č. j. 37 A 47/2024 - 83

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci

žalobkyně:   obec Libiš

    sídlem Mělnická 579, Libiš

zastoupena advokátkou Mgr. Petrou Fialovou

sídlem Vinohradská 112, Praha 3

proti

žalovanému:   Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 11, Praha 5

za účasti

osob zúčastněných na řízení:  1. CETIN, a. s., IČO: 040 84 063

sídlem Českomoravská 19, Praha 9

2. Povodí Labe, s. p., IČO: 708 90 005

    sídlem Víta Nejedlého 8, Hradec Králové

    3. FCC Neratovice, s. r. o., IČO: 475 34 532

    sídlem Ke Spolaně 655, Neratovice

    4. SPOLANA s. r. o., IČO: 451 47 787

    sídlem Práce 657, Neratovice

osoby zúčastněné na řízení 3 a 4 zastoupeny advokátem Mgr. Tomášem Slabým

    sídlem Truhlářská 13-15, Praha 1

    5. město Neratovice

    sídlem Kojetická 1028, Neratovice 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2024, č. j. 069067/2024/KUSK,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
  4. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

Odůvodnění:

  1. Městský úřad Neratovice rozhodnutím ze dne 12. 2. 2024, č. j. MěÚN/012941/2024, osobám zúčastněným na řízení 4 a 5 umístil stavbu PPO Neratovicko – protipovodňová ochrana na Q 100 (Neratovice, Spolana) na pozemcích p. č. 894, 220/15, 275/2, 275/9, 319/2, 321/3, 416/10, 416/16, 416/19, 443/4, 443/5, 461/1, 462/11, 462/13, 462/18, 462/2, 462/4, 518/12, 518/13, 518/2, 518/9, 532/1, 532/2, 532/5, 533/1 a 533/2 v katastrálním území Neratovice a p. č. 962, 971, 973, 976, 1426, 468/1, 468/7, 611/2, 615/3, 624/2, 644/2, 840/1, 853/1, 853/2, 936/1, 944/1, 944/18, 944/21, 944/31, 944/9, 946/1, 955/1, 955/2, 956/1, 956/7, 965/1, 966/1, 967/2, 968/1, 968/2, 968/3, 968/4, 968/5, 968/6, 968/7, 975/1, 975/3, 977/1 a 977/2 v katastrálním území Libiš.
  2. Žalobkyně se proti rozhodnutí o umístění stavby odvolala. Žalovaný je rozhodnutím označeným v záhlaví (dále jen „napadené rozhodnutí“) potvrdil a odvolání zamítl.
  3. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobkyně žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a domáhá se, aby je soud zrušil.
  4. Soud se zabýval včasností podané žaloby.
  5. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  6. Takovým zvláštním zákonem je mj. zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon z roku 2021“). Ten obsahuje vlastní pravidla pro soudní přezkum rozhodnutí stavebních úřadů, jež jsou účinná od 1. 7. 2024 (§ 331 ve spojení s § 334a odst. 3 tohoto zákona). Podle § 306 tohoto zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
  7. U procesních norem, mezi které patří i úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Podle přechodného ustanovení § 331 stavebního zákona z roku 2021 platí, že soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. V právě posuzované věci bylo ovšem soudní řízení zahájeno (podáním žaloby dne 1. 8. 2024) až po nabytí účinnosti stavebního zákona z roku 2021, a proto se na ně uplatní nová pravidla pro soudní přezkum, včetně jednoměsíční lhůty pro podání žaloby podle § 306 odst. 1 tohoto zákona. V aktuálním rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26, NSS vyslovil, že nová úprava žalobních lhůt podle § 306 stavebního zákona z roku 2021 se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024. Tedy i v případech, v nichž skutečnost podstatná pro běh žalobní lhůty (oznámení rozhodnutí stavebního úřadu, resp. odvolacího správního orgánu) nastala před účinností stavebního zákona z roku 2021. Ve zmíněném rozsudku č. j. 3 As 183/2024 se NSS zabýval všemi potenciálně problematickými aspekty tohoto závěru. Zejména konstatoval, že je tento závěr v souladu s textem zákona i záměrem zákonodárce vyjádřeným v důvodové zprávě (body 21-27 cit. rozsudku) a nepředstavuje nepřípustnou pravou retroaktivitu (body 28-31 cit. rozsudku). Provedenou změnu procesních předpisů NSS hodnotí jako předvídatelnou, nediskriminační a nebránící účastníkům uplatnit svá práva, přičemž poukazuje zejména na fakt, že dosavadní dvouměsíční lhůta pro vznesení žalobních bodů zůstala zachována (body 33-39 cit. rozsudku). V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění tohoto rozsudku.
  8. Včasnost žaloby tedy krajský soud hodnotil v intencích rozsudku č. j. 3 As 183/2024-26. Napadené rozhodnutí ze dne 3. 6. 2024 se doručovalo veřejnou vyhláškou. Žalobkyni (coby účastnici řízení podle § 85 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) se ovšem napadené rozhodnutí doručovalo též přímo, a to do její datové schránky. Podle doručenky obsažené ve správním spisu jí bylo doručeno dne 3. 6. 2024. Soudní řízení bylo zahájeno ve čtvrtek 1. 8. 2024, kdy byla žaloba podána i doručena soudu.
  9. Podle právní úpravy účinné ke dni zahájení řízení před soudem činila lhůta pro podání žaloby jen jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Posledním dnem lhůty pro podání žaloby tak byla středa 3. 7. 2024. Žaloba podaná 1. 8. 2024 je tedy opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby přitom nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). Soudu tedy nezbylo, než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout (výrok I).
  10. Protože soud žalobu odmítl, postupoval podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
  11. Osoby zúčastněné na řízení mají právo na náhradu pouze těch nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinností, které jim soud uložil (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Soud osobám zúčastněným na řízení žádnou povinnost neuložil. Rozhodl proto, že tyto osoby nemají právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
  12. Řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním. Soud proto postupoval podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV).
  13. Pro úplnost soud dodává, že povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21). Tento soudní poplatek ve výši 1 000 Kč byl tedy již zkonzumován vydáním usnesení ze dne 28. 8. 2024, č. j. 37 A 47/2024-51 (přestože jím soud žalobě odkladný účinek nepřiznal), a nebude žalobkyni vracen.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha   19. listopadu 2024

 

Lenka Bursíková, v. r.

předsedkyně senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.