USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

žalobkyně:  X

bytem X

zastoupena advokátem Mgr. Davidem Hejzlarem

sídlem 1. máje 97/25, Liberec

 

proti

žalovanému: Městský úřad Hrádek nad Nisou

  sídlem Horní náměstí 73, Hrádek nad Nisou

  zastoupen advokátem JUDr. Martinem Havelkou

  sídlem Vítězná 770/7, Liberec

 

 

o žalobě proti rozhodnutí – územnímu souhlasu žalovaného ze dne 25. 6. 2024, č. j. OSZP-4928/2024-MAT

 

takto:

  1. Žaloba se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žalobkyni bude po právní moci tohoto usnesení vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou dne 7. 10. 2024 se žalobkyně domáhá zrušení shora označeného územního souhlasu, jímž žalovaný souhlasil s umístěním stavby vodovodní a kanalizační přípojky na pozemcích p. č.XA, XB, XC a XD v k. ú. X. Dle žalobkyně může stavba, pokud by byla realizována, především ohrozit její oplocení a vzrostlý smrk, do jehož kořenového systému by zasáhla.

 

  1. Soud nezpochybňuje závěr žalobkyně, že územní souhlas je rozhodnutím ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a lze jej tedy přezkoumat ve správním soudnictví. V reakci na podanou žalobu však žalovaný soudu sdělil a doložil, že stavebníci, jimž byl územní souhlas vydán, podáním doručeným žalovanému dne 11. 10. 2024 upustili od záměru, k němuž se územní souhlas vztahuje. Tuto skutečnost vzal žalovaný na vědomí sdělením ze dne 14. 10. 2024.

 

 

 

  1. Podle § 96 odst. 10 věty první zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jehož je třeba v dané věci užít s ohledem na přechodné ustanovení § 334a zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, pozbývá územní souhlas platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení oznamovatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.

 

  1. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

 

  1. V daném případě stavební úřad – žalovaný právě takové sdělení o upuštění od záměru obdržel. Stavebníci v něm mj. sdělili, že hodlají realizovat jiný způsob napojení plánovaného domu na vodovod a odkanalizování do čistírny odpadních vod. Skutečnost, že se stavbou podle územního souhlasu nebylo započato, je osvědčena jak samotným textem žaloby, v níž žalobkyně žádá o přiznání odkladného účinku právě proto, že se obává započetí stavby, k němuž doposud nedošlo, a rovněž z vlastního sdělení o upuštění od záměru, kde stavebníci vysvětlují, že jejich úmysl se změnil, proto nebudou realizovat původně oznámený záměr.

 

  1. Soud proto považuje podmínky ustanovení § 96 odst. 10 věty první zákona o územním plánování a stavebním řádu za splněné. Napadený územní souhlas proto pozbyl platnosti. Pozbytí platnosti územního souhlasu je zvláštním způsobem zániku územního souhlasu v důsledku dispozičního úkonu stavebníka (srov. např. VÁVROVÁ E., DOLEŽALOVÁ V., KNECHT M., ZAHUMENSKÁ V., KONEČNÁ D., HUMLÍČKOVÁ P., ČERNÍN K., STRAKOŠ J. Stavební zákon: Praktický komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X., § 93, § 96; obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 10. 2017, č. j. 6 As 182/2017-30, či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2017, č. j. 22 A 104/2015-77). Zanikl-li napadený územní souhlas z vůle stavebníků, nelze jím odsouhlasený záměr po právu realizovat, a současně odpadl předmět soudního řízení správního v důsledku zániku napadeného veřejnoprávního aktu.

 

  1. V rozsudku ze dne 16. 12. 2015, č. j. 3 Afs 99/2015-26, Nejvyšší správní soud uvedl, že „…v případě, kdy by správce daně zjistil, že jsou dány podmínky pro konání přezkumného řízení a rozhodl o změně nebo zrušení původního rozhodnutí…by správní soud, který na základě žaloby daňového subjektu přezkoumává původní rozhodnutí, musel podanou žalobu odmítnout, neboť by odpadl předmět řízení.“ V dané věci jde o situaci obdobnou zrušení žalobou napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení. Napadené rozhodnutí (územní souhlas) zaniklo, pročež nepřichází v úvahu, aby soud toto již zaniklé rozhodnutí po případném meritorním přezkumu zrušil, a podruhé tak způsobil jeho zánik. Pokud budou stavebníci před stavebním úřadem usilovat o získání patřičného veřejnoprávního povolení k upravenému záměru, pak, bude-li se tento záměr dotýkat práv žalobkyně, žalobkyni nic nebrání využít dostupných procesních prostředků, včetně eventuální žaloby ke správnímu soudu, k obraně svých práv v rozsahu, v němž budou upraveným záměrem zasažena.

 

  1. S ohledem na výše uvedené soud konstatuje, že v daném případě je v důsledku odpadnutí předmětu řízení dán neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pročež soudu nezbylo, než podanou žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

 

  1. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 

 

 

 

  1. V důsledku odmítnutí žaloby bude žalobkyni po právní moci tohoto usnesení v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrácen jí zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

 

  1. Protože řízení bylo popsaným způsobem skončeno, nerozhodoval již soud o podaném návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Liberec dne 1. listopadu 2024  

 

 

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu