USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

žalobkyně: Quick Stop Car s.r.o., IČO: 06329411

  sídlem K terminálu 745/1a, 619 00  Brno

  zastoupená JUDr. Stevem Georgesem, advokátem

  sídlem Lidická 693/5a, 602 00  Brno

proti

žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje

  sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01  Ústí nad Labem

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2024, č. j. KUUK/119724/2024,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 10. 2024 prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2024, č. j. KUUK/119724/2024, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Trmice, odboru výstavby, dopravy a životního prostředí (dále jen „stavební úřad“), ze dne 16. 6. 2023, č. j. 2607/23/So, kterým bylo nařízeno žalobkyni jako vlastníkovi stavby označené jako „Quick Stop Car – AUTO & PNEUSERVIS Ústí nad Labem“, umístěné na p. p. č. 1754/41 v k. ú. Trmice, podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý stavební zákon“), odstranění této stavby. Žalobkyně se současně domáhala toho, aby soud zrušil i nadepsané prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu a žalovanému uložil povinnost nahradit jí náklady soudního řízení.
2. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni (resp. jejímu právnímu zástupci) dle jejího výslovného sdělení, jakož i dle obsahu spisové dokumentace, doručeno dne 27. 8. 2024.
3. Soud ve věci nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, mimo jiné, zda byla žaloba podána včas.
4. Podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.
5. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
6. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“). Nutno k tomu doplnit, že většina jeho ustanovení nabyla účinnosti dne 1. 1. 2024, avšak některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. – účinné od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 nového stavebního zákona).
7. Podle § 306 nového stavebního zákona přitom platí, že žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2). Přechodné ustanovení týkající se soudního přezkumu se pak nachází v § 331 nového stavebního zákona, podle kterého se soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Z formulace § 331 nového stavebního zákona tak a contrario vyplývá, že soudní řízení zahájená za účinnosti nového stavebního zákona se v plném rozsahu, včetně lhůty pro podání žaloby, řídí právě jím.
8. V projednávané věci bylo soudní řízení zahájeno dne 25. 10. 2024, kdy byla předmětná žaloba doručena zdejšímu soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni nicméně činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí žalobkyni (§ 306 odst. 1 nového stavebního zákona), k čemuž došlo již dne 27. 8. 2024 (viz tvrzení žalobkyně uplatněné v žalobě a doručenka k napadenému rozhodnutí založená ve spisové dokumentaci). Soud tak dospěl k závěru, že poslední den lhůty pro podání žaloby proti napadenému rozhodnutí připadl na den 27. 9. 2024. Žalobkyně však podala žalobu až dne 25. 10. 2024, pročež ji soud výrokem I. usnesení odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro opožděnost.
9. V návaznosti na dříve uvedené je případným doplnit též fakt, že kratší lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu i poukazované přechodné ustanovení byly součástí nového stavebního zákona (platného ode dne 29. 7. 2021) od samého počátku, a nejpozději ode dne 1. 1. 2024 bylo zřejmé, že tato změna nabude účinnosti právě dne 1. 7. 2024. Adresáti těchto právních norem tak měli k dispozici přinejmenším půl roku na to, aby se s nimi seznámili. S ohledem na tyto okolnosti tak soud nepovažuje dopady nového stavebního zákona do práv žalobkyně za nepředvídatelné, či za nepřiměřeně tvrdé (srov. např. i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2024, č. j. 10 A 65/2024-84, a ze dne 26. 8. 2024, č. j. 10 A 76/2024-16, či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 8. 2024, č. j. 55 A 23/2024-23, a ze dne 9. 8. 2024, č. j. 55 A 24/2024-31).
10. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů účastníků řízení se poté opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
11. Závěrem soud pouze pro úplnost konstatuje, že rozhodování o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku podané žalobě se za této situace stalo zcela bezpředmětným.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 5. listopadu 2024

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

předseda senátu