USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci

žalobkyně:  A. K.

bytem X

zastoupená advokátem JUDr. Dušanem Strýčkem

sídlem Mariánské údolí 126, 261 01  Příbram II

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, 150 21  Praha 5

za účasti osoby

zúčastněné na řízení: J. M.

bytem X

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2024, č. j. 069235/2024/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
4. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Městský úřad Příbram rozhodnutím ze dne 4. 3. 2024, č. j. MeUPB 24939/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) nařídil žalobkyni odstranit stavbu přístřešku vedle stávající garáže umístěného východním směrem od stavby garáže, u stavby rodinného domu č. p. X na pozemku parc. č. XA, XB, k. ú. X. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.
2. Žalobkyně se žalobou podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 26. 7. 2024 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Při posuzování podmínek řízení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně.
4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
5. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále „stavební zákon 2021“). Většina jeho ustanovení nabyla účinnosti 1. 1. 2024, ale některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. účinné od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
6. U procesních norem, mezi které patří úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Podle přechodného ustanovení § 331 stavebního zákona 2021 platí, že „[s]oudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 stavebního zákona 2021 se tak uplatní i v případě, bylo-li řízení před správními orgány vedeno podle (předchozího) stavebního zákona. Pro určení délky žalobní lhůty je rozhodný okamžik zahájení soudního řízení. Uvedené pravidlo neodporuje zákazu zpětné účinnosti právních norem (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2024, č. j. 10 A 65/2024-84, a ze dne 26. 8. 2024, č. j. 10 A 76/2024-16, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2024, č. j. 55 A 24/2024-31, a ze dne 15. 8. 2024, č. j. 55 A 23/2024-23). Jedná o tzv. nepravou retroaktivitu, která je z ústavního hlediska přípustná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 30/23).
7. V aktuálním rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26, NSS potvrdil, že nová úprava žalobních lhůt dle § 306 stavebního zákona 2021 se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024. Úprava žalobních lhůt v § 306 stavebního zákona z roku 2021 se tedy vztahuje i na posouzení běhu žalobní lhůty, která se odvíjí od skutečnosti (oznámení rozhodnutí stavebního úřadu, resp. odvolacího správního orgánu), která nastala před účinností tohoto zákona.
8. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 30. 5. 2024. Žalobkyně tvrdila, že jí bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 4. 6. 2024 (to odpovídá správnímu spisu, ve kterém je založena doručenka). Soudní řízení přitom bylo zahájeno dne 26. 7. 2024, kdy byla žaloba podána i doručena soudu. Podle právní úpravy účinné ke dni zahájení řízení před soudem však činila lhůta pro podání žaloby jen jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Poslední den lhůty pro podání žaloby tedy připadl na 4. 7. 2024. Žaloba podaná dne 26. 7. 2024 je tedy zjevně opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). Soudu tedy nezbylo, než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout (výrok I).
9. Tento postup soudu přitom nemůže být pro účastníky řízení překvapením. Kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu i citované přechodné ustanovení byly součástí stavebního zákona 2021, platného ode dne 29. 7. 2021, od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s ní seznámili. To platí tím spíše, že žalobkyně byla v této konkrétní věci od 9. 10. 2023 zastoupena advokátem (viz plná moc připojená k odvolání, listina č. 11 správního spisu a č. l. 5 soudního spisu) a v odborné právní veřejnosti bylo notorietou, že se v oblasti stavebního práva chystala zcela nová kodifikovaná úprava (stavební zákon z roku 2021). Opomenout nelze ani skutečnost, že během této doby postačovalo, aby žalobkyně podala toliko blanketní žalobu, a na doplnění žalobních bodů by měla ještě další měsíc. Ve výsledku by tak mohla využít pro formulaci žalobní argumentace shodnou lhůtu jako za dřívější právní úpravy (§ 306 odst. 2 stavebního zákona 2021).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta (výrok II).
11. Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neuložil. Rozhodl proto, že tato osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
12. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 14. listopadu 2024

Lenka Oulíková v. r.

předsedkyně senátu