvádí povolené zbraně a střelivo a další náležitosti. Ověření deklarované balistické odolnosti použitých betonových reliéfních plotových desek považuje žalobce za nadbytečné s ohledem na doplněné vyjádření Ing. S. ze dne 13. 12. 2022, v němž tento uvedl, že betonové prefabrikáty slouží k zachycení odražených střel a z bezpečnostního hlediska je tento materiál plně dostačující.

6.    Dále žalobce uvedl, že neví, proč vůbec stavební úřad zadal zpracování druhého znaleckého posudku, neboť se tím řízení jen prodloužilo. Nicméně dospěl-li znalec Ing. J. k odlišným závěrům než znalec Ing. S., měl stavební úřad buď nechat zpracovat revizní znalecký posudek, nebo provést konfrontaci obou znalců, což neučinil a jen posudek Ing. S. přehlíží.

Vyjádření žalovaného

7.    Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl, a zopakoval odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Vyjádření osob na řízení zúčastněných

8.    Osoby na řízení zúčastněné se ve věci nevyjádřily.

C) Posouzení věci krajským soudem

9.    Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného 75 odst. 1 s. ř. s.).

10.     Pro posouzení důvodnosti žaloby se nelze vyhnout shrnutí průběhu předmětného správního řízení.

11.     V roce 1984 vydal MNV v R. p. R. stavební povolení na stavbu „Rekonstrukce střelnice na P.“. V roce 1999 bylo vedeno kolaudační řízení, jež však bylo přerušeno z důvodu zjištění závad bránících užívání stavby. Tyto závady se žalobce, jakožto vlastník pozemku parc. č. X v k. ú. R. p. R. a provozovatel uvedené střelnice, pokusil odstranit vybudováním betonových záchytných clon, jež by umožnily následnou překvalifikaci předmětné střelnice z otevřené na krytou. Uvedené clony ale nebyly součástí původního povolení, žalobce je vybudoval bez povolení stavebního úřadu, pročež tento zahájil řízení o nařízení odstranění těchto staveb podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

12.     Žalobce dne 21. 9. 2016 požádal o dodatečné povolení zařízení a stavební úpravy za účelem změny předmětné střelnice z otevřené na krytou, spočívající právě ve vybudování čelních a bočních záchytných clon. Na výzvu stavebního úřadu následně doložil žalobce projektovou dokumentaci stavby zpracovanou autorizovaným architektem Ing. arch. K. B. v říjnu 2016, v jejíž souhrnné technické zprávě (výkres S.01) bylo uvedeno (bod B.6), že základním podkladem pro vypracování projektu byla Balistická expertíza Mgr. V. B. ze dne 24. 10. 2016, která stanovuje základní balistické opatření k ochraně okolí střelnice. V detailu betonové a ocelové záchytné clony (výkres S.04) bylo uvedeno, že betonová boční záchytná clona bude složená z železobetonových segmentů tloušťky 50 mm. Také žalobce doložil znalecký posudek z oboru balistiky Mgr. B. ze dne 24. 10. 2015 zpracovaný za účelem stanovení takových úprav střelnice, aby byl její provoz v souladu se zákonem č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, a bezpečný pro provozovatele i okolí. V tomto posudku je uvedeno (bod 3.1.2.), že k zabránění úletu střel z prostoru střelnice se provede oplocení na bočních valech, a to na levé straně ve směru střelby betonovými panely síly min. 7 cm, a stejně tak na vrcholu čelního záchytného valu. V dodatku č. 1 ze dne 6. 11. 2016 znalec Mgr. B. uvedl, že tloušťka těchto betonových panelů bude min. 4,5 cm. Následně bylo v průběhu řízení zjištěno, že část oplocení a boční betonové clony byly vybudovány na cizím pozemku parc. č. XA. Dne 21. 6. 2017 pak stavebník sdělil stavebnímu úřadu, že tyto stavební prvky demontoval a nově je umístil na vlastní pozemek parc. č. X, a doložil i přepracovanou technickou a průvodní zprávu (výkres S.01) ze září 2017.

13.     Stavební úřad nejprve rozhodnutím ze dne 22. 1. 2018 stavbu dodatečně povolil, toto rozhodnutí však žalovaný zrušil. Ve zrušujícím rozhodnutí žalovaný (mimo mnohé jiné) uvedl, že v situačním výkresu projektové dokumentace schází uvedení šířky betonové boční clony. Výzvou ze dne 14. 1. 2019 proto stavební úřad vyzval žalobce, aby vypracoval projektovou dokumentaci v souladu s přílohou č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ve znění do 31. 12. 2017, konkrétně aby mj. uvedl šířku betonové boční clony, jejíž umístění bylo v průběhu řízení změněno, a aby uvedl projektovou dokumentaci do souladu se znaleckým posudkem Mgr. B., který sám předložil. Žalobce poté upravil svou žádost a předložil přepracovanou projektovou dokumentaci z března 2019. Současně doložil dodatek č. 2 ke znaleckému posudku Mgr. B. ze dne 24. 4. 2019, v němž znalec znovu zopakoval, že minimální tloušťka betonových panelů (čelního i bočních) bude 4,5 cm. Podle stavebního úřadu ale ani tato projektová dokumentace neobsahovala všechny náležitosti a byla nepřehledná, a tudíž výzvou ze dne 27. 5. 2019 vyzval žalobce znovu k odstranění jejích vad. Žalobce poté doložil přepracovanou projektovou dokumentaci z června 2019, v legendě jejíhož situačního výkresu (S.02) a ve výkresu detailu betonové a ocelové záchytné clony (S.04) je uvedeno, že nová betonová boční clona má tloušťku 45 mm.

14.     Následně stavební úřad žádost žalobce rozhodnutím ze dne 27. 11. 2019 zamítl s odkazem na § 129 odst. 3 písm. c) stavebního zákona, neboť uzavřel, že stavba je v rozporu s veřejným zájmem, jelikož stavebním úřadem ustanovený znalec J. Z. ve svém posudku dospěl k závěru, že střelnici je možné označit za krytou jen v případě splnění podmínek, které ale žalobce do projektové dokumentace odmítl zapracovat. I toto rozhodnutí ale žalovaný zrušil s odůvodněním, že stavební úřad neustanovil znalce J. Z. řádně, tj. usnesením obsahujícím jasně vymezený znalecký úkol, přičemž tento znalec, stejně jako před ním již i znalci Mgr. B. a doc. Ing. S. (jenž poskytl posudek na žádost města R. p. R.), se v posudku zabýval střelnicí jako celkem a nikoli pouze těmi jejími částmi, jež byly předmětem řízení.

15.     Ve „třetím kole“ stavební úřad dne 26. 2. 2020 vyzval žalobce, aby dokumentace zohledňovala znalecké posudky, předložil znalcem vypracovaný provozní řád a posudek, který bude posuzovat pouze clony ve vztahu k budoucí možnosti označit střelnici za krytou. Žalobce v reakci na výzvu doložil znalecký posudek zpracovaný doc. Ing. A. S., CSc., znalcem v oboru střelivo a výbušniny, ze dne 2. 10. 2020, č. 020/1001, nazvaný Balistické posouzení střelnice a ověření provozního řádu střelnice podle zákona č. 119/2002 Sb., podle něhož projektantem navržené boční, čelní a záchytné clony naplňují charakter kryté střelnice v souladu s ČSN 39 5401. V posudku mj. uvedl, že na vrcholu čelního valu je postavena plotová stěna z betonových prefabrikátů tloušťky 5 cm. Stavební úřad nato dne 2. 11. 2020 doplnil výzvu ze dne 26. 2. 2020 o požadavek, aby žalobce uvedl dokumentaci do souladu s nově doloženým posudkem, což ale žalobce odmítl s odůvodněním, že tomu tak již je, k čemuž doložil vyjádření doc. Ing. S. ze dne 2. 2. 2021. Stavební úřad poté žalobci dne 1. 3. 2021 zaslal ještě doplnění výzvy II., v níž požadoval, aby žalobce uvedl projektovou dokumentaci do souladu s posudkem doc. Ing. S., konkrétně upravil zprávy tak, aby se týkaly jen předmětu řízení (clon), a dále stavební úřad uvedl, že bod B.3. není pravdivý a v bodě B.6. má žalobce uvést aktuální posudek. Žalobce poté dne 11. 3. 2021 doložil nové vyhotovení technické a průvodní zprávy (výkres S.01), v jejímž bodu B.3. uvedl, že se bude provoz střelnice řídit novým provozním řádem, zpracovaným doc. Ing. S. dne 2. 10. 2020, a v bodě B.6. doplnil, že po úmrtí Mgr. B. v roce 2019 vypracoval nové balistické posouzení střelnice doc. Ing. S. posudkem ze dne 2. 10. 2020.

16.     Dne 1. 4. 2021 provedl stavební úřad jednání spojené s ohledáním, při němž mj. měřením zjistil, že tloušťka betonových clon je 2,5 4,1 cm. Následně usnesením ze dne 20. 5. 2021 ustanovil stavební úřad Ing. L. J., Ph.D., znalce v oboru střelivo a výbušniny, balistika a střelnice, jemuž uložil posoudit vliv dodatečně povolovaných balistických clon a betonového plotu na bezpečnost provozu střelnice P. s možností označit tuto střelnici za krytou. Tento znalec v posudku ze dne 2. 7. 2021, č. 021-2/2021 uvedl, že boční a čelní ochranná clona je vybudována z jednostranných betonových plotových desek (200 x 50 x 4,5 cm), které jsou z jedné strany hladké, avšak z druhé strany mají ozdobný reliéfní povrch, takže je ve skutečnosti tloušťka betonové plotové desky proměnná od cca 1,5 do 4,5 cm, což způsobuje proměnlivou balistickou odolnost těchto stěn, a proto doporučil pro stanovení balistické odolnosti realizovat odpovídající zkoušku dle ČSN 39 5360. Celkově pak dospěl Ing. J. k závěru, že jakkoli provedené stavební úpravy přispěly ke zvýšení bezpečnosti provozu střelnice, je zde stále řada kritických míst, jimiž může chybně vystřelená střela uniknout z vymezeného ohroženého prostoru střelnice a ohrozit tak zdraví a životy osob či majetek, že střelnici nelze v jejím současném stavu charakterizovat jako krytou ve smyslu ČSN 39 5401, a dále formuloval podmínky, které je třeba splnit pro zajištění bezpečného provozu střelnice. Přesto stavební úřad rozhodnutím ze dne 7. 10. 2021 stavbu opět dodatečně povolil.

17.     Žalovaný ale i toto rozhodnutí stavebního úřadu zrušil. V rozhodnutí ze dne 25. 1. 2022 vytkl stavebnímu úřadu, že v rozporu s § 111 odst. 2 stavebního zákona nedostatečně posoudil budoucí účinky užívání stavby, vydal-li rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, která dle posudku Ing. J. zjevně nepřispívá dostatečně k bezpečnému provozu střelnice, dále že v rozporu s § 111 odst. 1 písm. c) stavebního zákona nelze považovat za úplnou projektovou dokumentaci stavby, deklaruje-li tato tloušťku betonových plotových desek u boční čelní ochranné stěny 4,5 cm, ačkoli znalecký posudek Ing. J. uvádí, že tato tloušťka je proměnná v rozmezí od 1,5 do 4,5 cm, a správný nemůže být ani provozní řád střelnice a jeho ověření, je-li v těchto dokumentech střelnice deklarována jako krytá a tloušťka zmiňovaných stěn stanovena na 5 cm. Stavební úřad rovněž podle žalovaného nezjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, jsou-li v posudku Ing. J. uvedeny návrhy na provedení balistických zkoušek ve vztahu k čelním clonám i ochranné stěně, bez nichž nelze potvrdit deklarovanou balistickou odolnost, a rozporným se zákonem shledal i tvrzení stavebního úřadu, že lze stavbu užívat bez kolaudačního souhlasu.

18.     „Čtvrté kolo“ tak stavební úřad zahájil výzvou ze dne 17. 3. 2022, aby žalobce nejpozději do 17. 9. 2022: 1) popsal v projektové dokumentaci stávající stav staveb balistických clon a betonového plotu a 2) naprojektoval konečný stav střelnice v souladu s právním názorem žalovaného a posudkem Ing. J., a to v parametrech podrobně popsaných pod písmeny a) až k) této výzvy, přičemž pod písm. a) stavební úřad uvedl, že projektovou dokumentaci dodatečně povolované stavby nelze považovat za úplnou, deklaruje-li tloušťku betonových plotových desek u boční a čelní ochranné stěny 4,5 cm, ačkoli znalecký posudek Ing. J. uvádí, že je tato tloušťka proměnná od 1, 5 do 4,5 cm, a že ze stejného důvodu nemůže být správný ani provozní řád a jeho ověření znalcem doc. Ing. S., v nichž je tloušťka těchto stěn stanovena na 5 cm. Současně stavební úřad poučil žalobce o tom, že nevyhoví-li výzvě, bude řízení zastaveno. Následně na žádost žalobce stavební úřad lhůtu k doplnění opakovaně prodloužil.

19.     Žalobce dne 20. 1. 2023 sdělil stavebnímu úřadu, že se po obdržení výzvy obrátil znovu na znalce Ing. S., který uvedl, že trvá na závěrech svého posudku č. 020/1001, jenž doplnil o sdělení z 13. 12. 2022 o tom, že čelní záchytný val, jehož minimální výška je 6 m, slouží zároveň jako lapač střel, na jeho vrcholu je postavena plotová stěna z betonových prefabrikátů o proměnlivé tloušťce 1,5-5 cm o celkové výšce 2,5 m, která celkovou výšku valu zvyšuje na 8,5 m (měřeno proti úrovni palebné čáry), přičemž betonové prefabrikáty slouží k zachycení odražených střel a z bezpečnostního hlediska je tento materiál plně dostačující. Žalobce uvedl, že s ohledem na závěry znalce má tudíž za to, že projektová dokumentace je úplná s tím, že střelnice je bezpečná při dodržení Ing. S. zpracovaného a ověřeného provozního řádu, čímž jsou splněny body a) až d) a g) výzvy ze dne 17. 3. 2022. Následně žalobce jednotlivě k dalším bodům výzvy vysvětlil, proč a jak je má za splněné, popř. dle sdělení Ing. S. za nadbytečné.

20.     Stavební úřad žalobci dne 23. 1. 2023 sdělil, že doplnění nepovažuje za dostatečné, neboť dodatečné povolení stavby vydává stavební úřad na základě podané žádosti a jedné z jejích příloh – projektové dokumentace, přičemž znalecké posudky jsou jen doplňující, takže trvá na doplnění projektové dokumentace včetně všech jejích příloh, např. provozního řádu, podle výzvy ze dne 17. 3. 2022. Dále uvedl, že požadavek uvedený v bodu 2 písm. k) výzvy, tj. požadavek ověření balistické odolnosti použitých reliéfních betonových desek právě pro jejich proměnlivou tloušťku a množství ostrých přechodů, nepovažuje za nadbytečný a trvá na jeho splnění. Závěrem dodal, že řízení zůstává přerušeno s tím, že nevyhoví-li žalobce požadavkům výzvy, bude řízení zastaveno a pokračováno v řízení o odstranění stavby.

21.     Žalobce dne 25. 4. 2023 opětovně založil do spisu posudek Ing. S. č. 020/1001 z 2. 10. 2022, k němuž přidal prohlášení znalce, že na závěrech tohoto posudku trvá.

22.     Usnesením ze dne 11. 5. 2023 stavební úřad řízení zastavil podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. V odůvodnění usnesení uvedl, že lhůta stanovená žalobci k doplnění podkladů marně uplynula, a tudíž řízení zastavil, neboť žalobce neodstranil vady bránící pokračování v řízení, za něž označil absenci popisu stávajícího stavu balistických clon a betonového plotu a naprojektování konečného stavu střelnice v souladu s právním názorem žalovaného a posudkem Ing. J., přičemž následně znovu ocitoval všech 11 bodů výzvy ze dne 17. 3. 2022. K edložení posudku Ing. S. žalobcem s podáním ze dne 25. 4. 2023 stavební úřad uvedl, že toto nepovažoval za doplnění spisu, neboť tento posudek již ve spise byl.

23.     Žalobce proti usnesení stavebního úřadu brojil odvoláním, v němž obsáhle citoval závěry znalce Ing. S. a stejně jako v žalobě upozorňoval na existenci odlišného názoru dvou znalců, přičemž vytýkal stavebnímu úřadu, že vycházel jen ze závěrů znalce Ing. J., a tudíž toto usnesení není dostatečně zdůvodněno.

24.     Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že jakkoli se některé z požadavků výzvy stavebního úřadu ze dne 17. 3. 2022 týkaly provozování střelnice jako celku, ty, které se týkaly pouze předmětu řízení o dodatečném povolení stavby, byly oprávněné. Dále shrnul obsah podání žalobce ze dne 20. 1. 2023 a sdělení stavebního úřadu ze dne 23. 1. 2023 a uvedl, že závěry stavebního úřadu (jeho setrvání na požadavcích výzvy ze dne 17. 3. 2022) jsou správné, neboť žalobce předložil pouze doplnění znaleckého posudku Ing. S., nikoliv však opravenou projektovou dokumentaci, která je tak i nadále v rozporu se zmiňovaným znaleckým posudkem co do tloušťky plotové stěny z betonových prefabrikátů. Dále žalovaný uvedl, že v důsledku neprovedení požadovaných balistických zkoušek nelze ověřit, zda je řešená stavba v jejím současném provedení schopna bezpečného provozu.

25.     Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu [ř]ízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.

26.     Krajský soud předně připomíná, že je-li předmětem soudního přezkumu rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání proti usnesení o zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, přísluší odvolacímu orgánu i správním soudům posuzovat výhradně to, zda byl dán důvod pro zastavení řízení podle zmíněného ustanovení, či nikoli.

27.     Stavební úřad je oprávněn, resp. povinen zastavit řízení o žádosti podle citovaného ustanovení tehdy, pokud žádost trpěla takovými vadami, které lze označit za podstatné vady bránící pokračování v řízení, přičemž žadatel tyto vady ve lhůtě určené stavebním úřadem neodstranil.

28.     Předně je třeba uvést, že z výše shrnutého vyplývá, že žalovaný sice aproboval samotný výrok usnesení stavebního úřadu o zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, avšak jeho odůvodnění částečně korigoval, k čemuž je odvolací správní orgán v odvolacím řízení, jež je ovládáno apelačním principem, oprávněn.

29.     Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona pro žádost o dodatečné povolení stavby platilo, že jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Podrobnosti o dokumentaci, kterou je žadatel o stavební povolení povinen předložit, upravovala na základě zmocnění obsaženého v § 110 odst. 5 stavebního zákona vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, přičemž ve znění účinném do 31. 12. 2017, které bylo s ohledem na datum zahájení předmětného řízení relevantní, byla tato úprava obsažena v příloze č. 5 této vyhlášky, nazvané „Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení“ (pozn. stavební úřad ve výzvě ze dne 14. 1. 2019 chybně odkázal na přílohu č. 4 předmětné vyhlášky, upravující rozsah a obsah projektové dokumentace pro společné územní rozhodnutí a stavební povolení, avšak tato okolnost není s ohledem na praktickou shodu náležitostí zpráv i výkresů v obou přílohách relevantní). Podle přílohy č. 5 vyhlášky projektová dokumentace obsahuje části: A Průvodní zpráva, B Souhrnná technická zpráva, C Situační výkresy, D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení a E Dokladová část, a to s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Následně příloha obsahuje velmi podrobný výčet náležitostí všech částí projektové dokumentace, mezi něž patří také dokumentace stavebního objektu včetně architektonicko-stavebního a stavebně konstrukčního řešení (body D.1.1 a D.1.2), jež mají zahrnovat technickou zprávu obsahující popis jak stávajícího stavu, tak zejména navrženého konstrukčního řešení (materiálů, konstrukčních prvků atd.), a dále výkresovou část obsahující příslušné rozměrové kóty.

30.     Podle další věty § 129 odst. 2 stavebního zákona pak platilo, že v řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115 stavebního zákona, přičemž podle § 111 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 stavebního zákona platilo, že stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, ověří zejména, zda je projektová dokumentace úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, a dále ověří i účinky budoucího užívání stavby, to vše s tím, že pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve stavebníka k jejímu doplnění.

31.     Z výše zmíněného obsahu výzvy ze dne 17. 3. 2022 vyplývá, že stavební úřad v souladu s § 111 odst. 3 stavebního zákona vyzval žalobce, aby v projektové dokumentaci popsal stávající stav staveb balistických clon a betonového plotu, a současně uvedl, že projektovou dokumentaci dodatečně povolované stavby nelze považovat za úplnou, deklaruje-li tloušťku betonových plotových desek u boční a čelní ochranné stěny 4,5 cm, ačkoli znalecký posudek Ing. J. uvádí, že je tato tloušťka proměnná od 1,5 do 4,5 cm, a že ze stejného důvodu nemůže být správný ani provozní řád a jeho ověření znalcem doc. Ing. S., v nichž je tloušťka těchto stěn stanovena na 5 cm. Stavební úřad označil za jednu z vad bránících pokračování v řízení absenci popisu stávajícího stavu balistických clon a betonového plotu v projektové dokumentaci. Z napadeného rozhodnutí pak vyplývá, že žalovaný považoval za vadu bránící pokračování v řízení rozpor projektové dokumentace stavby se znaleckým posudkem Ing. S. co do tloušťky plotové stěny z betonových prefabrikátů.

32.     Krajský soud považuje za potřebné zdůraznit, že předmětem povolovacího procesu byla v posuzovaném případě stavba již realizovaná. Žádá-li stavebník o povolení stavby již (z části) realizované, činí tak v řízení o dodatečném povolení stavby, jež se odehrává v rámci řízení o nařízení odstranění této stavby. Krajský soud má přitom za to, že stavebník není v žádosti o dodatečné povolení stavby omezen v tom smyslu, že by byl oprávněn požádat jen o legalizaci té (části) stavby, kterou již bez povolení, či v rozporu s povolením realizoval, nýbrž může stavbu, o jejíž dodatečné povolení žádá, naprojektovat tak, že dosud nelegálně realizované stavební prvky bude ještě po obdržení dodatečného povolení upravovat do finální projektované podoby stavby. V posuzovaném případě bylo předmětem žádosti o dodatečné povolení stavby vybudování betonových záchytných clon (bočních a čelní), a dále vybudování čelních celodřevěných clon, přičemž z šetření stavebního úřadu a obsahu všech posudků opatřených v průběhu řízení je zřejmé, že tyto stavby již v době žádosti, resp. v průběhu řízení (viz výše zmíněné přemístění boční betonové stěny z pozemku parc. č. XA na pozemek parc. č. X) v nějaké podobě existovaly. Požadavek stavebního úřadu, aby projektová dokumentace obsahovala popis stavu těchto balistických clon a betonového plotu, byl tudíž zcela oprávněný.

33.     Z projektové dokumentace stavby ve znění výkresu S.01 ze dne 11. 3. 2021, výkresu S.02 z 28. 6. 2019 a výkresů S.03 a S.04 ze dne 1. 6. 2019 soud zjistil, že Průvodní zpráva (součást výkresu S.01) uvádí v kapitole Údaje o stavbě (A.4) pouze to, že „stavbou clon je realizována změna otevřené na krytou“, a dále údaj „délka: 96,22 m bočních a záchytných betonových stěn o výšce 2,5 m a 40,67 m čelních celodřevěných clon o výšce 3,6 m“. Souhrnná technická zpráva (rovněž součást výkresu S.01) pak doplňuje v kapitole Úvod (B.1), že „řešena je vestavba balistických clon (beton+ dřevo ocel) a nutné terénní úpravy se stavbou související“, dále v kapitole Projednání, napojení a inženýrské sítě a rozsah prací (B.2), že rozsah prací je specifikován projektem“, v kapitole Provozní členění (B.3), že „provoz střelnice se bude řídit novým provozním řádem, který zpracoval doc. Ing. A. S., CSc. Dne 2. 10. 2020“, v kapitole Konstrukční řešení (B.4), že „z konstrukčního hlediska jsou betonové clony prefabrikovány a kompletovány na staveništi, s výjimkou základů, suchou cestou“ a „stejně tak čelní ocelové dřevěné balistické clony“, v kapitole Technické řešení – balistická expertíza (B.6), že „základním podkladem pro vypracování projektu byla Balistická expertíza Mgr. V. B. ze dne 24. 10. 2016, která stanovuje základní balistické opatření k ochraně okolí střelnice, že dodatečné úpravy specifikuje dodatek č. 2 ke znaleckému posudku ze dne 24. 4. 2019“, že „opatření spočívá ve vybudování dvou za sebou stojících čelních clon (ocel tl. 3 mm + dřevo tl. 50 mm) a obvodových žb prefabrikovaných clon – viz projektová část“ a že „po úmrtí Mgr. V. B. v roce 2019 vypracoval nové balistické posouzení střelnice doc. Ing. A. S., CSc. posudkem č. 020/1001 ze dne 2. 10. 2020“. Z uvedených citací je tedy zřejmé, že v textové části projektové dokumentace žalobce požadavku stavebního úřadu nevyhověl a stávající stav čelních balistických clon a betonového plotu (čelní a bočních betonových stěn) nepopsal. Z výkresové části projektové dokumentace pak soud zjistil, že pouze v legendě k výkresu Půdorys – situace na podkladě katastrální mapy (S.02) je uvedeno, že určitou barvu a tloušťkou čáry je zakreslena „nová betonová boční clona tl. 45 mm“, přičemž v samotném výkresu je touto čarou zaznačen půdorys levé boční stěny i půdorys čelní stěny pokračující částečně do obou stran, a dále že ve výkresu Detail: betonová a ocelová záchytná clona (S.04) je v kótovaném kresu betonové boční záchytné clony uvedeno, že výplň tvoří „žb segmenty tl. 45 mm.

34.     Obsah projektové dokumentace tak lze podle krajského soudu interpretovat jedině tím způsobem, že tato zachycuje stav, jak mají stavby, o jejichž dodatečné povolení bylo žádáno, finálně vypadat, a současně stav, jak již i reálně vypadají, neboť jsou již zrealizovány. Pokud by se totiž jednalo pouze o stav navrhovaný, scházel by v projektové dokumentaci popis stavebně-technického řešení, jak hodlá žalobce docílit v dokumentaci uvedené tloušťky betonových profilů 45 mm, jestliže ve skutečnosti bylo nesporně zjištěno, že tyto betonové profily měly tloušťku proměnlivou od 15 do 45 mm v důsledku reliéfní úpravy jedné strany těchto profilů. V tom případě ale žalovaný žalobci v napadeném rozhodnutí zcela oprávněně vytkl a za podstatnou vadu bránící pokračování řízení považoval ponechání nepravdivého údaje o skutečné tloušťce betonových prefabrikátů v projektové dokumentaci a neuvedení tohoto údaje v projektové dokumentaci do souladu s údaji vyplývajícími ze znaleckých posudků o skutečném stavu. Žalobce, jak mu sdělil již stavební úřad v přípisu z 23. 1. 2023, a následně i žalovaný na str. 7 napadeného rozhodnutí, předložil na výzvu stavebního úřadu ze dne 17. 3. 2022 pouze doplnění znaleckého posudku doc. Ing. S. ze dne 13. 12. 2022, v němž tento přiznal, že skutečná tloušťka betonových profilů tvořících výplň betonových stěn není v projektové dokumentaci tvrzených 45 mm, nýbrž že kolísá místy až k pouhému 1,5 cm, žalobce však neopravil v daném ohledu vadnou, resp. neúplnou projektovou dokumentaci nezmiňující se o struktuře předmětných betonových profilů a jejich proměnlivé tloušťce, ačkoli byl k tomu stavebním úřadem výslovně vyzván.

35.     Závěr, že projektová dokumentace žádnou opravu nepotřebuje, pak učinil ve svém podání ze dne 17. 1. 2023 (doručeném stavebnímu úřadu dne 20. 1. 2023) sám žalobce, nikoli znalec doc. Ing. S. Ten se vyjádřil v uvedeném doplnění posudku ze dne 13. 12. 2022 pouze v tom smyslu, že navzdory zjištěné proměnlivé tloušťce předmětné betonové prefabrikáty z bezpečnostního hlediska plně dostačují, a nic se tak nemění na jeho závěru, že střelnice po provedených úpravách může být kvalifikována jako krytá. Znalec doc. Ing. S. se sice k úplnosti projektové dokumentace vyjádřil, avšak učinil tak mnohem dříve, konkrétně v reakci na bod 1 „Doplnění výzvy“ stavebního úřadu ze dne 5. 11. 2020 (viz odst. 15 tohoto rozsudku), jímž stavební úřad ve „třetím kole“ projednávání žádosti vyzval žalobce poté, co tento předložil znalecký posudek doc. Ing. S., aby uvedl do souladu žádost s dokumentací v tom smyslu, aby důsledně rozlišoval mezi střelnicí jako takovou a povolovanými clonami a aby byla dokumentace v souladu se znaleckým posudkem doc. Ing. S. Na tento bod výzvy pak doc. Ing. S. ve sdělení ze dne 2. 2. 2021 uvedl, že „dokumentace je v souladu se znaleckým posudkem a není nutné ji upravovat“. Z tohoto lakonického sdělení však jednak nelze dovodit, že by si byl doc. Ing. S. v té době vědom skutečnosti, že betonové desky ve skutečnosti nemají tloušťku 5 cm, s níž v posudku počítal, zejména je však třeba uvést, že ani případné tvrzení znalce o tom, že projektová dokumentace nevyžaduje opravu (úpravu) chybně, resp. neúplně uvedeného údaje o konkrétním parametru stavby, by nebylo jakkoli relevantní, neboť úplnost a správnost projektové dokumentace hodnotí podle § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona (který se použije i v řízení o dodatečném povolení stavby) stavební úřad, nikoli znalec z oboru zbraní a střeliva, resp. balistiky.

36.     Skutečnost, že údaj o tloušťce betonových prefabrikátů v čelní a boční stěně, je v projektové dokumentaci pro dodatečné povolení stavby uveden v rozporu se skutečností, jak ji popsal nejen stavebním úřadem ustanovený znalec Ing. J., ale dokonce i „žalobcův znalec“ doc. Ing. S., přičemž žalobce ani zřetelně nehodlá uvést skutečnost do souladu s údajem o jednotné tloušťce těchto stěn 45 mm, uvedeným v dokumentaci, je v posuzované věci nepopiratelným faktem. Lze proto uzavřít, že stavební úřad žalobce důvodně vyzval k tomu, aby tento údaj, jenž byl následně předmětem posuzování z hlediska balistické bezpečnosti předmětné střelnice, v projektové dokumentaci opravil. Jelikož žalobce výzvě nevyhověl, a to ani poté, co byl ještě přípisem stavebního úřadu ze dne 23. 1. 2023 varován, že doplnění znaleckého posudku nepostačuje, neboť stavební úřad vydává rozhodnutí na základě žádosti a její přílohy v podobě projektové dokumentace, nikoli na základě znaleckého posudku, který má jen doplňující povahu, byly v posuzované věci splněny podmínky pro zastavení řízení podle § 66 odst. odst. 1 písm. c) správního řádu.

37.     Žalobce se tudíž mýlí v tom, že byl stavební úřad povinen vyřešit odpovídajícím procesním způsobem protichůdné závěry dvou znalců, neboť důvodem pro zastavení předmětného řízení bylo neodstranění podstatné vady žádosti (její přílohy v podobě projektové dokumentace), a nikoli přiklonění se stavebního úřadu k závěru znalce Ing. J., že bez provedení četných úprav není možné žádosti žalobce věcně vyhovět, neboť by nebylo možné kvalifikovat tuto střelnici jako krytou, což byl cíl, který žalobce vybudováním předmětných stěna  clon sledoval. V souvislosti s údajem o tloušťce betonových profilů v ochranných stěnách bylo pro stavební úřad relevantní pouze to, že žalobce ve stanovené lhůtě neopravil příslušný údaj v jím doložené projektové dokumentaci.

38.     Požadavek uvedený v bodu 2 písm. k) výzvy ze dne 17. 3. 2022, tj. požadavek ověření balistické odolnosti použitých reliéfních betonových desek právě pro jejich proměnlivou tloušťku a množství ostrých přechodů, který stavební úřad převzal ze závěru znaleckého posudku znalce Ing. J. a jemuž žalobce odmítl vyhovět s odkazem na argument znalce doc. Ing. S. v doplnění posudku ze dne 13. 12. 2022, že betonové plotové prefabrikáty slouží k zachycení odražených střel  a z bezpečnostního hlediska je tento materiál zcela dostačující, krajský soud shodně se stavebním úřadem a žalovaným nepovažuje za zbytečný či šikanózní, ani za důvod pro zadání revizního znaleckého posudku k posouzení smysluplnosti tohoto požadavku. Zatímco totiž vysvětlení tohoto požadavku znalcem Ing. J. je logicky a přesvědčivě odůvodněno, tvrzení znalce doc. Ing. S. o bezpečnostní dostatečnosti daného materiálu je zcela obecné a nepřezkoumatelné. Tvrzení, že tyto stěny budou sloužit jen k zachytávání odražených střel, lze zpochybnit minimálně ve vztahu k čelní stěně z těchto betonových desek, jež byla vybudována nad čelním záchytným valem, kterážto je přímo ve směru palby. Zejména je však třeba zdůraznit, že klíčovým důvodem zastavení řízení o dodatečném povolení stavby bylo neuvedení projektové dokumentace stavby do souladu se skutečností popsanou shodně oběma znalci.

D) Závěr a náklady řízení

39.     Jelikož soud shledal všechny žalobní body nedůvodnými, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

40.     O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v řízení žádné náklady jdoucí nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

41.     Osoby zúčastněné na řízení mají dle § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu jen nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jim soud uložil, k čemuž však v řízení nedošlo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu, který o ní rozhodne.

Olomouc 20. listopadu 2024

 

 

JUDr. Michal Jantoš v. r.

předseda senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.