22 A 26/2023-66

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci

 

žalobce: J. P.

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Adamem Bartoškem, LL.M.

sídlem Jeremenkova 221/28, Olomouc

proti

žalovanému:  Krajský úřad Zlínského kraje

sídlem Třída Tomáše Bati 21, Zlín

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2023, č. j. KUZL 63166/2023, sp. zn. KUSP 52845/2023 PŽÚ,

 

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení
  3. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

  1. Žalobce brojil žalobou proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Zlína, Odboru právního – oddělení přestupkového, ze dne 25. 4. 2023, č. j. MMZL 094763/2023, sp. zn. MMZL 038999/2022, č. př. 197/2022př, kterým byl žalobce shledán vinným z úmyslného spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že ode dne 21. 9. 2021 nejméně do dne 12. 2. 2022, mimo dne 20. 10. 2021, opakovaně zasílal ze svého telefonu účastnického čísla X týdně až 20 SMS zpráv své bývalé přítelkyni R. Š. (dále jen „poškozená“), které převzala převážně ve F. na ulici P. č.p. 372, a ve kterých jí opakovaně sděloval, že její přítel je pedofil a že společně týrají jeho syna, že si má její přítel před synem „honit péro“ a chodit nahý, že chce její přítel syna zabít, nazýval jej opakovaně „tlustým prasetem, kryplem, zmrdem, hajzlem“, dále opakovaně poškozenou v těchto zprávách nazýval výrazy „špinavá kurva, kurva, závistivá svině, šlapka, děvka, špina, štětka, ubožačka“, a dále v těchto zprávách nazýval matku poškozené výrazem „kurva“. Za spáchání uvedeného přestupku byla žalobci uložena pokuta.

II. Podání účastníků

  1. Podle žalobce je napadené rozhodnutí nezákonné a řízení, které vedlo k jeho vydání, bylo zatíženo vadami. Napadenému rozhodnutí vytkl zejména nesprávné vyhodnocení skutkového stavu a následné nesprávné právní hodnocení věci. Chybný je podle něj závěr správních orgánů, které vyhodnotily SMS komunikaci mezi žalobcem a poškozenou tak, že byla v rozporu s obecně uznávanými pravidly slušného chování. Podle něj nebyla naplněna objektivní stránka přestupku, neboť postižený způsob konverzace byl mezi žalobcem a poškozenou zcela normální. Zdůraznil, že sama poškozená uvedla, že si na jednání žalobce již zvykla, a vztah protkaný peprnými výrazy dokládá i obsah výslechu poškozené. Podle žalobce je postižený způsob komunikace mezi žalobcem a poškozenou dlouhodobě akceptován a praktikován a jednání žalobce nemůže způsobit narušení občanského soužití.
  2. Dále žalobce brojil proti hodnocení výslechu poškozené s tím, že tento je motivován její snahou způsobit žalobci co největší potíže jako potrestání za to, že jí nehradí dostatečně vysoké výživné.
  3. K samotnému přestupku uvedl, že jeho objektem je ochrana cti a je rozhodné, zdali výroky pronesl obviněný veřejně či soukromě a zdali hrubé výroky jsou sto způsobit poškozené újmu na cti, tj. mělo by být zkoumáno, zdali nejsou pravdivé. Výroky na veřejnosti proneseny nebyly a k jejich pravdivosti neprovedly správní orgány žádný důkaz. Pokud navíc hodnotila poškozená konverzaci jako normální, nemohla jí způsobit újmu na cti.
  4. Ve svém vyjádření žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že námitky uplatněné žalobcem v žalobě jsou téměř totožné jako námitky obsažené již v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu. Způsob komunikace žalobce s poškozenou dle žalovaného rozhodně nelze považovat za „běžný” a ani nelze po poškozené požadovat, aby takové jednání snášela a akceptovala, byť se měla v jiné věci vedené týmž správním orgánem vyjádřit (dle tvrzení obviněného), že je na způsob komunikace zvyklá. Vztahy mezi žalobcem a poškozenou nejsou podle něj natolik narušené, aby nebylo možné jejich další narušení, a i když může být poškozená na způsob komunikace s obviněným do jisté míry „zvyklá", určitě po ní nelze požadovat, aby vždy a za všech okolností s takovým jednáním souhlasila a ztotožnila se s ním. Věrohodnost výpovědi poškozené byla podpořena prokázáním přestupkového jednání dalšími důkazy, které s výpovědí poškozené korespondovaly.
  5. Dále žalovaný uvedl, že pojmovým znakem přestupku jiného hrubého jednání není skutečnost, že bylo takové jednání projeveno veřejně za přítomnosti jedné či více osob. Objektem je i v případě jiného hrubého jednání občanské soužití, které lze narušit i bez přítomnosti veřejnosti. Tvrzené jednání poškozené a jejího přítele není okolností vylučující protiprávnost jednání žalobce bez ohledu na to, zda se domníval, že přítel poškozené týrá jeho syna. S důkazními návrhy žalobce se, dle svého názoru, žalovaný vypořádal.

III. Posouzení věci krajským soudem

  1. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná.
  2. Žaloba není důvodná.

K absenci objektivní stránky přestupku a rozporu komunikace žalobce a poškozené s obecně uznávanými pravidly slušného chování

  1. Podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že

a) jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí,

b) jinému ublíží na zdraví, nebo

c) úmyslně naruší občanské soužití tak, že

1. jinému vyhrožuje újmou na zdraví,

2. jiného nepravdivě obviní z přestupku,

3. se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo

4. se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.

  1. Pokud jde o naplnění objektivní stánky přestupku, platí, že objektivní stránka přestupku se skládá z (1.) jednání, (2.) následku a (3.) příčinného vztahu mezi jednáním a následkem.
  2. Znakem skutkové podstaty přestupku dle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích není veřejnost. Jinými slovy v nyní posuzované věci je nerozhodné, zda byly nebo nebyly výroky žalobce proneseny veřejně, nebo pouze v rámci soukromé konverzace.
  3. Jednání žalobce bylo jednoznačně prokázáno zálohou zpráv z období od 1. 9. 2021 do 13. 2. 2022 z telefonu poškozené a konečně žalobce ani nepopírá, že by výměna zpráv ve znění, které je zachyceno ve správním spise, mezi ním a poškozenou proběhla.
  4. Žalobce naopak sporuje, že by jednání mohlo vyvolat následek předvídaný skutkovou podstatou přestupku dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích, tj. zesměšnění nebo hrubou urážku poškozené, a to s ohledem na to, že obdobná komunikace mezi žalobcem a poškozenou je zcela normální.
  5. Ve správním spise je založen protokol o výslechu poškozené. Poškozená uvedla, že jí není příjemné ani množství ani obsah zpráv žalobce, na které na pokyn policie nereagovala velmi dlouhou dobu. Nepopřela, že ve vztahu k žalobci použila vulgární výrazy, ale komunikace s ním byla z její strany minimální. Vybavuje si, že použila slovo kretén, ale to proto, že jednání žalobce bylo už pro ni nesnesitelné. Vulgárně reagovala pouze jednoslovně, ne jako žalobce plejádou vulgarit a SMS. Dále se vyjadřovala k otázkám svého vztahu se žalobcem, jejím novým přítelem a k otázkám péče o syna. K vnímání zpráv od žalobce uvedla, že vnímá jako nepravdivé, že ji uráží a že jsou pro ni již nesnesitelné.
  6. Žalobce u ústního jednání zasílání vulgárních zpráv poškozené nepopřel, ale prý tak činil vždy v reakci na nepřiměřené jednání ze strany poškozené a ze strany jejího partnera. Odkázal na trestní řízení proti partnerovi poškozené a na trvalé narušení vztahu mezi ním a poškozenou, které se zhoršily v souvislosti s rozhodnutím o výchově a výživě jejich společného dítěte (k tomu viz níže). Poškozená si na způsob komunikace zvykla, žalobce také častuje vulgárními výrazy. Sám žalobce vnímá celou situaci jako „nezákonné využívání práva v zájmu šikanovat jeho osobu jako vendetu za snížení kvality osobního života (poškozené) oproti době, kdy žila s jeho osobou.“
  7. Ke svému vyjádření doložil žalobce kopie zpráv od poškozené, ve kterých ho označuje výrazy typu „debilní, kriminálníček, chudák, vyser se na to, dement dementní, polib si, blbe, kreténe, sráči“.
  8. Pojem hrubé jednání musí být vykládán objektivně, tj. musí jít o jednání, které narušuje občanské soužití takovou měrou, že podle obecného názoru a přesvědčení překračuje rámec pouhé nevhodnosti (nesprávnosti), tj. vnímání samotné poškozené není rozhodujícím kritériem. Je třeba proto důsledně odlišit jednání hrubé a jednání jinak nevhodné (např. porušení pravidel slušnosti, zdvořilosti).
  9. Z vyjádření žalobce i výpovědi poškozené vyplývá, že žalobce jednal úmyslně, nejednalo se o zkrat a žalobce chtěl vulgárním způsobem komunikovat s poškozenou.
  10. Obsahem správního spisu je celkem 73 stran zachycené konverzace mezi žalobcem a poškozenou, ze kterých vyplývá, že žalobce je schopen normální běžné racionální komunikace ohledně syna a péče o něj, ale většina jeho zpráv obsahuje hrubé označování poškozené, jejího přítele nebo matky. Je pravdou, že většina urážlivých označení se týká přítele poškozené, nicméně ze zpráv vyplývá, že žalobce o svém postoji a vnímání domácích poměrů poškozené informuje i její kamarádky. Poškozenou označuje jako „ubožacka, štětka, kurva, kriminálníčkova kurvička, feťačka, fetka, svině, lůza, pxcx (picx)“, obviňuje ji, že nechává syna hlídat partnerem, kterého označuje jako „kriminalníček, tlusté prase, kriminálnická buznička, hajzlík, srab, šmejd, mrzáček ustrašený, chcípáček, zmrd“.
  11. Soud se ztotožňuje se žalovaným v tom, že poškozená není povinna snášet ani na veřejnosti, ale ani v soukromí zprávy, ve kterých ji žalobce označuje slovy, která jsou hrubá a urážlivá, která se v běžné mluvě ani psané formě nepoužívají, intenzitou vulgárnosti překračující pouhou nevhodnost. Za taková označení soud jednoznačně považuje ve vztahu k poškozené, resp. ke každé ženě žalobcem použité výrazy jako „ubožačka, štětka, kurva, kriminálníčkova kurvička, feťačka, fetka, svině, lůza, pxcx (picx)“. V nyní posuzované věci nicméně není podstatné pouze to, jak označuje žalobce poškozenou, ale i v jakých souvislostech tak činí. Poškozenou žalobce cíleně zesměšňuje a uráží v souvislosti s jejím novým vztahem, evidentně kvůli sporu o syna a kvůli nesouhlasu s tím, že se přítel poškozené podílí na jeho výchově. Způsob, jakým tak činí, ať už co se týká množství nebo obsahu zpráv nebo frekvence jejich odesílání, je naprosto nepřiměřený běžné komunikaci, byť ve vyhrocených vztazích.
  12. Skutečnost, že tak žalobce označuje poškozenou dlouhodobě a že obdobná vyjádření vůči ní (a jejímu okolí) používá běžně a opakovaně, svědčí spíše o samotném žalobci, než o kvalitě komunikace mezi žalobcem a poškozenou. V žádném případě to ale neznamená, že by poškozená měla povinnost si na tento způsob komunikace zvyknout. Soud v řízení prokázal rozsudky trestních soudů, že komunikace žalobce s poškozenou byla velmi intenzivní (v období od 15. 9. 2020 do 20. 1. 2021 ji zaslal více než 2 000 SMS) a v této činnosti žalobce neustal ani po lednu 2021. Žalobce konečně v řízení ani nijak netvrdil, že by s poškozenou komunikoval jiným způsobem, než jak v předmětných SMS.
  13. Ve správním spise jsou doložené zprávy, kdy poškozená vůči žalobci použila vulgární výrazy. Z většiny žalobcem doložených zpráv není patrné, zda se týkají období od 1. 9. 2021 do 13. 2. 2022, na některých je uvedeno pouze datum bez roku (10. 2., 20. 4.) nebo pouze čas. Zprávy, které jsou označeny datem, jsou ze dne 30. 3. 2022, 27. 4. 2022, 30. 4. 2022, 1. 5. 2022. Ze zpráv označených časem je určitě součástí spisu zpráva ze dne 10. 2. 2022, dále jsou součástí spisu zprávy, ve kterých poškozená uvedla „Polib si“ a „chudáku“. Zprávy zaslané po 13. 2. 2022 jsou pro soud nepodstatné, neboť jsou mimo rozhodné období.
  14. V žalobcem citovaném rozsudku ze dne 31. 2. 2010, č. j. 2 As 84/2009-64, Nejvyšší správní soud uvedl: „je třeba, aby znovu uvážil, zda samotné zaslání předmětné textové zprávy poškozené dne 23. 8. 2008 postačuje z hlediska naplnění skutkové podstaty daného přestupku. Zmíněná skutková podstata je totiž založena na existenci "hrubého jednání". Je tedy věcí podrobného zdůvodnění, zda jediná textová zpráva daného obsahu může postačovat z hlediska naplnění této skutkové podstaty. Při tomto hodnocení je nutno zvažovat např. konkrétní zvolenou formulaci slov, vztah mezi žalobcem a poškozenou, způsob jejich dřívější vzájemné komunikace apod. Je tak třeba poněkud objektivizovat to, zda se skutečně o "hrubé jednání" ve smyslu přestupkového zákona jednalo či nikoliv.“
  15. Jinými slovy, Nejvyšší správní soud připustil, že i jedna SMS s výrazným sexuálním kontextem může v určitých případech naplňovat pojem „hrubé jednání“ ve smyslu § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a narušovat občanské soužití (které je obdobné jako nyní posuzované ustanovení).
  16. V nyní projednávané věci je způsob komunikace žalobce prostřednictvím SMS výrazně urážlivý a dehonestující poškozenou a její okolí (označovat poškozenou za „kurvu, která v sobě potřebuje střídat čuráky, šlapku, která si vykrmuje tlustého, zbabělého sraba, osobu, která má místo mozku hnůj, hloupou starou šlapku“; jejího partnera za „zbabělé hovno, co ze sebe vychcala ta stará kurva jeho matka, chcípáčka posraného a zbabělého a lůzu“; její matku za „kurvu“). Podle názoru soudu bez diskuze tento způsob komunikace naplňuje objekt uvedené skutkové podstaty. Následek jednání žalobce je zde v přímé příčinné souvislosti s jeho jednáním.
  17. Pokud jde o vulgární vyjádření poškozené adresovaná žalobci, tak především soud ve vztahu k žalobním námitkám uvádí, že poškozená vypovídala ve správním řízení dne 1. 3. 2023 (nikoliv 23. 2. 2022, jak uvádí žalobce v žalobě) a v rámci výslechu nepoužila ve vztahu k žalobci větu a označení chudák, které jsou uvedeny v žalobě. Vulgární výrazy, které poškozená použila ve vztahu k žalobci a které jsou součástí spisové dokumentace pro předmětné přestupkové jednání, použila poškozená zcela výjimečně, častěji na přelomu listopadu a prosince 2021, přičemž v tomto období je patrný spor o styk žalobce se synem v době zhoršeného zdravotního stavu nezletilého. Ze spisového materiálu je patrné, že poškozená se se žalobcem snažila komunikovat co nejméně a co nejúsporněji a její skutečně raritní vulgární vyjádření ve vztahu k žalobci lze jasně přičítat její dlouhodobé frustraci z jednání žalobce. Oproti tomu žalobce se vulgárně o poškozené, jejím partnerovi a její matce vyjadřoval po celé předmětné období.

K výpovědi poškozené a její motivaci

  1. Námitka žalobce ohledně hodnocení výslechu poškozené není důvodná. Poškozená se pouze vyjadřovala k tomu, jakým způsobem s ní žalobce komunikuje, a v podstatné míře odpovídala na dotazy zástupce žalobce. Ohledně výživného ze strany poškozené nepadlo ani slovo.
  2. Soud nepochybuje o tom, že vztahy mezi žalobcem a poškozenou jsou hluboce narušené a rozvrácené, to ale neopravňuje žalobce chovat se k poškozené způsobem, který je obsahem SMS v této věci. Zároveň soud neshledal, že by ze správního spisu vyplývala jakákoliv jiná motivace poškozené, než ochrana vlastního jména a cti.
  3. Není proto důvod, aby správní orgány k výpovědi poškozené nepřihlédly, a to zejména s ohledem na shora uvedené.

K dokazování dotčení objektu ochrany, tj. cti poškozené a k pravdivosti výroků žalobce

  1. Ve spise obsažené zprávy představují (se vzácnými výjimkami otázek předávání syna ke styku s otcem a souvisejícími otázkami výchovy nezletilého) prakticky neutuchající proud urážek poškozené, její matky nebo jejího přítele kombinovaný výroky dokazujícími poškozené, jakou udělala chybu, když si zvolila nového partnera.
  2. V této souvislosti soud nerozumí tomu, co žalobce požaduje po správních orgánech dokazovat námitkou, že nebylo provedeno dokazování stran pravdivosti jeho výroků. Soud si těžko umí představit, jak by správní orgán dokazoval pravdivost výroků žalobce, že poškozená je „ubožačka, štětka, kurva, kriminálníčkova kurvička, svině, lůza, pxcx“, případně že její partner je „tlusté prase, kriminálnická buznička, hajzlík, srab, šmejd, mrzáček ustrašený, chcípáček, zmrd, zbabělé hovno, co ze sebe vychcala ta stará kurva jeho matka“, ani to, že matka poškozené je „kurva“. Požadavky žalobce na dokazování jsou zcela absurdní a soud je přesvědčen o tom, že ani sám žalobce si nedovede představit to, jak by jeho výroky měly být prověřovány a dokazovány.
  3. Veškeré titulování poškozené a jejího partnery či matky se soudu jako cílené zesměšňování a urážení s cílem ponížit poškozenou a dát jí najevo, že poškozená rozchodem se žalobcem udělala chybu, které by měla litovat. Soudu na tomto místě nezbývá než zdůraznit, že žádné z tvrzení žalobce stran násilí na nezletilém (fyzickém nebo sexuálním) se nepotvrdilo, resp. žalobce ani při soudním jednání nedoložil žádný důkaz o tom, že by orgány činné v trestním řízení nebo orgány sociálně-právní ochrany dětí shledaly na péči poškozené o jejího nezletilého syna cokoliv závadného. V tomto směru proto nelze ani uvažovat o absenci materiální stránky přestupku, či snad o tom, že by výroky žalobce byly zkratkovitou reakcí na jednání poškozené nebo jejího partnera.

IV. Závěr a náklady řízení

  1. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení ex lege (§ 60 odst. 2 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie. 

 

Brno 30. září 2024

 

 

Petr Sedlák, v. r.

samosoudce