č. j. 48 Az 18/2024-25  

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kryskou ve věci

žalobce: F. S., narozen X

  státní příslušník R. U.

  bytem X

  zastoupen advokátem JUDr. Matějem Šedivým

  sídlem Václavské náměstí 831/21, Nové Město, Praha 1

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

  sídlem Nad Štolou 936/3, Holešovice, Praha 7 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2024, č. j. OAM-561/ZA-ZA11-ZA21-2024,

takto:

I.               Žaloba se zamítá.

II.            Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci a obsah podání účastníků

  1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
  2. Žalobce uvádí, že důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že se nedostavil k výslechu plánovanému na 12. 8. 2024, ke kterému byl předvolán písemností doručovanou podle § 24 odst. 3 zákona o azylu s doručením ke dni 14. 8. 2024, tj. po datu konání výslechu. Namítá, že mu nelze klást k tíži, že se nedostavil k úkonu, pokud účinky doručení nastaly v době po konání úkonu, neboť nebyl řádně předvolán.
  3. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Uvádí, že žalobci byly výzva k pohovoru, který se měl konat dne 12. 8. 2024, odeslána poštovní přepravou. Žalobce si písemnost v místě hlášeného pobytu nepřevzal, přičemž dne 29. 7. 2024 došlo k jejímu uložení v provozovně držitele poštovní licence. K doručení podle § 24 odst. 3 zákona o azylu došlo dne 8. 8. 2024. Vyrozumění o konání pohovoru správní orgán zaslal rovněž zmocněnci žalobce, a to datovou zprávou, která byla doručena dne 29. 7. 2024. K doručení podle § 24 odst. 3 zákona o azylu dochází po 10 dnech od uložení písemnosti (tj. v projednávaném případě od 29. 7. 2024), nikoliv dnem, kdy je písemnost vrácena odesílateli.

Splnění procesních předpokladů a rozsah soudního přezkumu

  1. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (§ 32 odst. 1 zákona o azylu), osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky § 51 odst. 1 s. ř. s.
  2. Žaloba není důvodná.

Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu

  1.               Dne 24. 4. 2024 žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Dne 2. 5. 2024 poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu a byl s ním proveden pohovor. Mimo jiné uvedl, že v zemi původu měl malou farmu a na svou činnost si půjčil peníze; zkrachoval a nedokázal zaplatit dluh; věřitel mu vyhrožoval, že pokud nezaplatí, půjde k soudu; obává se proto uvěznění; ze země původu odjel, aby mohl vydělat peníze a zaplatit dluh; pracoval v Maďarsku, ale jeho oprávnění k pobytu tam zaniklo.
  2. Dne 2. 5. 2024 žalobce požádal žalovaného o „odchod do soukromí“, přičemž jako adresu uvedl „X“.
  3. Opatřením ze dne 17. 5. 2024 příslušný orgán Maďarské republiky uznal svou příslušnost k posouzení žádosti žalobce o mezinárodní ochranu.
  4. Dne 18. 6. 2024 se žalobce ani jeho zástupce nedostavili k seznámení se s podklady rozhodnutí.
  5. Opatřením ze dne 24. 7. 2024 žalovaný vyrozuměl zástupce žalobce o konání pohovoru ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany, který proběhne 12. 8. 2024 v 8:30 hod. v Zastávce. Toto opatření bylo zástupci žalobce doručeno dne 29. 7. 2024.
  6. Opatřením ze dne 24. 7. 2024 žalovaný předvolal žalobce k uvedenému pohovoru ve věci mezinárodní ochrany. Předvolání bylo žalobci zasláno na adresu X. Podle prohlášení doručujícího orgánu byl adresát (žalobce) vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení, přičemž zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 29. 7. 2024. Jelikož zásilka nebyla vyzvednuta, byla dne 14. 8. 2024 doručujícím orgánem vrácena odesílateli (žalovanému).
  7. Podle úředního záznamu žalovaného ze dne 12. 8. 2024 se žalobce k pohovoru bez omluvy nedostavil.
  8. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný mimo jiné konstatoval, že pohovor ze dne 2. 5. 2024 byl zaměřen na „azylovou historii“ žalobce kvůli zjištění, zda státem příslušným pro posouzení jeho žádosti není Maďarsko. Žalovaný však dospěl k závěru, že státem odpovědným za posouzení žádosti žalobce má být ČR, proto se rozhodl přistoupit ke konání doplňujícího pohovoru zaměřeného na důvody, pro které žalobce žádá o udělení mezinárodní ochrany. Předvolání k pohovoru, který se měl konat dne 12. 8. 2024, bylo žalobci doručeno náhradním způsobem podle § 24 odst. 3 zákona o azylu. Bylo uloženo v provozovně držitele poštovní licence, neboť si je žalobce nepřezval. Písemnost byla uložena ode dne 29. 7. 2024 do dne 14. 8. 2024, aniž by byla ze strany žalobce vyzvednuta. Vyrozumění o konání pohovoru bylo rovněž dne 29. 7. 2024 doručeno do datové schránky zástupce žalobce. Dne 12. 8. 2024 se žalobce k pohovoru nedostavil, a proto žalovaný řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany zastavil.

Posouzení žaloby soudem

  1. Žalobce v jediném žalobním bodu namítá, že mu předvolání k pohovoru konanému dne 12. 8. 2024 bylo doručeno až 14. 8. 2024, tj. až poté, co se tento úkon měl konat. Řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany proto nemohlo být podle § 25 písm. d) zákona o azylu zastaveno.
  2. Úvodem soud připomíná, že podle ustálené judikatury správních soudů platí, že bylo-li řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, zkoumá správní soud pouze to, zda byly dány podmínky pro zastavení řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního sodu ze dne 8. 9. 2011, č. j. 7 Azs 28/2011-74).
  3. Podle § 25 písm. d) zákona o azylu se řízení dále zastaví, jestliže se žadatel o udělení mezinárodní ochrany bez závažného důvodu nedostavil do azylového zařízení, ačkoliv k tomu byl podle tohoto zákona povinen, k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
  4. Podle § 24 odst. 1 zákona o azylu se písemnosti doručují účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany do vlastních rukou pouze do místa jeho hlášeného pobytu nebo žadateli o udělení mezinárodní ochrany za podmínek uvedených v odstavci 2 na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.
  5. Podle § 24 odst. 2 věty první zákona o azylu se adresou pro doručování pro účely tohoto zákona rozumí adresa uvedená v oznámení podle § 82 odst. 1, povolilo-li ministerstvo opuštění pobytového střediska podle § 82 odst. 2, nebo adresa azylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnou, pokud se má žadatel o udělení mezinárodní ochrany na této adrese zdržovat alespoň 15 dní.
  6. Podle § 24 odst. 3 zákona o azylu, pokud nebyl účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo v azylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, a účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení.
  7. Jak z obsahu správního spisu, tak z výpisu z evidence žadatelů o udělení mezinárodní ochrany vyplývá, že místo hlášeného pobytu žalobce bylo ode dne 2. 5. 2024 na adrese T. G. Masaryka 1176, Horoměřice. Na tuto adresu žalovaný rovněž zaslal opatření ze dne 24. 7. 2024 obsahující předvolání žalobce k pohovoru na den 12. 8. 2024. Tato zásilka byla uložena k vyzvednutí dne 29. 7. 2024, přičemž si ji žalobce nevyzvedl a jako nevyzvednutá byla vrácena žalovanému jako odesílateli dne 14. 8. 2024. Předvolání k pohovoru však bylo při uplynutí lhůty podle § 24 odst. 3 zákona o azylu doručeno fikcí dne 8. 8. 2024 (čtvrtek). Na tom nic nemění ani ta skutečnost, že z obálky zásilky vyplývá, že žalovanému byla vrácena „až“ 14. 8. 2024, neboť potřebná úložní doba byla dodržena a fikce doručení nastala ze zákona poslední den 10denní lhůty pro uložení zásilky (§ 24 odst. 3 zákona o azylu). Tyto závěry se shodují s úvahami a stanoviskem žalovaného.
  8. Není proto důvodnou námitka žalobce, že zásilka obsahující předvolání k pohovoru mu byla doručena v době po termínu plánovaného pohovoru, na který byl předvolán.
  9. Soud proto uzavírá, že po přezkoumání napadeného rozhodnutí v rámci uplatněného žalobního bodu neshledal jakkoliv nezákonným závěr žalovaného, že se žalobce jako žadatel o udělení mezinárodní ochrany bez závažného důvodu nedostavil do azylového zařízení, ačkoliv k tomu byl podle tohoto zákona povinen, k pohovoru, a že zde proto je důvod pro zastavení řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. d) zákona o azylu.
  10. Jen pro úplnost soud doplňuje, že má žalovaný pravdu rovněž v tom, že vyrozumění o konání pohovoru bylo s dostatečným předstihem řádně doručeno rovněž zástupci žalobce. Vedle toho žalobce ani v předcházejícím řízení, ani v řízení před soudem netvrdil a neprokazoval existenci závažného důvodu, pro který se k pohovoru nedostavil.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Ze shora uvedených důvodů žalobce se svými námitkami neuspěl. Jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
  2. Jelikož soud rozhodl přímo o žalobě, návrhem na přiznání odkladného účinku se již nezabýval.
  3. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť mu nevznikly náklady převyšující náklady na jeho běžnou činnost, pod kterou spadá rovněž obrana svých rozhodnutí v soudním řízení správním.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Praha 22. listopadu 2024

 

JUDr. David Kryska, v. r.

samosoudce

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.