USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr.  arolíny Tylové, LL.M. a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

navrhovatele: volební strana STAČILO!, koalice Komunistické strany Čech a Moravy a České strany národně sociální

a

účastníků:  1) Krajský úřad Libereckého kraje

sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2

2) Romana Šidlová

bytem X  

3)  MDDr. Daniela Šebestová

bytem X

za účasti osoby na řízení zúčastněné:  volební strana Starostové pro Liberecký kraj

o návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do zastupitelstva Libereckého kraje konaných

ve dnech 20. a 21. 9. 2024,

takto:

1. Návrh se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Návrhem doručeným soudu dne 4. 10. 2024 se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů do zastupitelstva Libereckého kraje ve volbách konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024 a vyhlášení těch kandidátů, kteří byli řádně zvoleni. Alternativně, pokud soud neshledá důvody k přepočtu všech odevzdaných hlasů, navrhovatel navrhuje, aby byl proveden přepočet hlasů ve všech volebních okrscích, kde obdržel nula až pět hlasů, aby byla prohlášena neplatnost volby kandidátů Romany Šidlové a MDDr. Daniely Šebestové a aby soud za zvolené kandidáty vyhlásil ty, kteří byli řádně zvoleni. Pokud soud neshledá námitky navrhovatele dostatečnými ani pro jeden z výše uvedených postupů, navrhovatel navrhuje prohlásit volby do krajského zastupitelstva Libereckého kraje konané ve dnech 20. a 21. 9. 2024 za neplatné.
2. Svůj návrh navrhovatel odůvodnil tím, že na základě informací od svých dlouholetých voličů se domnívá, že při přepočtu odevzdaných hlasů došlo k závažným pochybením, která měla za následek vykázání nesprávného počtu hlasů ve vztahu k navrhovateli či konkrétním kandidátům kandidujícím na kandidátní listině č. 77. Navrhovateli přitom k zisku dvou mandátů ve volbách do zastupitelstva Libereckého kraje chybělo pouhých osm hlasů. Pochybení, ke kterým došlo, představují hrubé porušení volebního zákona a byla způsobilá zásadně ovlivnit výsledky voleb do zastupitelstva Libereckého kraje.
3. Navrhovatel doložil sedm čestných prohlášení, která dle jeho přesvědčení představují dostatečný důvod k vyvolání pochybností o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.
4. Konkrétně se jedná o čestné prohlášení K. M., který prohlašuje, že ve volbách do zastupitelstva Libereckého kraje, konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024, v obci Kacanovy, ve volebním okrsku č. 1, odevzdal svůj hlas ve prospěch kandidátní listiny č. 77 - STAČILO!, koalice KSČM a ČSNS, přičemž z webu volby.cz vyplývá, že jeho hlas nebyl vůbec evidován.
5. Dále čestné prohlášení Mgr. D. L., která prohlašuje, že ve volbách do zastupitelstva Libereckého kraje, konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024, v Liberci, ve volebním okrsku č. 61, odevzdala svůj preferenční hlas mimo jiné i ve prospěch kandidátky č. 10 - Sieberová Lucie, kandidující na kandidátní listině č. 77 - STAČILO!, koalice KSČM a ČSNS. Mgr. D. L. také prohlásila, že stejným způsobem hlasoval i pan J. F.
6. Pan J. F. ve svém čestném prohlášení prohlašuje, že se dne 21. 9. 2024 zúčastnil voleb do zastupitelstva Libereckého kraje. Odvolil v Liberci, okrsková volební komise č. 61 (přenosná urna). Uvedl, že vepsal celkem čtyři preferenční hlasy ve prospěch kandidátů č. 3 - Mackovík Stanislav Bc. NBA, č. 4 - Bečičková Jana Bc., č. 10 - Sieberová Lucie, č. 16 - Krejbich Zdeněk, kandidujících na kandidátní listině č. 77 - STAČILO!, koalice KSČM a ČSNS. Pan J. F. dále uvádí, že současně s ním volila Mgr. L., přičemž oba shodně odevzdali preferenční hlas kandidátce č. 10 - Sieberová Lucie. Podle veřejně dostupných výsledků však byl ve prospěch kandidátky č. 10 zaevidován pouze jeden preferenční hlas.
7. Dle čestného prohlášení J. S., odevzdal tento ve volbách do zastupitelstva Libereckého kraje, konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024, v Liberci, ve volebním okrsku č. 60, svůj preferenční hlas ve prospěch kandidátů č. 8 - Tita Miloš Ing., č.  13 - Svobodová Alena doc. PhDr. CSc. a č. 39 - Nedvědová Marie JUDr., kandidujících na kandidátní listině č. 77 - STAČILO!, koalice KSČM a ČSNS. Podle veřejně dostupných výsledků nebyl ve prospěch kandidátky č. 13 zaevidován žádný preferenční hlas.
8. Dále čestné prohlášení Z. R. a čestné prohlášení J. R., kteří shodně prohlašují, že ve volbách do zastupitelstva Libereckého kraje, konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024, v obci Žibřidice - Křižany, ve volením okrsku č. 2, odevzdali svůj preferenční hlas ve prospěch kandidáta č. 3 - Mackovík Stanislav Bc. NBA, kandidujícího na kandidátní listině č. 77 - STAČILO!, koalice KSČM a ČSNS. Podle veřejně dostupných výsledků nebyl ve prospěch kandidáta č. 3 zaevidován žádný preferenční hlas.
9. Konečně čestné prohlášení M. O., která prohlašuje, že ve volbách do zastupitelstva Libereckého kraje, konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024, v obci Křižany, ve volebním okrsku č. 1 odevzdala svůj preferenční hlas ve prospěch kandidátky č. 4 - Bečičková Jana Bc., kandidující na kandidátní listině č. 77 - STAČILO!, koalice KSČM a ČSNS. Dle veřejně dostupných výsledků nebyl ve prospěch kandidátky č. 4 zaevidován žádný preferenční hlas.
10. Nad rámec výše uvedeného navrhovatel uvedl, že na základě množství podnětů, které obdržel od své členské základny, je přesvědčen o tom, že k obdobným pochybením docházelo i v dalších okrscích, kde jsou ve prospěch navrhovatele evidovány nulové či minimální počty hlasů, a že tyto hlasy nebyly řádně započítány a zaevidovány. Dle navrhovatele se lze proto důvodně domnívat, že v důsledku rozsáhlého systémového pochybení jsou výsledky voleb do zastupitelstva Libereckého kraje značně zkreslené a neodpovídají vůli voličů.
11. V písemném vyjádření k návrhu Krajský úřad Libereckého kraje (dále jen „krajský úřad“) nejprve uvedl, že navrhovatel byl pro volby do zastupitelstva Libereckého kraje v souladu se zákonem zaregistrován. Z výsledků voleb do zastupitelstva Libereckého kraje je zřejmé, že navrhovateli nepřipadl žádný mandát, neboť nezískal alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů. Krajský úřad zdůraznil povinnost pověřených obecních úřadů zajistit a provést školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a povinnost Českého statistického úřad provést školení členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, a to pro osoby, jejichž účast je povinná. Taková školení řádně proběhla. Krajský úřad dále poukázal na § 17 odst. 2 zákona č. 130/2000 S., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev krajů“), dle něhož je právem každé politické strany, politického hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva kraje, tedy i koalice STAČILO! delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do okreskové volební komise v každém okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Krajský úřad u Obecního úřad Kacanovy, Obecního úřadu Křižany a u Magistrátu města Liberec telefonicky ověřil, že koalice STAČILO! v žádném z okrsků uvedených v předložených čestných prohlášeních nevyužila svého práva delegovat své zástupce do okrskových volebních komisí. Krajský úřad nesouhlasil s tvrzením navrhovatele, že mu pro dosažení zisku 5 % z celkového počtu platných hlasů v Libereckém kraji stačilo získat osm hlasů. Odkázal na písemné vyjádření Mgr. J. S., vedoucí oddělení zpracování výsledků voleb, Český statistický úřad, ze dne 8. 10. 2024, dle něhož by navrhovatel musel získat navíc nikoliv osm, ale devět platných hlasů. Krajský úřad dále konstatoval, že údajný problém s nezapočítáním preferenčních hlasů nemá žádný dopad na případné získání mandátu volební strany v zastupitelstvu Libereckého kraje. Ani údajné nezapočítání hlasů pana K. M. pro navrhovatele ve volebním okrsku č. 1 Kacanovy by nemělo zásadní vliv na výsledek voleb vzhledem k celkovému počtu chybějících hlasů ve prospěch navrhovatele pro naplnění kvóra alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů v Libereckém kraji. Závěrem krajský úřad zdůraznil, že nebyla podána žádná stížnost na organizačně-technické zabezpečení voleb ani stížnost související se zpracováním výsledků hlasování na úrovni některého okrsku.
12. Účastník řízení Romana Šidlová v písemném vyjádření k návrhu uvedla, že tvrzení navrhovatele o rozsáhlých systémových pochybeních nebyla z jeho strany podložena, a navrhovatel nebyl ani schopen předložit správné matematické výpočty, kolik hlasů mu mělo chybět pro získání zákonné hranice 5 % platných hlasů. Mandát obdržený od voličů může být zpochybněn jen na základě konkrétních tvrzení doložených významným počtem indicií o porušení volebních pravidel.
13. Jako osobu na řízení zúčastněnou soud přibral politické hnutí Starostové pro Liberecký kraj, za niž jeden z kandidátů, jehož volba byla napadena (Romana Šidlová), získal svůj mandát a která k věci poskytla své vyjádření. Osoba na řízení zúčastněná odkázala na § 53 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, dle něhož může návrh na neplatnost volby kandidáta podat navrhovatel,
    má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. K naplnění těchto podmínek však jednoznačně nedošlo. Osoba zúčastněná na řízení zdůraznila, že tvrzení o absenci pouhých osmi hlasů pro naplnění podmínek zákona k zisku dvou mandátů je nesprávné a neodpovídá požadavkům volebního zákona upravujícím zisk mandátu. Navrhovatel také předložil pouze jedno čestné prohlášení o údajném nezapočítání hlasu voliče v jeho prospěch. Dalších šest případů se týkalo údajného nesprávného započítání preferenčních hlasů u jednotlivých kandidátů. Nesprávnost ve zjištěných platných hlasech pro navrhovatele však v této části návrhu namítána nebyla. Případná nesrovnalost  v jediném volebním hlasu odevzdaném pro navrhovatele, nemůže zvrátit výsledek voleb ani vyvolat důvodné pochybnosti o legitimitě voleb. Tvrzení navrhovatele o tom, že lze důvodně předpokládat, že k obdobným pochybením docházelo i v dalších okrscích, je dle osoby na řízení zúčastněné ryze účelové a nepodložené. Případně nesprávně započtené preferenční hlasy mohou mít dopad pouze na přednostní zisk mandátu, nemohou však změnit celkový počet hlasů obdržených ve volbách navrhovatelem. Závěrem osoba na řízení zúčastněná poukázala na absolutní nepodloženost tvrzení, že v rozporu se zákonem proběhly samotné volby. Z uvedených důvodů osoba na řízení zúčastněná navrhovala, aby byl návrh jako nedůvodný zamítnut.

14. Účastník řízení MDDr. Daniela Šebestová se k věci nevyjádřila.
15. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se za podmínek stanovených zvláštními zákony může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
16. Podle § 90 odst. 2 téhož zákona jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.
17. Podle § 53 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, se podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
18. Před meritorním posouzením podaného návrhu soud ověřil, že navrhovatel je podle § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů ve spojení s § 90 odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimován k podání návrhu, neboť jde o koalici politických stran, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh byl také podepsanému věcně a místně příslušnému soudu doručen v zákonem stanovené desetidenní lhůtě pro podání návrhu dle § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů.
19. Nutno dále zdůraznit, že jak uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014-110, č. 3162/2015 Sb. NSS, všechny varianty návrhů dle § 90 s. ř. s. nelze považovat za samostatná řízení, ale o výrokové varianty téhož. Jinými slovy řečeno, soud není vázán volebním petitem obsaženým v návrhu a může jej korigovat s přihlédnutím k obsahu návrhu, resp. ke skutkovým a právním tvrzením v něm obsaženým. 
20. Ustanovení § 90 odst. 2 v původním znění do 31. prosince 2011 pro všechny varianty výroků (neplatnost voleb, neplatnost hlasování, neplatnost volby kandidáta) obsahovalo jednotné vymezení účastenství, a to navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. Novela provedená zákonem č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pak účastenství ve volebních věcech rozlišila zvlášť pro „řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování“ a pro „řízení o neplatnosti volby kandidáta“. Zatímco v prvním případě je okruh účastníků definován jako „navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát“ (věta první § 90 odst. 2 s. ř. s.), pokud jde o neplatnost kandidáta, jsou jimi „navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena“ (věta druhá § 90 odst. 2 s. ř. s.). V případě, že je napadena (jen) volba kandidáta, tedy nepočítá s účastenstvím příslušné politické, resp. „volební“ strany.
21. Navrhovatel se sice alternativně domáhá vyslovení neplatnosti voleb, pro takovou výrokovou variantu však v návrhu chybí skutková i právní tvrzení. Soud proto nejednal jako s účastníky řízení s politickými, resp. „volebními“ stranami, jejichž kandidáti byli do zastupitelstva Libereckého kraje zvoleni.
22. Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků volby, nikoliv jen chránit subjektivní volební právo (nález Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187).
23. Volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení, tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, hlasování či volby kandidáta. Všechny možné vady a pochybení je třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek volebního procesu, a to podle principu proporcionality (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz jeho usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12), základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je: 1) protizákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces; 2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno a 3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat vyhlášený výsledek voleb. Zmíněný třetí bod algoritmu byl však zpřísněn novelou volebních zákonů, provedenou zákonem č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony, která nově požaduje, aby se již nejednalo o pouhou potencialitu ovlivnění výsledku voleb, ale aby se jednalo o hrubé porušení zákona, které výsledek voleb skutečně ovlivnilo (podrobněji ke shrnutí stávající judikatury i provedené změny viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33, č. 3717/2018 Sb. NSS).
24. Nynější návrh se přitom týká zejména procesu zjišťování výsledku voleb, kdy navrhovatel předkládá indicie mající přinejmenším signalizovat, že oficiálně prezentované volební výsledky neodpovídají přesné vůli voličů, a to v důsledku toho, že příslušné okrskové volební komise nesprávně hodnotily odevzdané hlasovací lístky.
25. Zároveň však krajský soud poznamenává, že při soudním přezkumu voleb je důležitým východiskem presumpce správnosti zveřejněných volebních výsledků. Z judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu (viz již zmiňovaný nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 73/04) plyne pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Zároveň je ale třeba uvést, že ačkoli je nezbytné, aby než soud přistoupí k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení, navrhovatel předložil alespoň zvláště významnou indicii, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51), nelze požadavek na předložení konkrétních důkazů vykládat tak rigorózně, aby to mělo za následek odepření práva na přístup k soudu (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46).
26. V dané věci navrhovatel nadnesl indicie, které měly nasvědčovat protizákonnosti volebního procesu, přičemž tvrdil, že tyto skutečnosti měly přinejmenším potenciál zpochybnit vyhlášený výsledek voleb. Jednalo se o čestné prohlášení jednoho voliče o tom, že jeho hlas pro navrhovatele nebyl zohledněn a čestná prohlášení dalších šesti voličů o tom, že udělili preferenční hlas určitému kandidátovi, který však nebyl zohledněn.
27. Navrhovatel s odkazem na předložená čestná prohlášení žádal, aby soud přepočetl všechny odevzdané hlasy, nebo alespoň provedl přepočet hlasů ve všech volebních okrscích, kde navrhovatel obdržel nula až pět hlasů.
28. Pro takový postup však krajský soud neshledal důvod, neboť předložení sedmi čestných prohlášení, z nichž jen jedno se týkalo nezohlednění hlasu pro navrhovatele, nepředstavovalo dostatečně významnou indicii způsobilou vyvrátit presumpci správnosti vyhlášených volebních výsledků.
29. Krajský soud připomíná význam a zásadní postavení okrskových volebních komisí. Zákonnost průběhu voleb a zjišťování jejich výsledků je stěžejní úlohou právě okrskových volebních komisí; volební soud by měl do volebního procesu zasáhnout pouze výjimečně, a to tehdy, zjistí‑li konkrétní skutečnosti naznačující porušení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb (usnesení č. j. Vol 18/2014-46). Volební komise přitom hrají zásadní roli i z pohledu ústavních práv a principů vyplývajících z čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Proto Nejvyšší správní soud již v minulosti ve své judikatuře vyzdvihl význam práva všech kandidujících subjektů delegovat členy a náhradníky do všech volebních komisí ve volebním obvodu, v němž daný subjekt kandiduje (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47, č. j. Vol 18/2014-46 či Vol 23/2014-110).
30. Účast ve volební komisi je společensky záslužná a náročná práce, kterou členové mnohdy vykonávají v nelehkých podmínkách. Okrskové volební komise jsou nadto orgány s ústavní relevancí, neboť svou činností přispívají k ustanovování institucí zastupitelské demokracie a k legitimitě volených ústavních orgánů. Nepominutelnou součástí tohoto postavení je proto i značná společenská a politická odpovědnost jejich členů. Ta vyžaduje uvážlivou, precizní a svědomitou práci po celou dobu volebního procesu. Zajistit a kontrolovat tuto práci by pak měly také kandidující subjekty, které mohou do volebních komisí nominovat své členy, a podílet se tak přímo na větší transparentnosti jejich činnosti. Je proto ve vlastním zájmu kandidujících uskupení, aby tohoto práva využívala hojněji, než je tomu doposud.
31. Člen okrskové volební komise delegovaný kandidujícím politickým subjektem je potenciálním zdrojem „zvláště významné indicie“, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb a na jejímž základě volební soud zpravidla přistoupí k otevření volební dokumentace a přepočítání hlasů. Na straně druhé, pokud kandidující politický subjekt nevyužije svého oprávnění a nedeleguje člena okrskové volební komise, jde to k jeho tíži „co do možnosti přesvědčivě tvrdit konkrétní pochybení v práci volební komise a konkrétní porušení volebního zákona“ (usnesení č. j. Vol 18/2014-46). Konkrétní výhrady některého z členů okrskových volebních komisí ve volebních okrscích uvedených v doložených čestných prohlášeních k průběhu voleb, ke sčítání hlasovacích lístků nebo k ověřování jejich platnosti navrhovatel netvrdil. Pokud navrhovatel svého práva vyplývajícího z § 17 odst.  zákona o volbách do zastupitelstev krajů v některých volebních okrscích nevyužil, sám ztížil své postavení co do možnosti přesvědčivě tvrdit konkrétní pochybení v práci volební komise a konkrétní porušení volebního zákona.
32. Pro úplnost soud dodává, že dle sdělení krajského úřadu nebyla podána žádná stížnost na organizačně-technické zabezpečení voleb ani stížnost související se zpracováním výsledků hlasování na úrovni některého okrsku.
33. Samozřejmě nelze zcela zabránit pochybením způsobeným nepozorností členů volební komise, i když k chybě mohlo dojít i na straně voličů navrhovatele. I kdyby se ale potvrdila všechna pochybení v jednotlivých okrscích, která navrhovatel dokládal čestnými prohlášeními svých voličů, nemůže to samo o sobě mít vliv na celkové výsledky voleb. Případně nesprávné započtení preferenčních hlasů může mít dopad pouze na přednostní zisk mandátu, nemůže však samo o sobě zpochybnit zvolení jiných kandidátů. Dle výpočtu předloženého Mgr. J. S. (vedoucí oddělení zpracování výsledků voleb Českého statistického úřadu) by navrhovatel musel pro dosažení zisku 5 % z celkového počtu platných hlasů v Libereckém kraji získat navíc devět platných hlasů. Navrhovatel bez předložení vlastního výpočtu tvrdí, že by mu pro přidělení dvou mandátů stačilo získat navíc osm platných hlasů. Kromě čestného prohlášení jediného voliče však již nijak nedokládá, že by zjištěné počty pro něj odevzdaných hlasů byly nesprávné. Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2024, č. j. Vol 17/2024-62, předložení pouze čestných prohlášení nepředstavuje dostatečně významnou indicii způsobilou vyvrátit presumpci správnosti vyhlášených volebních výsledků a zpochybnit výsledky volby kandidáta.
34. Tvrzení navrhovatele, že k obdobným pochybením docházelo i v dalších okrscích, kde jsou v jeho prospěch evidovány nulové či minimální počty hlasů, není naprosto ničím podloženo, stejně jako tvrzení o rozsáhlém systémovém pochybení. Navrhovatel pro takové tvrzení nepřekládá žádné rozumné hypotézy. Pokud se odvolává na „množství podnětů, které obdržel od své členské základny“, nijak tyto podněty nekonkretizuje.
35. Z všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný, proto jej zamítl.
36. V souladu s § 90 odst. 3 s. ř. s. bylo o návrhu rozhodnuto usnesením v zákonné dvacetidenní lhůtě od jeho doručení, a to bez nařízení jednání, neboť soud mohl o návrhu rozhodnout na základě tvrzení účastníků a předložené volební dokumentace.
37. Výrok II. o nákladech řízení se opírá o § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Na výrok III. o nákladech osoby zúčastněné je třeba vztáhnout § 93 odst. 4 s. ř. s. analogicky. Zatímco účastníci řízení obecně mají právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.), osobám zúčastněným na řízení právo na náhradu nákladů náleží jen výjimečně, pokud jim vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jim soud uložil. Ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. je odůvodněno zvýšeným veřejným zájmem na přezkumu zákonnosti ve věcech voleb, případně referenda. V těchto řízeních ustupuje do pozadí ochrana veřejných subjektivních práv, a naopak vystupuje do popředí právě uvedený veřejný zájem. Bylo by proto zcela proti smyslu tohoto ustanovení, aby neměli právo na náhradu nákladů řízení účastníci, kterým obecně náleží, ale toto právo by mohlo náležet, osobám zúčastněným na řízení, u nichž je jejich hrazení naopak výjimkou (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2018, č. j. Vol 76/2018-105).
38. Usnesení bude doručeno účastníkům řízení a současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu, právní moci nabývá dnem vyvěšení dle § 93 odst. 5 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí nejsou podle § 104 odst. 1 s. ř. s. opravné prostředky přípustné

Liberec 22. října 2024 

Mgr. Karolína Tylová, LL.M. v. r.

předsedkyně senátu