USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobce: K. K., zastoupeného advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, Krátký lán 8, Praha 6, proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Lidické náměstí 9, Ústí nad Labem, proti nečinnosti žalovaného při vyřizování žádosti o poskytnutí informací ze dne 4. 12. 2023, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2024, čj. 15 A 7/2024‑52, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1]               Žalobce požádal Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje o poskytnutí oznámení o přestupku a souvisejících příloh podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Policie mu neformálním přípisem sdělila, že se na věc vztahuje právní úprava nahlížení do spisu, nikoli zákon o svobodném přístupu k informacím. To potvrdilo i Ministerstvo vnitra k žalobcově stížnosti. Žalobce proto podal u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu, kterou se domáhal vydání rozhodnutí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Krajský soud žalobě vyhověl a přikázal policii, aby o žalobcově žádosti rozhodla.

[2]               Policie podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a současně požádala o přiznání odkladného účinku. Obává se toho, že bude muset poskytnout požadované informace, a rozhodnutí o kasační stížnosti tak bude jen akademické. Tím by bylo nezvratně zasaženo do jejích práv. Naopak pokud by kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek, bude újma na straně žalobce jen dočasná, neboť by požadované informace obdržel po skončení kasačního řízení. Přiznání odkladného účinku navíc neodporuje ani veřejnému zájmu na poskytování informací.

[3]               Asi po dvou týdnech policie informovala NSS o tom, že o žalobcově žádosti rozhodla a požadované informace mu poskytla. (Soud dodává, že se tak stalo dříve, než stihl provést procesní úkony potřebné k rozhodnutí o odkladném účinku.) Na návrhu o odkladném účinku však stále trvá.

[4]               Kasační stížnost nemá v projednávané věci odkladný účinek, který by vyplýval ze zákona. Soud ho však může přiznat, jsou‑li současně splněny tři základní předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí pro stěžovatele znamenají újmu; 2) újma je pro stěžovatele nepoměrně větší než újma, která přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; 3) přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem (§ 73 odst. 2 s. ř. s.).

[5]               Policie poskytla informace žalobci dříve, než NSS stihl o odkladném účinku rozhodnout. Protože návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti chtěla policie zabránit právě poskytnutí požadovaných informací, stal se její návrh bezpředmětným. Důvodem pro věcné zkoumání okolností, pro něž by měl být odkladný účinek přiznán (či naopak nepřiznán), pak nemůže být přesvědčení policie, že by takto vedené hypotetické úvahy soudu byly pro praxi užitečné, protože by mohly poskytnout vodítka k vyhodnocování podobných žádostí o poskytnutí informací. Při rozhodování o odkladném účinku totiž soud zkoumá aktuálně hrozící újmu, nikoli správnost či nesprávnost argumentů, které strany zastávají ve věci samé.

[6]               NSS proto návrhu policie na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyhověl. (V podobné věci přitom se svým návrhem na přiznání odkladného účinku neuspělo ani Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje; viz usnesení NSS ze dne 11. 7. 2024, čj. 1 As 128/2024‑27.)

[7]               Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je jen rozhodnutím předběžné povahy a nelze na jeho základě předjímat, jak bude rozhodnuto o kasační stížnosti samotné.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2024

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu