[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

 JMÉNEM REPUBLIKY 

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2023, č. j. KUUK/088758/2023/DS/Píš,

takto:

1. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 12. 6. 2023, č. j. KUUK/088758/2023/DS/Píš, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2023, č. j. KUUK/088758/2023/DS/Píš, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem (dále jen „magistrát“) ze dne 3. 1. 2023, č. j. MMUL/OPA/OKS/2606/2023/ŠilhM, kterým byla žalobkyně uznána vinnou tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), nezajistila, aby při užití vozidla reg. značky X byly na pozemní komunikaci dodržovány povinnosti řidiče na pozemních komunikacích stanovené zákonem o silničním provozu, kdy

- nezjištěný řidič vozidla reg. značky X je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit porušením povinnosti stanovené v § 4 písm. c) citovaného zákona tím, že dne 1. 9. 2021 v 14:06:55 hodin řídil motorové vozidlo reg. značky X po pozemní komunikaci na dálnici D8, tunel Panenská, směr Drážďany, výjezd, pruh 1, přičemž vozidlu byla silničním rychloměrem typu UNICAMVELOCITY, výrobní číslo CAM16003608, naměřena rychlost jízdy 95 km/h. V daném úseku je nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, která je upravena proměnnou dopravní značkou B20a „Nejvyšší dovolená rychlost“. Rychlost je proměnná v závislosti na aktuální situaci v silničním provozu. Při řízení vozidla tedy neznámý řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec, po odečtu tolerance 3 km/h. o 12 km/h,

- nezjištěný řidič vozidla reg. značky X je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit porušením povinnosti stanovené v § 4 písm. c) citovaného zákona tím, že dne 13. 11. 2021 v 20:34:33 hodin řídil motorové vozidlo reg. značky X po pozemní komunikaci na dálnici D8, tunel Panenská, směr Ústí nad Labem, výjezd, pruh 1, přičemž vozidlu byla silničním rychloměrem typu UNICAMVELOCITY výrobní číslo CAM16003608, naměřena rychlost jízdy 99 km/h. V daném úseku je nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h která je upravena proměnnou dopravní značkou B20a „Nejvyšší dovolená rychlost“. Rychlost je proměnná v závislosti na aktuální situaci v silničním provozu Při řízení vozidla tedy neznámý řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec, po odečtení tolerance 3 km/h, o 16 km/h,

- nezjištěný řidič vozidla reg. značky X je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit porušením povinnosti stanovené v § 4 písm. c) zákona o silničním provozu tím, že dne 27. 11. 2021 v 1:54:33 hodin řídil motorové vozidlo reg. značky X po pozemní komunikaci na dálnici D8, tunel Panenská, směr Drážďany, výjezd, pruh 1, přičemž vozidlu byla silničním rychloměrem typu UNICAMVELOCITY, výrobní číslo CAM 16003608, naměřena rychlost jízdy 101 km/h. V daném úseku je nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, která je upravena proměnnou dopravní značkou B20a „Nejvyšší dovolená rychlost“. Rychlost je proměnná v závislosti na aktuální situaci v silničním provozu. Při řízení vozidla tedy neznámý řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec, po odečtení tolerance 4 km/h, o 17 km/h,

- nezjištěný řidič vozidla reg. značky X je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit porušením povinnosti stanovené v § 4 písm. c) citovaného zákona tím, že dne 4. 12. 2021 v 2:10:14 hodin řídil motorové vozidlo reg. značky X po pozemní komunikaci na dálnici D8, tunel Panenská směr Drážďany, výjezd, pruh 1, přičemž vozidlu byla silničním rychloměrem typu UNICAMVELOCITY, výrobní číslo CAM16003608, naměřena rychlost jízdy 100 km/h. V daném úseku je nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, která je upravena proměnnou dopravní značkou B20a „Nejvyšší dovolená rychlost“. Rychlost je proměnná v závislosti na aktuální situaci v silničním provozu. Při řízení vozidla tedy neznámý řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec, po odečtení tolerance 3 km/h, o 17 km/h,

- nezjištěný řidič vozidla reg. značky X je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit porušením povinnosti stanovené v § 4 písm. c) zákona o silničním provozu tím, že dne 10. 12. 2021 v 19:45:48 hodin řídil motorové vozidlo reg. značky X po pozemní komunikaci na dálnici D8, tunel Panenská, směr Drážďany, výjezd, pruh 1, přičemž vozidlu byla silničním rychloměrem typu UNICAMVELOCITY, výrobní číslo CAM16003608, naměřena rychlost jízdy 101 km/h. V daném úseku je nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, která je upravena proměnnou dopravní značkou B20a „Nejvyšší dovolená rychlost“. Rychlost je proměnná v závislosti na aktuální situaci v silničním provozu. Při řízení vozidla tedy neznámý řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec, po odečtení tolerance 4 km/h, o 17 km/h,

- nezjištěný řidič vozidla reg. značky X je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit porušením povinnosti stanovené v § 4 písm. c) citovaného zákona tím, že dne 13. 12. 2021 v 5:37:14 hodin řídil motorové vozidlo reg. značky X po pozemní komunikaci na dálnici D8, tunel Panenská, směr Ústí nad Labem, výjezd, pruh 1, přičemž vozidlu byla silničním rychloměrem typu UNICAMVELOCITY, naměřena rychlost jízdy 98 km/h. V daném úseku je nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, která je upravena proměnnou dopravní značkou B20a „Nejvyšší dovolená rychlost“. Rychlost je proměnná v závislosti na aktuální situaci v silničním provozu. Při řízení vozidla tedy neznámý řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec, po odečtení tolerance 3 km/h, o 15 km/h. Porušením této povinnosti naplnil žalobce jako provozovatel vozidla skutkovou podstatu přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, za což mu byla dle § 125f odst. 4 zákona o silničním provozu pokuta 2 500 Kč. Současně žalobce navrhoval, aby soud zrušil i prvostupňové rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení.

Žaloba

2. Žalobce konstatoval, že žalovaný se nikde v napadeném rozhodnutí nevěnoval odvolacím námitkám o záměně typu výzvy, nedůvodné maximální výměry určené částky a pokuty, absenci nezbytných kroků, odmítnutí stíhat řidiče vozidla, předání věci, legitimitě měření v daném místě, výši určené částky a načasování zasílání výzev k uhrazení určených částek.
3. Žalobce dále zdůraznil, že žalovaný bez dalšího odůvodnění uvedl, že „dle názoru odvolacího orgánu nebyla omluva z ústního jednání řádná“ a „žalobce doložil pouze poukaz na vyšetření a lékařskou zprávu, ze které jednoznačně nevyplývá, že by se jedna tel nemohl dostavit k ústnímu jednání“. Žalovaný se tak zejména nevypořádal s obsahem spisu, neboť žalobce magistrátu již dne 9. 9. 2022 zaslal poukaz na neurologické vyšetření dne 14. 10. 2022 a sdělil, že s ohledem na neurotické stavy doprovázené vyrážkou se může jednat o infekční onemocnění. I přes tuto závažnou skutečnost magistrát necitlivě nařídil druhý termín ústního jednání na den 12. 10. 2022. Žalobce již dne 22. 9. 2022 přitom magistrátu sdělil, že mu zdravotní stav neumožní se ústního jednání dne 12. 10. 2022 zúčastnit. Tuto omluvu žalobce dále doplnil dne 12. 10. 2022 v 01:26 hod. Onemocnění nebylo možné jinak doložit, protože žalobce v domácím léčení čekal na neurologické vyšetření konané dne 14. 10. 2022. Poukázal na to, že i lékařskému laikovi musí být na první pohled jasné, že se v takovém stavu cestovat nedá a musí se vyčkat na výsledek vyšetření s podezřením na epilepsii.
4. Zdůraznil, že se žalovaný zcela nedostatečně věnoval námitce podjatosti tak, že se k této odvolací námitce nebude vyjadřovat, protože to vyřídil samostatným rozhodnutím. Žalovaný má zřejmě na mysli rozhodnutí č.j. KUUK/050452/2023/DS/FD ze dne 31. 3. 2023, které se ovšem týkalo vypořádání námitek z odvolání žalobce proti usnesení o nevyloučení oprávněné úřední osoby pro podjatost. I toto dílčí rozhodnutí žalovaného bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, například proto, že žalovaný vůbec nereagoval na zásadní odvolací námitku upozorňující na nezákonný stav, kdy námitkou podjatosti označená osoba rozhodovala o námitce podjatosti. Navíc proti tomuto dílčímu rozhodnutí žalovaného se nešlo dále odvolat ani ho napadnout žalobou, protože tou lze napadnout až konečné meritorní rozhodnutí v dané věci. Žalovaný však vůbec nepostřehl, že v odvolání proti rozhodnutí magistrátu žalobce uvedl nové skutečnosti.
5. Namítal, že se žalovaný nevěnoval odvolací námitce o nedostatcích úsekového měření. Podle žalobce se jedná o jednu ze zásadních žalobních námitek, protože relevantním způsobem zpochybnil, že by se řidič vozidla v několika případech dopustil přestupku. Přitom přestupková odpovědnost žalobce jako provozovatele vozidla sekundárně nastupuje až tehdy, je-li nade vší rozumnou pochybnost prokázáno, že se řidič vozidla dopustil primárního přestupku.
6. Žalobce byl toho názoru, že žalovaný se odvolací námitce o místu a času spáchání přestupku věnoval zcela irelevantně tak, že i přes upozornění žalobce se stejně jako magistrát zabýval místní příslušností přestupku řidiče vozidla, ale nikoli žalobce jako provozovatele vozidla. Podle žalobce se jedná o jednu ze zásadních žalobních námitek, protože přestupkové řízení spadá pod oblast trestního řízení a je zcela nemyslitelné, aby ve výroku rozhodnutí o trestu chybělo označení místa a času přestupku žalobce jako provozovatele vozidla a bylo to nahrazeno označením místa a času přestupku řidiče vozidla, za kterého provozovatel vozidla objektivně odpovídá.

Vyjádření žalovaného k žalobě

7. Žalovaný ve svém vyjádření podrobně shrnul skutkový stav. Dále uvedl, že omluvu z jednání odeslal žalobce pozdě, resp. její doplnění bylo až po provedeném ústním jednání, přičemž omluva z jednání musí být i včasná, což se u žalobce nestalo. Konstatoval, že se vyjádřil ke všem odvolacím námitkám. To, že žalobce považuje vyjádření k námitkám za nedostatečně odůvodněné, je jeho osobní názor, který může být v rozporu s vyjádřením žalovaného. Zdůraznil, že většina námitek žalobce je obecná a nekonkretizují, co přesně bylo v rozporu s předpisy a s čím konkrétně nesouhlasí. Trval na napadeném rozhodnutí.

Replika žalobce

8. Žalobce zopakoval, že již dne 5. 9. 2022 magistrátu sdělil, že trpí neznámým vážným onemocněním. Magistrát necitlivě nařídil druhý termín ústního jednání na den 12. 10. 2022. Žalobce hned po přijetí předvolání k druhému termínu ústního jednání na den 12.10.2022 odpověděl dne 22. 9. 2022 magistrátu, že mu jeho zdravotní stav neumožní se ústního jednání účastnit. Totéž žalobce zopakoval dne 12. 10. 2022 s tím, že výsledky neurologického vyšetření konaného dne 14.10.2022 doloží. Tak se také stalo a žalobce ve lhůtě dne 18. 10. 2022 doložil lékařskou zprávu neurologa MUDr. S., která byla pozitivní a nařídila žalobci CT mozku a EEG. Žalobce v odvolání uvedl, že požádal MUDr. K. a MUDr. S. o dodatečné lékařské zprávy, kdy MUDr. K. dodatečnou lékařskou zprávu poskytl a jasně v ní uvedl, že dne 12. 10. 2022 se žalobce nemohl účastnit ústního jednání v Ústí nad Labem. Konstatoval, že žalobní námitky jsou zcela konkrétní a přehledně očíslované, takže žalovaný mohl konkrétně uvést, která konkrétní námitka žalobce je obecná a nekonkrétní, a z jakého důvodu tak žalovaný dovozuje.

Posouzení věci soudem

9. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s.
10. Žaloba je důvodná.
11. Soud se nejprve zabýval namítanou nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí.
12. Podle § 68 odst. 3 věty první správního řádu platí, že v odůvodnění rozhodnutí se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
13. Soud na tomto místě zdůrazňuje, že za nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů jsou považována zejména taková rozhodnutí, u nichž není z odůvodnění zřejmé, jakými úvahami se správní orgán řídil při hodnocení skutkových i právních otázek a jakým způsobem se vyrovnal s argumenty účastníků řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003-52). Správní orgány však nemají povinnost reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit. Jejich úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem argumentace účastníka řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013-19). Podstatné je, aby se správní orgán ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi stěžejními námitkami účastníka řízení, což může v určitých případech konzumovat i vypořádání některých dílčích a souvisejících námitek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2014, č. j. 7 Afs 85/2013-33).
14. Předně soud konstatuje, že žalobce v odvolání ze dne 28. 2. 2023 kromě bodu 1, v němž rekapituloval postup magistrátu v řízení a dosavadní skutkový stav, přehledně specifikoval 12 odvolacích námitek. Na některé námitky žalovaný v rozhodnutí stručně reagoval, s některými se vůbec nevypořádal.
15. Z obsahu odvolací námitky nazvané jako „Záměna typu výzvy“ plyne, že magistrát měl dle žalobce využít výzvu k podání vysvětlení, a nikoli výzvu k uhrazení určené částky, přičemž žalobce nesouhlasil s tím, že by magistrátem uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 78/2019 dopadal na jeho případ. Na tuto námitku žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak adresně nereagoval. Toliko v posledním odstavci na straně 6 rozhodnutí žalovaného lze nalézt pouhé konstatování, že se magistrát na straně 7 jeho rozhodnutí vyjadřuje ohledně výzev provozovatele vozidla, na které uvádí i konkrétní rozsudek týkající se přímo žalobce z roku 2019. Z tohoto strohého konstatování žalovaného tak nelze vůbec zjistit alespoň to, zda s odůvodněním magistrátu souhlasí nebo nesouhlasí, a zejména se žalovaný nijak nevypořádává s tím, že žalobce rozporoval aplikaci rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn 6 As 78/2019 na jeho věc. K přiléhavosti daného rozsudku se žalovaný tedy vůbec nevyjádřil.
16. Stejná situace nastala i u odvolacích námitek týkajících se „Načasování zasílání výzev k uhrazení určené částky“ a návrhu na snížení pokuty na 200 Kč. Žalovaný opět v napadeném rozhodnutí toliko poukázal na to, že magistrát „ve svém rozhodnutí obsáhle rozebírá návrh snížení pokuty a nezjišťování osoby řidiče.“ Nějaké stručné vypořádání těchto odvolacích námitek v rozhodnutí žalovaného však zcela chybí, a z rozhodnutí žalovaného tak nelze zjistit, jak se k těmto odvolacím námitkám staví, tedy aspoň to, zda se s obsahem odůvodnění rozhodnutí magistrátu k těmto odvolacím námitkám ztotožňuje, či nikoliv.
17. Žalobce dále uplatnil odvolací námitku ohledně podjatosti úředních osob magistrátu, ve které nesouhlasil s usnesením magistrátu ze dne 31. 10. 2022, kterým nebyla vyloučena pouze Bc. Šilhartová z rozhodnutí a projednání věci, a to mimo jiné proto, že námitka podjatosti se vztahuje na všechny pracovníky magistrátu včetně primátora a tajemníka. K této odvolací námitce žalovaný v odůvodnění rozhodnutí na straně 6 opět pouze konstatoval, že „tato byla vyřízena samostatným rozhodnutím a dále se k tomu nebude […] vyjadřovat.“ Soud je toho názoru, že ani v tomto případě se žalovaný v jeho rozhodnutí s podstatou této odvolací námitky nijak nevypořádal, neboť se např. vůbec nevyjádřil k tomu, zda bylo rozhodováno o podjatosti toliko výše jmenované pracovnice magistrátu nebo všech pracovníků magistrátu včetně primátora a tajemníka. Z odůvodnění rozhodnutí žalovaného, a to v žádné jeho části, nelze ani zjistit, jaké orgány a kdy o námitce podjatosti rozhodly, tj. zda pouze magistrát, či zda bylo podáno odvolání proti rozhodnutí magistrátu o námitce podjatosti a zda o něm žalovaný vůbec rozhodl.
18. Lze dále konstatovat, že se žalovaný velmi stručně vypořádal v odstavcích 2 a 3 na straně 6 s odvolací námitkou o legitimitě měření v daném místě. Žalovaný se však v odůvodnění rozhodnutí vůbec nezabýval tím (srov. odvolací námitku č. 10), že měl řidič vozidla žalobci sdělit, že nejméně ve třech případech ho tlačila zezadu zahraniční nákladní vozidla a v jednom případě dokonce musel výrazně zvýšit rychlost, aby uhnul vozidlu IZS se zapnutými majáky. Z napadeného rozhodnutí tak nelze zjistit, jak se žalovaný k této argumentaci postavil. Nelze zjistit, zda a proč tuto argumentaci považoval za nedůvodnou, příp. za nekonkretizovanou, neprokázanou či účelovou. I v tomto směru je odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela nedostatečné.
19. Soud tak uzavírá, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal s výše popsanými odvolacími námitkami. Tím se stalo napadené rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
20. Soud proto napadené rozhodnutí výrokem I. rozsudku podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení se žalovaný vypořádá se všemi odvolacími námitkami žalobce. V rámci větší přehlednosti by bylo vhodné, aby žalovaný každé odvolací námitce věnoval samostatný odstavec (bod), v němž by se vypořádal s podstatou každé jednotlivé odvolací námitky. Tímto právním názorem bude žalovaný podle § 78 odst. 5 vázán. Vadou je zatíženo pouze napadené rozhodnutí, a proto soud nepřistoupil ke zrušení prvostupňového rozhodnutí, ačkoli to žalobce v podané žalobě navrhoval.
21. Soud ve smyslu § 52 odst. 1 s. ř. s. neprovedl k návrhu žalobce dokazování svědeckou výpovědí MUDr. K., a to pro nadbytečnost, neboť pro rozhodnutá věci byl zcela dostačující obsah předloženého správního spisu, kterým se dokazování v soudním řízení správním neprovádí.
22. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť napadené rozhodnutí bylo zrušeno dle § 76 odst. 1 s. ř. s. a v takovém případě právní úprava připouští rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání.
23. V důsledku zrušení žalobou napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro procesní vadu spočívající v nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí soud nepřikročil k přezkumu ostatních žalobních námitek, které se týkaly meritorního přezkumu rozhodnutí správních orgánů, neboť ve věci bude žalovaný znovu rozhodovat a opětovně posoudí všechny odvolací námitky žalobce.
24. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, soud výrokem II. rozsudku podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. uložil žalovanému zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 9 800 Kč. Náhrada se skládá z částky 3 000 Kč za zaplacený soudní poplatek; z částky 6 200 Kč za dva úkony právní služby právní zástupkyně žalobce po 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) [převzetí a příprava zastoupení – § 11 odst. 1 písm. a) AT, podání žaloby – § 11 odst. 1 písm. d) AT], z částky 600 Kč jako náhrady hotových výdajů advokáta [dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT]. Soud nepřiznal žalobci odměnu za úkon jeho právní zástupkyně spočívající v replice k vyjádření žalovaného, neboť toto podání neobsahuje nad rámec žaloby žádnou novou argumentaci. Repliku k vyjádření žalovaného proto nelze považovat za účelně vynaložený náklad řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 18. listopadu 2024

Mgr. Ladislav Vaško, v. r.

samosoudce