4 As 271/2024-31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Tomáše Herce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Farma Bratřejov, s.r.o., se sídlem Bratřejov 253, zastoupená JUDr. Miroslavou Hořínkovou, advokátkou se sídlem Zašová 712, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2022, č. j. KUZL 86977/2022, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. J. K., v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2024, č. j. 30 A 103/2022‑74, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Městský úřad Vizovice, odbor stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“), zahájil řízení o odstranění stavby ocelového přístřešku s krmným žlabem na pozemcích parc. č. 2314/1, 2314/10, X a 2322/5 v katastrálním území Bratřejov u Vizovic (dále jen „stavba“). V průběhu tohoto řízení žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) požádala o dodatečné povolení stavby. Řízení o této žádosti Městský úřad Vizovice, odbor stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“) usnesením ze dne 22. 9. 2021, č. j. MUVIZ 015276/2021, zastavil. Stěžovatelka totiž neodstranila vadu žádosti bránící v pokračování v řízení, která spočívala v nedoložení dokladu prokazujícího souhlas s užíváním cizího pozemku. Odvolání stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí pak žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 2. 2022, č. j. KUZL 11409/2022, zamítl a usnesení stavebního úřadu potvrdil. Rozhodnutí žalovaného následně napadla stěžovatelka správní žalobou, kterou Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 25. 1. 2024, č. j. 30 A 28/2022‑85, zamítl. Kasační stížnost stěžovatelky proti tomuto rozsudku následně zamítl Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“ nebo „kasační soud“) rozsudkem ze dne 30. 10. 2024, č. j. 2 As 57/2024‑35.
[2] Stavební úřad rozhodnutím ze dne 10. 6. 2022, č. j. MUVIZ 009361/2022, nařídil podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, stěžovatelce jako vlastníkovi odstranění stavby a stanovil podmínky pro její odstranění. Proti rozhodnutí stavebního úřadu podala stěžovatelka odvolání, které žalovaný zamítl shora uvedeným rozhodnutím a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Rozhodnutí žalovaného napadla stěžovatelka žalobou u krajského soudu, který ji zamítl napadeným rozsudkem.
[3] Krajský soud v projednávané věci týkající se odstranění stavby zohlednil i pravomocné rozhodnutí ve věci dodatečného povolení stavby a konstatoval, že stavební úřad postupoval správně, pokud nařídil odstranění stavby, která byla postavena bez potřebného stavebního povolení a nebyla dodatečně povolena. Námitky stěžovatelky, týkající se přínosu stavby nebo údajné nepřiměřenosti zásahu, vyhodnotil krajský soud jako irelevantní, neboť se netýkaly zákonných podmínek posuzovaných v řízení. Krajský soud rovněž neshledal zjevnou nepřiměřenost zásahu, která by bránila odstranění stavby.
[4] Proti napadenému rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku.
[5] Stěžovatelka uvádí, že proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 57/2024‑35 podala ústavní stížnost, o které nebylo doposud rozhodnuto. Domnívá se, že pokud by byla nucena stavbu na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí krajského soudu odstranit ještě před definitivním posouzením všech otázek spojených s možností dodatečného povolení stavby Ústavním soudem, mohla by jí vzniknout nenapravitelná újma.
[6] Stavba podle stěžovatelky nikoho neobtěžuje ani neohrožuje na životě, zdraví či majetku. Existence stavby neomezuje práva vlastníka pozemku parc. č. X, který vystupuje v tomto řízení jako osoba zúčastněná na řízení, ve větší míře než omezení vyplývajících ze stavební činnosti ze 70. let minulého století. Tato stavba, která byla přistavěna ke kravínu, má význam pro zdraví chovaných zvířat a bezpečnost práce zaměstnanců. Zastřešení chrání dobytek před nepřízní počasí. V zimním období je důležité, aby dobytek mohl vystoupit na čerstvý vzduch. Do krmného žlabu dostává dobytek krmení. Přístřešek je opatřen elektrickým osvětlením, které umožňuje krmení ráno a večer, zvyšuje bezpečnost práce a brání pracovním úrazům. Odstraněním stavby by byla odstraněna i elektroinstalace, což by představovalo riziko pro bezpečnost práce. Stěžovatelka uvádí informaci o aktuálním stavu ustájeného dobytka a upozorňuje na skutečnost, že se mezi ním nachází i březí krávy, jejichž telata by se měla narodit během zimy.
[7] Zároveň stěžovatelka konstatuje, že krajský soud její žalobě proti rozhodnutí žalovaného ve věci žádosti o odstranění stavby odkladný účinek rozhodnutím ze dne 19. 1. 2023, č. j. 30 A 103/2022‑27, přiznal. Řízení o dodatečném povolení stavby a o odstranění stavby jsou vzájemně propojená a podmíněná, a proto je důležité, aby stavba nebyla odstraněna do doby, než bude rozhodnuto o kasační stížnosti stěžovatelky, případně o její ústavní stížnosti.
[8] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[9] Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že stěžovatelka svojí procesní aktivitou pouze účelově oddaluje odstranění stavby, přestože si je vědoma, že je její jednání (užívání cizí věci) v rozporu se zákonem. Nejvyšší správní soud by kasační stížnosti odkladný účinek neměl přiznat.
[10] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsou‑li splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[11] Návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je důvodný.
[12] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči kasační stížností napadenému soudnímu rozhodnutí, případně vůči správnímu rozhodnutí, proti němuž směřovala žaloba.
[13] Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu odstranění stavby obecně představuje újmu vedoucí k nevratnému zásahu do práv stavebníka, který nemůže být zhojen případným rozhodnutím o věci samé ve prospěch stavebníka, a proto zpravidla odůvodňuje přiznání odkladného účinku (usnesení NSS ze dne 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015‑17, ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 As 107/2016‑40, či ze dne 12. 1. 2017, č. j. 2 As 333/2016‑52, bod 7). Pokud by kasační stížnosti nebyl odkladný účinek přiznán a stavba by byla odstraněna, pak by v případě, že by kasační soud shledal napadený rozsudek nezákonným, již nebylo možné obnovit předchozí stav věci. První podmínku má tedy Nejvyšší správní soud za splněnou.
[14] Pokud jde o vztah újmy hrozící stěžovatelce k újmě hrozící jiným osobám, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že na straně stěžovatelky by výkon rozhodnutí způsobil újmu nepoměrně větší. Osoba zúčastněná na řízení sice ve svém vyjádření vystupuje proti stávajícímu stavu a odkladný účinek kasační stížnosti navrhuje nepřiznat, avšak netvrdí žádnou konkrétní újmu, kterou by bylo nutno s újmou hrozící stěžovatelce poměřovat. V tomto ohledu je třeba připomenout, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je dočasné povahy. Několikatýdenní odklad účinků napadeného rozsudku a správních rozhodnutí tak bude mít za následek pouze to, že odstranění stavby bude realizováno s jistým časovým prodlením (bude‑li kasační stížnost zamítnuta). Nejvyššímu správnímu soudu nadto není známo, že by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout újma na důležitém veřejném zájmu.
[15] Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Vzhledem k tomu, že usnesením č. j. 30 A 103/2022‑27, přiznal žalobě odkladný účinek již krajský soud, postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky napadeného rozsudku. Tím se fakticky dočasně obnovuje odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalované ve věci stěžovatelky. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti kasační soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2024
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu