č. j. 37 A 53/2024 - 34
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců
Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci
žalobce: Ing. F. O.
bytem X
proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 11, Praha 5
za účasti osoby
zúčastněné na řízení: Ing. D. P.
bytem X
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2024, č. j. 071997/2024/KUSK,
takto:
Odůvodnění:
1. Městský úřad Příbram jakožto stavební úřad rozhodnutím ze dne 9. 2. 2024, č. j. MeUPB 12405/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) vydal stavebníkovi – tedy ve smyslu § 305 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon 2021“) osobě zúčastněné na řízení – dodatečné stavební povolení na stavbu „Nepovolená stavební úprava v domě č. p. XA Příbram, Příbram II, X č. p. XA“. Žalobce jakožto soused osoby zúčastněné na řízení podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. To žalovaný shora uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
2. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 28. 8. 2024 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Soud nejprve zkoumal, zda byla žaloba podána včas (podmínka řízení).
4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
5. Takovým zvláštním zákonem je také stavební zákon 2021. Většina jeho ustanovení nabyla účinnosti 1. 1. 2024, ale některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. účinné od 1. 7. 2024 (§ 331 ve spojení s § 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
6. U procesních norem, mezi které patří úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Podle přechodného ustanovení § 331 stavebního zákona 2021 platí, že „[s]oudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 stavebního zákona 2021 se tak uplatní i v případě, bylo-li řízení před správními orgány (zcela či zčásti) vedeno podle předchozího stavebního zákona. Pro určení délky žalobní lhůty je rozhodný okamžik zahájení soudního řízení. Uvedené pravidlo neodporuje zákazu zpětné účinnosti právních norem (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2024, č. j. 10 A 65/2024-84, a ze dne 26. 8. 2024, č. j. 10 A 76/2024-16, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2024, č. j. 55 A 24/2024-31, a ze dne 15. 8. 2024, č. j. 55 A 23/2024-23).
7. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 24. 6. 2024 [§ 71 odst. 2 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád]. Žalobce tvrdil (a soud to ověřil ve správním spisu i výzvou žalovanému – č. l. 32 soudního spisu), že žalobci bylo napadené rozhodnutí oznámeno dne 1. 7. 2024. Soudní řízení přitom bylo zahájeno dne 28. 8. 2024, kdy byla žaloba podána i doručena soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni (i ke dni oznámení napadeného rozhodnutí žalobci) tak činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Poslední den lhůty pro podání žaloby tedy připadl na den 1. 8. 2024 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Jelikož žalobce podal žalobu až dne 28. 8. 2024, je žaloba opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.).
8. Tento postup soudu přitom nemůže být pro účastníky řízení překvapením. Kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu i citované přechodné ustanovení byly součástí stavebního zákona 2021, platného ode dne 29. 7. 2021, od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s ní seznámili.
9. Opomenout nelze ani skutečnost, že během této doby postačovalo, aby žalobce podal toliko blanketní žalobu, a na doplnění žalobních bodů by měl ještě další měsíc; ve výsledku by tak mohl využít pro formulaci žalobní argumentace shodnou lhůtu jako za dřívější právní úpravy (§ 306 odst. 2 stavebního zákona 2021).
10. Pro úplnost soud uvádí, že některé krajské soudy odmítají žaloby pro opožděnost i proti rozhodnutím, která byla oznámena účastníkům řízení ještě před 1. 7. 2024; tedy před nabytím účinnosti § 306 stavebního zákona 2021 (srov. již odkazovaná usnesení Městského soudu v Praze č. j. 10 A 76/2024-16, a č. j. 10 A 65/2024-84, či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne č. j. 55 A 24/2024-31, a č. j. 55 A 23/2024-23). V nyní posuzovaném případě se však žalobce seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí již za účinnosti nové právní úpravy soudního přezkumu rozhodnutí podle stavebního zákona 2021. S ohledem na tyto okolnosti soud nepovažuje dopady stavebního zákona 2021 do žalobcových práv ani za nepředvídatelné, ani za nepřiměřeně tvrdé. Totožné závěry ostatně zdejší soud zaujal už ve věcech vedených pod sp. zn. 51 A 54/2024 a 41 A 41/2024.
11. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána opožděně, rozhodl soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. o jejím odmítnutí (výrok I.).
12. Z důvodu odmítnutí žaloby soud podle § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
13. Osoba zúčastněná na řízení, které toto postavení podle § 305 stavebního zákona 2021 náleží ex lege bez ohledu na to, zda se aktivně přihlásila, má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neuložil. Rozhodl proto, že tato osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
14. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobci podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV.).
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Lenka Bursíková v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.