č. j. 41 A 25/2024 - 36

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci

žalobkyně:  Ing. H. S.

bytem X

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, Praha 5

za účasti

osoby

zúčastněné

na řízení:  ČEZ Distribuce, a. s., IČO: 24729035 
 sídlem Teplická 874/8, Děčín

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2024, č. j. 054178/2024/KUSK,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  4. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

Odůvodnění:

  1. Městský úřad Dolní Bousov (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 28. 11. 2023, č. j. MUDB/2877/2023/brz (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) v obnoveném územním řízení rozhodl podle § 72 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, o umístění stavby kabelového vedení pro nové odběrné místo na p. č. XA v katastrálním území X pod názvem X (dále jen „stavba“). Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobkyně a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
  2. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí i prvostupňového rozhodnutí.
  3. Při posuzování podmínek řízení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně.
  4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon z roku 2021“). Podle § 306 odst. 1 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. Ustanovení o žalobní lhůtě nabylo účinnosti dne 1. 1. 2024 (§ 335 stavebního zákona z roku 2021), ovšem po dobu přechodného období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 se nadále postupovalo podle dosavadních právních předpisů a pro účely přechodných ustanovení se za den účinnosti považuje 1. 7. 2024 (viz § 334a stavebního zákona z roku 2021).
  5. Podle přechodného ustanovení § 331 stavebního zákona z roku 2021 pak platí, že „[s]oudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 stavebního zákona z roku 2021 se tedy uplatní na všechna soudní řízení zahájená po 1. 7. 2024. Tento závěr potvrdil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024  26, v němž dovodil, že zvláštní úpravu žalobních lhůt podle § 306 stavebního zákona z roku 2021 je třeba aplikovat i v případech, kdy bylo napadené rozhodnutí oznámeno ještě za účinnosti obecné úpravy dle § 72 odst. 1 s. ř. s. (tj. před 1. 7. 2024). NSS se podrobně zabýval i ústavní konformitou této úpravy a uzavřel, že změna byla pro adresáty předvídatelná a představuje nepravou retroaktivitu, která je v tomto případě přípustná (podrobně viz zejm. body 27 až 43).
  6. V projednávané věci soud neshledává žádné důvody se od shora citovaného rozsudku NSS odchýlit a v podrobnostech na něj odkazuje. Žalobkyni bylo napadené rozhodnutí oznámeno dne 30. 5. 2024 doručením rozhodnutí do vlastních rukou, o čemž svědčí doručenka ve správním spise i tvrzení samotné žalobkyně hned na několika místech žaloby. Žalobu žalobkyně doručila soudu poštou dne 30. 7. 2024. Byť by tedy podle právní úpravy účinné do dne 30. 6. 2024 byla včasná, tak podle právní úpravy účinné ke dni zahájení soudního řízení (30. 7. 2024) již činila žalobní lhůta pouhý jeden měsíc (§ 306 odst. 1 stavebního zákona z roku 2021). Žalobní lhůta tedy marně uplynula dne 1. 7. 2024 a žaloba podaná až dne 30. 7. 2024 je opožděná. Soudu nezbylo, než ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. prvním výrokem odmítnout.
  7. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
  8. Třetím výrokem soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. rozhodl, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí neuložil žádnou povinnost a ani neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné k přiznání náhrady nákladů řízení.
  9. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl čtvrtým výrokem o vrácení zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 19. listopadu 2024

Lenka Oulíková v. r.

předsedkyně senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.