č. j. 51 A 28/2024-24
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci
žalobce: E. A.
bytem X
proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 81/11, Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2024, č. j. 171276/2016/KUSK/OSŽSP/ZAV,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Soud v projednávané posuzoval, zda má nepřiměřená délka odvolacího řízení vliv na zákonnost rozhodnutí o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů a zda správní orgány řádně ověřily, že byly záznamy bodů provedeny na základě pravomocných rozhodnutí.
Vymezení věci a obsah podání účastníků
2. Podle bodového hodnocení řidiče, které je součástí správního spisu, byly žalobci zaznamenány
- za přestupek ze dne 30. 12. 2011 k témuž dni (tj. ke dni vydání pokutového bloku série UG/2008, č. G2143627) 2 body,
- za přestupek ze dne 12. 4. 2012 ke dni 8. 6. 2012 (tj. ke dni nabytí právní moci příkazu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 11. 5. 2012, č. j. MHMP 668115/2012/Dba) 3 body,
- za přestupek ze dne 24. 8. 2012 k témuž dni (tj. ke dni vydání pokutového bloku série DQ/2011, č. Q3604990) 2 body,
- za přestupek ze dne 21. 8. 2013 k témuž dni (tj. ke dni vydání pokutového bloku série FC/2013, č. C0716502) 2 body,
- za přestupek ze dne 19. 4. 2013 ke dni 12. 12. 2013 (tj. ke dni nabytí právní moci příkazu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 18. 11. 2013, č. j. MHMP 1410938/2013/Čej) 2 body,
- ke dni 13. 12. 2014 odečteny 4 body,
- za přestupek ze dne 24. 7. 2015 k témuž dni (tj. ke dni vydání pokutového bloku série GE/2014, č. E2122521) 2 body,
- za přestupek ze dne 6. 8. 2015 k témuž dni (tj. ke dni vydání pokutového bloku série JL/2015, č. L0143441) 2 body,
- za přestupek ze dne 27. 1. 2016 k témuž dni (tj. ke dni vydání pokutového bloku série GE/2014, č. E2357599) 2 body.
Vydáním posledně uvedeného pokutového bloku, tj. dne 27. 1. 2016, měl žalobce dosáhnout celkem 12 bodů (správní spis obsahuje i příkazy Magistrátu hl. m. Prahy a kopie pokutových bloků).
3. Žalobce poté, co mu bylo oznámeno, že ke dni 27. 1. 2016 dosáhl v bodovém hodnocení řidiče 12 bodů, podal dne 14. 2. 2016 námitky proti záznamům bodů v registru řidičů.
4. Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 27. 10. 2016, č. j. 151-9386/2016 (dále „prvostupňové rozhodnutí“), podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), zamítl námitky žalobce a potvrdil provedený záznam 12 bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče ke dni 27. 1. 2016.
5. V záhlaví tohoto rozsudku uvedeným rozhodnutím ze dne 16. 4. 2024 (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
6. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), domáhal zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí. Namítal, že řízení o námitkách bylo vedeno nepřiměřeně dlouho, a proto mělo být zastaveno, a že jsou rozhodnutí správních orgánů nepřezkoumatelná, protože se žalovaný nezabýval tím, zda byly záznamy bodů provedeny na základě pravomocných rozhodnutí.
7. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že v řízení o námitkách proti zápisu bodů se pouze posuzuje, zda zápis bodů byl zapsán na základě pravomocných rozhodnutí a zda zapsaný počet bodů byl proveden podle zákona. Podklady pro záznam bodů byly dostatečné. Žalovaný připomněl, že záznam bodů nepodléhá promlčení.
Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu
8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).
9. O žalobě rozhodl soud bez jednání. Účastníci na výzvu soudu nesdělili, že s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasí, má se proto za to, že s takovým postupem souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud nepovažoval za nezbytné nařizovat jednání, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno
zjistit z obsahu správního spisu, jímž se dokazování neprovádí, ale z něhož soud při přezkumu správních rozhodnutí vychází [srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS]. Vady, k nimž by bylo nutné přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
Posouzení žalobních bodů
10. Podle § 123c odst. 3 věty první a druhé zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.
11. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
12. Podle § 123f odst. 3 věty prvé zákona o silničním provozu shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
13. Soud se nejprve zabýval námitkou, že správní orgány neověřily, že podkladová rozhodnutí nabyla právní moci, v čemž žalobce spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného i prvostupňového rozhodnutí.
14. Žalobce tuto námitku vznesl značně obecně. Nespecifikoval, u kterých konkrétních podkladových rozhodnutí nebyla ověřena či nenastala právní moc.
15. Soud konstatuje, že z prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že městský úřad pečlivě posoudil každý pokutový blok, který byl podkladem pro záznam do bodového hodnocení řidiče. Ověřil, že skutky spáchané ve dnech 27. 1. 2016, 6. 8. 2015, 24. 7. 2015, 21. 8. 2013, 24. 8. 2012 a 30. 12. 2011 byly se žalobcem projednány v blokovém řízení na místě, že ve všech případech bylo řízení pravomocně ukončeno řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem, žalobce pokutové bloky převzal a vše stvrdil svým podpisem (srov. náležitosti pokutového bloku podle § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném ke dni spáchání jednotlivých přestupků). Městský úřad současně ověřil, že za skutky spáchané 19. 4. 2013 a 12. 4. 2012 byl žalobce uznán vinným příkazy Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 18. 11. 2013, č. j. MHMP 1410938/2013/Čej, a ze dne 11. 5. 2012, č. j. MHMP 668115/2012/Dba, které nabyly právní moci (jak vyplývá z obsahu správního spisu).
16. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že městský úřad postupoval správně, pokud provedl záznam bodů na základě pokutových bloků a pravomocných příkazů. Pokutové bloky byly způsobilým podkladem pro záznam bodů. Přestupky byly s žalobcem projednány a žalobce správnost bloků stvrdil svým podpisem. Žalovaný zdůraznil, že městský úřad provedl záznam bodů za přestupky spáchané 12. 4. 2012 a 19. 4. 2013 na základě pravomocných příkazů. Současně aproboval postup městského úřadu, který nevyčkával na rozhodnutí o odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 4. 8. 2016, č. j. MHMP 1351301/2016/Čej, kterým nebyla povolena obnova řízení ve věci přestupku ze dne 19. 4. 2013.
17. Z obsahu prvostupňového a napadeného rozhodnutí vyplývá, že se správní orgány zabývaly způsobilostí všech podkladů pro záznam bodů. Rovněž z nich lze seznat, kdy pokutové bloky a příkazy, na jejichž základě provedl městský úřad záznam bodů, nabyly právní moci. Správní orgány přitom vycházely z listin založených ve správním spise, které žalobce nijak relevantně nezpochybnil. Rozhodnutí správních orgánů proto nejsou nepřezkoumatelná ani jinak nezákonná. Námitka není důvodná.
19. Soud nejprve podotýká, že délka odvolacího řízení byla zcela zjevně nepřiměřená. Žalovaný vedl odvolací řízení déle než 7 let a 5 měsíců. Z obsahu správního spisu přitom neplyne, že by žalobce nesl jakoukoliv vinu na délce odvolacího řízení.
20. Tato skutečnost však nemůže sama o sobě založit nezákonnost rozhodnutí, kterým bylo toto řízení ukončeno, jak potvrzuje četná judikatura zdejšího soudu (viz například rozsudky ze dne 20. 4. 2023, č. j. 41 A 1/2023-44, ze dne 25. 7. 2023, č. j. 54 A 84/2022-38, ze dne 14. 8. 2023, č. j. 43 A 96/2022-45, ze dne 20. 12. 2023, č. j. 37 A 10/2023-52, či ze dne 20. 2. 2024, č. j. 41 A 2/2023-29). Podle NSS je na místě se této skutečnosti dovolávat v žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. s. ř. s. (viz rozsudek NSS ze dne 12. 9. 2024, č. j. 4 As 64/2024-49, odst. 23). Žalobce se i v nyní posuzované věci mohl tímto způsobem domoci vydání rozhodnutí o jeho odvolání.
21. Lze dodat, že „vybodování“ není rozhodnutím o přestupku a řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů není řízením o přestupku (viz rozsudek NSS ze dne 12. 3. 2020, č. j. 9 As 311/2019‑40). Z ničeho – ani z čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – nelze dovodit povinnost správních orgánů toto řízení zastavit v případě jeho nepřiměřené délky (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. I. ÚS 741/17, odst. 27). Proti případné nepřiměřené délce odvolacího řízení se lze bránit jednak zmíněnou žalobou na ochranu proti nečinnosti, jednak nepřiměřená délka odvolacího řízení může představovat i nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
22. Soud také připomíná, že jakmile řidič dosáhne v bodovém hodnocení celkového počtu 12 bodů, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností mu tuto skutečnost neprodleně oznámí a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Z § 123c odst. 3 věty druhé zákona o silničním provozu plyne, že řidič pozbývá řidičské oprávnění ze zákona již samotným uplynutím této lhůty (viz např. rozsudek NSS ze dne 3. 5. 2011, č. j. 8 As 23/2010-89). Vzhledem k tomu, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů se neukládá trest v podobě záznamu bodů a k pozbytí řidičského oprávnění dochází přímo ze zákona, správní orgán (a to ani odvolací) nemůže tento automatický zákonný následek zvrátit (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2024, č. j. 39 A 35/2023‑42, bod 43).
23. Ani druhá žalobní námitka proto není důvodná.
Závěr a náklady řízení
24. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému, který byl plně úspěšný, soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť mu žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 30. října 2024
JUDr. Věra Šimůnková v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: J. B.