[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

žalobkyně:  JTA Real Estate, s. r. o., IČO 25405233

sídlem Jiráskova 241/41, 602 00 Brno – střed

zastoupená advokátem Mgr. Alešem Sázavským

sídlem Nad Splavem 1045, 675 71 Náměšť nad Oslavou

proti
žalovanému:  Ministerstvo průmyslu a obchodu, IČO 47609109

   sídlem Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1 – Nové město

   zastoupený JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem

   sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5 – Smíchov

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2022, č. j. MPO 120957/2022,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Předmět řízení a vymezení sporu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým žalovaný zastavil řízení o žádosti žalobkyně o dotaci ze dne 1. 4. 2022 podané v rámci Výzvy k programu podpory podnikatelů podnikajících v oblasti adventních trhů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 „COVID – ADVENTNÍ TRHY“ žalovaného ze dne 21. 2. 2022 (dále jen „Výzva“ a „Program“).

2. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí)

2. Žalovaný rozhodnutím ve formě usnesení ze dne 22. 12. 2022 zastavil řízení o žádosti žalobkyně a zastavení řízení odůvodnil tím, že žalobkyně nesplnila podmínky poskytnutí podpory stanovené Výzvou a jejími přílohami. Podle žalovaného žalobkyně ani pořadatel nedoložili doklady, které by prokazatelně potvrzovaly konání uvedeného adventního trhu, potažmo smluvenou účast žalobkyně na adventních trzích v čase a místě uvedeném a v rozsahu, v jakém byl s ohledem na výši požadované dotace uplatňován.

3. Žaloba

3. Žalobkyně proti napadenému rozhodnutí brojila žalobou, ve které uvedla, že v žádosti o dotaci v Agendovém informačním systému žalovaného (dále jen „AIS MPO“) vyplnila veškeré údaje a doložila potřebné dokumenty, načež systém vypočítal dotaci ve výši 224 000 Kč. Komunikaci se žalovaným popsala tak, že dne 20. 4. 2022 mu zaslala dotaz na stav vyřizování žádosti, na to ji žalovaný dne 12. 5. 2022 vyzval k doplnění doručovací adresy do 21. 5. 2022, což žalobkyně týž den učinila a vyrozuměla o tom žalovaného. Žalovaný žalobkyni nevyzval k doplnění ničeho dalšího.
4. Žalobkyně je názoru, že splnila podmínky pro poskytnutí podpory, když dodala veškerou dokumentaci a poskytla veškeré informace, které po ní žalovaný požadoval. Žalovaný se s nimi však vypořádal nedostatečně a jeho následné vyhodnocení Projektu (zamítnutí) bylo chybné.
5. Žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí je zcela šablonovité a obecné, žalovaný v něm neuvedl, na základě jakých důkazů rozhodoval. Podle žalobkyně měl uvést důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
6. Jelikož napadené rozhodnutí neobsahuje skutkovou ani právní úvahu, je podle žalobkyně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť nemůže plnit svou základní funkci, tedy osvětlit účastníkům řízení, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno v jeho výroku, k čemuž se žalobkyně odkázala na několik rozsudků Nejvyššího správního soudu.
7. Z napadeného rozhodnutí podle žalobkyně nelze seznat, které konkrétní podmínky Výzvy podle žalovaného nesplnila, strohé konstatování jejich nesplnění je zcela nedostatečné. Žalovaný měl osvětlit, které konkrétní podmínky má v daném případě za nesplněné a z čeho tento svůj závěr dovozuje.
8. Z tohoto důvodu žalobkyně soudu navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

IV. Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný ve svém vyjádření vyložil, jak v řízení zkoumal žádost žalobkyně, uvedl vlastníka i nájemce pozemku, na kterém se měly adventní trhy konat. Žalobkyně však podle žalovaného při podání žádosti nepředložila žádné podklady, jež by prokazovaly, že se dané adventní trhy měly uskutečnit. Žalobkyně předložila pouze sdělení vlastníka pozemku o nemožnosti konání trhů s odkazem na Usnesení vlády ČR ze dne 25. 11. 2021 č. 1066 (dále jen „Usnesení vlády č. 1066“), kterými bylo zakázáno konat vánoční a adventní trhy v období od 26. 11. 2021 do 25. 12. 2021. Toto sdělení však nedeklaruje, že adventní trhy na daném místě byly plánovány a měly skutečně probíhat. Dále žalobkyně k žádosti přiložila nájemní smlouvu, ze které je patrné, že místo bylo pronajato od 22. 11. 2021, přičemž vládní omezení se začala uplatňovat až 26. 11. 2021 od 18 hodin. Žalobkyně tedy mohla doložit skutečný průběh trhů alespoň po dobu prvních pěti dnů, například fotografiemi či propagačními materiály.
10. Žalovaný dále podotkl, že z obchodního rejstříku vyplývá, že žalobkyně má zapsány dva předměty podnikání, a to „provoz nestátního zdravotnického zařízení (…)“ a „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách (…)“. Jelikož z příloh žalobkyně není možné zjistit, co mělo být předmětem prodeje na stáncích, nemohl žalovaný usuzovat na skutečnost, že měla být žalobkyně prodejkyní na tvrzených trzích. Dotace byla určena subjektům, kteří prokážou závaznou účast na konkrétním zrušeném vánočním trhu a ozřejmí, že měli již zajištěno zboží určené k prodeji a vznikly jim další náklady spojené s jejich předpokládanou účastí. Jelikož žalobkyně nic z toho nedoložila, nemohlo být její žádosti vyhověno.
11. Ani orgány místní samosprávy obce Náměšť nad Oslavou nepotvrdily, že se tvrzené vánoční trhy měly skutečně konat. Z náhledu dle veřejně přístupných map či katastru nemovitostí je navíc zřejmé, že na tvrzeném místě konání jsou prostory průmyslového areálu, což jej činí místem zjevně nevhodným pro konání takového druhu akce.
12. Z důvodu pochybností plynoucích ze shora uvedeného a povinnosti žalovaného postupovat s péčí řádného hospodáře nemohl rozhodnout o žádosti žalobkyně kladně. Žalovaná si ve věci dožádala i stanovisko Generálního finančního ředitelství, podle kterého skutečnosti nasvědčují tomu, že jednáním provázaných subjektů, mezi něž patří i žalobkyně, mohlo dojít k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu dotačního podvodu podle § 212 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Žalovaný následně dne 22. 11. 2022 podal (i) na žalobkyni trestní oznámení pro podezření spáchání pokusu o shora uvedený trestný čin; o měsíc později pak zastavil řízení o žádosti o dotaci napadeným rozhodnutím.
13. K námitce šablonovitosti napadeného rozhodnutí žalovaný odkázal na ustanovení § 8 odst. 7 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), podle nějž je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejícím s poskytováním součinnosti orgánům činným v trestním řízením. Proto nemohl žalovaný provést bližší odůvodnění napadeného rozhodnutí, konkrétně vyjádřit své pochybnosti o dobré víře žalobkyně.
14. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

4. Posouzení věci Městským soudem v Praze

15. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán. O podané žalobě soud rozhodl podle § 51 odst. 1 věty první s. ř. s. bez nařízení jednání, když ani jeden z účastníků na výzvu soudu nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým postupem.
16. Žaloba není důvodná.
17. Podstatou sporu mezi účastníky z podnětu žalobních námitek je posouzení otázky, zda žalovaný oprávněně řízení o žádosti žalobkyně zastavil, a zda napadené rozhodnutí nevykazuje vadu řízení spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, která by způsobila nezákonnost rozhodnutí.
18. Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí představuje závažnou vadu rozhodnutí. Povahu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů, resp. soudů, vymezila bohatá a ustálená judikatura správních soudů, zejména Nejvyššího správního soudu. Podle této judikatury jsou nepřezkoumatelná taková rozhodnutí, u nichž není z odůvodnění zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při hodnocení skutkových i právních otázek a jakým způsobem se vyrovnal s argumenty účastníků řízení (srov. například rozsudky ze dne 29. 7. 2004, čj. 4 As 5/2003-52, ze dne 18. 10. 2005, čj. 1 Afs 135/2004-73, č. 787/2006 Sb. NSS, či ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 Afs 24/2005-44, č. 689/2005 Sb.).
19. Má-li být správní rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být zřejmé, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný a jak uvážil o podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem postupoval při posuzování těchto skutečností. To platí i pro rozhodování o žádostech o poskytování dotací. V rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Ads 83/2014-46 tak byl vyjádřen jednoznačný požadavek, že rozhodnutí o neposkytnutí dotace musí být řádně odůvodněno. Byť ve věci žalobkyně nešlo o zamítnut dotace, které by jinak vyžadovalo odůvodnění, proč dotace nebyla poskytnuta, nýbrž o zastavení řízení, znamenající, že žádost nebude věcně posuzována, bez uvedení důvodu zastavení řízení by nebylo myslitelné, aby soud přezkoumal, zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem a nevybočil z procesních úvah.
20. I zde platí použití § 68 správního řádu, podle jehož odst. 3 se v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
21. Ve vztahu k napadenému rozhodnutí v této věci to znamená, že žalovaný byl povinen odůvodnit, co bránilo vedení řízení o žádosti žalobkyně, aniž by došlo k jejímu věcnému hodnocení. Napadené rozhodnutí je založeno na jediném důvodu – nesplnění podmínek Výzvy spočívajících v tom, že žalobkyně nedoložila doklady prokazující prvotní předpoklad, a to vůbec konání uvedeného adventního trhu, potažmo smluvenou účast žalobkyně na adventních trzích v místě a čase, na které byly rozsah a výše dotace uplatňovány. To je z rozhodnutí žalovaného zcela patrné a pro žalobkyni srozumitelné tak, že žalobkyně mohla v žalobě na tyto důvody konkrétně reagovat relevantní oponenturou a případně je vyvrátit konkrétními doklady. I když lze žalobkyni přisvědčit v tom, že toto odůvodnění napadeného rozhodnutí je značně stručné, je z něho zcela patrné a srozumitelné, že vycházelo z nesporných dokumentů – jak z podané žádosti a jejích příloh, tak z textu Výzvy, která se ke kompenzaci nákladů a provozních ztrát z důvodu uzavření adventních a vánočních trhů vztahovala a která byla žalobci známa včetně požadavků na prokázání skutečností, na něž byla kompenzace vázána. Za těchto okolností, známých žalobkyni, byl prioritním důvodem pro rozpor s s požadavky Výzvy samotný nedostatek dokladů o tom, že se v daném místě a čase předmětné Adventní trhy skutečně konaly a zda se tedy zákaz jejich provozování dle usnesení vlády na ně skutečně vztahoval.
22. Soud proto má i přes stručnost odůvodnění za to, že z napadeného rozhodnutí lze seznat úvahy, kterými se žalovaný při hodnocení důkazů řídil, a důvod, na základě kterého žalovaný seznal důvod k zastavení řízení o žádosti. Žalovaný sice neodkázal na bod Výzvy, ve kterém je podmínka uvedena, ale zcela konkrétně uvedl, že žalobkyně „nedoložil(a) doklady (a ani takové nebylo možné organizátorem trhu zajistit), které by prokazatelně potvrzovaly konání uvedeného adventního trhu, potažmo jeho (její) smluvenou účast na adventních trzích v čase a místě uvedeném a v rozsahu, v jakém byl s ohledem na výši požadované dotace uplatňován“.
23. Jinou otázkou bylo, zda žalovaný mohl na žalobkyni takové doklady požadovat a zda je žalobkyně předložila, jak v žalobě tvrdí.
24. Soud ze správního spisu zjistil následující, pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:
25. Předmětná Výzva je podle svého bodu 1.4 zaměřena na podporu podnikatelům v oblasti adventních trhů, kterým bylo na základě přijatých krizových opatření vlády ČR v souvislosti s šířením koronaviru SARS-CoV-2 přímo zabráněno ve výkonu jejich hlavní výdělečné činnosti a ocitly se tak bez hlavního zdroje příjmů.
26. Podle bodu 1.5 Výzvy je podpora poskytnutá v rámci Výzvy určena na kompenzaci nákladů a provozních ztrát způsobených povinností uzavření adventních a vánočních trhů (tj. příležitostných trhů zřízených pro předvánoční období) a prodej na nich.
27. Podle bodu 4.1 Výzvy jsou oprávněným žadatelem osoby splňující následující podmínky:

„(…)

b) V důsledku přijatých krizových opatření v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 mu byl v rámci jeho podnikatelské činnosti spojené s provozováním adventních a vánočních trhů omezen či zakázán prodej zboží či prodej nebo poskytování služeb v rozhodném období dle bodu 2.3 Výzvy.

c) je podnikatelským subjektem, který se účastní prodeje v rámci adventních trhů nebo tyto adventní trhy organizuje.

d) Vzhledem k omezení podnikatelské činnosti žadateli poklesly (nebo nevznikaly) tržby a tím i likvidita.

(…)“

28. Podle bodu 5.3 Výzvy bude podpora poskytnuta na základě doložených a prokazatelně uhrazených marně vynaložených nákladů žadatele na organizaci prokazatelně zcela zrušeného adventního trhu, a to ve výši maximálně 80 % z těchto marně vynaložených nákladů.
29. Podle bodu 6.3 Výzvy musí být prokazované náklady marně vynaložené, prokazatelně uhrazené a nedošlo k jejich vrácení např. ze strany dodavatele.
30. Podle bodu 11.1 Výzvy bude při formálním hodnocení žádostí posuzováno:

a) zda je žadatel oprávněným žadatelem a zda splňuje podmínky Výzvy. Není-li žadatel oprávněným žadatelem nebo není-li splněna některá z podmínek stanovených v Čl. 4, Ministerstvo usnesením řízení o žádosti zastaví.

b) zda žádost splňuje veškeré náležitosti dle Výzvy. Pokud žádost některou z náležitostí nesplňuje, postupuje Ministerstvo podle Čl. 13.

31. Podle bodu 13.1 Výzvy budou žadatelé na základě ustanovení § 14k odst. 1 zákona č. vyzýváni k odstranění vad své žádosti, jež budou identifikovány v rámci formálního hodnocení. To se netýká těch vad žádosti, které jsou svou povahou neodstranitelné (např. nedodržení lhůty pro podání žádosti apod.).
32. Podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel, trpí-li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.
33. Podle Usnesení vlády č. 1066 se ode dne 26. 11. 2021 od 18.00 hodin do 25. 12. 2021 do 23.59 hodin zakazuje provozování adventních a vánočních (tj. příležitostných trhů zřízených pro předvánoční období) a prodej na nich.
34. K uvedeným požadavkům Výzvy soud ze správního spisu seznal, že žalobkyně ke své žádosti o dotaci přiložila toliko:

-          Smlouvu o nájmu prodejního místa na adventních trzích 2021 ze dne 9. 11. 2021, ve které žalobkyně vystupuje jako nájemce, kterému pronajímatel, společnost M&M Best, s. r. o. (dále jen „M&M“) pronajímá prodejní stánek č. 7 a prodejní místo č. 8 na adrese Podhradí 19, 675 71 Náměšť nad Oslavou v období od 22. 11. do 23. 12. 2021 za nájemné ve výši 500 Kč/den, a

-          Oznámení o zakázání provozování adventních a vánočních trhů ze dne 26. 11. 2021, adresované společnosti M&M od společnosti DISTORENT, a. s., která v něm informuje o obsahu Usnesení vlády č. 1066 a o tom, že kvůli němu není možné na nemovitostech, které pronajala společnosti M&M smlouvou ze dne 25. 10. 2021, pořádat adventní trhy.

35. Ani jedna z těchto příloh však nedokládá prokazatelně uhrazené marně vynaložené náklady na organizaci prokazatelně zcela zrušeného adventního trhu, jak žalovaný ostatně uvedl, byť stručně, ale opodstatněně v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Přitom prokázání plánované účasti na trzích a marného vynaložení těchto nákladů je zdůrazňováno napříč zněním Výzvy, ať jako vlastnost oprávněného žadatele v bodu 1.5, tak i jako podmínka poskytnutí dotace podle bodu 4.1 písm. c) a d) a bodu 5.3 Výzvy.
36. Soud považuje za nesporné, že žalobkyně skutečně shora uvedené podmínky stanovené Výzvou nesplnila, když neprokázala především to, že se tvrzené vánoční trhy skutečně konaly, a dále ani to, že se jich prokazatelně účastnila, a to alespoň v době od 22. 11. 2021 do 26. 11. 2021, tj. do doby, od níž se dle usnesení vlády ČR datoval zákaz provozování adventního trhu. Žalobkyně nedoložila ani to, s jakým zbožím vstupovala na Adventní trh v rámci provozu stánku dle smlouvy o pronájmu prodejního místa, neměla k dispozici žádný doklad např. o jejich plánování, propagaci či upoutávce a již vůbec ne to, že jí v souvislosti s nimi vznikly marně vynaložené náklady, např. naskladněním zboží a uvedením stánku do provozu v prvních dnech před zákazem, vyskladněním a ukončením provozu stánku a neuskutečněným prodejem zboží z důvodu zákazu. Neuvedla ani způsob vypořádání smluvního nájemného s pronajímatelem místa právě z důvodu nenadálého zákazu provozu. Žalobkyně tímto neargumentovala a toto ani nedoložila v žalobě tak, aby potvrdila své žalobní tvrzení o tom, že dodala veškerou dokumentaci a splnila požadavky Výzvy.
37. Požadavky Výzvy, tak jak byly již i výše soudem citovány byly v textu Výzvy jednoznačně stanoveny a několikrát doprovozeny nezbytností jejich prokázání. A to i s následky zastavení řízení o žádosti podle bodu 11.1 písm. a) při formálním hodnocení žádostí. K tomu je třeba zdůraznit zásadu, a to soudy již několikrát v oblastí dotací judikovanou, že odpovědnost za splnění podmínek finančních podpor nese zásadně žadatel o dotaci, že je to jedině žadatel, kdo je odpovědný za splnění veškerých povinností vyplývajících z aktu možného poskytnutí dotace a není na poskytovateli dotace, aby žadatele poučoval a vedl k doplňování skutečností podstatných pro udělení dotace. V dané věci tak žalovaný mohl po žalobkyni požadovat toliko doplnění formální náležitostí (sdělení doručovací adresy), nebylo však od něj možné očekávat součinnost a nápomoc týkající se vlastních věcných podmínek a podstaty žádosti.
38. Nadto podle věty druhé bodu 13.2 Výzvy se povinnost vyzývání k odstranění vad nevztahuje na vady, které jsou svou povahou neodstranitelné. Za tuto neodstranitelnou vadu může žalovaný považovat i nedoložení splnění podmínek. Toto již dříve judikoval Nejvyšší správní soud, když ve svém rozsudku ze dne 25. 5. 2023, č. j. 6 Afs 76/2022-23, uvedl: „Poskytovatel tedy může zvolit, že neumožní odstraňování žádných vad a bude požadovat předložení pouze perfektních žádostí, nebo umožní odstraňování veškerých vad, anebo umožní odstranění pouze některých vad, přičemž jiné bude považovat za neodstranitelné, jako tomu bylo v tomto případě.“
39. Obecně k volnosti poskytovatelů dotací při zadávání podmínek jejich poskytování a z toho vyplývající zdrženlivosti správních soudů při jejich přezkumu se Nejvyšší správní soud vyjadřoval již dříve, například v rozsudku ze dne 31. 8. 2021, č. j. 2 Afs 46/2020-50, bod 17: „Je nutno zdůraznit, že s výhradou „nadřazených“ dotačních pravidel (typicky daných právem EU, ale nezřídka jen čistě vnitrostátním objektivním právem) je zásadně věcí uvážení poskytovatele dotace, jaké podmínky pro její poskytnutí stanoví. Uvnitř prostoru pro toto uvážení je limitován jen velmi omezeně, a sice zejména zákazem zjevné svévole a nedůvodně nerovného zacházení. Má však plné právo pomocí dotační politiky, tedy mj. svým rozhodnutím, co z dotace financovat bude a co nebude, v jaké míře a za jakých podmínek, uskutečňovat cíle, k jejichž plnění má pravomoc v rámci určité působnosti a finanční prostředky, jimiž k tomu účelu disponuje.“
40. Na základě uvedeného tedy v souzené věci nelze ve prospěch žalobkyně přičíst jí namítanou skutečnost, že žalovaný po ní kromě doplnění doručovaní adresy žádné jiné skutečnosti k doložení nepožadoval. Lze jen dodat, že ani ze žaloby nevyplývá, žalobkyně netvrdí a k námitkám nedokládá, že by disponovala takovými konkrétními doklady, které by prokazovaly konání adventních trhů a její účast na těchto trzích, včetně konkrétních skutkových okolností provázejících nutně přerušení provozu trhů a dále i rozsah v době před zákazem marně vynaložených nákladů.
41. Z uvedených důvodů byly splněny podmínky dle Výzvy k zastavení řízení o žádosti, neboť žalobkyně nesplnila požadavky Výzvy tak, aby mohla být nadále administrace žádosti vedena a o žádosti mohlo být věcně rozhodnuto. Proto Městský soud v Praze z uvedených důvodů podanou žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.
42. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu náklady řízení nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Ke skutečnosti, že byl žalovaný zastoupen advokátem, soud připomíná ustálenou judikaturu správních soudů, podle které náklady nepřevyšující náklady běžné úřední činnosti se žalovanému správnímu orgánu nepřiznávají (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014-47).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud.

Praha 30. října 2024

JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

předsedkyně senátu