č. j. 37 A 41/2024 - 57

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci

žalobkyně:    T-Mobile Infra CZ s.r.o., IČO: 144 36 663

    sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4

    zastoupená advokátem Mgr. Vojtěchem Chloupkem

    sídlem Karolinská 707/7, Praha 8

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 11, Praha 5

za účasti osoby

zúčastněné na řízení Technická správa Hostivice Jih s. r. o., IČO: 272 36 871

 sídlem U Chýně 1130, Hostivice

 zastoupená advokátkou Mgr. Bc. Lucií Klejchovou

 sídlem Koželužská 3034/1, Plzeň

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2024, č. j. 063894/2024/KUSK,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  4. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

Odůvodnění

  1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný jako opožděné zamítl podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, odvolání, které podala její právní předchůdkyně, T-Mobile Czech Republic a. s., IČO: 64949681, proti rozhodnutí Městského úřadu Hostivice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 23. 12. 2010 , č. j. SÚ-00558/3/10-Chr (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tím stavební úřad podle § 129 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nařídil odstranění stavby základnové stanice GSM včetně přístavby, dieselagregátu a zvýšení ocelové věže z pozemků parc. č. XA a XB v katastrálním území X ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení.
  2. Při posuzování podmínek řízení soud dospěl k závěru, že opožděně byla podána především samotná žaloba.
  3. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  4. Takovým zvláštním zákonem je mj. zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon 2021“). Většina jeho ustanovení nabyla účinnosti 1. 1. 2024, ale některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. účinné od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
  5. U procesních norem, mezi které patří úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Podle přechodného ustanovení § 331 stavebního zákona 2021 platí, že „[s]oudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 stavebního zákona 2021 se tak uplatní i v případě, bylo-li řízení před správními orgány vedeno podle (předchozího) stavebního zákona. Pro určení délky žalobní lhůty je rozhodný okamžik zahájení soudního řízení. Uvedené pravidlo neodporuje zákazu zpětné účinnosti právních norem (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2024, č. j. 10 A 65/2024-84, a ze dne 26. 8. 2024, č. j. 10 A 76/2024-16, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2024, č. j. 55 A 24/2024-31, a ze dne 15. 8. 2024, č. j. 55 A 23/2024-23). Jedná o tzv. nepravou retroaktivitu, která je z ústavního hlediska přípustná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 30/23).
  6. V aktuálním rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26, NSS potvrdil, že nová úprava žalobních lhůt dle § 306 stavebního zákona 2021 se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024. Úprava žalobních lhůt v § 306 stavebního zákona z roku 2021 se tedy vztahuje i na posouzení běhu žalobní lhůty, která se odvíjí od skutečnosti (oznámení rozhodnutí stavebního úřadu, resp. odvolacího správního orgánu), která nastala před účinností tohoto zákona.
  7. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 17. 5. 2024 [§ 71 odst. 2 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád]. Žalobkyně tvrdila, že bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 20. 5.2024 (to odpovídá správnímu spisu, ze kterého vyplývá, že ke stejnému dni byla vyznačena jeho právní moc). Soudní řízení přitom bylo zahájeno v pondělí dne 22. 7. 2024, kdy byla žaloba podána i doručena soudu. Z jejího bodu 4 výslovně plyne, že žalobkyně měla za to, že žalobu podává v poslední den dvouměsíční žalobní lhůty podle dosavadní právní úpravy. Avšak podle právní úpravy účinné ke dni zahájení řízení před soudem činila lhůta pro podání žaloby jen jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Ke dni zahájení řízení tak měsíční lhůta k podání žaloby zjevně uplynula a žaloba je opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). Soudu tedy nezbylo, než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout (výrok I.).
  8. Tento postup soudu přitom nemůže být pro účastníky řízení překvapením. Kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu i citované přechodné ustanovení byly součástí stavebního zákona 2021, platného ode dne 29. 7. 2021, od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s ní seznámili. To platí tím spíše, že žalobkyně byla v této konkrétní věci nejpozději od 16. 5. 2023 zastoupena advokátní kanceláří (viz plná moc na č. l. 9 soudního spisu) a v odborné právní veřejnosti bylo notorietou, že se v oblasti stavebního práva chystala zcela nová kodifikovaná úprava (stavební zákon z roku 2021). Opomenout nelze ani skutečnost, že během této doby postačovalo, aby žalobkyně podala toliko blanketní žalobu, a na doplnění žalobních bodů by měla ještě další měsíc; ve výsledku by tak mohla využít pro formulaci žalobní argumentace shodnou lhůtu jako za dřívější právní úpravy (§ 306 odst. 2 stavebního zákona 2021).
  9. Z důvodu odmítnutí žaloby soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
  10. Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neuložil. Rozhodl proto, že tato osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
  11. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobci podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV.). Pro úplnost soud dodává, že povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21). Tento soudní poplatek ve výši 1 000 Kč byl tedy již zkonzumován vydáním usnesení ze dne 15. 8. 2024, č. j. 37 A 41/2024-29, kterým soud žalobě odkladný účinek přiznal, a nebude žalobkyni vracen. 

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 12. listopadu 2024

 

Lenka Bursíková v. r.

předsedkyně senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.