Č. j. 61 Ad 1/2024-52
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., ve věci
zastoupený M. P., jako obecným zmocněncem,
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963
sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 11. 2023, č. j. X,
takto:
Odůvodnění:
1. Rozhodnutím žalované uvedeným ve výroku tohoto rozsudku byly podle § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 26. 7. 2023, č. j. X, které bylo vydáno v rámci autoremedury, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Uvedeným prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci s účinností ode dne 2. 9. 2021 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), s tím, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 45 %.
2. Žalobce napadl rozhodnutí žalované včasnou žalobou podanou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), když se domáhal jeho zrušení a vrácení věci žalované. Uvedl, že byl jeho zdravotní stav nedostatečně posouzen, posouzení nebyl přítomen specialista z oboru psychiatrie, přičemž žalobce nebyl ze zdravotních důvodů schopen dokončit studium, není schopen komunikace, nechodí mezi lidi, vykazuje autistické poruchy, užívá léky na vysoký krevní tlak, na srdce, na alergii, léky předepsané psychiatrem a léky na spaní. Žalobce ohledně svých tvrzení odkázal přitom na psychologický posudek PhDr. J. P., klinického psychologa a na lékařské zprávy MUDr. R. S., psychiatričky, ze dne 13. 12. 2023 a ze dne 26. 9. 2023, přičemž tyto listiny doložil k žalobě. Celkově žalobce uvedl, že nezvládá sociální život.
3. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě odkázala na odůvodnění žalovaného rozhodnut. Trvala na tom, že posudek zpracovaný příslušným posudkovým lékařem lékařské posudkové služby ČSSZ dne 20. 10. 2023 považuje za úplný, celistvý a přesvědčivý, rozhodující zdravotní postižení žalobce bylo jednoznačně vymezeno. Dále s odkazem na § 4 ZOPSZ uvedla, že navrhuje přezkoumání zdravotního stavu žalobce ve vztahu k rozsahu zachování jeho pracovní schopností posudkovou komisí MPSV.
4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že jak v prvostupňovém, tak v námitkovém řízení bylo za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole V. (duševní poruchy a poruchy chování), položce 9 písm. b) [poruchy psychického vývoje, poruchy řeči a jazyka, smíšené specifické vývojové poruchy, pervazivní vývojové poruchy - středně těžké funkční postižení] přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které je stanoveno procentní rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti 35 - 60%, přičemž pokles pracovní schopnosti žalobce byl stanoven na 45 % (posudek pracoviště ČSSZ Ostrava ze dne 6. 6. 2023 a posudek lékařské posudkové služby pro pracoviště ČSSZ Ostrava zpracovaný v námitkovém řízení dne 20. 10. 2023).
6. Soud provedl při jednání dne 23. 10. 2024 důkaz posudkem zdravotního stavu žalobce, který byl vypracován v souladu s § 4 odst. 2 ZOPSZ dne 10. 9. 2024 posudkovou komisí MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV“), v níž jako odborná lékařka zasedala MUDr. T. S., s odborností psychiatrie, což odpovídá rozhodujícímu zdravotnímu postižení žalobce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce PK MPSV považuje dětský autismus. Toto zdravotní postižení PK MPSV zařadila do kapitoly V. (duševní poruchy a poruchy chování), položky 5 (poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy), písm. c) [těžké postižení psychického vývoje] přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pro toto postižení uvedená vyhláška stanovuje míru poklesu pracovní schopnosti žalobce ve výši 70 %. Podle PK MPSV tak zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal třetímu stupni invalidity s datem změny invalidity 2. 9. 2021, což je den nástupu na střední školu.
7. Podle PK MPSV se jedná o psychickou poruchu znemožňující pracovní zařazení žalobce. Posouzení se opírá o lékařský nález ošetřujíc praktické lékařky MUDr. P. ze dne 11. 10. 2022, o psychiatrický nález MUDr. H. ze dne 8. 11. 2022, o psychologický posudek klinického psychologa PhDr. P. ze dne 3. 1. 2023, o zprávu z oddělení klinické psychologie Orlickoústecké nemocnice MUDr. J. ze dne 3. 5.2023, o psychiatrické nálezy MUDr. S. ze dne 24. 4. 2023, 26. 9. 2023, 13. 9. 2023, o oční nález MUDr. K. ze dne 20. 8. 2020, kardiologický nález MUDr. Č. ze dne 26. 10. 2022 a o vlastní přešetření v PK MPSV MUDr. S., odborným psychiatrem.
8. Další diagnózy (občasné úniky stolice, vysoký krevní tlak, obezita, porucha tukového metabolismu, zvýšená hladina kyseliny močové v krvi, alergická rýmy, zánět spojivek, oční vada, vadné držení těla) hodnotí PK MPSV jako posudkově nevýznamné.
9. Podle § 3 správního řádu: Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.
10. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění: Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
11. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění: Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
12. Jak plyne z konstantní judikatury, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 14. 3. 2018, č. j. 6 Ads 23/2018-37 (rozsudky NSS jsou dostupné na www.nssoud.cz): „[p]osuzování míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám.“
13. Podle § 4 odst. 2 ZOPSZ jsou v přezkumném soudním řízení k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob povolány posudkové komise. V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75).
14. Správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise, o nějž se opírá správní rozhodnutí, je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (srov. např. rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20).
15. Posudek PK MPSV soud hodnotí jako úplný, přesvědčivý, řádně odůvodněný, splňuje veškeré náležitosti dané zákonem, a proto z něj při rozhodování vycházel. Posudek PK MPSV vychází z dostatečného množství lékařských nálezů, posudková komise byla řádně obsazena, neboť v ní zasedala lékařka s odborností psychiatrie, což odpovídá rozhodujícímu zdravotnímu postižení žalobce. Soud tak považuje za prokázané, že žalovaná ve správním řízení nezjistila přesně a úplně skutečný stav věci, když při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce podhodnotila jeho zdravotní stav. U žalobce se k datu vydání žalovaného rozhodnutí jednalo o invaliditu třetího stupně, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 70 %. Žalovaná nenaplnila požadavky § 3 správního řádu a dopustila se tak vady řízení.
16. Krajský soud proto žalované rozhodnutí podle § 78 odst. 1, 4 s. ř. s. pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem soudu vysloveným ohledně stupně invalidity žalobce, včetně příslušného zákonného zařazení zdravotního postižení žalobce a procentuálního ohodnocení míry poklesu jeho pracovní schopnosti ve smyslu přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, jak je uvedeno shora. V dané věci proto bude žalovaná v dalším řízení vycházet z posudku PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, ze dne 10. 9. 2024.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle zásady úspěchu ve věci podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Protože žalovaná nebyla ve věci úspěšná a obecná zmocněnkyně žalobce právo na náhradu nákladů řízení neuplatnila, soud proto rozhodl tak, že náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Pardubice 23. října 2024
JUDr. Petra Venclová, Ph.D. v. r.
samosoudkyně