USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: R. U., zast. Mgr. Jiřím Weiglem, advokátem se sídlem Pražská 530/21, Mělník, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2022, čj. 110808/2022/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2024, čj. 51 A 88/2022-57,

takto:

1. Kasační stížnosti žalobce se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2024, čj. 51 A 88/2022-57, a rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2022, čj. 110808/2022/KUSK.

2. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1]                Nejvyšší správní soud se v tomto usnesení zabýval tím, zda kasační stížnosti žalobce (stěžovatele) přiznat odkladný účinek ve věci nařízení odstranění stavby.

[2]                Před správními orgány od roku 2020 v této věci proběhlo několik jednání a šetření na místě. Předchozí prvostupňové rozhodnutí odvolací orgán (žalovaný) zrušil. V poslední fázi nicméně Městský úřad Klecany, stavební úřad, nařídil stěžovateli rozhodnutím ze dne 5. 5. 2022, čj. 4693/2022, odstranění staveb dvou objektů (samostatně stojících rekreačních chat) na pozemku parc. č. X v katastrálním území B. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

[3]                Stěžovatel podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Proti tomuto rozsudku podal nyní stěžovatel kasační stížnost, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku.

II. Obsah návrhu na přiznání odkladného účinku

[4]                Stěžovatel v návrhu uvedl, že k odstranění staveb by se vázalo nucené vynaložení nákladů s bouracími nebo dalšími stavebními pracemi. Stejně tak by byly zmařeny již provedené investice do dosavadní stavby. Rekonstrukce chat byla finančně nákladná. Výkonem správních rozhodnutí by tak stěžovatel byl přímo ohrožen na svých právech; byl by omezen na výkonu svého vlastnického práva k pozemku a práva užívat stavby. Výkonem rozhodnutí správních orgánů by tak došlo k závažnému zásahu do jeho práv jako stavebníka a současně by stěžovatelova újma byla větší než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám. Neodstraněním staveb by totiž ani újma žádným dalším osobám nevznikla. Odkladný účinek nebude v rozporu ani s žádným důležitým veřejným zájmem, jelikož stavby nikoho neomezují.

[5]                Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku přes výzvu soudu nevyjádřil.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[6]                Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. s.), Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7]                Kromě formální podmínky, jíž je podání příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a osvědčit vznik újmy má stěžovatel (např. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32, či ze dne 23. 1. 2014, čj. 6 Ads 99/2013-11). Oproti tomu zpochybnění přiznání odkladného účinku pro rozpor s důležitým veřejným zájmem leží na žalovaném (např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 52 Ca/2003‑144, č. 87/2004 Sb. NSS).  

[8]                Přestože stěžovatel hrozící újmu v návrhu tvrdí spíše obecně s poukazem na finanční výdaje spojené s odstraněním stavby, Nejvyšší správní soud takovou újmu v nynější věci shledal. Odstranění stavby představuje citelnou újmu, jelikož ze své podstaty může vést k nevratnému porušení práv stavebníka, které by již nebylo možné zhojit ani rozhodnutím v jeho prospěch. Takové rozhodnutí by pak mohlo mít pouze akademický charakter a nemohlo by stavebníkovi poskytnout jinou než pouze hypotetickou ochranu (viz usnesení NSS ze dne 10. 11. 2015, čj. 6 As 230/2015‑17; ze dne 15. 6. 2016, čj. 6 As 107/2016‑40; ze dne 12. 1. 2017, čj. 2 As 333/2016‑52; ze dne 5. 9. 2023 čj. 2 As 278/2023‑35; či ze den 26. 3. 2024, čj. 6 As 43/2024-21; bod 10). Existence újmy je tak v případech nařízení odstranění stavby obvykle dána bez dalšího a nejasný může být pouze její rozsah (usnesení NSS ze dne 8. 2. 2022, čj. 8 As 4/2022-36, bod 6; stejně tak usnesení NSS ze dne 27. 6. 2024, čj. 8 As 152/2024-32, bod 8).

[9]                Stěžovateli byla v nynější věci uložena povinnost odstranit již existující stavby dvou rekreačních chat. Provedením odstranění by zjevně byly zmařeny jeho investice do obou staveb, a zároveň by musel nést náklady na jejich odstranění. Stěžovatel sice nedokládá konkrétní výši hrozící újmy, avšak již z povahy dotčených staveb a z toho, že jsou dvě, lze dovodit, že újma způsobená jejich odstraněním nebude jen zanedbatelná. S ohledem na povahu staveb (samostatně stojící rekreační chaty) pak ani není zřejmé, že by jejich neprodleným neodstraněním vznikla újma třetím osobám. Lze tak mít za to, že újma, která by vznikla odstraněním staveb a jejich následným znovuobnovením v případě, že by se kasační stížnost ukázala důvodnou, je v případě stěžovatele nepoměrně vyšší než újma, která může vzniknout třetím osobám tím, že budou nuceni existenci staveb strpět ještě po dobu řízení o kasační stížnosti.

[10]            Jak již bylo výše uvedeno, zpochybnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem je především na žalovaném. Ten se však k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil. Soudu rozpor s důležitým veřejným zájmem z podkladů, které má v současné době k dispozici, nevyplynul. Naopak nelze přehlédnout i veřejný zájem na ochraně životního prostředí, který může být ohrožen zbytečně provedenými bouracími a následně stavebními pracemi, pokud by se ukázalo, že rozhodnutí o nařízení odstranění stavby bylo nezákonné. Jsou proto naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (bod [7] výše).

IV. Závěr

[11]            Z výše uvedených důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Učinil tak ve vztahu k napadenému rozsudku i napadenému rozhodnutí žalovaného, v důsledku čehož až do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti dochází k plnému pozastavení účinků v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného.

[12]            Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

[13]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023-21, bod 21]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena.

[14]            Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080426424. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 18. prosince 2024

Milan Podhrázký

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.

Nejvyšší správní soud upozorňuje, že zaplatit soudní poplatek kolkovou známkou lze pouze v případě, pokud podání opatřené kolkovou známkou bude učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024.

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓