3 A 67/2024-75

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobce: nezl. X. Y.

 bytem X

 zastoupen PhDr. Bc. R. Č., obecným zmocněncem, bytem X

 

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky

 sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha

 

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve vrácení žádosti žalobce o poskytnutí dočasné ochrany dne 23. 7. 2024, zaevidované pod č. j. OAM-377655/DO-2024, jako nepřijatelné,

 

 takto: 

  1. Zásah žalovaného spočívající v tom, že dne 23. 7. 2024 vrátil žalobci jeho žádost o dočasnou ochranu, zaevidovanou pod č. j. OAM-377655/DO-2024, jako nepřijatelnou, byl nezákonný.
  2. Žalovanému se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobce a přikazuje se mu, aby obnovil stav před vrácením žádosti žalobce o dočasnou ochranu, zaevidované pod č. j. OAM-377655/DO-2024
  3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 246 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
  4. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

  1. Žalobce se u Městského soudu v Praze brání proti nezákonnému zásahu žalovaného, který spatřuje v tom, že mu dne 23. 7. 2024 vrátil žalovaný jeho žádost o poskytnutí dočasné ochrany zaevidovanou pod č. j. OAM-377655/DO-2024 jako nepřijatelnou ve smyslu § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „zákon č. 65/2022 Sb.“), neboť získal dočasnou ochranu v jiném členském státě Evropské unie.
  2. Soud předesílá, že již řešil právně obdobnou věc matky žalobce. V rozsudku ze dne 11. 7. 2024, č. j. 18 A 8/2024‑87 konstatoval, že zásah žalovaného spočívající v tom, že dne 28. 3. 2024 vrátil matce žalobce její žádost o dočasnou ochranu, zaevidovanou pod č. j. OAM-0341265/DO-2024, jako nepřijatelnou, byl nezákonný.
  3. Po vydání tohoto rozsudku se matka žalobce spolu s žalobcem dostavila na pracoviště žalovaného. Žalovaný žádost matky o poskytnutí dočasné ochrany přijal, avšak žádost jejího sedmiletého syna (žalobce) nepřijal. Nepřijetí žádosti žalobce odůvodnil přesně stejnými argumenty, které soud v rozsudku ve věci matky žalobce shledal neopodstatněnými.

Žaloba

  1. Nezletilý žalobce uvádí, že se dne 23. 7. 2024 dostavil v doprovodu své matky na pracoviště žalovaného za účelem podání žádosti o dočasnou ochranu na území ČR. Žalovaný na místě prověřil skutkový stav se závěrem, že žalobci byla údajně udělena dočasná ochrana ve Spolkové republice Německo, což byl důvod, pro který žádost vyhodnotil jako nepřijatelnou.
  2. Žalobce upozorňuje, že žalovaný zvolil stejný postup, jaký zvolil v minulosti proti jeho matce, a to v rozporu s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2024, č. j. 18 A 8/2024‑87, kterým městský soud konstatoval nezákonný zásah ze strany žalovaného proti jeho matce spočívající ve vyhodnocení její žádosti jako nepřijatelné.
  3. Žalobce se proto domáhá, aby soud stejně jako ve výše uvedené věci jeho matky vyslovil, že vrácení žádosti žalobci byl nezákonný zásah a zároveň přikázal obnovení stavu před vrácením žádosti.

Vyjádření žalovaného

  1. Žalovaný se domnívá, že žaloba není důvodná. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí stejné argumenty, jako ve výše uvedené věci 18 A 8/2024 týkající se matky žalobce. Soud na ně v podrobnostech odkazuje.
  2. Žalovaný má za to, že pokud získal žalobce dočasnou ochranu v Německu, nemůže žádat o dočasnou ochranu v České republice, a to ani přesto, že jeho dočasná ochrana v Německu již není aktivní. Žádost považuje za nepřijatelnou podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 65/2022 Sb.

Posouzení věci Městským soudem v Praze

  1. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a že splňuje všechny formální požadavky na ni kladené.
  2. Mezi účastníky v podstatě není sporu o tom, že žaloba je přípustná, neboť to připouští i sám žalovaný. Pro samotné projednání věci je bez významu, zda je přípustnost žaloby dovozena pouze (resp. přímo) z čl. 47 pododstavce prvního Listiny základních práv EU (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 3. 2024, č. j. 62 A 14/2024-37, či usnesení NSS ze dne 30. 11. 2023, č. j. 8 Azs 93/2023-37, kterým byly položeny předběžné otázky stran výkladu směrnice Rady 2001/55/ES v kontextu zákona č. 65/2022 Sb.), či také z čl. 29 směrnice č. 2001/55/ES (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2023, č. j. 11 A 80/2022-79, či rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 5. 2023, č. j. 55 A 6/2023-44). Uvedená judikatura také podrobně odůvodnila, že proti postupu žalovaného se lze bránit právě žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu dle § 82 a násl. s. ř. s.
  3. Za splnění podmínek uvedených v § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud o věci samé bez nařízení ústního jednání (ani jeden z účastníků nevyjádřil do dvou týdnů od doručení výzvy svůj nesouhlas s takovým projednáním věci). Potřebu nařídit jednání neshledal ani sám soud, neboť o skutkových okolnostech věci nebylo mezi účastníky řízení sporu a posouzení důvodnosti žaloby záleží na vyřešení právní otázky.
  4. Podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 65/2022 Sb. žádost o udělení dočasné ochrany je nepřijatelná, jestliže je podána cizincem, který o dočasnou nebo mezinárodní ochranu požádal v jiném členském státě Evropské unie. Podle § 5 odst. 1 písm. d) pak v případě, jestliže je podána cizincem, kterému byla udělena dočasná nebo mezinárodní ochrana v jiném členském státě Evropské unie. Podle druhého odstavce téhož ustanovení Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky nepřijatelnou žádost cizinci vrátí a sdělí mu důvod nepřijatelnosti; soudní přezkum je vyloučen.
  5. Podle čl. 28 odst. 1 směrnice o dočasné ochraně „[č]lenské státy mohou vyloučit osobu z poskytnutí dočasné ochrany, pokud

(a) existují závažné důvody se domnívat, že

i) tato osoba spáchala zločin proti míru, válečný zločin nebo zločin proti lidskosti, jak je definují mezinárodní dokumenty vypracované za účelem přijetí předpisů týkajících se těchto zločinů

ii) tato osoba spáchala vážný nepolitický zločin mimo území hostitelského členského státu předtím, než ji tento stát přijal na své území jako osobu požívající dočasné ochrany;

iii) tato osoba je vinna činy proti cílům a zásadám Spojených národů; anebo

(b) existuje důvodné podezření, že by tato osoba mohla ohrozit bezpečnost hostitelského členského státu nebo že vzhledem ke skutečnosti, že byla na základě pravomocného rozsudku odsouzena za mimořádně závažný trestný čin, představuje nebezpečí pro společnost hostitelského členského státu“.

  1. Pro posouzení věci soud navazuje na svůj rozsudek týkající se matky žalobce ze dne 11. 7. 2024, č. j. 18 A 8/2024‑87, v němž řešil totožnou právní otázku. Vzhledem k tomu soud na závěry rozsudku č. j. 18 A 8/2024‑87 odkazuje.
  2. Městský soud se ve věci  18 A 8/2024‑87 ztotožnil s převažující judikaturou správních soudů a shledal, že není možné posoudit žádost o dočasnou ochranu jako nepřijatelnou pouze proto, že žalobkyně již požádala o dočasnou ochranu v jiném státě EU, resp. proto, že tuto dočasnou ochranu získala, neboť ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb. o nepřijatelnosti žádosti jsou v rozporu s unijním právem. Tento závěr přitom přijímá zdejší soud dlouhodobě a konzistentně (viz např. aktuální rozsudky ze dne 11. 6. 2024, č. j. 5 A 47/2024-33, ze dne 28. 8. 2024, č. j. 6 A 48/2024-39, ze dne 29. 7. 2024, č. j. 9 A 52/2024-31, ze dne 23. 10. 2024, č. j. 10 A 83/2024-60, ze dne 6. 11. 2024, č. j. 11 A 39/2024- 49, ze dne 11. 1. 2024, č. j. 14 A 167/2023-29 či ze dne 30. 9. 2024, č. j. 18 A 58/2024-28) a žalovaný je s ním nepochybně seznámen.
  3. Jednání žalovaného, který postupoval rozdílně v případě matky a syna v obdobné situaci navzdory závaznému právnímu názoru zdejšího soudu, postrádá racionální zdůvodnění. Soud v nyní projednávané věci zdůrazňuje, že žalobce aktuálně žádnou dočasnou ochranou v žádném státě nedisponuje. V takové situaci je dle názoru městského soudu obzvlášť vhodné postavit pobytový status žalobce najisto.
  4. Soud proto přikázal žalovanému obnovit stav před vrácením žádosti a nenechávat nezletilého žalobce v  nelehké životní situaci zapříčiněné nuceným opuštěním vlasti, v níž probíhá válečný konflikt, v nejistotě ohledně jeho pobytového oprávnění.

Závěr a náklady řízení

  1. Na základě výše uvedených úvah shledal soud žalobu důvodnou. Zásah žalovaného spočívající ve vrácení žádosti žalobci pro nepřijatelnost byl nezákonný (§ 87 odst. 2 s. ř. s.).  Jelikož následky tohoto nezákonného zásahu stále trvají, přikázal soud žalovanému, aby obnovil stav před zásahem. Žalovaný je vázán právním závěrem soudu, že žádost žalobce není nepřijatelná podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., jelikož dočasná ochrana udělená jiným státem nepřijatelnost nynější žádosti nezakládá.
  2. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 60 odst. 1 s. ř. s. náleží právo na náhradu nákladů, které v řízení před soudem účelně vynaložil. Žalobce náhradu nákladů požadoval, nijak ji ovšem nevyčíslil. Ze spisu je zřejmý pouze náklad ve výši 246 Kč za poštovní přepravu podání, soud mu proto přiznal náhradu nákladů v uvedené výši. Žalovaný je povinen tuto částku uhradit k rukám žalobce do jednoho měsíce od první moci tohoto rozsudku. Procesně neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 8. listopad 2024

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.

předsedkyně senátu