USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v pokračování v řízení o odstranění stavby Reklamní LED obrazovka na střeše Interhotelu Bohemia, Ústí nad Labem, Mírové náměstí 2442/6, vedeném pod číslem spisu 335706/2021

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem [§ 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalovanému přerušit řízení o odstranění stavby Reklamní LED obrazovka na střeše Interhotelu Bohemia, Ústí nad Labem, Mírové náměstí 2442/6, vedené pod číslem spisu 335706/2021, do pravomocného rozhodnutí civilního soudu o tom, zda je žalobkyně vlastníkem této stavby. Dále se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost dané řízení vůči žalobkyni zastavit, pokud civilní soud rozhodne, že žalobkyně vlastníkem sporné stavby není. Podáním této žaloby reagovala žalobkyně na vyrozumění žalovaného ze dne 9. 9. 2024 o pokračování v řízení o odstranění uvedené stavby. Trvala na tom, že není vlastníkem dané stavby a žalovaný s ní řízení o odstranění stavby vést nemá.

Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení a zda neexistují překážky bránící věcnému projednání žaloby.

Z § 85 s. ř. s. plyne, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

V daném případě soud shledal, že žaloba směřuje proti postupu (pokračování) žalovaného v řízení o odstranění stavby.

Soud zdůrazňuje, že zápůrčí žaloba na ochranu před nezákonným zásahem představuje subsidiární prostředek ochrany určený pro situace, kdy osoba dotčená tvrzeným nezákonným zásahem nemá jinou možnost jak se domoci ochrany svých práv. V opačném případě soud žalobu odmítne (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2023, č. j. 4 As 16/2023-39).

Smyslem zápůrčí zásahové žaloby pak rozhodně není poskytovat ochranu proti dílčím procesním postupům (úkonům) správních orgánů v průběhu správního řízení, které vyústí ve vydání rozhodnutí, proti němuž lze podat žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. (srov. též usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 6. 2006, č. j. 62 Ca 16/2006-104).

Také Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 18. 10. 2007, č. j. 4 Aps 5/2006-151, vyslovil, že „žaloba (proti nezákonnému zásahu) je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. Mezi tyto právní prostředky lze zcela jistě zařadit i možnost podání odvolání (rozkladu) proti rozhodnutí, které vzejde ze zahájeného, resp. i rozšířeného, řízení, a příp. i následná možnost obrany podle § 65 a násl. s. ř. s.“

Přesně taková situace však nastala v případě žaloby podané žalobkyní v této věci, kdy namítaná pochybení žalovaného (vedení řízení o odstranění stavby s někým, kdo údajně není jejím vlastníkem) představují potenciální vady řízení, jimiž se na základě námitek žalobkyně může zabývat jak odvolací orgán v řízení o odvolání proti případnému rozhodnutí o odstranění stavby, tak soud v řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí o odvolání.

Vycházeje z těchto úvah soud konstatuje, že existují jiné právní prostředky (odvolání, případně žaloba proti rozhodnutí), jimiž se žalobkyně může domáhat ochrany proti tvrzenému nezákonnému zásahu žalovaného, který napadla žalobou v této věci. Vzhledem k tomu, že podaná žaloba je žalobou zápůrčí, dospěl soud k závěru, že žaloba je nepřípustná ve smyslu § 85 věty před středníkem s. ř. s. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl jako nepřípustnou.

Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 4. listopadu 2024

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

předseda senátu