č. j. 25 A 14/2023 - 37

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  G. E.

   zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

   sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2023, č. j. MSK 167797/2022, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů,

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2023, č. j. MSK 167797/2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Frýdku‑Místku (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 11. 11. 2022, č. j. MMFM 180724/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byly jako neodůvodněné zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu bodů do registru řidičů a byly potvrzeny na základě pokutových bloků ze dne 24. 3. 2022, 22. 3. 2022, 21. 3. 2022, 27. 5. 2021, 12. 2. 2020, 4. 2. 2020, 10. 10. 2019 a 3. 5. 2019 provedené záznamy podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o silničním provozu“).
  2. Žalobce v žalobě namítal nerespektování odvolacích důvodů žalovaným, který zcela ignoroval žalobcem předložená rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných či obdobných věcech, a zejména pak nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů, resp. vady pokutových bloků ze dne 24. 3. 2022, 27. 5. 2021, 12. 2. 2020, 4. 2. 2020, 10. 10. 2019 a 3. 5. 2019. K pokutovým blokům z 24. 3. 2022, 12. 2. 2020, 4. 2. 2020, 10. 10. 2019 a 3. 5. 2019 žalobce uvedl, že v nich není přesně zajištěna osoba přestupce (údaje jsou částečně nečitelné a nejsou přesně vypsány požadované údaje, např. rodné číslo a datum narození, rovněž ověření totožnosti není dle tam uvedeného popisu dostačující); není přezkoumatelným způsobem uvedena doba spáchání přestupku (údaje o datu a čase nejsou uvedeny, jsou nečitelné, nejsou uvedeny kompletně); není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku (údaj o místě neobsahuje všechny potřebné údaje pro přesné stanovení místa, název obce a ulice je neúplný, resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce); z popisu přestupkového jednání neplyne jednoznačná skutková podstata popsaného jednání ani její propojení se zákonnou povinností, která měla být porušena; právní kvalifikace přestupkového jednání je zapsána zkratkovitě, tedy nedostatečně, kdy z ní sice plyne porušení § 7, ale ne jakého bodu či písmena, není tak možné ani posoudit oprávněnost uložené sankce, a navíc je zápis částečně nečitelný; není přezkoumatelně uvedena forma zavinění; není zřetelná výše uložené sankce a nelze tak ověřit, zda výše sankce uvedená číslem a slovy koresponduje; není jednoznačně zaznamenáno místo, kde byl pokutový blok vydán; vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny všechny údaje o osobě oprávněné k vydání bloku, včetně jejího podpisu; data vyhotovení a převzetí bloku účastníkem jsou uvedena tak, že jsou nepřezkoumatelná; není zřetelný podpis účastníka řízení. Pokutovému bloku z 27. 5. 2021 žalobce vytýkal, že v kolonce č. 5 není přezkoumatelně uveden název obce a není tak zjevné, kde mělo ke spáchání přestupku dojít; údaje na pokutovém bloku tedy dle žalobce nelze porovnat s údaji na oznámení o uložení blokové pokuty. K pokutovým blokům pak žalobce obecně namítal, že přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny, není tedy bez důvodných pochybností patrno komu, kdy a kde a potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení, a proto zpochybnil způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů.
  3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, přičemž zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a obsah správních spisů s tím, že námitky zástupce žalobce se šablonovitě opakují v řadě dalších řízení. Poukázal, že napadené rozhodnutí je v pořadí druhým rozhodnutím ve věci, když prvním rozhodnutím žalovaný zrušil rozhodnutí prvostupňového orgánu z důvodu nečitelnosti jednoho z bloků a zavázal jej k opatření čitelné kopie, což prvostupňový orgán učinil. Všechny příkazové bloky jsou způsobilými podklady pro záznam bodů; ve všech osmi případech byl žalobce uznán vinným přestupkem spočívajícím v držení hovorového nebo záznamového zařízení za jízdy, tento skutek je na všech blocích nezpochybnitelně popsán, včetně právní kvalifikace, a příkazové bloky obsahují i ostatní potřebné náležitosti. S odvolacími námitkami, obdobně šablonovitými, se žalovaný přezkoumatelně vypořádal.
  4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy napadené rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při splnění podmínek stanovených v § 51 odst. 1 s. ř. s. krajský soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
  5. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil následující: Prvostupňový orgán oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění; toto oznámení ze dne 25. 3. 2022 bylo žalobci doručeno dne 30. 3. 2022. Dne 1. 4. 2022 žalobce podal námitky proti provedení záznamu bodů. Prvostupňový orgán si v rámci řízení o námitkách vyžádal kopie pokutových bloků ze dne 24. 3. 2022, 22. 3. 2022, 21. 3. 2022, 27. 5. 2021, 12. 2. 2020, 4. 2. 2020, 10. 10. 2019 a 3. 5. 2019, kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednotlivých přestupků. Přípisem ze dne 20. 4. 2022 prvostupňový orgán vyrozuměl žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 10. 5. 2022 bylo prvostupňovému orgánu doručeno podání žalobce označené jako „Vyjádření se k podkladům správního spisu“, jehož obsahem byl návrh na přerušení správního řízení na dobu 90 dnů nebo do doby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, přičemž přiloženy byly návrhy žalobce na zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí v blokovém řízení ze dne 21. 3. 2022, 22. 3. 2022 a 24. 3. 2022 adresované Policii ČR; toto podání žalobce k výzvě prvostupňového orgánu doplnil o doručenky dne 30. 5. 2022. Usnesením ze dne 6. 6. 2022 prvostupňový orgán přerušil řízení o námitkách na dobu do vyjádření se příslušného správního orgánu k podnětu k přezkumnému řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí v přezkumném řízení, nejdéle však na dva měsíce ode dne vydání usnesení. Přípisem ze dne 29. 6. 2022 prvostupňový orgán vyrozuměl žalobce o tom, že v řízení o námitkách odpadla překážka, pro níž bylo řízení přerušeno, tedy že se v řízení pokračuje, a že má možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, což žalobce učinil podáním ze dne 15. 7. 2022. Rozhodnutím ze dne 18. 7. 2022, č. j. MMFM 112669/2022 prvostupňový orgán zamítl jako neodůvodněné námitky žalobce proti provedení záznamu bodů do registru řidičů a potvrdil na základě pokutových bloků ze dne 24. 3. 2022, 22. 3. 2022, 21. 3. 2022, 27. 5. 2021, 12. 2. 2020, 4. 2. 2020, 10. 10. 2019 a 3. 5. 2019 provedené záznamy podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu. K odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí prvostupňového orgánu rozhodnutím žalovaného ze dne 30. 9. 2022, č. j. MSK 116465/2022 zrušeno a věc byla vrácena prvostupňovému orgánu k novému projednání s tím, že v dalším řízení prvostupňový orgán opatří lépe čitelnou kopii pokutového bloku ze dne 10. 10. 2019, aby bylo možné posoudit, zda jde o způsobilý podklad pro záznam bodů. Prvostupňový orgán si v rámci dalšího řízení o námitkách vyžádal další kopii pokutového bloku ze dne 10. 10. 2019. Přípisem ze dne 17. 10. 2022 prvostupňový orgán vyrozuměl žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí; na to žalobce reagoval podáním z 8. 11. 2022. Následovalo vydání prvostupňového rozhodnutí (viz odst. 1 tohoto rozsudku), proti němuž žalobce podal 28. 11. 2022 blanketní odvolání, které k výzvě prvostupňového orgánu dne 11. 12. 2022 doplnil. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, jak je uvedeno v odst. 1 tohoto rozsudku.
  6. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Dle odst. 3 téhož ustanovení shledá‑li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
  7. Úvodem právního posouzení krajský soud konstatuje, že žalobními námitkami se zabýval v té míře podrobnosti, která vyplývala z podoby žaloby, a také zejména z toho, že žalobní námitky opakovaly námitky odvolací.
  8. Předně krajský soud konstatuje, že žalovaný i prvostupňový orgán se řádně vypořádali s povšechnými (šablonovitými) námitkami žalobce. Pokud se týče námitek žalobních, jedná se opět o námitky téže jakosti a jde tedy o námitky vypořádané již správními orgány, které žalobce toliko posouvá do soudního řízení správního. Krajský soud proto odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí a prvostupňového rozhodnutí, když s vypořádáním žalobcových námitek správními orgány se zcela ztotožňuje.
  9. Rozsahu přezkumu záznamu bodů v námitkovém řízení se již opakovaně věnoval ve svých rozhodnutích Nejvyšší správní soud. Určující jsou zejména jeho závěry vyslovené v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zák. č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1, 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán v tomto řízení však zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“. Jak dále judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76, v případě pochybností o údajích zaznamenaných v oznámení policie, na jejichž základě je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů, je třeba vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti tam uvedené, typicky příslušné pokutové bloky (resp. jejich část, která správnímu orgánu zůstává).
  10. Prvostupňový orgán v projednávané věci kopie pokutových bloků vydaných v blokovém řízení v souvislosti s přestupky, za jejichž spáchání byly zaznamenány žalobci body v bodovém hodnocení řidičů, opatřil a zařadil je do správního spisu.
  11. K hodnocení obsahu pokutových bloků Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012‑20 uvedl, že „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. […] Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, [pokud se] jedná o odkaz na dostatečně konkrétní ustanovení zákonů ve spojení s dalšími údaji, které ve svém souhrnu skutek stěžovatele dostatečně konkrétně popisují.“; tyto závěry pak Nejvyšší správní zopakoval i v rozsudku ze dne 21. 2. 2019, č. j. 1 As 467/2018-37.
  12. V projednávané věci žalovaný jasně odcitoval obsah pokutových bloků. Krajský soud konstatuje, že tento popis obsahu pokutových bloků odpovídá pokutovým blokům tak, jak jsou založeny ve správním spise, pouze u pokutového bloku z 10. 10. 2019 žalovaný patrně nedopatřením nesprávně ocitoval formu zavinění (uvedl nedbalost namísto úmysl) a u pokutového bloku z 12. 2. 2020 nesprávně ocitoval formu zavinění (uvedl úmysl namísto nedbalost) a výši pokuty (slovem i písmem 500 Kč namísto 200 Kč). Všechny pokutové bloky obsahují dostatečné množství údajů, které prokazují, že se vymezené přestupky staly a že se jich dopustil žalobce, a to jméno, příjmení, datum narození, číslo průkazu o povolení k pobytu (PKP), popřípadě i řidičského průkazu či pasu a adresu místa trvalého pobytu žalobce; identifikaci vozidla; popis skutku (datum a čas, místo, způsob spáchání) včetně jednoznačné právní kvalifikace a zcela konkrétní identifikace zákonné povinnosti, kterou žalobce svým jednáním porušil; formu zavinění (vždy nepřeškrtnutá možnost „úmysl / nedbalost“); výši pokuty, která se vždy shoduje slovem i písmem; číslo pokutového bloku; místo a den vydání pokutového bloku; zcela dostačující a přezkoumatelnou identifikaci příslušného správního orgánu včetně podpisu; jakož i datum převzetí pokutového bloku žalobcem a zřetelný podpis žalobce. Ač v některých případech i s využitím zkratkovitých formulací, jednání žalobce jsou v každém z pokutových bloků popsána natolik jednoznačně a určitě, že nejsou zaměnitelná s jiným jednáním. Použité formulace jsou v kontextu dalších údajů, především odkazů na příslušná zákonná ustanovení, zcela srozumitelné. Pokutové bloky jsou, ač v některých případech obtížněji, čitelné, a je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Všechny tyto údaje ostatně žalovaný ocitoval v napadeném rozhodnutí, a žalobce žádné konkrétní námitky ohledně dotčených údajů, jak je konstatoval žalovaný, nevznesl. Stran dílčí žalobní argumentace krajský soud dodává, že s ohledem na přestupky, jichž se žalobce dopustil (§ 125c odst. 1 písm. f) bod 1. zákona o silničním provozu), nebylo přesné uvedení zcela konkrétního místa spáchání přestupku v pokutových blocích nezbytné, neboť rozhodné je, že žalobce ve všech případech v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu při jízdě vozidlem držel v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, z čehož je zřejmé, že přesné místo spáchání tohoto přestupku není zásadní skutečností (na rozdíl od například přestupku spočívajícím v překročení rychlosti, kde místo spáchání zásadní je, a to s ohledem na různou regulaci rychlosti v různých místech). Co se týče pokutového bloku z 27. 5. 2021, krajský soud dodává, že uvedení zkratky „FM“ jakožto místa (města) není nepřezkoumatelné, jde o obvykle užívanou zkratku statutárního města Frýdek-Místek, přičemž ve spojení s dalšími údaji („FM, D56 → I/56, Silcar Plus, směr FM“) o tom není pochyb, a nic tak nebrání údaje na pokutovém bloku porovnat s údaji na oznámení o uložení blokové pokuty S ohledem na to, že žalobce má pobyt v Žabni, tedy v okrese Frýdek‑Místek, si navíc žalobce musí být dobře vědom, co zkratka „FM“ znamená, a tuto námitku má proto krajský soud za ryze účelovou. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že pokutové bloky byly v projednávané věci způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů, a v podrobnostech opětovně odkazuje na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Vzhledem k tomu, že podkladová rozhodnutí (pokutové bloky) obsahovala všechny potřebné náležitosti, nejsou žalobní námitky stran nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů, resp. vad pokutových bloků důvodné.
  13. I obecnou námitku žalobce stran nerespektování odvolacích důvodů žalovaným, který měl ignorovat žalobcem předložená rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných či obdobných věcech, krajský soud shledal nedůvodnou. V rámci této námitky totiž žalobce tvrdil, že z jím předložených rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných či obdobných věcech vyplývá ustálenost praxe v tom, že správní orgán se zabývá způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě jsou zaznamenávány body, avšak zjevně opomněl, že přesně této ustálené praxi v projednávané věci správní orgány dostály. Žalovaný i prvostupňový orgán se důsledně zabývali jednotlivými pokutovými bloky a jejich způsobilostí být relevantním podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, jak je již odůvodněno výše. Vzhledem k tomu v tomto ohledu nemohlo dojít ani k narušení právní jistoty žalobce, resp. jeho legitimního očekávání.
  14. Jelikož krajský soud shledal všechny žalobní námitky nedůvodnými, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  15. Výrok o nákladech řízení má pak oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, nicméně protože mu nad rámec úřední činnosti žádné náklady řízení nevznikly, náhrada nákladů řízení mu přiznána nebyla.

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

 

Ostrava 16. října 2024

 

Mgr. Jiří Gottwald 

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje